Už se dostáváme k té pravé části. Že by Bella konečně zjistila něco o své matce?
31.05.2011 (20:15) • • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 2043×
14. kapitola
Celý den jsem seděla na své posteli a snažila se usnout. Jenže se mi to vůbec nepodařilo. Nenašla jsem žádné jiné řešení, které by mi napovědělo, jak se znovu mám spojit s mámou. Nemyslím si, že to byl jen sen. Bylo to moc skutečné a krásné. Jak dlouho jsem si přála ji vidět znovu.
„Není ti něco? Jsi nějaká bledá,“ prohodila Anna. Do teďka jsem si nevšimla, že je tady. Nevnímala jsem celý svět.
Zvedla jsem se z postele a usadila se na okně a pozorovala malý palouček.
Zavrtěla jsem hlavou, ale neodpověděla nahlas. Slyšela jsem zavrzání postele a zašustění stránek.
„Co čteš?“
Zasmála se. „Bravo!“
„Aha, kde jsi byla?“
„Hm...Co? Jo, já byla u holek.“
„Aha.“
„S tebou je teda řeč,“ řekla poněkud ironickým hlasem.
„Nápodobně,“ odvětila jsem a vtom se otevřely dveře.
„Slečno Swanová,“ řekl sametový hlas, „Mohl bych s vámi na chvíli mluvit? O samotě?“ dodal. Otočila jsem hlavu k Edwardovi a uviděla jiskření v jeho očích.
„Ona to ví,“ řekla jsem prostě. Tázavě nadzvedl jedno obočí. Anna mezi námi těkala očima, nervozně zavrtěla hlavou a zvedla se z postele.
„Já raději půjdu,“ zašvitořila, „Nashledanou, pane profesore,“ dodala nakonec. Edward prostě přikývl. Jakmile zaklaply dveře, vrhl se na mě a v objetí jsme padali na moji postel. Věnoval mi rychlý, ale vášnivý polibek.
Usmála jsem se. „Máš ji moc ráda,“ zašeptal. Pohladila jsem ho po tváři a přikývla. Anna byla něco jako moje sestra.
„Ale jseš si jistá, že byl dobrý nápad říct -“
„Přišla na to sama,“ přerušila jsem ho. Zasmál se a nepatrně zavrtěl hlavou. Dívala jsem se do jeho nádherných očí, které na mě upřeně hleděly s láskou a potřebou chránit mě. Představila jsem si, jaké by to bylo, kdyby jsem ty oči už nikdy neviděla. Možná by to tak bylo lepší. Možná nebyl dobrý nápad zamilovat se do něj. Vždyť mu můžu zničit život! Kdyby na to někdo přišel, vyhodili by ho. Jenže si neumím představit, že ho už nikdy neuvidím. Tu jiskru v jeho očích.
„Na co myslíš?“ zašeptal po chvíli.
„Říkám si, jestli tohle všechno má být, jestli jsme neudělali chybu, kdyby se to někdo dozvěděl...“ Zamračil se.
„Tohle neříkej!“
„Jenže, kdybychom spolu neby-“ začala jsem, ale zakryl mi pusu rukou.
„Řekl jsem, že to nemáš říkat,“ mluvil chladným hlasem. Sklopila jsem oči a začala žmoulat konec polštáře.
„Miluju tě a na tom se nic nezmění. Čekal jsem na tebe tak dlouho. Nenechám si tě vzít! I kdyby to někdo zjistil... Zůstaneme spolu!“ Věděla jsem, že na mě upřeně zírá, ale já jsem se nemohla podívat do těch jeho topazově zbarvených očí. Ani jsem si neuvědomila, že pláču. Setřel mi slzy z tváře a políbil mě. Nevím, jak dlouho jsme tam v objetí leželi, líbali se a vyznávali si lásku, ale trvalo to dost dlouho, abych si to všechno urovnala v hlavě.
Edward potom musel odejít kvůli schůzi všech učitelů, či co. Naposledy mě políbil a odešel. V pokoji jsem zůstala sama, ale ne nadlouho. Anna přišla chvilku po Edwardovi.
„Můžu?“ zeptala se a rukou ukázala na moji postel.
„Jasně, pojď,“ pobídla jsem ji. Lehla si vedle mě a po chvíli zašmátrala ve své kapse po mobilu. Displej svítil, takže jsem předpokládala, že Anně přišla zpráva. Anna smsku ignorovala a mobil vrátila zpátky do kapsy.
„Proč sis ji nepřečetla?“ Povzdechla si.
„Nechci se znovu hádat s tátou,“ prohlásila. O jejích hádkách jsem neměla ani páru.
„Aha, časem se to určitě zlepší.“
„Jseš psycholog?“
„Kéž by!“ Zasmály jsme se.
„Nevěděla jsem, že chceš být psycholožka.“
„Jako malá jsem si vždycky hrála na doktorku. Nevím jestli psycholožku, ale nějaká doktorka jsem byla.“ Uchechtla jsem se nad vzpomínkou, kdy jsem strejdovi měřila teplotu. To byl cirkus!
„Ehm...,“ zvážněla, „Nezdají se ti poslední dobou divný sny?“ Šokem jsem nad otázkou ztuhla. Anna si toho všimla a vyskočila z postele.
„Pro-promiň, neměla jsem s tím začínat,“ zakoktala. Nestačila jsem se na nic zeptat a už byla zamknutá v koupelně. Neuvěřitelné! Nezdá se trochu divné, že obě máme noční můry? To se přece často nestává!
Ztuhle jsem se posadila a snažila se zhluboka nadechnout. Násilím jsem zavřela oči a zase je otevřela. Napadlo mě, že bych se mohla trochu prospat a znovu vidět mámu, pokud teda nejsem blázen.
Neváhala jsem ani na chvíli a lehla jsem si zpátky na postel a zavřela oči. Netrvalo to dlouho a už jsem se dostala do světa snů. Do mého světa snů!
***
Stála jsem v bílé místnosti. V rohu stál květináč a u něj malá konvička. Zajímavé, asi bych měla zalít tu květinu. Přišla jsem ke květináči a vzala do ruky konvičku. Jakmile stekla voda do květináče, ucitíla jsem lehký dotek na mém rameni. Konev mi spadla a já se rychle otočila. Přede mnou stála máma.
„Fuj, to jsem se lekla! Neumíš mluvit, mami?“ řekla jsem celkem nepříjemně.
„Nechci zbytečně všechna má slova vypotřebovat na pozdrav.“
„Cože?“
„Nemůžu mluvit pořád. Nebo spíš nebudu mluvit pořád. Mám určitou mezi svých slov, takže až ji vypotřebuju, přestanu mluvit úplně.“ Zírala jsem na ni s otevřenou pusou. Chvíli se mi zdálo, že si dělá srandu, ale hned nabrala vážnou tvář.
„To jako že už nikdy nepromluvíš?“ zašeptala jsem a ona přikývla.
„Víš, kdy přestaneš mluvit?“
„Ne!“
„Jak to?“
„Protože nevím, kdy budu mluvit!“
„Mám v tom trochu zmatek.“
„Neboj, já taky.“ Podívaly jsme se na sebe a zároveň vyprskly smíchy. Přišla jsem k ní a objala ji.
„Mami, moc jsi mi chyběla,“ zakňučela jsem.
„Ty mně taky, ale pořád tě hlídám, takže jsem pořád s tebou.“
„Pořád? A to mě pozoruješ pořád?“ Znervózněla jsem.
„Pokud jsi nervózní z toho, že vím, že máš vztah se svým učitelem – který nevím, jak se jmenuje -“
„Edward,“ přerušila jsem ji.
„Ano, Edward, a který neschvaluju a už vůbec se mi nelíbí, že je upír -“
„Mami -“
„Nepřerušuj mě! Ale vidím, že tě má opravdu rád, takže to i trochu schvaluji.“ Usmála jsem se.
„Já ho mám taky ráda,“ řekla jsem. Trochu do mě šťouchla.
„A máš ho ráda, nebo se ti líbí?“
„Mám ho ráda!“
„A jak moc ho máš ráda?“
„Strašně moc, ale můžeme se bavit i o něčem jiném.“ Byla jsem nervózní bavit se o svém vztahu s Edwardem. Chtěla jsem se víc dozvědět o všem, co mi moje matka ještě neřekla nebo mi zatajila.
„Oh, jasně. Pojď, ukážu ti svůj dům,“ zašvitořila laškovným hláskem. Pozvedla jsem obočí. Svůj dům? Dům? Co víc si můžu přát? Jdu navštívit svou mrtvou matku do jejího domu – ve snu. Jsem naprosto normální!
Další
Doufám, že se Vám líbila kapitolka a budu ráda aspoň za pár komentíků!
Vaše Peyn!
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Love air - 14. kapitola:
juchuuuu další kapitola na světě!
moc moc moc krásné to je.. tak dlouho jsem čekala a konečně jsem se dočkala a ještě je to tak krásné
honem dalšííííí
Děkuji holky, budu se snažit, co nejdřívepřidat další. Předpokládám, že kapitol bude 32, ale ještě nevím. Jinak twimaja: ani se ti nedivím, píšu podle nálady a ty jsou někdy fakt divný
. Jinak ještě jednou všem děkuji!!!
chjo já umírám touhou vidět nové kapitoly co nejdřív takže tentokrát to tolik neprodlužuj
strašně moc a moc se mi líbí nápad že je edward upír a zároveň učitel - dvakrát zakázaná láska - a nejradši bych ti ten nápad ukradla
ale radši tě nebudu strašit když stejně nic takovýho neudělám
prostě perfektní
Nápad je velmi dobrý. Přečetla jsem všech čtrnáct kapitola za dnešní večer, ale někdy píšeš opravdu...nevím, jak to říct...divně? Jo, možná, že zrovna tohle je to správné slovo. Jinak, jen tak dál, líbí se mi ten nápad a jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet.
Jé, já už ani nedoufala, že se téhle kapči někdy dočkám...je to senzační
rychle další prosím
Přidat komentář:
- Abi Swanová kapitola 12
- Abi Swanová kapitola 11
- Abi Swanová kapitola 10
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!