Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Knihovnice - 7. kapitola

Knihovnice - 7. kapitolaDozvíme se něco málo o zápisu knihovnic a další část z Edwardova života.

Kniha – Edward Anthony Masen Cullen

2. polovina jeho života

Překvapeně jsem koukala do knihy. Co to má být? Proč je tu ta druhá polovina? Vždyť se nemůže říct, že je toto druhá polovina, když ještě není mrtev. Proboha, Bello!

„Nancy?“ oslovila jsem svou učitelku sedící kousek ode mě.

„Potřebuješ něco?“

„Tak trochu. Myslela jsem, že knihy života jsou bez nadpisů,“ snažila jsem se ji vysvětlit.

„Ukaž.“ Přisunula jsem jí knihu a doufala, že mi dá odpověď.

„Protože je to jeho druhá polovina života.“

„Jo, to tam je napsaný a já číst umím. Ale proč to tam je? To je v každé knize?“

„Je to něco jako poznávací znamení knihovnice. Jakmile něco připíšeš, tak se to tam taky objeví,“ usmála se.

„Není blbost, aby tam byla třetí část života? Je to takový… divný.“ Stejně nechápu, proč to tam je.

„Tak jinak… Toto zatím není tvá kniha, to se počítá až od prvního zápisu. Jakmile něco připíšeš, je to pro Edwarda změna, tudíž to je nová kapitola. Může se jmenovat „nová etapa“, nebo prostě nějak, aby se to odlišilo pro další knihovnice. Může se stát cokoli, kvůli čemu se vzdáš jeho knihy, nebo Edwardův život skončí a kniha bude pro ostatní k přečtení. Tak se rozlišují autorky. Už to chápeš?“

„Už ano.“ Jasmine měla Edwardovu knihu skutečně dlouho. Jsem zvědavá, co za své autorství napáchala. Počkat…

„Možná by tu ještě něco bylo… Jakmile něco připíšu, tak já jsem autorka knihy, ano?“

„Ano,“ odpověděla mi.

„Ale to vím jen já a vy ostatní. Pro další generace knihovnic budu neznámá, nebudou vědět, že tuto knihu psala nějaká Swanová.“ Nikdy jsem netoužila po slávě, ale k Edwardovi bych se ráda hlásila.

„Otoč na poslední stranu,“ zasmála se. Poslechla jsem ji a otočila na poslední stranu.

Seznam autorů a kapitol… Zatím tam bylo jen jméno Jamine Plate, ale již brzy… I já se tu objevím!

„Kniha sama pozná, co je knihovnice zač. Jaký má charakter, úmysly, co vše chce způsobit, avšak nemůže nějak zasáhnout. Tvá část bude další kapitola a automaticky se připíšeš do autorů,“ usmála se.

Nemohla jsem se dočkat chvíle, kdy něco připíšu. Co asi teď Edward dělá? Nepotřebuje mou pomoc? Na mysl mi přišla poznámka od Agnes o Alice. Takže tuhle sestru myslela! Ale čím je jiná než Rose? Proč bych měla přijímat pomoc od Agnes nebo Alice?

Raději jsem se přestala touto myšlenkou zaobírat a začala se věnovat Edwardovi…

Kniha – Edward Anthony Masen Cullen

Edward seděl ve svém pokoji na pohovce a přemýšlel, co má dělat. Jeho matka si o něj dělala starosti. Myslela si, že mu vadí příchod Alice a Jaspera, ale mýlila se. Jen nemohli najít společnou řeč. Alice byla zničená ze svých vzpomínek na lidský život. Ačkoli to nedávala znát, neuvěřitelně ji to bolelo, a tak se snažila soustředit na něco jiného – na svou garderobu. Jasper nemůže ze své hlavy dostat myšlenku na chuť lidské krve. Po své zkušenosti se ženou, která ho přivedla do nesmrtelného života, je uzavřený, nedůvěřivý.

„Co jsi to řekl?!“ zavrčel Jasper v obýváku. Opravdu byl Edward natolik položený do svých myšlenek, že si nevšiml schylující se hádce nebo hůř – rvačce?

„Klid, Jazzí, vždyť se nic tak strašného nestalo, ne?“ Emmett se snažil dát situaci opět do klidu, ale moc se mu to nedařilo. Jen Edward měl možnost nahlédnout do Jasperovy hlavy, tudíž jen on věděl, že tou přezdívkou, kterou mu vymyslel, to celé jen zhoršil.

Edward se rozhodl zasáhnout. Nikdy dřív tu nebyly nějaké rozbroje, tak proč teď?

„Jaspere, slyšíš?“ stoupla si před něj Alice. Stoupla si na špičky a vzala jeho tvář do dlaní. Tím ho přinutila, aby se jí podíval do očí a tím ho trochu uklidnila. „Vše je v pořádku,“ usmála se na něj.

„Hele! Ani na špičkách mu nesahá ani pod nos!“ začal se Emmett smát.

„Emmette!“ vykřikl Edward ve snaze ho trochu zklidnit, ale pozdě. Jasperovy oči ztmavly do barvy uhlíků a Emmett padl na kolena.

„Dost!“ křičel zoufale. Edward přes jeho myšlenky moc dobře věděl, co se děje. Jeho nový bratr má svou druhou polovičku až příliš rád. Nikdy by jí neřekl křivé slovo, natož dovolit, aby si z ní někdo dělal srandu. Proto využil svého daru ovládání pocitů. Emmett právě cítil strach, bolest, zoufalství… Pocity, které vás dovedou připravit o rozum nebo dokonce zničit.

„Jaspere!“ zakřičel Edward a tím si přivolal jeho pozornost. „Je to tvůj nový bratr a takhle se k sobě nechováme! Myslel jsem, že chcete nový styl života, a ne dál využívat slabších povah k ovládání,“ zakončil Edward svou dokonalou řeč.

Emmetta opustily Jasperem vyvolané pocity a vyděšeně si ho měřil.

„Omlouvám se, Alice,“ vylezlo z něj přidušeně.

„I já se omlouvám.“ Jasper tyto slova moc nevyslovoval. Snažil se chovat tak, aby je používat nemusel.

 

„Nancy?“ volala jsem ji. Páni… Já musím být strašná. Vždyť ji pořád k sobě volám a neohlížím se na to, že i ona má něco na práci.

„Bello?“

„Já vím, že tě k sobě volám pořád, ale…“

„Tak nezdržuj a vyklop to, co potřebuješ,“ přerušila mě. Asi jsem ji opravdu naštvala.

„Promiň… Já jen, že je tady jedna část tučně vytištěná,“ vysvětlovala jsem.

„V pořádku. Je to tvá nová kniha, takže nemůžeš vše vědět. Jsem tvá učitelka, takže je normální, že se mě ptáš. Toto je připsaná poznámka. I když Jasmin byla do Edwarda zamilovaná, tak se ho snažila udržet ve své rodině, protože ta je pro něj důležitá. Miluje ji a jen s ní je šťastný. Jasmin se snažila celou situaci zklidnit a úspěšně. Je šikovná, ale je trošku zvláštní,“ vysvětlila mi.

Tak to vysvětluje tu „dokonalou řeč“.

„Děkuji. Pokusím se být trošku samostatná…“

„To nedělej. Dvakrát měř, jednou řež, ano?“ opět mě přerušila. Jen jsem lehce přikývla na znamení souhlasu a opět jsem sklonila hlavu ke knize.

Jasper se usmířil s Emmettem a našli společné zájmy – rvačky, sport… Alice se s Rose bavila o módě a společně ji řešily. Carlisle s Esmé pořád někam chodili a Edward se nudil.

Kniha – Edward Anthony Masen Cullen

Měl přečteny snad všechny knihy. Ty, co měl u sebe v knihovničce, otcovy odborné a dokonce prolistoval i jeden časopis od Alice, ale ten po pár stránkách zavřel se slovy blbost. Přestalo ho i bavit psát si deníky. Vždyť – k čemu to je? Má dokonalou paměť, nikdy nic nezapomene. K čemu mu je věčnost, když stejně není, co dělat? Raději se zvednul a vyšel do ulic.

Míjel člověka za člověkem a každého s úsměvem pozdravil, i když jejich myšlenky nebyly vždy lichotivé, ale často závistivé. Měl radost, že konečně nemá chuť se jim vrhnout kolem krku a zbavit je jejich krve. Sledoval každou část ulice, prohlížel si každý krám, sloup. Už dlouho se jen tak neprocházel sám.

„Promiňte,“ pípla dívka, která při odchodu z obchodu zasáhla Edwarda dveřmi. „Je mi to opravdu líto, jste v pořádku?“

„Neomlouvejte sem, madam,“ zareagoval a dívce zrůžověly tváře. Edward se jí velice líbil, ale nevěděla, jak ho oslovit. Se studem sklonila hlavu k zemi a rozeběhla se pryč. Překvapilo ho to, ale nějak se tím nezabýval. Ještě jednou se podíval na obchod, ze kterého dívka vyšla.

Obchod s hudebninami

Přešel blíže k výloze a prohlížel si nádherný černý klavír. Lákal ho, volal a vzbuzoval v něm touhu. Tak moc žádnou věc ještě nechtěl. Musel ho mít…

Koupil si ho a nechal si ho dovézt domů. Jaspera na lidskou společnost nějak připraví – pošle ho na lov. Mezitím si došel koupit nějaké noty. Byl na sebe pyšný a jeho otec, pravý otec, by byl taky. Už od malička z něj chtěl mít hudebníka, avšak Edwarda ti moc nebavilo, nechtěl to dělat. Chtěl být vojákem a bojovat za svou vlast, ale teď? Tolik si přál, aby to otec mohl vědět.

***

Hrál notu za notou, melodii za melodií a byl šťastný. Hudba ho naplňovala, bavila ho a dělala ho šťastným. I ostatní se cítili mnohem lépe. Edward si našel nějakou zábavu, i když byl sám. Samota už mu tolik neubližovala, zas tolik na ni nemyslel.

Edwardovy prsty klouzaly po jednotlivých klávesách. Užíval si tu volnost. Byla to jeho první skladba, kterou sám vytvořil. Zdála se mu dokonalá, jenže jí chybělo jméno. Napadlo ho, že by ji mohl nazvat po nějakém dívčím jméně, a jako první mu na mysl přišlo jméno Jasmin.

„Krásná skladba, Edwarde,“ vyrušila ho Esmé. „Moc se mi líbí. Jak jí mám říkat?“

„Ještě nemá jméno… Co třeba tvá ukolébavka?“

„Má?“ vydechla uchváceně jeho matka.

„Ano – Ukolébavka pro Esmé.“

 

On je jedním slovem sladký. I když se ho Jasmin snaží ovlivnit, tak se nedal. Věnoval svou první skladbu své matce. Který kluk by toto udělal? Jen jediný – on.

„Bello!“ vyhrkla vedle mě Agnes.

„Proboha!“ vykřikla jsem vyděšeně.

„Kde jsi?!“ Její hlas zněl vyděšeně a naléhavě.

„Edward hraje na klavír, proč?“ nechápala jsem.

„Tak čti rychle! Potřebuji tě!“

„Nechápu tu… Děje se něco?“ Docela by se mi ulevilo, kdybych věděla, o co jde.

„Ano. Edward chce udělat příšernou věc. Bude to znít strašně, ale jen čti. Nespi. Jestli to Edward udělá, může lidská rasa vyhynout a to bychom co? Nechtěli,“ kladla otázky a odpovědi.

„D-dobře?“

„Čti!“

Kniha – Edward Anthony Masen Cullen

Edward s celou rodinou se chystali na rodinnou návštěvu. Carlisleův blízký přítel Eleazar se stal před padesáti lety vegetariánem kvůli dívce jménem Carmen a společně žijí na Aljašce. Edward je viděl jen jednou a od té doby se prý jejich klan rozrostl o tři dívky – Kate, Irinu a Tanyu. I když se Edward snažil skrývat svou radost, nebyl si jist, jestli se mu to daří. Moc se mu líbila představa vegetariánské a nezadané upírky. A bonus? Jsou tři. To by ho aspoň jedna mohla udělat šťastným, ne? Podělit se s ním o svá tajemství a touhy, a to pomocí myšlenek, ale úst.

Na cestu se vydali pěšky. Přeci jenom, když poběží, budou tam hned, zatímco autem by to trvalo několik dní.

„Eleazare!“ vykřikl Carlisle, jakmile se ocitli před velkým a krásným domem.

„Vítej, příteli,“ přivítal ho. Navzájem si vyměnili přátelské objetí a z domu vyšly čtyři blonďaté dívky. Jedna přicupitala k Eleazarovi a vlepila mu polibek na tvář – Carmen. Poté nastalo představování. Nejvíce se mu líbila Tanya. Vypadala tak krásně, nevinně a její myšlenky nebyly plné touhy po penězích, jeho těle nebo nějaké jiné. I když jedna touha tam přeci jenom byla – touha poznat ho. Přála si o něm vědět víc.

„Těší mě, Tanyo, mé jméno je Edward,“ představil se, uchopil její ruku a políbil ji.

 


 

Bella čte minulost. Do současnosti zbývá pár desítek let. Až bude přítomnost, upozorním.

Tato kapitola je zatím nejdelší, která tu byla, takže vás moc prosím... žádné stížnosti na délku. ;)

Tato kapitola je věnovaná domcamerci. Chvilka s ní a nápadů bylo požehnaně. Jsi hodná, že jsi mi poradila.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Knihovnice - 7. kapitola:

 1 2 3   Další »
22.02.2012 [19:49]

zuzinecckaa Emoticon Kikuš... Zase jsi to mírně uspěchala, už snad ani nebudu kárat... Emoticon Emoticon
No, kapitola byla skvělá. Ale... Jak dlouho vydrží s Tanyou? Co mu (jí) Jasmin provede? Emoticon
A Agnes... Co chce Edward udělat? Emoticon
No, jdu na další.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

31.01.2012 [19:42]

NancyWhiteTak to jsem zvědavá, jestli to stihne přečíst než nastane konec lidské rasy. Emoticon

21.01.2012 [21:17]

SummerLiliNie, sťažnosť na dĺžku určite nebude Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon .
Nič len skvelé, napínavé a nervy drásajúce čakanie na pokračovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27. ank24
20.01.2012 [20:13]

ank24 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon pokračuj Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26. katryen
20.01.2012 [16:00]

Super, ale ráda bych pokračování.

25. martty555
20.01.2012 [10:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. Kika57
19.01.2012 [20:42]

Kika57Holky, holky, holky. Emoticon Vy víte, jak mě dostat. Emoticon Vaše komentáře jsou úžasné a to se ještě opravdu hodně krotím, protože jestli bych se rozjela, byla bych tu do zítra...
Jsem strašně moc ráda, že se vám kapitola líbila. Pokud jde o Tanyu, tak stou spolu nebude - znáte z norm. TS, ne? Emoticon Jen chci poukázat na jednu odpornou knihovnici, která se mu snažila odklidit všechny holky z cesty. Emoticon
Takže ještě jednou děkuji. Emoticon Emoticon Emoticon

19.01.2012 [19:51]

mima19974Dokonalé!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.
Smazat | Upravit | 19.01.2012 [17:45]

Bomba... Opět... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.01.2012 [17:24]

Annie115 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!