Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska ta pozemská či nadpřirozená? 25.Kapitola

1.Marjorie - Breaking Dawn


Láska ta pozemská či nadpřirozená? 25.KapitolaTak lidi nakonec jsem úspěšně napsala obě veze a tím to tuto kapitolu bych chtěla věnovat NikkiR k její mu svátku... A samozdřejmě a vám všem co to čtete....

Seděla jsem ani nedutala, chtěla jsem ho vidět, vysvětlit mu jak s věci mají.

„Dobře můžeme se sejít“ odpověděl mi a mě se ulevilo

„Kdy?“ ptala jsem se

„Počkám až se vrátíte z hor“ řekl a ukončil rozhovor. Alice se na mě usmála

„Věděla jsem to“ řekla a odešla za Jasperem. Bylo mi líp, mnohem líp. Usmívala jsem se a doufala, že s vše v dobré obrátí. Paula přišla dolů, jen mě provrtala pohledem ale nemluvila semnou, povzdychla jsem si. Nic není jednoduché. Vstala jsem a šla jsem za ní

„Paulo“ oslovila jsem jí, podívala se na mě

„Mrzí mě, že jsme po sobě dnes vyjeli, nechci se s tebou hádat. Lucas odjel sám od sebe, ale před tím se mi přiznal, že mě podvedl.“  Řekla jsem jí. Chvíli vypadala jako kdyby měla omdlít

„Tím se to vysvětluje“ řekla pomalu.

„Promiň, nechtěla jsem na tebe vyjet“ omluvila se mi jen jsem mávla rukou a objala jí.

„Jdeme na svah“ zakřičela Alice se širokým úsměvem a ve mně hrklo.

„Ne Bello, jdeš taky“ řekla aniž by mě nechala promluvit. Rezignovaně jsem se šla převléct. Vzala jsem jsi tu modrou kombinézu co jsem si koupila,prkno a šla jsem na svah. Nepospíchala jsem, neměla kam. Nechtěla jsem se učit, po pravdě jsem se bála abych neskončila jsem v nemocnici. Alice na mě čekala  u lanovky ale vypadala jinak, její úsměv byl pryč.

„Alice co se děje?“ ptala jsem se vyděšeně, podívala se na mě a okamžitě někomu volala.

„Edwarde“ řekla a mě se zastavilo srdce, co se to děje.

„Musíš je ti to jasný, teď jde vše stranou.“ Chvíli poslouchala

„Já vím ale o tohle nejde, copak chceš aby byl zmařen jeho lidský život?“ ptala se ho a vypadala nebezpečně

„Edwarde Cullene, poslechni mě“ zavrčela, poodstoupila jsem od ní

Potom mluvila strašně rychle, zaslechla jsem Carlisle jméno. Nechápala jsem co se to děje, o kom to mluvili? Alice zaklapla telefon a omluvně se na mě podívala

„Bello, teď ne, řeknu ti to až budu vědět co se stalo“ řekla pomalu

„Emmette“ křikla na svého bratra

„Alice“ přijel na prkně

„Budeš Bellu učit jezdit já teď nemůžu“ řekla

„To je dobrý já jsi půjdu číst“ řekla jsem jí a nakonec mě pustila.

Šla jsem do pokoje a děsila co se stalo. Proč je Alice tak mimo? Proč mi nemůže říct co se děje? Věděla jsem, že to nebude nic dobrého, jen jsem netušila o co jde přesně? Proč Edward nechtěl poslechnout? O kom to vlastně mluvili. A pak mi to došlo

„Lucasi“ zašeptala jsem jeho jméno zlomeně. To musí být ono ale jak to myslela, je možné, že by… Ne to nejde, proč a kdo? Moje mysl pracovala na plné obrátky, bála jsem se o něj. Nechápala jsem to ale podvědomě jsem věděla, že se jedná o něj. Zachvěla jsem se a strach mě plně pohltil. Nebyla jsem schopná pohybu, ruce se mi třásli, srdce se mi sevřelo, pocítila jsem beznaděj. Nemohla jsem tomu uvěřit, přece to nejde, on nemůže být monstrum. Zase jsem měla pocit, že se nenadechnu. Panikařila jsem, co Paula vždyť ona zatím neví co jsou Cullenovy zač a to má ztratit bratra? Cítila jsem jak mi slza stéká po tváři poté další.

„Neřvi“ okřikla jsem samu sebe. Zhluboka jsem se nadechla, utřela slzy a vstal. Otevřela jsem dveře a podívala se ven, nemohla jsem být tady, potřebovala jsem informace. Šla jsem hledat Alice, zkusila jsem to v jejím pokoji, zaklepala jsem a otevřela dveře.

Alice seděla na posteli a vypadala jako kdyby byla v transu, Jasper se na mě smutně podíval, pokynul mi abych jsi sedla. Mlčela jsem a čekala až se Alice vrátí, netrvalo to dlouho. Podívala se na mě

„Ano jedné se o Lucase, zatím ti můžu jen říct, že po něm jde lovec talentů. Má potenciál“ pravila

„Ale proč?“ zašeptala jsem zlomeně

„Aro Vollturi, je fanatik a chce mít v gardě každého kdo má nějaký dar. Vollturiovy jsou něco jako královská rodina upírů. Naši vládci“ odpověděla mi na otázku kterou jsem zatím měla pouze v hlavě. Pokývala jsem hlavou na znamení, že rozumím. Slzy se mi opět nahrnuli do očí, zuřivě jsem zamrkala

„Edward se ho pokusí zneškodnit dřív něž najde Lucase. Má docela slušnou šanci ale s Frankem je to docela těžké, nejenom, že má dar vycítit talent ale dokáže také ovládat vítr. To hraje pro něj, Edward se nemůže spoléhat na čich, prohledává mysl. Zatím není nic nového. Bello, prosím zachrání ho neboj se.“ Řekla Alice a já jsem jen zakroutila hlavou, je možné aby se stalo něco horšího? Lucas a upír? Ta představa mě děsila

„Ale jak můžete být tak klidní?“ ptala jsem se. Nejraději bych ho šla hledat sama. Jasper se usmál

„To se ti zdá, ani my nechceme aby se mu něco stalo, je něco jako vzdálený příbuzný. Tím, že jeho sestra chodí s Michaelem jsme ho přijaly do rodiny. Sice o tom neví ale je to tak. Je pravda, že každý z nás viděl po tvém boku Edwarda ale to je zase něco jiného. Prostě, nikomu nepřejeme náš osud. Kdy by to byl někdo jiný možná by jsme s tím nic nedělali, ono to je docela o malér postavit se Arovy ale takhle to už je. Rodinu ochraňujeme a je jedno zda to ten dotyčný ví“ řekl a mě málem spadla brada, tohle mně dojalo, nečekala bych, že dokážou být tak milující, jiné slovo mě nenapadlo.

„Nemám mu zavolat?“ ptala jsem se musela jsem něco udělat

„No zkusit to můžeš, kdy by se vrátil sem měl by větší naději“ souhlasila Alice.

Vytočila jsem jeho číslo

„Ano Bells?“ zvedl mi to

„Ahoj Luky, hele přijeď zpět je tu nuda, Derek s Deanem jsou hrozně otravný“ lhala jsem mu

„Nemůžu něco mám, promiň“ řekl

„Můžu vědět co?“ ptala jsem se vystrašeně

„Dnes mám pohovor kvůli škole, potřebuji si zařídit stáž“ odpověděl mi

„Aha, proč jsi i o tom neřekl dřív?“ ptala jsem se ho a snažila se neznít tak vystrašeně jako jsem se cítila

„Promiň, zapomněl jsem na to, dnes mi volali“ řekl

„Bello, děje se něco? Jsi vystrašená“ ptal se mě

„Ne nic, to je dobrý, tak potom dorazíš?“ ptala jsem se ho a doufala, v kladnou odpověď Alice najednou zalapala po dechu, její oči se rozšířili

„Dobře přijedu, promiň…“

„Konečně, jsi velmi nevyzpytatelný, už dlouho tě hledám“ ozvalo se v telefonu. Vyděšeně jsem se koukla na Alice

„Má ho“ zašeptala Alice, hleděla jsem na ní a udělala se mi tma před očima

její slova mi v uších zněla jako opakující se pásek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska ta pozemská či nadpřirozená? 25.Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!