Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Live and never look back - 16. kapitola

Live and never look back - 16. kapitolaTak jo, vůbec jsem nezamýšlela teď něco psát, ale nějak mi ty prsty klouzaly po tý klávesnici samy. Nezabijte mě za to, že tam není vůbec děj, potřebuju se nějak dostat k tomu, abych vysvětlila Bellin příběh. A taky přidala další budoucí účastníky klanu Cullenů. Je to kratší a asi nudný, ale fakt se potřebuju hnout z místa.:) Díky za pochopení a jak jinak, než krásně počteníčko, Vaše Danca95:*:)

Alice

Jasper mě musel odnést domů. Nedokázala jsem rozumně uvažovat. Stále jsem vzpomínala na tu osobu a tím víc mi bylo úzko. Jedinou útěchou mi bylo to štěstí, které z této vize vyzařovalo. Tak silný nápor emocí jsem ještě nikdy nezažila.

„Co se stalo?“ vyskočila Esme z pohovky a s vystrašeným pohledem mě pohladila po vlasech.

„Nevím. Měla jednu ze svých vizí a najednou klečela a vzlykala. Alice? Zlato, slyšíš mě?“ políbil mě Jasper na čelo.

„Slyším. Jen mě nechte to trochu vstřebat,“ zašeptala jsem.

„Dobře, položím tě na gauč, ano? To bude dobré, jsem tu s tebou, lásko,“ šeptal mi do ucha uklidňujícím hlasem. Chytil mě za ruku a já se začínala cítit v pořádku. Jistě, jeho dar je velmi užitečný, ale právě teď jsem chtěla cítit své pravé emoce. Než jsem stihla něco říct, ta vize se mi vrátila. Pokračovala.

Tři osoby stály na břehu řeky a šťastně se smály ve společném objetí. Těžce jsem vydechla. Cítila jsem touhu být tam s nimi, uvěznit je ve svém objetí a už nikdy nepustit. Pak se ta trojice pohnula a já uviděla svého bratra.

Edward

„Jak dlouho tohle budeme dělat?“ ptala se šťastně Renesmee. Ještě stále jsme stáli v objetí na břehu řeky. Nepustil jsem je. Nemohl jsem. Ruce mi to nedovolovaly a nejen ruce. Celé mé srdce si přálo je takto objímat po celou mou věčnost.

„Dokud nebudu mít dost. Takže jste uvězněny do konce svého života,“ usmál jsem se na ni zpoza Belliných vlasů.

„Jen tak krátce?“ vykulila na mě svoje oči a snažila se nesmát. Mrkl jsem na ni a políbil Bellu do vlasů. Další rána pro moje vyprahlé hrdlo. Na chvíli jsem musel přestat dýchat. I když jsem si nedokázal představit, že bych jim ublížil, bylo to silnější než já.

„Bože, na tohle jsem zapomněla. No tak, pusť nás a skočíme si něco ulovit. Musí tě to bolet,“ snažila se Bella dostat z mého objetí. Byla velmi silná, až mě to vážně překvapilo. Když se k ní přidala Renesmee, ač jsem nechtěl, pustil jsem je. Dohromady byly silnější než já. Popravdě, já právě teď moc síly neměl. Díky mé úplně abstinenci jsem byl naprosto zesláblý, teď mě dopoval adrenalin z našeho setkání.

„Ale, to je v pořádku. Tohle zvlá-“

„Edwarde,“ přerušila mě Bella, a když říkala mé jméno, usmála se. „Oči máš naprosto černé žízní, jsi slabý a vypadáš… no unaveně. Prosím, jdeme na lov. Nenechám tě v takovém stavu.“

„Nechci na lov. Chci být s vámi. Chci slyšet úplně všechno. Bello, lásko, takovou dobu jsme se neviděli! A Renesmee, chci slyšet všechno o jejím vyrůstání. Ale jak se to stalo? A kam jsi tak zmizela? Nedokázal jsem tě najít, měl jsem chuť zabít sám sebe, za to jak jsem neschopný,“ odporoval jsem.

„To si všechno povíme, ale až potom. Udělej to pro mě, prosím. Vím, jak tě to musí bolet a já nesnesu představu, že se ti ubližuje! Hlavně ne mou vinou. Takže prosím,“ upřela na mě své oči. Naprosto mě zhypnotizovala a já v tuhle chvíli toužil udělat jediné.

„Fajn. Půjdu. Ale nejdřív musím něco udělat,“ usmál jsem se na ni. Vzal jsem její obličej do dlaní. Jemně jsem ji pohladil po tváři a přiblížil svůj obličej k jejímu. Čekal jsem na její myšlenky, abych věděl, co právě cítí. Ale bylo ticho. To poněkud přerušilo moje plány. Dočasně.

„Na co myslíš?“ zašeptal jsem poněkud zmateně a opřel své čelo o její. Srdce mi bušilo v uších, cítil jsem, jak se jí rozproudila krev v žilách.

„Na to, jak je tohle příjemné a přitom tak nezodpovědné,“ vydechla přiškrceně a zavřela oči.

„Vážně?“ odtáhl jsem se poněkud rychle. Zmátlo mě, že neslyším na co myslí. Bella trochu vylekaně otevřela oči a tázavě se na mě podívala.

„Neslyším tě. Co se děje? Můj dar přestává fungovat?“ přemítal jsem.

„Aha, tohle. I Aro, byl pěkně naštvaný, když se mi snažil přečíst mysl. A co teprve Jane,“ usmála se trochu zákeřně a ďábelsky. Za jejími zády se zákeřně usmála i naše dcera.

„Volturiovi?“ zděsil jsem se. Bella jen pokrčila rameny.

„Tak dost, jdeme na lov. Tati, potřebuješ ho,“ postrčila mě moje dcera směrem k lesu a tím pádem od Belly.

„Tak pozor, mladá dámo. Budeš strkat do svého otce?“ rozzlobil jsem se naoko.

„Teď si to ještě můžu dovolit. Po lovu bych patrně dostala, že?“ rozchichotala se a uhnula před mou rukou. Ještě chvíli jsme se proháněli po břehu, ale začal jsem pociťovat slabost. Vážně, já upír začínal pociťovat únavu. Zastavil jsem se a zvedl ruce, že se vzdávám, čímž jsem Renesmee potěšil a vysloužil si od ní opět ten krásný zvuk – její smích. Otočil jsem se na Bellu. Zarazil jsem se. Stála, s rukama sepjatýma k sobě pod bradou a plakala. Okamžitě jsem k ní přiběhl.

„Copak?“ zeptal jsem se a vzal její obličej do dlaní. Bella jen zakroutila hlavou a začala se smát.

„Neuvěřitelné. Moje dcera se právě škádlila se svým otcem... S mou láskou... S mou tak dlouho ztracenou láskou,“ šeptala mezi smíchem.

„Neuvěřitelné,“ zopakoval jsem šeptem. „Právě držím v ruce nejcennější věc na světě. A už nikdy ji nepustím.“ Bella spokojeně vydechla a chytla mě za jednu ruku. Propletla prsty s mými.

„Pojď, jdeme si trochu zařádit,“ zakřenila se na mě.

No, to by si snad mohli nechat na doma snad ne? Pomyslela si Renesmee pobaveně.

„Dovol, dcero, jdeme lovit, ne řádit způsobem, na který myslíš ty,“ pohladil jsem ji po vlasech a ona se stydlivě podívala dolů, čímž mě rozesmála.

Les byl plný zvířat. Ale já nechtěl jen tak nějaké. Chtěl jsem něco dravého a moje přání bylo vyslyšeno. Moje oblíbené zvíře, puma, na mě čekala hluboko v lese. Vlastně tam byly tři, takže bylo pro každého něco. Já na nic nečekal a vrhl se na ni. Svůj boj jsem ale bohužel téměř prohrál, protože jsem zahlédl obě mé cenné bytosti, jak se perou s pumami. Viděl jsem obrovské tlapy, jak se chystají máchnout směrem k nim. Okamžitě se mi zcuklo celé tělo strachem, a než stačila tlapa dopadnout na jejich těla, byl jsem mezi nimi a utrhl jsem pumám hlavy. Zapomněl jsem na třetí pumu a ta mi skočila po krku. Kdybych nebyl z kamene, patrně bych se přidal k dvěma ostatním pumám bez hlav. Lehko jsem ji chytil do náruče a vysál. Tekutina mi proudila hrdlem a já cítil jak sílím. Prostupovala mnou síla, celým tělem.

Když jsem skončil, můj zbytek rodiny právě dokončoval svůj lov.

„Měli bychom ti ještě něco sehnat. Nemohla ti stačit jen jedna puma,“ usmála se na mě Bella. Otírala si z ruky kapky krve, které tam patrně dopadly, když jsem zakročil. Jedna puma mi stačila bohatě.

„Zařádit? Jediný, kdo tu řádil byl táta. O všechnu zábavu jsme tak přišli,“ stěžovala si Renesmee.

„Jen do něj, Nessie! Táta, netáta! Zábava musí být!“ ozval se za námi hluboký pobavený hlas.

„Emmette?“ vykřikla Renesmee nadšeně a vrhla se k tomu obřímu upírovi.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Live and never look back - 16. kapitola:

 1
1. kikuska
10.06.2011 [20:24]

ježiško tu je Emmett ja sa tak teším Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!