Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 1

01.11.2011 (15:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 3646×

„Krávo, dej sem ten telefon.“ Zase tu byl řev. Kate letěla za Mishou a já se zhluboka nadechla. Tohle už ani nemělo cenu řešit, protože to bylo pořád jedno a to samé. Jen ta sprostá slova mě vytáčela.

„Jen jsem se chtěla podívat, kdo ti pořád píše,“ bránila se, ale Kate s ní neměla slitování. Sotva jí dohnala, dala jí pěkný pohlavek a telefon jí sebrala.

„Kate!“ okřikl ji Edward a už stál u nich.

„Co je?“ odsekla.

„Tvoje sestra se nemlátí,“ upozornil ji a já i z dálky viděla, jak se jí zaleskly oči, a věděla jsem, co bude následovat.

„No jistě,“ vykřikla zuřivě. „Abys jí nenadržoval, co? Rovnou řekni, že mě tu nechceš a můžeme si tohle všechno ušetřit.“ Teď už jsem musela zasáhnout.

„Nech ji,“ položila jsem ruku Edwardovi na rameno, když se Kate naštvaně zabouchla v pokoji a on chtěl jít za ní.

„A ty, kolikrát jsem ti říkala, že máš nechat její věci na pokoji,“ otočila jsem se na Mishu.

„Ať si třeba trhne nohou,“ zasyčela a za silného bouchnutí dveřmi zmizela i ona.

„Zase je tady veselo?“ rýpnul si Emmett, když z pokoje Kate začali dunět 30 second to Mars a Misha se ji snažila přeřvat Nightwish, což se jí ale moc nedařilo, protože Kate, miláček Emmetta a Jaspera, měla mnohem výkonnější stereo. S neidentifikovatelným úšklebkem jsem obrátila oči v sloup a vrátila se na pohovku ke čtení.

„Bells,“ zašeptal Edward a položil mi ruku na stehno. „Věnuješ mi chvilku?“

„Jistě,“ usmála jsem se a knihu odložila vedle sebe. Edward mě vzal do náruče a mířil do ložnice. Už cestou se mi hladově přistál na rty, a když jsem vzrušeně vzdychla, Kate zesílila rádio ještě víc. Bylo neuvěřitelné, jak bystré měla smysly.

„Počkej,“ zastavila jsem ho, když mě položil na postel a začal se mi dobývat pod tričko.

„Proč?“ zeptal se, ale dál pokračoval.

„Pusť mě! Za chvíli se vrátím.“

„Dobře. Budu tady,“ kývnul a odvalil se na druhou stranu postele.

Zvedla jsem se a vyšla na chodbu. Opatrně jsem zaťukala na Kateiny dveře a zmáčkla kliku. Měla zamčeno.

„Kate?“ Znovu jsem zaťukala a ona konečně odemkla.

„Co chceš?“ zeptala se s nezájmem a vrátila se k zapnutému počítači.

„Co se děje?“ Zavřela jsem za sebou dveře a šla si sednout na postel. Ona mě ignorovala. „Kate, řekni mi, prosím, co se děje.“

„Ježiš, lepší otázku sis vymyslet nemohla?“ protočila oči a víc se na mě nepodívala.

„Tak mi řekni, co ti je?“ Nechápala jsem její chování a ona si povzdechla.

„Ty to nevidíš? Od rána do večera mi Edward cpe, jak jsem strašná. Od tý doby, co se narodila Misha, mě nemá rád. A ty v tom jedeš s ním,“ obvinila mě.

„Co to říkáš? Vždyť já tě mám ráda, jsi moje zlatíčko.“

„Ale nejsem Edwardova,“ vyhrkla.

„Kate, všichni tě máme moc rádi. Ať už jsi Edwardova nebo nejsi. Má tě rád, jen ti to nedává tolik najevo.“

„Ale táta mě má radši.“

„Táta je táta,“ povzdechla jsem si. „A Edward tě má rád stejně jako Mishu.“

„Nemá,“ zašeptala.

„Pojď sem.“ Vzala jsem ji za ruku a stáhla si ji na klín. „Už nikdy nepřemýšlej nad tím, že tě nemá rád. Všichni tě zbožňují, a to se nikdy nezmění, rozumíš?“

„Hm,“ zahučela a položila mi hlavu na rameno.

„Jsem ráda, že to chápeš,“ usmála jsem se a hladila ji po zádech. „Jsi připravená do školy?“

„Zase škola,“ zahučela otráveně a protočila oči. „Vůbec se mi tam nechce.“

„No tak, ještě pár měsíců a budou prázdniny. Zase si někam vyrazíme. Co třeba do Jižní Ameriky? Nebo do Evropy? Uděláme si pohádkovou dovolenou.“

„Tak jo,“ souhlasila, ale pořád to nebyla ona.

„Napustím ti vanu se spoustou pěny, jak to máš ráda, hm?“ Sundala jsem ji ze sebe a zatímco se do vany napouštěla voda, našla jsem tu správnou vonnou esenci.

„Děkuju,“ usmála se Kate a nechala si ode mě dát pusu na tvář.

„Dobrou noc, uvidíme se zítra.“

„Dobrou,“ kuňkla a zmizela v koupelně.

Vrátila jsem se do ložnice a ignorujíc Edward jsem šla do koupelny. Rychle jsem se vysvlékla a zalezla do sprchy. Najednou jsem neměla na Edward náladu. Věděla jsem, že to nebude tak horké, ale přesto všechno mě mrzelo, jak se ke Kate chová. Misha byla prostě jeho mazánek a on jí to pořád dokazoval.

„Bello?“ Edward ťukal na dveře.

„Minutku,“ odpověděla jsem mu nazpátek a začala se utírat. Zítra jsem musela do práce.

Už jsem sice neměla svoji kancelář, ale přednášela jsem na Právnické fakultě. Bavilo mě to, ale bylo mi jasné, že tam moc dlouho zůstat nemůžu. Už teď jsme bydleli v jiné části New Yorku a ostatní změnili práci také, abychom nebyli tak nápadní. Ale všichni věděli, že je jen otázkou času, kdy budeme muset zmizet úplně. Já jsem ale chtěla vydržet, dokud děvčata nedodělají školu. Obě vypadaly na sedmnáct, tak byly ve stejném ročníku, ovšem na jiné škole. Kate milovala jazyky, na rozdíl od Mishy, která měla radši historii. Hlavně tu anglickou.

„Stalo se něco?“ zeptal se mě, když jsem konečně vylezla.

„Ne,“ zamumlala jsem. „Jsem jen nějaká unavená.“ Edward to přešel mlčením a vystřídal mě v koupelně. Ještě jsem šla dát dobrou noc Mishe.

„Zlato, snaž se prosím nepokoušet Kate.“ Sedla jsem si k ní na postel a hladila ji po zrzavých vlasech.

„No jo,“ zahučela otráveně.

„Co kdybyste si zítra s holkama vyrazily na nákupy?“

„Tak jo,“ rozzářily se jí očka a slyšela jsem nadšené štěbetání Rose a Alice.

„Domluvím to s nimi. Tak dobrou noc.“

„Dobrou,“ dala mi pusu na tvář a otočila se na druhý bok. Zhasnula jsem lampičku a potichu se vytratila. Věci na zítřejší přednášky jsem měla hotové a připravené, tak jsem si ještě vzala knížku a šla si lehnout.

„Mami, můžu s tebou mluvit?“ Otevřely se dveře a do pokojena koukla zrzavá hlava.

„Pojď dál,“ usmála jsem se a knihu odložila.

„Víš,“ posadila se ke mně, „ještě jsem ti to nechtěla říkat, ale nemůžu kvůli tomu spát.“

„Co se děje?“

„Mám kluka,“ zašeptala a trochu krve se jí nahnalo do tváří.

„Oh, zlato,“ zasmála jsem se a objala ji. To byla velká zpráva.

„Chtěla jsem, abys to věděla, protože jsi moje máma, ale taky vím, že to ví i táta, protože si to přečetl v mých myšlenkách.“

„Přiveď nám ho ukázat,“ pobídla jsem ji a její oči se rozzářily.

„Zítra?“ vyhrkla bez rozmýšlení.

„Oželíš nákupy?“

„Jo, oželím nákupy. Zítra ve škole mu to řeknu. Miluju tě, dobrou noc.“ Dala mi pusu na tvář a odešla. S přiblblým úsměvem jsem zakroutila hlavou a Edward vylezl z koupelny.

„Jak dlouho to víš?“ uhodila jsem na něj a on se pousmál.

„Jen pár dní. Víš, že Misha neumí držet pusu ani myšlenky na uzdě. Kdyby ti to neřekla, nejspíš by byla nemocná.“

„Jsem ráda, že mi to řekla,“ pokrčila jsem rameny.

„Vždyť já nic neříkám. Tak jsem na něj zvědavý. Jen nezapomeň usměrnit Kate,“ připomněl mi kysele.

„Tak hele, je tvoje skoro stejně jako moje, takže ji nemusím pořád usměrňovat jen já,“ obořila jsem se.

„Ano, ale viděla jsi snad, jak to dneska dopadlo.“

„Protože po sobě musíte pořád štěkat,“ vykřikla jsem naštvaně. „Myslí si, že ji nemáš rád, že ji tady nechceš a myslí si, že jsem na tom stejně. Tak s tím sakra něco dělej, než bude pozdě!“

„Jak na to přišla?“ zeptal se a já prudce vydechla.

„Jak? Tak se podívej na svoje chování. A jestli hodláš pořád nadržovat Mishe, já budu nadržovat jí. Uvidíme, kdo z koho,“ usmála jsem se a byla na sebe pyšná. „Dobrou noc.“ Ani mi neodpověděl. Jen tam stál a koukal.

Nevím, jestli se v něm hnulo svědomí, ale když jsem ráno vstala, už připravoval děvčatům svačinu do školy i se snídaní.

„Dobré ráno,“ popřála jsem mu a s polibkem dostala i hrnek nádherně vonící kávy.

„Už jsem je vzbudil, až je Alice oblékne…“

„Alice!“ přerušil ho Katein křik a Edward následně mohl dopovědět větu.

„Přijdou se nasnídat.“

„Jestli je Alice nezakousne,“ poznamenala jsem po dalším naštvaném výkřiku, které následovalo naštvané dupání po schodech.

„Ahoj,“ pozdravila nás Kate a kecla si ke stolu, kde se začala ládovat toasty. „Chtěla mě navléknout do minišatů,“ vyprskla a napila se džusu. „Mě!“

„Klid, znáš Alici,“ položila jsem jí ruku na rameno.

„A furt mi předhazuje tu malou zrzavici, jak ji poslouchá.“

„Kate!“ zahřměl Edward a já jsem se na něj výhružně podívala. „Dáš si ještě džus?“ zachraňoval to rychle.

„Jasně, díky, Edy,“ usmála se a nechala si dolít. Podívala jsem se na hodiny a zvedla se.

„Musím jít, uvidíme se odpoledne.“ Oběma jsem dala pusu a Mishu jsem stihla ve dveřích. Spiklenecky jsem na ni mrkla a zmizela v garáži, kde jsem měla své auto. Ano, Edward dostál svému slibu, ale místo k Vánocům jsem ho dostala ke svatbě. Černé luxusní BMW.

Nastartovala jsem a jela do školy. Čekala mě jen dvouhodinová přednáška, takže jsem počítala, že kolem oběda už budu zase doma.

I. série - 2. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 1: