Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lost heart 12. kapitola

26.07.2012 (11:00) • x0kubicmar0x • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1113×

Lost heart 12. kapitola

Bella:

Překvapila jsem samu sebe. Od té doby, co jsem se dozvěděla o Edwardovi a jeho rodině, se mi nezdál žádný sen jako předtím. Taky jsem se stala od té doby tou nejšťastnější osobou na světě.

Uběhl měsíc a Renée se vrátila domů. Ovšem nebyla sama a přivezla mi náhradního tátu, Josepha. Byl fajn, ale Charliemu se nemohl rovnat. I tak byla máma šťastná, to bylo hlavní.

Každý den kromě víkendu probíhal stejně. Probuzení Edwardem, ranní hygiena, oblečení, snídaně, protože bez té by mě Edward nepustil do školy. Potom škola, oběd, učení, večeře. V té jsme se s Renée střídaly, ale většinou vařila ona. A nakonec horká sprcha a postel s Edwardem. Samozřejmě se nic nedělo. Maximálně došlo k vášnivému polibku, ale Edward to nenechal zajít dál. Místo toho mi broukal ukolébavku, kterou pro mě složil, a hned jsem spadla do hlubokého spánku.

Renée mě donutila, abych jí představila Edwarda. Podle ní není fér, když znám jejího přítele a ona mého ne. Raději jsem neprotestovala a hned další den šla Renée představit svou doživotní lásku. Možná i věčnou, ale o tom jsem zatím přemýšlela jen okrajově.

Moje štěstí trvalo už nějakých těch pár měsíců a já už jenom čekala, co se pokazí. Nebylo mým zvykem si užívat moc dlouho a tohle jednou musí skončit. No… uvidíme, co si pro mě osud připraví nebo nepřipraví.

Rok uplynul jako voda a s tím se připlavil i maturitní ročník. Edward byl samozřejmě v pohodě, protože měl několik maturit za sebou a vystudoval spoustu vysokých škol. Jemu stačilo si učivo maximálně přečíst a už to umí. Ach, mít tak jeho hlavu. Nemusela bych se pořád učit a mohla trávit čas s ním. Ale to mi nebylo dopřáno, snad bude.

O rok později, 29. března, pondělí

Čekala jsem na Edwarda před školou. Jel s rodinou na víkendový lov, takže mě dnes nemohl odvést do školy. Alespoň jsem provětrala svého Chevyho.

Na parkoviště konečně přijela auta, na která jsem čekala. Volvo, Porsche, Jeep. Ale mě zaujalo jenom jedno - Volvo. Majitel zaparkoval vedle mého šedého autíčka a vystoupil. Zamknul a šel ke mně. Šla jsem mu naproti a objala ho, když jsme k sobě došli. Potom se ke mně sklonil a jemně se otřel o moje rty. Vydechla jsem přebytečný vzduch a políbila ho na spodní ret. I po tom roce mě totálně dostával do kolen. A on to moc dobře věděl. Naše pomalé polibky se vystřídaly s vášnivými a chtivými. Nakonec se ode mě odtáhnul on, protože já bych to asi nedala.

„Ahoj,“ zašeptal.

„Ahoj,“ oplatila jsem mu zadýchaně. Potichu se zasmál a s rukou okolo mého pasu jsme se vydali do třídy. Z hodin jsem neměla nic, protože pokaždé se Edward připomínal rukou na mém stehně. Tohle si nikdy nedovolil, takže mě to celkem překvapilo. Na obědě to nebylo o nic lepší.

Doprovodil mě k autu a začalo srdceryvné loučení. Vášnivě jsem ho políbila. Jeho reakce na můj polibek, který překročil pravidla, které stanovil, mě naprosto zaskočila. Natlačil mě na moje auto a rukama přejížděl po mých bocích. Dneska byl samé překvapení. Vjela jsem mu rukama do vlasů a plně si vychutnávala jeho hladové polibky. Když už mi dech naprosto nestačil, odtáhnul se. Sám byl zadýchaný. Já jsem přeci byla ta zadýchaná. Ruce jsem stáhla zpátky k sobě a čekala, co bude dál. On se usmál, políbil mě na čelo, nasednul do Volva a odjel.

Domů jsem se dostala tak-tak. Taky jsem se snažila učit, ale nějak to nešlo. Sakra, co jsi se mnou udělal, Edwarde?

Máma ještě nebyla doma, tak jsem si ukuchtila něco k večeři a zbytek dala do ledničky. Dala jsem si horkou sprchu a lehla si do postele. Pár minut nato už jsem vedle sebe cítila chladné tělo. Přitulila jsem se k němu a zavřela oči.

„Bello, potřebuju s tebou mluvit,“ řekl Edward a odsunul se ode mě. Posadila jsem se na postel a rozsvítila světlo na nočním stolku. Edward stál u postele a díval se mi do očí. Jeho výraz byl… divný. Jako by ho něco trápilo. Rozhodně byl jiný než ve škole.

„Přijedou naši příbuzní z Aljašky. Ale nemusíš se bát, pijí zvířecí krev. Neublíží ti. Ale Tanya…“ odmlčel se.

„Ale Tanya co?“ zeptala jsem se nedočkavě.

„Ona… Volturiové jí dali dar. Může nás rozdělit. Může roztrhnout pouto mezi námi, a já se toho bojím. Nechci o tebe i nevědomě přijít.“

„Tak proto ses choval ve škole jinak.“

„Jak jinak?“ zeptal se udiveně.

„Ještě nikdy jsi mě takhle nelíbal. Bylo to… jiné. A to v těch hodinách…“

„Vadilo ti to?“ přerušil mě. Na to jsem se začervenala a sklopila hlavu. Zasmál se a sednul si vedle mě. Zvedl mi hlavu a hypnotizoval mě očima. Pohladil mě po tváři.

„Jsem rád, že se ti to líbilo,“ usmál se, ale hned zvážněl. „Denaliovi přijedou zítra. Omluvil jsem tě na zítřek ze školy, abys mohla být se mnou. Snad bude Tanyi stačit, že už někoho mám a trpím věčnou láskou.“

„Trpíš? To zní, jako bych tě do něčeho nutila,“ řekla jsem a víc se k němu přitulila.

„Samozřejmě trpím dobrovolně,“ zasmál se a políbil mě.

„A ta Tanya… Je hezká?“ zeptala jsem se po chvilce mlčení. Cítila jsem, jak se Edward trochu napjal. Ale hned se uvolnil. Vlastně mě až teď napadlo, proč se ptám, když předem odpověď znám? Všichni upíři jsou krásní. Včetně Edwarda, který z nich byl, je a bude nejkrásnější.

„Mnohem hezčí jsi ty.“

„Jen mě chceš uklidnit. Moc dobře víš, že upíří holky jsou mnohem hezčí než…“

„Bello, pro mě budeš vždycky ta nejhezčí holka na celém světě. Žádná upírka se ti nemůže rovnat. Rozumíš mi? Už nikdy tohle od tebe nechci slyšet,“ říkal Edward naléhavě. Znovu mě políbil a vzal mě do náruče. Uložil mě do postele a přikryl dekou. Usmál se a lehnul na postel. Natisknula jsem se více k němu a zavřela oči. Snažila jsem se usnout, ale nešlo mi to tak, jak jsem čekala. Edward to asi vycítil, protože začal broukat mou ukolébavku. S tou jsem usnula jako nemluvně.

Edward:

O tom, že přijede rodina z Denali, jsem věděl asi týden. Také jsem se dozvěděl o Tanyiiném daru, který mě trochu vyděsil. To nejspíš ovlivnilo mé chování k Belle. Překročil jsem své vlastní hranice. Ujišťoval jsem se, že Bella patří jen mně. Její zrychlený dech a splašené údery jejího srdce… Toho jsem se nikdy nemohl nasytit. Rozhodnul jsem se Belle říct o menší návštěvě. Ale ještě před tím jsem celou naší rodinu včetně Belly odhlásil na úterý ze školy. Rád bych ji měl u sebe.

V osm večer jsem se vydal k Belle. Řekl jsem jí, z čeho mám strach a čeho je Tanya schopná. Zdálo se, že ji to vůbec nevyděsilo a jednou svojí otázkou mě vyvedla z míry. Měl jsem vždycky všechno promyšlené a očekával jsem případné Belliny dotazy ohledně nastávajícího problému.

„A ta Tanya… Je hezká?“ Celý jsem ztuhl, protože mě ani nenapadlo, že na takové věci myslí. Hned jsem se uvolnil, ale bylo mi jasné, že si mého krátkého zaváhání všimla. Odpověděl jsem jí tak, jak to cítím. Bella byla, je a bude pro mě vždycky tou nejkrásnější holkou na světě. Nakonec jsem naši debatu ukončil tím, že už o tom nikdy nechci slyšet. Čím více bude pochybností v našem vztahu, tím to bude mít Tanya lehčí.

Zůstal jsem vedle ní ležet přes celou noc. Ze spánku mumlala mé jméno, sem tam se překulila na druhý bok a říkala, že mě miluje. Taky párkrát zmínila Tanyu. Přešel jsem to mávnutí rukou a tak, jak jsem to dělal každou noc, jsem se snažil vniknout do Belliných myšlenek. Samozřejmě bezúspěšně.

Ráno jsem Bellu probudil polibky na její dokonalou tvář. Zavolala Renée, že dneska nešla do školy, protože jí ráno nebylo dobře. Chtěl jsem, aby řekla pravý důvod, ale ona si stála za svým. V těchto případech je lepší se s ní nehádat.

Když se převlékla a umyla, jeli jsme k naší vile. Denaliovi už byli u nás. Byla tady jejich auta. Vešel jsem s Bellou do obýváku, kde stály obě rodiny a čekaly na nás. Cítil jsem, že je Bella nervózní. Přejel jsem jí po zádech a objal ji vlastenecky kolem pasu. Upřel jsem svůj pohled na Tanyu. Tiše zavrčela, když si uvědomila, že „ta holka“ je moje přítelkyně.

Autor: x0kubicmar0x (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Lost heart 12. kapitola: