Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska je nevyzpytatelná 21. kapitola: Slib mi to!

5.Handaa-Kebi


Láska je nevyzpytatelná 21. kapitola: Slib mi to!Dnes už nastane den, kdy bude bitva. Bella bude chtít od Edwarda slib. Jaký bude a dodrží ho? PS.: Po téhle kapitole následuje epilog.

Pohled Belly:

Dnes je den s velkým D. Byla jsem čím dál znepokojenější. Vlci byli dokonale vycvičení a Cullenovi taky. Edwarda jsem přemluvila, abych tam byla také, tak v čem byl problém? Můj dar stávkoval. Včera jsem se probudila a něco bylo špatně… Brzy jsem zjistila, co to přesně bylo. Z těch pár dnů si pamatuji jen málo útržků, které byly nepodstatné. Chtěla jsem mít víc času, ale nešlo to. Všechno bylo špatně.

Jedinou útěchou mi byla Is, která říkala že má sil dost + nadšení ze smrti. Věděla jsem, že ji nijak nemohu zastavit a to bylo to špatné. Ano, chtěla jsem, aby Volturiovi nikomu nic neprovedli a dostali odplatu za to, co provádějí, ale nastolili ve světě upírů pořádek. Kdo jiný by jejich práci vykonával s citem? Upíři to neumějí…

Cítila jsem, jak mě někdo zezadu objal. Věděla jsem, že je to Edward, a tak jsem ho pohladila po tváři. Chtěla jsem se otočit a políbit ho, ale on mi v tom zabránil pevným stiskem a polibkem na krk. Zamračila jsem se a čekala, kdy přestane. On jen dál líbal můj krk a smál se nad mou nedočkavostí.

„Nebuď tak zamračená, Bells! Není ti to snad příjemné?“

„Až moc,“ pípla jsem bezmocně.

Zasmál se a odtáhl se. Zamračila jsem se ještě víc a tentokrát se opravdu otočila. Jemně jsem ho políbila na ústa a jako odpověď se mi dostalo zamručení. Tiskli jsme se k sobě jako o život a vtom k nám vtrhl Emmett se svým šíleným smíchem (pořád byl trochu mimo).

„Hele, vy dvě hrdličky, už musíme jít,“ zasmál se a poklepal Edwardovi na rameno.

Edward jen pozvedl jednu ruku a praštil ho do nosu. Vystrašeně jsem sebou začala házet, ale Edward mě pořád držel a něžně líbal. Už dávno jsem byla cítit jako člověk, ale jemu to nevadilo. Naopak – říkal, že mu to pomohlo v sebeovládání. Jediné, co mi zůstalo, bylo můj štít, což bylo zvláštní a nelogické. Teprve až jsem nemohla popadnout dech, se ode mě spokojeně odtáhl a políbil na nos.

„Řekl bych, že se ti omlouvám, Emmette, a že mě to mrzí, ale to bych lhal,“ řekl, když jsme procházeli kolem našeho narušitele.

Zavrtěla jsem hlavou a šla dál s Edwardem po boku. Jacob tady naštěstí nebyl, protože jsme se měli setkat až na místě. Jacob byl hrozně smutný z toho, že jsme s Edwardem spolu, ale nic mi nevyčítal. Věděla jsem, že to dělá kvůli mně a byla mu za to vděčná. Na druhou stranu to musel v sobě všechno dusit pod pokličkou a to nebylo moc dobré.

„Připraveni?“ ptal se Carlisle.

„Jasně,“ pronesli všichni sborově.

„A ty, Bello?“

Mlčky jsem přikývla, sledovala ostatní, jak se váhavě blíží k východu. Edward se na mě podíval a já věděla, co přijde. Chtěl se zeptat, jestli si to nerozmyslím, ale já jsem nechtěla. Přiblížila jsem se k němu a dlouze ho políbila.

„To bylo za co?“ zašeptal do mých rtů.

„To bylo povzbuzení a prosba, abys zůstal naživu.“

„Bello, jsem mrtvý skoro 100 let.“

„Pro mě ne. Slib mi, že mě po bitvě obejmeš bez jakékoliv újmy a políbíš bez jakékoliv bolesti.“

„Měli bychom jít,“ zamumlal vyhýbavě.

„Slib mi to.“

„Slibuji,“ řekl a naposledy mě políbil.

Potom už se nemluvilo a já se jen snažila být pozitivní. Edward mě celou cestu držel v náručí a láskyplně se na mě díval. Jakmile jsme dorazili na místo střetnutí, tak jsem uviděla vlky postavené vedle sebe. Byli připraveni bránit Forks a nás.

„Edwarde, nezapomeň, že tě miluji a navždy budu,“ řekla jsem a koutkem oka zahlédla Jacoba, jak smutně zavřel oči.

Nečekala jsem na Edwardovu odpověď a šla za Jacobem. Slyšela jsem, jak smečka vrčí a odvrací čumáky před nasládlým pachem. Přišla jsem k překvapenému Jacobovi a pohladila ho na krku.

„Máš plné právo se na mě zlobit, ale vyslechni mě. Jsi pro mě moc důležitý a nesmíš se nechat zabít. Opovaž se přestat bojovat nebo něco podobného.“

V tu chvíli, kdy jsem to dořekla, jsem je uviděla přicházet. Bylo to jako obrovská vlna tsunami akorát větší. V čele stáli Aro, Caius a Marcus. Zbytek byl seřazen podle hodnosti. Jedna osoba mě děsila nejvíc. Jedna osoba mi naháněla takovou hrůzu, až mi přebíhal mráz po zádech. Victoria.

To ale nebylo to nejhorší. Narůstal ve mně vztek. Vztek, který nebyl můj, ale někoho jiného, někoho mocnějšího.

Pohled Edwarda:

„Věděl jsem, že vás nepřekvapíme, ale doufal jsem v to,“ řekl Aro.

„Je mi líto že se setkáváme za těchto okolností,“ odpověděl Carlisle.

„To mně také, ale dej mi jeden jediný důvod vás nezničit.“

Cítil jsem, jak rozhovor nabral smrtelný podtón. Podíval jsem se na Bellu, ale neviděl jsem ji na svém místě. Byla před vlky a ignorovala jejich prosby, aby šla zpátky. Netrpělivě podupávala nožkou. Tady něco nebylo v pořádku…

„Budete tu klábosit, nebo se už vrhneme do akce? Aro, ty jsi pořád stejný.“

Najednou ve mně svitlo. To byla Is. Bella by nikdy nebyla takhle drzá a nikdy by si nezahrávala se smrtí. Ano, chodila s upírem, ale tohle? To nebyla ona.

„Na to že jsi člověk, si pěkně vyskakuješ. A na to, že tak hezky voníš a nejraději bych si tě dal k obědu, ještě víc.“

„Je čas večeře, ty idiote.“

Než jsem stačil cokoliv udělat, Aro už vyrážel do útoku. Is mi byla ukradená, ale byla v těle mé Bells. A to nebylo dobré. Můj strach byl ale zbytečný. Jakmile se jí dotkl pod krkem, tak celý zkoprněl. Všichni včetně mě zmateně kulili oči.

„Já nejsem ta zranitelná Bella, slyšíte? Pamatuješ si na mě, Aro? To ty jsi mě spálil v ohni, zničil mě! Tvá krásná Is je zpátky a hodlá tě zabít!“

Aro jen bezmocně stál a my ostatní jen přihlíželi. Něco nám bránilo se pohnout a já věděl co. Is. Ta teď byla momentálně zaneprázdněná trháním hlav. Viděl jsem obrovský oheň a jen přihlížel. Čekal jsem, kdy se Bella vrátí zpátky.

Jakmile byli všichni zničeni, tak jsem si uvědomil, že nikdo nemůže ochraňovat zákon. Každý věděl že Volturiovi byli pro náš svět užiteční a jakmile se to rozkřikne, bude s naším světem konec. Myslel jsem, že je po všem ale vtom se Is obrátila směrem ke mně.

„Netvař se tak. Brzo bude po všem.“

„Bello, je mi moc líto, že jsem nedodržel to, co jsem ti slíbil,“ zašeptal jsem předtím, než mi utrhla hlavu a nastal můj konec.

Pohled Belly:

Ne! Bezmoc prostupovala celým mým tělem. Ano, mým tělem. Věděla jsem, že se Is ztrácí a nahrazuji ji já. Slyšela jsem její řev a dělalo mi to dobře. Za tohle si zaslouží zmizet. Jakmile jsem byla ve svém těle, tak se vedle mě zjevila opravdová Is, která se na mě chtěla vrhnout. Já však uhnula a ona skočila do ohně, kde se rozplynula jako pára nad hrncem.

Přiskočila jsem k tomu, co zbylo z Edwarda s tím, že mu pomůžu, jak jen to bude možné. Viděla jsem, jak se ostatní začínají hýbat, a očima jsem prosila, aby mu tu hlavu zase nasadili – bylo to vážně morbidní.

Jako první se probudil Jasper. Přistoupil ke mně a usmál se. Věděl, že jsem to já a to mi lichotilo. Další proces raději nebudu zmiňovat. Potom, co Edward otevřel oči, jsem ho objala a políbila. Edward se jen zmateně přidal.

„Neměl jsem tě náhodou políbit já?“

„Měl jsi mě taky obejmout, jestli si pamatuješ,“ zasmála jsem se a dál ho líbala.


Kapitola 20. x Epilog


Shrnutí




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska je nevyzpytatelná 21. kapitola: Slib mi to!:

 1
25.07.2011 [14:28]

zuzka88No ty mi dáváš, už jsem si myslela... no fuj. To jsou šoky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!