Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska si svou cestu najde - 15. kapitola

20.07.2012 (14:45) • Marvi • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1440×

15. Kapitola

Milá maminko!

Kousala jsem se do rtu a snažila se vymyslet, jak srovnat do vět to, co jsem chtěla Renée napsat. Jak jí vysvětlit, že upírky, které poslala, byly nemožné. Copak šlo napsat na rovinu, že kdyby byla můj zaměstnanec v New Yorku, tak bych ji už dávno vyhodila? Ne, to opravdu nešlo.

Jsem si jistá, že to nedorozumění je má chyba, ale ony dvě dívky, které jsi zatím poslala, nebyly takové, aby o ně Edward projevil zájem. Možná, když ti o něm něco napíšu, dokážeš lépe najít vhodnou dívku.

Ačkoliv žije v luxusu a pohodlí, nestojí o žádnou hloupoučkou krásku. Ve skutečnosti je to stará duše, a proto by tou dívkou neměla být nějaká mladá upírka.

Například…

Znovu jsem se kousala do rtu a přemýšlela o dnešním dni. Počítání ovcí bylo zdlouhavé, pečlivě jsem zapisovala čísla, která na mě křičeli Edward, Jasper i Emmett, kteří tam byli také. Vůbec se nedivili, že jsem přišla s Edwardem.

Po nějaké době se ke mně Edward připojil. Byl u mě během okamžiku, i když předtím stál na opačném konci louky. Zarazila jsem se, protože na mě shlížel s povytaženým obočím. Zjevně mi něco unikalo. Snažil se mi naznačit něco, co bylo jen mezi námi, ale nemohl mi to říct, protože blízko byli Emmett s Jasperem. Nakonec se mi rozsvítilo. On to bral vážně, měla jsem začít hrát jeho dívku. Musel to vyčíst z mé tváře, protože pak promluvil.

„Přesně tak,“ přitakal a mrkl na mě. Musela jsem sklopit hlavu, abych schovala svůj rudý obličej a také svůj úsměv, protože to mrknutí mi udělalo docela dobře.

Podívala jsem se zpátky na e-mail pro Renée.

Například má rád přírodu a svobodu, kde se může pohybovat, jak velí jeho přirozenost, aniž by musel brát ohledy na okolí. Také se mi nabídl, že mi pomůže s učením a se školou. Je to od něj milé, z toho vyvozuji, že další dívka by měla mít podobné vlastnosti jako on. Pokusím se s ním trávit víc času, ať ti můžu dát detailnější popis. Takže jsem si vzpomněla, že bych potřebovala poradit, kde jsou brusle. Ve které krabici skončily? A vzaly jsme je vůbec s sebou při stěhování? Nejspíš se po nich budu muset doma podívat.

Moc se mi po tobě stýská.

Tvá Bella

Opřela jsem se, pohlédla na monitor a usmála se. Nakonec jsem jí e-mail odeslala a šla hledat Alici. Sotva jsem otevřela dveře svého pokoje, už před nimi stála.

„Hledala jsi mě?“ ptala se mě s úsměvem od ucha k uchu.

„Alice,“ vydechla jsem překvapeně, „ano, měla jsem v úmyslu jít za tebou. Co to máš za zády?“ byla jsem zvědavá.

„To? To není nic důležitého,“ odbyla mě.

„Ale no ták, nenech se přemlouvat a ukaž,“ nenechala jsem se odradit.

„Páni, Alice, to je nádhera,“ byla jsem unesená. Byly to skicy návrhu šatů. Některé kousky byly jednoduché, další velmi elegantní, našly se i extravagantní, všechny vypadaly jinak, přesto jsem mohla říct, že měly něco společného.

„Alice, to si nemůžeš nechat jen pro sebe,“ spustila jsem na ni, „musíš se podělit s celým světem, o tyhle šaty bude zájem. Může z tebe být módní ikona jako je Gucci, Prada a řada dalších módních návrhářů.“

„Bello, přece víš, že tohle nejde,“ postěžovala si Alice.

„A proč by to nešlo?“ nedala jsem se.

„Ty už jsi zapomněla, že naši existenci musíme přísně tajit? A pokud by to zjistil Aro, byl by malér,“ vysvětlovala mi.

„Alice, přece se ho nebudeš bát,“ namítala jsem, „když se všechno šikovně zajistí, Aro, na nic nepřijde,“ mrkla jsem na ni.

„A jak bys to proboha chtěla provést?“ přemítala Alice.

„To už nech na mně,“ odpověděla jsem tajemně a začala přemýšlet, jak by její návrhy mohly spatřit světlo světa, aniž by musela odhalit svou totožnost. Po chvíli Alice přestala vnímat přítomnost a hleděla někde do dálky.

„Bello,“ řekla ohromeně, „to by mohlo vyjít!“ Musela jsem se smát.

„Alice, to vyjde, uvidíš. A teď pojď prosím se mnou na Little Lake, chci se po něčem podívat.“

♥ ♥ ♥

V garáži jsme nasedly do mého auta a vyjely k mému domovu. Alice chtěla vědět, proč musím jet domů, vždyť u nich mám všechno. Vysvětlila jsem jí, že se chci podívat po svých bruslích a co mě napadlo, že by se dalo někdy podniknout. Z mého nápadu byla velmi nadšená, takže než jsem stačila zaparkovat, stála u domu a netrpělivě čekala, až odemknu.

„Někde by měly být, možná v nějaké krabici. Psala jsem mámě, ale než se dočkám její odpovědi, pokusím se je najít sama.“ Alice jen souhlasně přikyvovala.

„No, a když je nenajdeme, půjdeme na nákupy,“ zaradovala se. Teď mi došlo, že tohle jsem nedomyslela, jít s Alicí na nákupy, to je velmi vyčerpávající i pro upíry…

„Určitě tu někde musí být.“ A usilovně jsem se snažila hledat. Po dvou hodinách jsem to musela vzdát, nikde nebyly.

„Kam vedou tyhle schody?“ ptala se Alice.

„Vím já, že by na půdu? Bydlím tu sotva pár týdnů a teď jsem u vás. Vůbec nemám tušení, co tam může být.“

„Tak to zjistíme,“ nenechala se odradit Alice. Stoupaly jsme po schodech, které vrzaly pod našimi kroky.

„Doufám, že ty schody vydrží,“ měla jsem obavy.

„Neboj, kdyby něco, chytím tě,“ chlácholila mě Alice.

Ocitly jsme se na zaprášené půdě, bylo tam několik krabic, nějaká křesla, všechno velmi staré kousky. Alice jen radostně zaplesala.

„Až to uvidí Esmé, bude nadšená.“

Esmé? Vrtalo mi to hlavou, pak mi to došlo, že Esmé restauruje i starý nábytek. Po menší půdní obhlídce jsme usoudily, že je načase vrátit se domů.

♥ ♥ ♥

Doma mě udivilo, že odpověď od mámy přišla tak rychle. Psala jen, že brusle v žádné krabici nejsou. Nad tím jsem jen povzdechla a začala přemítat o nákupech, které budu muset podstoupit. Někde z domu se ozvalo šťastné zvolání.

„Ano, čekají nás nákupy, rodino!“ Byla to Alice. Přísahala bych, že jsem zaslechla i několik dalších povzdechů, a i Emmetta, který křičel:

„Zachraň se, kdo můžeš!“

„Máš to marné, bratříčku,“ nenechala bez odezvy Alice.

Ještě jednou děkuji za komentíky u minulé kapitoly. Jmenovitě: marcela, martty555, Babča S., summer a Viky123. Díky vám píšu dál.

Autor: Marvi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska si svou cestu najde - 15. kapitola: