Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lost heart 8. kapitola


Lost heart 8. kapitola„Můžeme si povídat?“ zeptal se. A tak proč ne? S povzdechem jsem uklidila knížku a upřela svůj zrak na něho.

8. kapitola

Víkend uběhl jako voda v řece. Jessica mi byla velkou oporou. Z Edwarda se stalo téma na celé dva dny mého prvního volna ve Forks. Do školy jsem se vážně netěšila. Vůbec jsem neměla představu o tom, co Edwardovi řeknu. Možná, že bych mu mohla říct pravdu. Ale to by mě hned nechal odvést do blázince, teda pokud by mě tam neodvezl sám.  

Seděla jsem v autě před Jessičiným barákem a čekala, až se Jess uráčí vyjít z domu. Dneska jsem se s ní domluvila, že pojedeme mým autem.

„Promiň,“ řekla, když nastoupila do mého auta.

„Tak jedem,“ řekla jsem a zařadila rychlost. Cestou jsme nepromluvily jediné slovo, a tak trapné ticho vyplňovaly písničky z rádia. Před školou jsem zaparkovala jako vždycky. Jess vyskočila z auta a utíkala k Mikovi. Objali se a políbili. Ještě nedávno to bylo jenom jiskření. No, u Jessicy se nesmím divit.

Vystoupila jsem z auta, popadla tašku ze zadního sedadla a zamkla. Pomalým krokem jsem se vydala ke schodišti do budovy, kde byla učebna biologie. První hodina a hned s Edwardem. Svým způsobem jsem se na něho i těšila. Až se podívám do jeho nádherných zlatých očí, které se potom změní v černé.

Ve třídě ještě nikdo nebyl. To bylo divné, protože do zvonění chybělo pět minut. Sedla jsem si tedy na své místo a vytáhla si sešit s učebnicí, kterou jsem si před chvilkou vytáhla ze skříňky, a pouzdro. Zazvonilo a do třídy vešel Edward.  

„Ahoj,“ pozdravil mě. Zastavil se u rohu naší lavice. Nepůjde si sednout? Podívala jsem se na něho. Na rtech mu pohrával usměv.

„Ahoj,“ odpověděla jsem. Sklopila jsem pohled a vlasy si nechala spadnout do obličeje. Už uběhlo asi deset minut a on se nepohnul ani o milimetr. Už mě to vážně nebavilo. Chtěla jsem vědět co se to vlastně děje. Vždyť je přeci pondělí. Nebo ne? A po osmé hodině. Teď by tady měl být pan Banner a učit nás, co je nového v přírodě.

Odhodila jsem všechen stud a podívala se na Edwarda. Stál jako neviňátko a culil se na mě, jako by mi pořád něco unikalo. „Můžeš mi říct, co se děje?“ zeptala jsem se.

„V pátek jsi mi tak rychle utekla,“ povzdechl si. Cože?! To si snad dělá srandu. Tak já mu zdrhnu a snažím se ho už nikdy v životě nepotkat a on mi řekne, že jsem mu rychle utekla? To jsem mu měla utíkat pomalu?  Tak to mě vážně dostalo. Rudla jsem. Ne rozpačitostí ale zlostí.

„A teď mě tady chceš držet? Kde jsou ostatní?“ Vstala jsem.

„První hodina jim odpadla. Pan Banner to říkal, ale asi jsi nedávala pozor. To je v pohodě. Mně se to taky stává.“ Usmál se na mě, jako by se nic nestalo.

„Kdyby to říkal, tak to vím od Jessicy. No, to je jedno.“ Vzdala jsem to. Všechny věci jsem si hodila do tašky a vyrazila před školu. Edward šel pořád za mnou. Sedla jsem si na lavičku a vytáhla si knížku. Ani jsem se nezačetla, když si Edward sedl vedle mě.

„Můžeme si povídat?“ zeptal se. A tak proč ne? S povzdechem jsem uklidila knížku a upřela svůj zrak na něho.

„To bychom mohli. O čem si chceš povídat?“ odpověděla jsem klidně.

„Zahrajeme si hru. Budeme si dávat střídavě otázky. Já a potom ty a tak dál. Je to hra na pravdu. Musíš odpovědět po pravdě. Když budeš lhát, poznám to, takže stejně nemá cenu lhát.“

„Jakou můžu mít záruku, že mluvíš pravdu? Já to totiž vážně nepoznám.“

„Nemám nejmenší důvod ti lhát.“ Usmál se. Tušila jsem, na co se bude chtít ptát a moc se mi nechtělo mu říkat celou pravdu. Poslal by mě do blázince, a to já vážně nechci. No co. Zkusit to můžu.

„Tak začni,“ navrhla jsem. Byla jsem velice zvědavá, na co se mě zeptá.

„Proč si v pátek tak rychle utekla?“ To je ta jediná otázka, na kterou jsem nechtěla odpovědět. Proč se mě nezeptá třeba na oblíbenou barvu nebo na oblíbeného zpěváka. Nebo na rodinu a přátelé. Na cokoliv, jen ne na páteční večer. Nevěděla jsem, co mu říct. Jak mu to říct, to byla vlastně ta poslední starost, protože by to stejně ze mě nějak dostal. Ale jak začít?

„To je složité,“ odbyla jsem ho.

„Co je na mojí otázce složitého?“

„Ne, otázka je až příliš jednoduchá oproti odpovědi.“

„Jistě tě pochopím.“ Povzbudivě se usmál.

„Tak jo.“ Nadechla jsem se. S velmi váhavým tónem jsem mu odpověděla na jeho otázku. Během mého vyprávění jsem často přemýšlela, jestli mu mám říct pravdu nebo si něco vymyslet. Nakonec jsem šla s pravdou ven. Když jsem se zmínila o tom, že moje hlava si myslí, že je upír, trochu se napjal a chvilku se díval za mě. Asi mu došlo, že jsem si toho všimla, a začal se mi opět dívat do očí. Já s očima uhýbala. Prostě jsem neměla na to se mu podívat do jeho zlatých studánek. Až u posledních vět jsem se mu podívala do očí.

„Miluju tě a nechci, aby sis o mně myslel, že jsem blázen, protože nejsem. Promiň,“ dokončila jsem svůj příběh. Dlouho nic neříkal a já už začínala uvažovat o odchodu. Když mě pohladil po tváři, s odchodem jsem si to ihned rozmyslela.

„Ani nevíš, jak moc miluju já tebe. Bello, musím ti něco říct. Ale ne tady. Ve tři hodiny pro tebe přijedu. Čekej před svým domem.“ S tímhle se zvedl a zmizel i s jeho nablýskaným Volvem. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lost heart 8. kapitola:

 1
4. werca13
25.05.2012 [6:48]

wow už se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. petr33
24.05.2012 [17:11]

skvělá povídka =D

2. laurat
20.05.2012 [18:53]

Krásný,honem další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20.05.2012 [17:40]

tak to bolo od Edwarda rychlé
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!