Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mám jednu otázku: Proč? - 1. kapitola

3.Janna-Ostrov Esme


Mám jednu otázku: Proč? - 1. kapitolaBelliny vnitřní pocity po odchodu Cullenových – a Edwarda – v Novém měsíci. První kapitola je spíše plná slz a vzpomínek. Děj je pozměněný, ale toho si všimnete hned na začátku. P. S. Velice se omlouvám, ale ať dělám, co dělám, nemůžu vůbec hnout s mojí kapitolovkou Jacob a Ness. Nevím, kdy sem dám další kapitolu, protože jsem napsala navíc jen jednu větu. A sami jistě uznáte, že od poslední kapitoly uteklo už hodně vody…

Smutně jsem otevřela oči jen pár vteřin po tom, co jsem ucítila ledové rty na svém čele. Byl pryč. Můj bůh, můj anděl byl pryč. Edward byl pryč. Běžela jsem k nim domů, doufala jsem, že se tam ještě zastavil. Bylo to dost hloupé, když se se mnou rozešel, ale já ho potřebovala vidět. Potřebovala jsem jedno: pořádně, opravdu se s ním rozloučit. Naposledy ho políbit na jeho dokonalé rty. A potom se někomu z Cullenových vyplakat na rameno. Nebo spíš do kapesníčku. Alice nebo Carlisle by mi ho jistě půjčili… a pak by odjeli. Všichni. Doběhla jsem k velkému, bílému, prosklenému domu, který jsem už tak důvěrně znala, že i o půlnoci a rozespalá bych se tam zorientovala. Jenže takhle jsem ten dům neznala. Neviděla jsem nic, co bych na tom domě znala. Ani stříbrné Volvo, které jsem tak milovala kvůli jeho majiteli, ani roztomilý červený sporťáček… ani tmavý jeep nebo černý mercedes. Zkrátka a dobře, všechna auta byla pryč. Vběhla jsem do domu. Bylo odemčeno, což je normální. U nich je to normální. Uvnitř to vypadalo, jako když jsem tu byla naposledy. I na koberci byla pořád krev z mé oslavy narozenin. Jen trochu vybledlá, jak se ji někdo snažil dostat pryč vodou, mýdlem a kartáčem. Podívala jsem se po místnosti, kde se oslava konala a chtělo se mi brečet. Navždy zůstane prázdná. Žádné zlaté oči. Žádný milý Alicin úsměv, přátelské Carlisleovy oči. Už neuslyším Emmetta, jak se směje tomu ´nemehlu´. Už mě neobejmou chladné Edwardovy paže. Už nikdy na mne Jasper nevystartuje. Jej, já jsem pitomá. Jak mi může scházet i tohle? Ale scházelo. Sklopila jsem oči a sesunula se na koberec. Bylo mi jedno, že po tvářích mi tekly slzy. Vadilo mi jen, že mi je nikdo neutře.   

 


„Bello,“ ozval se známý hlas a já nadšeně vzhlédla.
Carlisle stál přede mnou. Byli tu všichni. Edward se na mne mile usmíval. Alice se také usmívala. Všichni měli takové… přátelské výrazy. I Rosalie. Přišlo mi to divné. Ale bylo mi jedno, že tohle není normální.
„Edwarde!“ vykřikla jsem šťastně, zvedla jsem se a rozběhla se k němu. Ale zakopla jsem. Byla jsem kousek od něj, takže jsem natáhla ruku ve snaze se ho zachytit. Má ruka šmátrala v prázdnotě a vzápětí jsem ležela obličejem k zemi.
„Héj!“ zamumlala jsem.
Zvedla jsem se a zamračeně se rozhlédla. Jenže vztek vystřídalo zoufalství a nové slzy. Pokoj byl prázdný. Nebyli tu. Nikdo, koho jsem tu ještě před malou chvílí viděla, tu nebyl.


„Bells?“ ozvalo se za mnou.
Otočila jsem se a vrhla se do horké náruče.
„Jacobe…,“ zašeptala jsem mezi vzlyky.
„Co tady děláš…? Charlie měl o tebe strach.“
„Já vím… jenže jsem sem prostě přišla,“ řekla jsem.
„Odjeli, že jo? Billy to říkal Charliemu. Takže mi došlo, že tě najdu tady.“
„Já… já tu na ně počkám,“ řekla jsem.


Věděla jsem, že je to blbost, věděla jsem, že se nevrátí, ale stejně jsem si to nepřipouštěla. Oni byli má druhá rodina… a náhle byli pryč. Nevěřila jsem tomu, věřila jsem té chvíli, kdy jsem si tu všechny představovala. Tohle je noční můra. Tamto pravda. Jistě spím a až se probudím, bude to ráno, kdy mi je osmnáct. A já si dám na oslavě u Cullenových větší pozor. Jasper na mne nikdy nevystartuje a Edward mě nikdy neopustí.


„Edwarde, Edwarde…,“ šeptala jsem.
„Bello?“ zeptal se Jacob a já se na něj nemusela podívat, abych věděla, že se mračí, „co ti řekl?“
„Rozešel se se mnou,“ zamumlala jsem mu do trička.
Přitiskl si mě k sobě a já dostala strach, že se udusím.
„Ja - Jacobe! Potřebuji vzduch, víš?“ zalapala jsem po dechu.


Zasmál se a pustil mě. Smutně jsem se rozhlédla po domě Cullenových. Náhle jsem si připadala jako blázen, ale vymanila jsem se od Jacoba a začala jsem běhat po všech místnostech v domě, přičemž jsem volala jména všech Cullenových. Když jsem doběhla do pracovny, poprvé jsem viděla nějakou změnu. Carlisleovy věci byly pryč. Na polici zůstalo jen několik knih. Několik knih, které Carlisle znal nazpaměť a nemusel je s sebou tedy tahat. Několik papírů s lékařskými poznámkami, které tu zůstaly ze stejného důvodu. Když jsem byla v pokoji Alice, padl můj zrak na papír, který ležel na její posteli. Šla jsem k němu a četla jsem krásné, zdobné Alicino písmo.


„Ahoj Bello!
Vím, že sem příjdeš. Vsadím se, že už jsi nás tady nenašla, když tohle čteš. Chci ti něco říct. Tedy spíš napsat. Chci, abys věděla, že nás všechny moc mrzí ta oslava. V Carlisleově ložnici najdeš zbytek dárků, které jsme ti při oslavě chtěli dát. Je tam i dárek ode mne. Doufám, že sis nemyslela, že ty šaty byl jediný můj dárek. To bys na mne tedy byla hodně zlá, Bello! Ani bys nevěřila, jak je pro mne těžké tohle psát, když vím, že se tím vlastně loučím. Ale bohužel to jinak nejde. Nezapomeň, že vždycky budeš má nejlepší kamarádka, Bello.
Tvá Alice.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mám jednu otázku: Proč? - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!