Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lásku našel v blázinci 15


Lásku našel v blázinci 15Dala jsem si záležet a je tu pokračování. Musela jsem použít však paměti a zlaté Wikipedie, abych dokázala dát minulost dokupy. Snažím se držet reality a skutečnosti, což by se mi nepodařilo nebýt jistého doktora všeználky, který se zajímá o tajemství. Jsem vás napnula, co se stalo s Edíkem, co? xD Možná se tam brzy objeví Tanja xD Nebo další upíry bych k tomu dala? Mno, uvidíme, je to jen na vás xD Komentáře, kritiku- jen do nás, nebojte se.

15.

Jen muka, žádná milost! Nebe tam jest,

Kde Julia žije, každý pes i kočka,

Malinká myš, a každá nicota,

Má tu své nebe, a smí na ni hledět…

 

Aro se zatvářil dotčeně. Jako když nedají dítěti to, co chce. Jeho bratři v trůnech se také zamračili a mlčky sledovali, co se bude dít dál.

Aro se po chvíli pousmál a otočil k těm dětem… ,,Jane…‘‘

---

,,Doprovoď naše hosty k bráně.‘‘ Dívka jen přikývla a lehkým, vysokým, ale přesto krásným hláskem pokynula, abychom ji následovali.

,,Nashledanou, mí drazí přátelé.‘‘ Slyšeli jsme Ara a velké dveře do sálu se zavřely ve stejný moment, kdy mě zavalila vlna myšlenek.

,Och, uchvacující hrad.‘ Cože?

,Ta kočička vepředu vypadá tvrdě, ale mě podlehne.‘

,Mám strach, ale když tu už jsem jednou za život, tak si to užiju. Je to přece kvůli rodičům.‘ Každá mysl byla v jiném jazyce, každá mysl tak rozdílná, ale přesto se sešly na tomhle místě. Jane se rozšířil úsměv a zavrčela.

,,Jane, pospěš, už je vedu.‘‘

,Bude co pít…‘ zasmála se v myšlenkách a představovala si pachuť krve na jazyku. Hned jsem ustrnul a snažil se myslet na cokoliv jiného.

,Edwarde, jsi v pořádku?‘ poslala mi starostlivě otázku Esme. Nepatrně jsem přikývl a pokračoval za ní. Najednou se z rohu vynořila vysoká, krásou stejně jako Rose uchvacující upírka s hnědými vlasy.   Pohledem magnetizovala Jane a ta jí to oplácela úsměvem a přejela karmínovými očky po davu pětadvaceti lidí, které vedla dovnitř.  Do místnosti s nápise: jídelna.

,,Hlídej mi tam jednoho, prosím voňavého!‘‘ zasmála se na ni Jane v latině a všichni lidé na ni překvapeně zírali. Ta upírka byla vysoká, s dokonalými rysy, jemnými křivkami a samozřejmě s onyxově černýma očima. Měla nejdražší, nejnovější šaty, které poslední dobou návrháři vymysleli a podle jejího potěšeného výrazu i myšlenek se zbožňovala za svůj vzhled. Stejně jako Rose byla ona jen plocha zrcadla. Mělká, dokonalá, ale celý svět se točil jen pro ni a její krásu.

Cesta lodí zpět byla podstatně delší. Měl jsem pocit, že se snad čas ještě o něco zpomalil, aby mě potrápil. Ve Volteře jsme byli jeden den. S cestou tam i zpět to shrnu na tři a sotva zakotvíme, rozloučím se na dva dny s rodinou. Potřebuji nutně na lov!

Sedl jsem si na přídi na zábradlí a zíral na oceán před sebou. Přemýšlel jsem, jestli má smysl počítat ryby, které po cestě lodí potkáme, ale bylo by to zbytečné. Povzdechl jsem si a zavřel oči. Ty ženy obsypané šperky a drahokamy uvnitř neměly ani špetku rozumu. Neuměly uvažovat. Jejích mysl byla podobná sítu. Jednu vteřinu něco uslyší, pošlou to dál a zapomenou. Slepičily jen o domácnosti, klepy o bohatých i když se k nim samy počítají a rozebírají zbytečnosti.

,Taky tě to s nimi nebaví?‘ zasmál se Carlisle v mysli. ,Když se teď vracíme zpět, co kdybys mi vyprávěl? Vyprávěl příběhy z tvé práce? Dívky, která tě učarovala tak, že se ti až příčí být s ostatními ženami.‘

,,Jmenuje se Marie Isabella Swan…rodiče jí říkají Maria, jiní schizofrenička, a já Bell- nebo Lilith,‘‘ začal jsem a nasál vzduch, abych vyprávěl vše od začátku.

To, jak Carlisle poslouchal, jak se jeho mysl přehrabovala v tom, co právě slyšela mě fascinovalo. Rychle si dával všechny souvislosti dohromady. Nic mu neunikalo. Jeho tvář nemělnila grimasu. Zůstával stále soustředěný, jako jestřáb.To mě ponoukalo vyprávět dál.

,,A poslední, co jsem jí řekl bylo, že se vrátím za dva dny, ale to nějak…nevyšlo.‘‘ Mlčel. Tiché šplouchání vody a rychlý chod strojů bylo jediné, co jsme slyšeli. Albatrosi se vznášeli nad lodí a hledali v oceánu svou potravu. Kořist, která jim podlehne.

,,Teď ti budu já vyprávět něco, co se záměrně vymazalo ze všech záznamů a knih, které byly. Je to částečná odpověď, proč jméno Lilith si její mysl vybrala pro svou tmavou stránku.‘‘ Během chvilky se octl vedle mě na zábradlí a díval se do dálky. V jeho očích se začal odehrávat snad i příběh.

,,Je tomu dávno, tak dávno,  když lidé ještě neznali nic z dnešního světa. Země byly tehdy posety miliony květinami, nejsladším ovocem a po polích skákaly mezi lidmi srnky. Tehdy bylo vše jako novorozeně. Krásou oplývalo okolí a nic nebylo odporné ani hnusné.

V té době tvořil Bůh svět.‘‘ Oh ne, zase? Carlisle byl silně nábožensky založen, a tahle skutečnost mě někdy děsila. My nejsme pro nebe. My jsme už jen souzeni peklu. ,,Pokud znáš ten příběh, že stvořil Adama, máme to hlavní za sebou. Z prachu a hlíny. Lidé jsou tohoto původu. Ale dřív, než byla stvořena Eva tu byla jiná žena. Žena, o které není v Bibli nejmenší zmínka. Jmenovala se Lilith.

Byla stvořena z odpadu a špíny. Měla se stát jeho družkou. Jeho řádnou družkou. Byla krásná. Krásnější než cokoliv, co se v okolí potulovalo. Měla černé, kudrnaté vlasy, které jí poletovaly do vánku v Ráji a její tělo bylo dokonalé stejně jako to naše.

Lilith a Adam měli být spolu. Když ale byli jedním tělem, Lilith nikdy nedovolila, aby byla pod Adamem. Nikdy nedovolila, aby ležela, byla mu poddajná a poslouchala vše. Adam se jí často ptal, proč, na čež mu odpovídala s povýšeným hlasem: ,Proč bych měla ležet pod tebou?Podčinit se ti? I já jsem byla stvořena Bohem a jsem ti rovnocenná.‘ Adam se jednou tak rozzuřil z jejího chování, že si ji vzal násilím. Lilith samozřejmě měla city. Měla svou hlavu a věděla, že ji Adam, její muž, nebude nikdy brát jako rovnocennou. Uchýlila se do jeskyní. Zmizela z Adamovy přítomnosti a nechala ho samotného.‘‘ Když se k ní nedokáže chovat? Jak může muž ublížit tak křehkému stvoření? Jak může tohle udělat? I když je Lilith povýšená, nikdy bych si ji jako muž, který ji miluje, nevzal násilím.

,,Víš pomsta zhrzené ženy je vždy nejkrutější. V těch jeskyních zplodila démony. Sama se nechávala dětmi noci pomilovat a počínala tak nové a nové bytosti zla. Mezi nimiž byl i první upír. Traduje se, že i sama Lilith byla zakladatelkou našeho rodu, ale nevím, možná jsou to jen domněnky. Vysávala energii- nikoliv krev, ale i to patří k nám.

Adam si mezitím uvědomil svou chybu. Prosil Pána, aby ji našel, aby ji požádal se vrátit zpět. Andělé, kteří byli jím vysláni za Lilith se vrátili se zprávou, že ona odmítá. Ví,že nikdy nebude moci být podřízenou, řádnou manželkou. Odmítla se vrátit k Adamovi a díky tomu se z ní stal  taky zlý démon. Její necudnost, smělost, krása a síla. To je to, co patří neodvratitelně  ke každé ženě.

Když se dozvěděla, že On stvořil pro Adama jinou ženu vzteky křičela přes celou zemi. Křičela svou bolest, protože věděla, že první žena jen zahřeje křeslo a druhá si do něj sedne. V hloubi duše stále milovala Adama, ale zároveň ho nenáviděla.

Říká se, že se přeměnila na hada. Slizká, zlá a toužící po pomstě. Poradila v té podobě Evě, aby utrhla jedno z červených jablek a s úsměvem, sykotem a hřejivým pocitem na srdci sledovala, jak se přes zraky té plavovlasé, hodné, ale hloupé Evy objevují poznání.‘‘

,,Takže ona zapříčinila vyhnání,‘‘ zkonstatoval jsem. Carlisle jen přikývl.

,,Proto byla tahle část vymazána. Lidé v té době chtěli mít ženy podřízené, klidné a mlčenlivé. Muži nemohli strpět takovou porážku, protože ženy mají víc vůle, víc chápavosti a nejen že dokážou uvažovat s chladnou hlavou, ale zapojují do všeho i emoce. To je něco, co je u našeho pohlaví jaksi… nemožné.

Lilith představovala to, co je tajně skryto v ženě jako takové. Sílu, kuráž, lásku, touhu po něčem…vyšším, bolest a vytváří nežádoucí obraz žen. Příliš to zvýrazňuje sexualitu, zášť a smrt. Ona byla obviněna z různých věcí. Nejen to, že dovedla Evu v pokušení s jablkem, ale i z jakýchsi…no… snů, kdy sváděla muže- ti ji samozřejmě podlehli. Také když jí andělé prosili, aby s nimi šla, a ona odmítla, pohrozili ji, že každý den zabijou sto jejích dětí. To taky nezůstalo bez následků.

Když jsem jednou byl na kontrole u jedné ženy. Myslím, že to byl rok 1825, viděl jsem něco, co si doteď neumím vysvětlit. Ta žena byla šťastná prvorodička. Milovala svého chlapečka a dávala to najevo. Oba totiž nemuseli přežít v té době. Měla menší problémy při porodu. Pozvala mě samozřejmě k vyjádření díku na čaj, který jsem nesměl odmítnout. Její dítě pokojně spalo ve vedlejší místnosti a já je oba kontroloval. Vyprávěla zrovna něco z jejího dětství, když jsem slyšel, jak se dech jejího chlapečka zpomaluje. Nechápal jsem, co to je, ale usoudil jsem, že nejspíš usnul. Když ale začal slábnout i tep srdíčka, poprosil jsem ji, jestli by mě nezavedla za dítětem.

Vyhověla mi, jak jinak, byl jsem nejlepším doktorem ve městě. Když jsem došel ke kolébce, vypadalo vše normálně, ona jen vyjeveně koukala na mě a nechápala, co se děje.

Vykřikl jsem, aby mi hned donesla deky, vše, čím bych mohl to novorozeně zahřát.

To dítě… jako kdyby ztrácelo vůli žít. Ztrácelo veškerou…vše… Zjistil jsem, že to začalo tím dechem. Zpomalila se funkce plic, což zapříčinilo pomalejší okysličování důležitých orgánů včetně srdce. Zachránili jsme ho, ale na druhý den, kdy jsem tam nebyl se to opakovalo…a nepřežilo.‘‘

 

Věděl jsem, že mi to pomůže nějak zjistit vše i o Bellině temné stránce a mírně se pokusit Lilith… zkrotit. Seděl jsem v kajutě. Nezaujatě sledoval měsíc ve tvaru velkého C, který byl občasně zahalen mraky. Nemohl jsem se rozhodnout, na čí straně je vina. Zda na straně Lilith, nebo Adama.

,,Edwarde, už tam budeme,‘‘ vyrušila mě z rozjímání Rose a pousmála se na mě.

,,Jo, jistě.‘‘

,,Vysadíme tě kilometr za městem.‘‘ Rose ke mně pomalu došla a položila mi hlavu na pokrčená kolena. ,,Nebuď zamyšlený, ani zamračený. Věřím, že se ani Belle ani Alici nic nestane. Aro přece jen hledá upíry do sbírky a nechtěl by rozzuřit někoho s takovým talentem jako ty,‘‘ přesvědčovala mě. Svým způsobem měla pravdu. Proč by jim Aro něco udělal, když ví, že by to vyvolalo jen touhu po pomstě.  Pohladil jsem ji po tváři a koutky rtů se mi pomalu vyhouply do úsměvu.

,,Děkuju.‘‘

,Rose? Co dělá u Edwarda!‘ slyšel jsem něčí myšlenky.

,,Jsi přece bratr, jsme rodina. Jen si zvykni na mou občasnou podrážděnost.‘‘ Sotva otevřela dveře, spadl Emmett na zem. Opíral se bohužel o dveře, které se otevíraly směrem dovnitř. ,,Ahoj drahoušku,‘‘ zasmála se a pomáhala mu na nohy tak, aby ji nějakým z jeho chvatů nepoškodil účes ani křehkou, mramorovitou kůži.

,,Ne, né, vůbec… já,‘‘ odkašlal si, ale to mu nepomohlo zastřít lež. ,,Já jsem se jen o ty dveře opřel, víš? Nebavilo mě čekat, než se vrátíš z pokoje, ale jak koukám, byla jsi zase u Edwarda.‘‘

,,Opičáku jeden, pojď,‘‘ zavrtěla hlavou a chytla za ruku. Vzal jsem si přes rameno sako a šel za nimi.

Nemohl jsem se dočkat momentu, kdy ji uvidím. Ty obrovské, čokoládové oči. Tu dokonalou dívku, u které jsem nechal své netlukoucí  srdce. Nemohl jsem se dočkat toho, kdy se dotknu její bělostné, měkké, teplé ručky, kdy uslyším její hlas a sevřu v náruči …

,Tady?‘ zeptala se mě Rose a já jen přikývl. Auto zabrzdilo a během vteřiny jsem ho už neviděl. Mé nohy se ani nedotýkaly země. Vznášel jsem se jako vítr a hledal nejhlubší část lesa, kde se poddám svým smyslům. Kde upustím uzdu kultivovanosti a nechám se ovládnout šelmou. Zamířil jsem lehce na severovýchod a pak za šuměním malé říčky.

Zhluboka jsem nasál vzduch a nechal netvora vyplout na povrch. Mám dva dny na ukojení žízni. Na uklidnění řezání v hrdle. Jen dva dny…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lásku našel v blázinci 15:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!