Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Legendy - prolog + 1. kapitola

Legendy - prolog + 1. kapitolaByla stvořena šestice poloupírů tak mocných, že se jich i vládci báli, a proto je zničili, ale co když to neznamenal konec, ale začátek něčeho mnohem horšího. No, horšího jak pro koho. ... Ahoj toto je moje první povídka, doufám, že se bude líbit. Kritiku přijímám.

Prolog

Jmenuji se Isabella Volturi Swanová, ale všichni mi říkají Bella a jsem poloupír. Napůl člověk, napůl upír… Vlastně jsem člověk, jen trochu rychlejší, silnější, pamatuji si všechno, co si přečtu nebo uslyším, a jím jak lidské jídlo, tak i krev.
Bydlím u adoptivních rodičů, protože se mě otec zřekl. Je jeden z Volturiových, ale vážně ho nehodlám hledat, proč taky, zřekl se mě. Chcete vědět, jak to všechno vím? Je to prosté… Když jsem byla ještě v maminčině bříšku, napsala mi dopis o tom, kdo jsem, jak se jmenuji, kdo je ona, co se s ní stalo a omluvá se za to, že nemůže být se mnou.
Prokousala jsem se jí skrz bříško a asi o dva dny později mě našel místní šerif Charlie, který si mě následující dny adoptoval.

 1. kapitola: Forks

 Bella:

Bydlím v malém městečku jménem Forks, kde mě Charlie před 5 lety našel. Ví, že jsem poloupír, on i jeho žena Reneé a nevadí jim to, jsou rádi, že mají milující dceru a já milující rodiče.
Mám tři dary: 1. štít, jak psychický, tak fyzický, 2. maskování a 3. živly plus učím se hodně rychle a slovo nemožné pro mne skoro neexistuje.
Ve škole patřím k oblíbeným a nejlepším žákům. Můj nejlepší kamarád je Demetri Cullen, syn doktora Carlislea Cullena a Esme Cullenové. Dem je taky poloupír jako já, ale na rozdíl ode mne, mu Carisle zachránil mámu.
Dem má taky tři dary: 1. neviditelnost; 2. teleportace a 3. blesky a elektřinu a taky umí vystopovat každého byť jen z drobné věcičky jako je třeba vlas.
Dem má čtyři sourozence: Alice, Jaspera, Rose a Emmetta.
Všichni jsou spolu jako páry. Alice s Jasperem, Emmett s Rose a Esme s Carlislem. Cullenovi chtěli dát dohromady mne a Dema, ale my už své druhé polovičky máme. Dem má Jane Masenovou a já Edwarda Masena a to mne přivádí na úplný začátek.
V Italii roku 1389 se zrodila šestice talentovaných poloupírů. Jane, Edward, Kathrin, Benjamin, Sarah a Derek. Tito poloupíři byli předurčeni k nastolení míru, ale to se nelíbilo vládcům, protože se báli sesazení z trůnu, a proto je zabili, ale to ještě netušili, že se znovuzrodí mnohem silnější a talentovanější než kdy dřív.

  ...

Dnes jsem se nesmírně nudila, aspoň jsem mohla přemýšlet, jestli nepojedu do Volterry zjistit, kdo je můj otec, ale došla jsem k stejnému závěru jako vždy. „Nemá to cenu.“
Když jsem přijela domů, bylo tu něco jinak. Jiná vůně než ta má, rodičů, Dema nebo zbytku jejich rodiny, tohle bylo jiná, lepší, a tak jsem si řekla, že ať to je cokoli „já se umím bránit“ a věnovala se svým věcem.
Dělala jsem to samé, co vždy, udělala si úkoly a přemýšlela nad Edwardem.
 „Už zase na něj myslíš?“ zeptal se mě Dem šeptem přímo u ucha.
 „Ježiši, Deme! Ty jsi mě vylekal,“ řekla jsem trochu hlasitěji, a pak si z hluboka oddechla.
 „Ale no tak, Bells, nesnaž se mi nakukat, že jsi mě neslyšela přicházet.“
 „Asi jsem do toho byla až tak zažraná. No bóže, tak jsem tě neslyšela.“
 „Bello, Bello,“ řeka jako by mi něco vyčítal a pak si povzdechl: „s takovou mi skončíš v blázinci, sestřičko.“
 „No tak to tam skončíme spolu, protože ty na tom nejsi s Jane o moc líp,“ oplatila jsem mu s úsměvem a vyplázla na něj jazyk.
 „No jo, ale o mně aspoň nikdo nebude vědět, koho miluji,“ kam tím míří? „já totiž nemluvím ze spaní,“ dokončil a vyplázl jazyk stejně jako já předtím.
Tak to mu neprojde!
 „Aspoň budou všichni vědět, že mám zájem o někoho jiného,“ řekla jsem s hranou uraženosti, a když se mi chtěl Dem omluvit za to, že to tak nemyslel, hodila jsem po něm polštář takovou silou, že sletěl s postele a ještě k tomu byl zasypaný chumáčem peří z polštáře, který rupnul.
Bylo to strašně vtipné. Smích mě přešel, až ve chvíli, kdy jsem viděla Demův obličej alá ty jedna malá.
 „To ti nepřeju!“ křikl naštvaně a zároveň pobaveně a začal mě mlátit polštářem.
Po bitce jsme si lehli na postel a jen se smáli mezi hromadou peří. V tom se Dem přetočil na druhý bok a spadl z postele. A já měla další nával smích, když z jeho úst vyšlo to napůl bolestné „au“, a pak už jsem ho neslyšela.
 „Deme? Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se opatrně. Nic. „Deme, tohle není sranda!“ koukla jsem se pod postel a nic. Počkat! Ta vůně! „Demetri!“ stačila jsem vykřiknout, a pak ucítila palčivou bolest na krku a tiché „promiň“.
Probudila jsem se v nějaké velké místnosti. Přede mnou ležel Dem a spal. Podle toho, jak to tu vypadalo, jsem usoudila, že jsme v nějakém hradu někde vysoko na kopci, ale nebála jsem se tady, cítila jsem se v bezpečí víc než kde jinde kromě mého a Cullenovic domu. Slyšela jsem, jak se otevřely dveře a krásný dívčí smetanový hlas řekl: „Ještě je moc brzo.“
Pak mě pohladila po vlasech a já se zmohla jen na poraženecké „Už ne“, poté jsem cítila tu stejnou palčivou bolest jako doma, a pak jsem znova padla do sladké nevědomosti.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Legendy - prolog + 1. kapitola:

 1
6. honza15
26.03.2016 [17:30]

ahoj je to moc pěkný a těším se na další kapitoly Emoticon Emoticon Emoticon

5. majka587
22.05.2015 [13:51]

Jeee zaujímavé! Teším sa na pokračovanie! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. miky
22.05.2015 [6:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. matony
21.05.2015 [23:40]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Cvrcek admin
21.05.2015 [8:44]

CvrcekAhoj,
článek jsem Ti opravila, ale příště si dej pozor na chyby. Byly to hlavně tyto:
• čárky
• i/y
• s/z
• psaní přímé řeči!!!
• odstavce neodděluj mezerou
Děkuji... Emoticon

30.06.2014 [18:25]

BlotikAhoj,
článek ti musím vrátit.
* Nemůžeš psát písmo černou, pokud je černé pozadí. Pak to nepůjde vidět. Jestli se toho chceš zbavit, zmáčkni takovou tu gumu. Navíc ti to "smaže" další chybu. Neměň typ písma, základní je Arial a toho se drž.
* Perex obrázek je moc velký. Uprav jej pomocí /thumbs/, jak to můžeš vidět v příkladu nad kolonkou pro obrázky.
* Nezapomínej na diakritická znaménka (čárky, háčky, popřípadě kroužky nad ů).
* Vzhledem k tomu, že je toto vícedílná povídka, musíš mít v názvu napsané pořadí kapitolu (popřípadě prolog). V textu to opravdu nestačí.
* Za řadovou číslovkou se píše slovo s malým začátečním písmenkem. Takže 1. kapitola.
* Čárky.
* Před čárkou se mezera nedělá.
* Shoda podmětu s přísudkem. Poloupíři se vrátili, s měkkým i, jsou to TI poloupíři. A další...
* Isabella se píše takto, ne se z.
* Mi/my.
* Mně/mě.
* Nevím, jestli jsi to napsala schválně, ale původní příjmení Edwarda bylo Masen, ne Manese.
* Volterra se píše takto, nezdvojuje se l.
* Uvozovky se nepíší pomocí dvou čárek za sebou.
* Každá nová přímá řeč se píše na nový řádek.
* Přímá řeč, zde ti posílám její koncept.
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

* Pokud je v závorce jen nějaký dodatek věty, neukončuje se celá věta uvnitř závorky. Tečka se napíše až za ní.
* Pokud chceš napsat více než jednu tečku, píší se tři. Ne dvě, ne čtyři nebo víc. Jen 3.
* Překlepy.
* Se mnou se píše zvlášť.

Až si chyby opravíš, znovu zaškrtni Článek je hotov. Pokud si s nimi nevíš rady, zavítej do sekce Pomoc autorům a najdi si korektora.
Děkuju.
Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!