Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Krvežíznivá láska 18

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Krvežíznivá láska 18Opět se omlouvám za délku...ale víc jsem chtěla napsat so další kapitolky, která sm přibyde koncem víkendu! Tohle je předpředposlední kapitolka, tak si ji užijte a opět prosím, komentáře :) pěkné čtení! :) :*

17.11.2009 (11:00) • Sharlot33 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3991×

18. Kapitola – Přeměna

 

Uplynulo pět dní a Bella byla stále v bezvědomí. Já se od ní nehnul, jen třikrát jsem byl na rychlém lovu. Mezitím u ní byla Alice. Věděl jsem, že bude Bella v dobrých rukou.

Stále ležela nehnutě u mě v pokoji na posteli. Jen občas pohnula rukou nebo něco nesrozumitelného zamumlala.

Pátý den jsem seděl v křesle u postele a pozoroval jsem Bellino tělo. Počítal jsem její nádechy a výdechy, údery srdce, cítil její teplo a proudící krev. Ale už mi to nevadilo.

Dokázal bych jí líbat, a i přes obrovský žár v krku, bych jí neublížil.

„Jak jí je?“ přišla za ní Alice.

„Pořád stejně.“ Odpověděl jsem a nejdnou jsem to uslyšel.

„Edwarde, co to bylo?“

„Ticho!“ musel jsem dávat pozor, jestli se mi to nezdálo.

Bum, Bum…Bum.

„Edwarde?“ Alice to slyšela také, ale nevěřila tomu. Nebo spíše věřit nechtěla. Bellino srdce vynechávalo.

„Alice, zavolej Carlisla.“ Alice odběhla, ale do dvou vteřin byla zpět následována Carlislem.

„Co se děje?“ zeptal se a po chvíli se sešla celá rodina a s očima plnýma napětí a bolesti čekali, co se bude dít.

„Poslouchejte.“ Zašeptal jsem ke všem.

Každý se zaposlouchal do pravidelných úderů Bellina srdce. Ale ani ne po daceti vteřinách jeden úder vynechalo. Všichni včetně mě upřeli svůj pohled na Carlisla.

„Musíme čekat.“ Řekl po chvilce přemýšlení. Alice s Esme si hlasitě povzdechli, objaly se a odešly. Ostatní je následovali, kromě Emmeta a Rosalie.

„Neboj. Uzdraví se.“ Řekl Emmet.

„Určitě. Věř nám aspoň teď.“ Usmála se Rose. Když jsem nic neříkal, otočila se a s Emmetem zmizeli. Opět jsem s Bellou zůstal sám. Držel jsem ji za ruku a přemýšlel, jaké to bude, až se vzbudí.

Bude s námi chtít zůstat i po tom únosu? A jestli ano, budeme jen přátelé a sourozenci, nebo něco víc? Tohle byli otázky, na které jsem odpovědět nemohl.

Dál jsem přemýšlel o různých věcech, až jsem dostal nápad.

„Musíme ji přeměnit!“ řekl jsem normálním hlasem, aniž bych od Belly odtrhl zrak. Jak jsem očekával, zbytek rodiny ve chvilce přiběhlo do pokoje.

„Slyšela jsem správně?“ ozvala se Alice.

„Ano. Nic jiného nám nezbývá. Leží tu už pět dní a její srdce vynechává stále častěji.“

„Ale tohle ona nechtěla!“ protestovala, ale v jejích myšlenkách jsem viděl, že už měla vizi o tom, jak bude Bella jednou z nás. Dokonce věděla, kdo Bellu přemění, ale nechtěla, abych to věděl. Kryla si své myšlenky.

„Alice? Kdo jí přemění?“ zeptal jsem se.

„Měli bychom jít dolů a pořádně to probrat.“ Odpověděl místo Alice Carlisle. Ostatní šli dolů, já dal Belle pusu na čelo a odešel za ostatními. Asi minutu bylo hrobové ticho a já se rozhodl ho prolomit.

„Tak kdo jí přemění?“ zeptal jsem se.

„Nikdo! Bella nechtěla být upírem!“ začala Alice.

„Alice, už pět dní nehnutě leží a neprobouzí se! Její srdce vynnechává! Jestli ji necháme takhle, umře. To bys chtěla?“ začínal jsem být nepříjemný. Na tohle neměla co říct. Stále v myšlenkách viděla Bellu jako upírku, ale stále schovávala to, kdo ji přemění.

„Alice, proč mi to nechceš říct?“

„Protože by sis tím nesouhlasil.“ Nepochopil jsem to!

„Tak fajn! Já to být nemůžu, určitě bych se neudržel. Alice?“

„Ne! Nebudu riskovat, že bych ji zabila! V životě bych si to neodpustila.“

„Carlisle?“

„Víš, Edwarde, já jsem doktor. Jsem na lidskou krev zvyklý, i když jsem upír, ale ta Bellina mě velmi láká. Obávám se, že to nebude možné.“

„Esme?“ ta se na mě překvapeně podívala. Nejspíš nečekala, že bych mohl požádat ji.

„NE! Nikdy jsem neochutnala lidskou krev. Tohle nepůjde!“

„Rose?“ pohledem jsem přejel po místnosti, ale Rose nikde.

„Kde je Rosalie?“ nikdo to nevěděl. Nikdo si nevšiml jejího odchodu. S ní odešel i Emmet. Asi pět vteřin jsme tam všichni stáli a těkali pohledem z jednoho na druhého. Potom mi Alice odkryla své myšlenky.

Byla tam Rose, která se skláněla v tělu Belly. Byli v lese. Rose pomalu shrnovala Belliny vlasy z krku a zakousla se. Její oči zčernali. Rose se stále neodtahovala, ale kousek od tama stál Emmet, který byl připravený zakročit.

Nic víc jsem nepotřeboval. Vystartoval jsem z domu a běžel na místo, které jsem viděl. Byl jsem tam ani ne za pět minut. Spatřil jsem to, co v myšlenkách.

Bella ležela nevládně na zemi, Rose u ní klečela a podívala se na mě, Emet stál asi dva metry od nich.

Jakmile mě Rose uviděla, vyskočila na nohy, ale zůstala stát u Belly.

„Rosalie?“ zeptal jsem se nevěřícně.

„Promiň, ale nikdo z vás to udělat nechtěl. Já už se nemohla dívat, jak Bella pomalu umírá a věděla jsem, že byste mi to nedovolili. Proto jsem ji odnesla sem a vzala na pomoc Emmeta.“ Řekla s hlavou skloněnou.

„Stále se na to cítíš?“ zeptal jsem se po chvilce váhání.Rose se na mě podívala s hvězdičkami v očích.

„Děkuju, Edwarde!“ zašeptala a opět se začala sklánět k Belle.

„Počkej, až přijdou ostatní.“ Řekl jsem. Nebyl jsem si jistý, že Emmet udrží Rose, protože když chcem dokáže se pořádně naštvat. Chtěl jsem, aby u toho byl Carlisle, kdyby náhodou selhal i Emmet.

Jen jsem to dořekl, přiběhli ostatní. Všichni se nevěřícně koukali na Rosalii.

„Klid… zvládne to! Jen… Carlisle? Mohl bys tu pro jistotu zůstat?“ přikývl. U Belly zůstali jen Rosalie, Emmet a Carlisle. Zbytek včetně mě se odebral pomalým tempem domů. Sedli jsme si na gauč v obýváku a čekali. Začínal jsem šílet! Nevědět, jestli se Rosalie udrží a jestli ne, jestli ji Carlisle s Emmetem stihnou odtrhnout dost brzo.

Konečně! Po čtyřiceti třech minutách a dvaceti třech sekundách jsem slyšel křik. Byl to Bellin hlas. Rozběhl jsem se za ním a uviděl Rosalii, jak se usmívá a v náručí drží kroutící se Bellu. Převzal jsem ji a zanesl do svého pokoje, kde jsem ji položil na postel.

A tak nám opět nezbývalo nic jiného než čekat!

Autor: Sharlot33 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Krvežíznivá láska 18:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře