Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lilith 11

13.09.2010 (22:00) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1921×

11. kapitola

Dojeli jsme k nim a já vzala ty dva a nesla je do domu, aby nenastydli. Vstoupila jsem a děti si vzala Alice. Já šla pomoc Carlisleovi s věcmi, když jsme se míjeli, dala jsem mu pusu na tvář. Všechno jsme nanosili do domu a holky se začaly starat o ty dva. Myslím si, že je nikam dávat nebudu. Podívala jsem se na Carlislea. Mrkla jsem na něj a vyšla k němu do pokoje. Uslyšela jsem ze zdola: smích. Stoupla jsem si za dveře a čekala jsem. Carlisle otevřel dveře. Vstoupil a já zabouchla dveře a vrhla jsem se na jeho rty. „Bello, musím ti něco říct,“ řekl mi, když jsme se nadechovali. 
„Já taky, ale ty začni, lásko,“ řekla jsem mu.
„Víš, já jsem upír,“ řekl mi na rovinu. 
„Ale neživíš se lidskou krví,“ řekla jsem a usmála jsem se na něj.
„Jak to víš?“ zeptal se překvapeně.

„Upíří mají mít rudé oči,“ řekla jsem mu a přitiskla jsem se na jeho rty.
„Bello, večeře,“ zakřičela Esmé. Vyběhla jsem z pokoje a za mnou Carlisle. Vzal mě do náruče a došel se mnou až do kuchyně, kde Alice s Esmé nandávaly dvě porce jídla. 
„My už jedli, tak se najezte vy dva,“ řekla nám Esmé a ďábelsky se na Carlislea zašklebila. Začali jsme jíst. Dívala jsem se na něj. Soukal to do sebe, jako by se měl otrávit. 
„Jestli nemáš chuť, nemusíš to jíst, lásko,“ řekla jsem. Děkovně se na mě usmál a odložil příbor. Dojedla jsem a společně jsme došli do obýváku. Alice se dívala do nějakého časopisu s dětským oblečením. Alice najednou ztuhla a pustila časopis. Viděla jsem taky tu vizi, co viděla ona. Viděla jsem toho upíra, jak jde ke mně domů s nějakou armádou a nenachází mě. Sleduje můj pach, do patnácti minut jsou tady. Možná dřív.

„Pane bože,“ zašeptá a podívá se na mě a na ty dva chrupající v postýlce. Edward následoval jeho pohled. 
„Bello, ten, koho jsi dnes vyrušila u Carlislea byl taky upír. On se živí lidskou krví. Chtěl zabít Carlislea a teď chce zabít tebe,“ řekl Edward. Dívala jsem se na něj jako na blázna.
„Co budeme dělat?“ zeptala jsem se jich. 
„Holky, vezměte si Belliny věci, zkusíme je zmást. Jaspere, běž s nimi. Já, Emmett a Edward půjdeme s Bellou a dětmi,“ řekl Carlisle, vzal moje věci a hodil je Esmé. Všechny holky byly hned pryč a s nimi i Jasper. 
„Edwarde, vezměte děti. Já vezmu Bellu,“ řekl a vzal mě do náruče. Rozeběhl se. Běhal stejně jako já. Dostala jsem vizi. Prokoukli to a jdou po nás. Lilith asi bude muset použít svou sílu. Běželi jsme a běželi, když něco skočilo na Edwarda a děti zachytil Emmett. Něco skočilo i po nás dvou. Já jsem se odkutálela k lesu a Carlisle k dvojčátkům na útesu. Je to tady. 10 upírů obklíčilo kluky a jeden měl dar znehybnit své soupeře. Z lesa se ozval smích. Je to tady.

„Carlisle, slíbíš mi něco?“ zeptala jsem se ho.
„Slíbím,“ řekl.
„Slib mi, že ať se stane cokoliv, nehneš se od těch dětí. Slib mi to,“ řekla jsem a viděla postavu ve stromech. 
„Slibuji,“ řekl. Usmála jsem se na něj.
„Všechno jsi zkazila,“ ozval se hlas upíra z dnešního odpoledne. Byl ošklivější než předtím. Bléééééé.
„Jmenuje se Chris Reel,“ řekl mi táta v hlavě.  
„Proč to děláš, Chrisi?“ zeptám se ho. 
„Odkud znáš mé jméno?“ zeptal se zlostně.
„Tvůj stvořitel mi to řekl,“ řekla jsem a usmála jsem se.

„Stefan?! To je teď jedno. Zabiji tě,“ řekl. Objevil se přede mnou a urval mi ruku. Vykřikla jsem. Odhodil ji na zem. Normální člověk by byl mrtvý, ale já ne. Přetáhla jsem přes sebe štít, aby nebyl slyšet tlukot mého srdce. Zavřela jsem oči a dělala mrtvolu. 
„Vidíš. Všichni lidé skončí stejně. Zemřou,“ řekl a kopl do mě. Uslyšela jsem srdce rvoucí vzlykl mého archanděla. Cítila jsem poryv větru, jak do mě chtěl znovu kopnout, ale jeho nohu jsem zachytila jen pár milimetrů od mého boku. Ozvalo se zalapání po dechu. Odhodila jsem toho upíra a postavila jsem se. Podívala jsem se na svou ruku. To bude bolet. 
„Debilní upíre, víš, jak to bolí!“ zařvala jsem.
„Crescere!“ zařvala jsem. Začaly mi růst kosti.
„Crescere!“ řekla jsem. Podruhé mi dorostly svaly.
„Crescere!“ řekla jsem a na potřetí mi dorostla kůže a ostatní věci..

„Hustý,“ zašeptal Emmett. Podívala jsem se na Carlislea. Měl děs v očích. Ten upír se rozeběhl proti mně, tak jsem uhnula.
„Dráždíš hada bosou nohou,“ řekla jsem a doběhla k němu. Vrazila jsem mu facku a otočila jsem se na mé přátelé. Úžasně se bavili až na Carlislea, díval se na mě. Zlostně a s nenávistí. Nedávala jsem pozor a ten upír toho využil. Kopl mě do břicha a já vyplivla krev. Chtěl mě kopnou znovu, ale použila jsem schopnost, aby mé tělo bylo z kovu. Kopl a v jeho noze něco křuplo. Začala jsem se smát a vstala jsem. Došla jsem k němu a začala jsem pomalounku vysunovat drápky, jak tomu říkal Adam. Vlastně jsem měla přetvořeny kosti, aby v jakékoliv situaci a těle vysunuly skryté nože. Napřáhla jsem se a sekla. Uletěl mu kus ruky.
„Kdo jsi?“ zeptal se mě. Rozhodla jsem se zasadit konečný úder.
„Jsem Lilith. První žena Adamova. Dcera Boží,“ řekla jsem. Dala jsem ruce za záda a sekla rychlým pohybem. Kusy upíra létaly všude kolem. Vzala jsem zapalovač a zapálila jsem ho. Podívala jsem se na těch deset, ale už byli pryč.  

Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Lilith 11: