Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kde jsi, Isabello? II - 28. kapitola + Epilog


Kde jsi, Isabello? II - 28. kapitola + EpilogZazvonil zvonec a pohádky je konec... Jak to vlastně dopadlo s Volturiovými? Příjemné čtení přeje Veubella.

Pohled Isabella

Bylo po všem. Bitva skončila a my vyhráli. Měla jsem chuť skákat až do stropu a líbat neznámé lidi na potkání. Nakonec jsem ale líbala jenom jednoho. Toho, kterého jsem celý svůj život líbat chtěla a milovala ho tak, jak nikdo předtím.

Byla jsem s Edwardem na naší louce a užívala si západ slunce. Ležela jsem mu v náručí a nechala ho, aby mě hladil ve vlasech a občas mě letmo políbil na krk. Slastně jsem přivírala oči a přála si, aby tato chvíle někdy skončila.

Dnešek byl náročný pro všechny z nás. Bitvu jsme vyhráli, ale neobešlo se to bez následků. Přeci jenom jsme někoho ztratili. Paul… Zemřel na následky kousnutí Caia.

Byla to strašná ztráta. Odpoledne se konal malý pohřeb a smuteční oběd. Sešla se tam celá naše rodina a rodiny vlkodlaků. Truchlili jsme nad tak obrovskou ztrátou. Paul byl vždy statečný a nikdy se ničeho a nikoho nebál. Neznal slovo nemožné a překonával s potěšením sobě vlastním všechny překážky… Bude nám všem chybět. Odpočívej v pokoji, Paule…

Ale život musí jít dál a my s ním. Paul by nechtěl, abychom se kvůli němu celé věky trápili. Chtěl by, abychom si užívali plnými doušky života, protože nikdy nemůžete tušit, jaká chvíle bude ta poslední.

Třeba jako Amira. Tak moc si byla sama sebou jistá, že na to nakonec doplatila. Nedělalo mi moc velký problém ji zabít. Vlastně to bylo až příliš snadné… Myslím, že měla o sobě dost vysoké mínění – větší, než si kdy zasloužila. Nepocítila jsem nad ní lítost. Ona si to zasloužila…

„Bello?“ zašeptal mi Edward do ucha, čímž mě probral ze zamyšlení. Usmála jsem se na něj a otočila se, abych ho políbila. Edward mi věnoval zamilovaný pohled a nechal se něžně políbit na rty. Když jsem se od něj odtáhla a podívala se mu do očí, napadlo mě, že věčnost nikdy nebude natolik dlouhá, aby mi stačila na život s ním.

„Ano, lásko?“ zašeptala jsem potichu a znovu se uvelebila na jeho hrudi.

„Jaký máš dar?“ zeptal se mě a v jeho hlase jsem postřehla zvědavost. Uculila jsem se pro sebe. Napadlo mě, že ho ještě chvíli potrápím.

„To by tě zajímalo, co?“ zahihňala jsem se.

„Is… Řekni mi to, nebo uvidíš,“ zašeptal mi laškovně do ucha a trochu do něj kousl. Jen stěží jsem potlačila vzdech. Měla jsem pocit, že svoji touhu už déle nedokážu držet na uzdě. Každým okamžikem hrozilo, že se na Edwarda vrhnu.

„Co uvidím?“ zeptala jsem se ho svůdně a přejela mu rukou přes stehno. Edward zavzdychal a já jeho touhu sevřela v dlani. Hmm… Opravdu tvrdá…

Edward se na mě najednou začal uculovat.

„Spíš, Bello, co neuvidíš!“ řekl posměšně.

„Ty!“ vykřikla jsem podrážděně a chtěla se na něj vrhnout. Tentokrát s tím touha neměla nic společného.

Ale on si mě k sobě přitáhl a uvěznil pod své mohutné tělo.

„Já…“ zašeptal mi potichounku do ucha a jeho ruce se mi rychle dostaly pod halenku. Trhavě jsem se nadechla a přivřela oči. Doufala jsem, že bude pokračovat… Ach… Ale co on neudělal! Začal mě lechtat! Vzrušeně jsem vypískla a začala se svíjet smíchy. Snažila jsem se mu vykroutit, ale v této poloze jsem mnoho šancí na úprk neměla. Napadla mě jediná věc, kterou můžu udělat. A tak jsem šla do protiútoku. Někomu, kdo by nás sledoval, bychom připadali jako malé děti.

„Fajn! Mír… Řeknu ti to,“ dostala jsem ze sebe po pár minutách mezi záchvaty smíchu. Edward se na mě pozorně zahleděl a čekal, co řeknu. Vlasy mu spadaly do tváře a já je něžně odhrnula. Úplně jsem zapomněla, o čem jsme se bavili. Ale jeho pohled mi to bohužel připomněl. Otráveně jsem vydechla a protočila oči v sloup. Pak jsem nasadila vážnou tvář.

„Ovládám živly – fyzicky…“ řekla jsem tajemně, a když jsem na něj pohlédla, začaly mi cukat koutky. Edward se snažil dělat, že je překvapený, ale moc mu to nešlo. Bylo jasné, že již dávno si můj slavný dar sám odvodil. Ale jeho snaha o překvapený výraz, kterému dodal korunu, když pootevřel zmateně ústa, mě opravdu rozesmála.

„Já to věděl…“ řekl nakonec a pak mě políbil, čímž konečně utnul můj šílený smích. Objala jsem ho kolem krku a snažila ho k sobě ještě víc přimáčknout. Už na mě ležel plnou váhou svého těla a to mě strašně moc vzrušovalo. Z úst mi uniklo několik stenů.

Pak jsem vynaložila všechnu svou sílu, abych ho překulila. Povedlo se mi to a já teď s vítězným pohledem byla nahoře. Obdařila jsem ho pokřiveným úsměvem, který mi nadšeně opětoval, a pak jsme svou deset let potlačovanou vášeň vypustili na povrch…

 

Epilog

Nad Volterrou svítalo. Začínal další den upířího světa. Před pár dny došlo k radikální změně. Někdo to nazýval tragédií, jiný zase vítězstvím… Královská trojice upírů byla zavražděna. Vypadalo to, že celou upíří říši pohltí válka. Nevědělo se, co dál… Pak se ale možnost sama nabídla. Z celého volterského hradu přežily pouze tři upírky. Nikdo jiný tu už nebyl… Tak proč nemít novu vládnoucí trojici? Co na tom, že to jsou ženy?

A tak byla válka zažehnána. Nenastala revoluce, ani vzbouření proti novému řádu. Věci šly dál tak, jako by se nic nestalo. Jako by nebylo zabito patnáct upírů – více, či méně důležitých…

Ale bližší prozkoumání Volterry vás uvedlo v překvapení. Volterra se změnila. Nové vládkyně si nevykazovaly uctívání a místo v gardě bylo dobrovolné. A mohl se tam dostat kdokoli. Talent přestal hrát hlavní roli… V celé Itálii, Evropě, ba v celém světě zavládl mír…

Jejich jména si budou pamatovat po tisíce let…

Athenodora Volturi… Kdysi nevýznamná manželka jednoho ze tří vládců, teď radikální žena s vysokými cíly…

Alex Volturi… Kdysi podřadná upírka bez daru, která posluhovala těm s dary. Teď vládne půlce světu… A svět je díky ní lepší…

Fadia Volturi… Kdysi byla předurčena k obětování vlastního života pro druhé, ale nakonec díky své lidskosti přežila. A teď? Svět se jí klaní a uctívá ji…

 


 

Tak a je tu konec. S touto povídkou jsem strávila skoro rok a jen velmi nerada se s ní loučím. Ukázala mi totiž nový svět psaní, bez kterého se teď už nedokážu obejít. Ale nemusíte věšet hlavy nebo něco podobného, protože už brzo začnu vydávat další povídku, která jak doufám si získá stejně věrné čtenáře, jako měla tato. Hlavně těm chci teď poděkovat, protože občas jen díky jejich komentářům jsem nepřestala psát a vždycky mi dodaly další chuť do psaní. Moc vám děkuju a tato kapitola je věnovaná hlavně vám. Myslím, že už je zbytečné všechna ta jména tady znovu vypisovat, vy víte, o koho se jedná. ;) Tak brzy na shledanou. ;)


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Kde jsi, Isabello? II - 28. kapitola + Epilog:

 1 2   Další »
14. Aknel
10.05.2017 [19:13]

Krasa!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. Jana S
01.09.2014 [19:10]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. SimaRCullen
05.07.2013 [15:03]

úúúúžasnééééééé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. ja
12.05.2013 [15:07]

Celá povídka byla naprosto suprová a doufám, že si další z tvých povídek oblíbím stejně jako tuh le a bude mýt moc šťastný konec Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.05.2012 [0:27]

SemiskaKrásný konec, lépe už to dopadnout nemohlo. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. cuketkaa
02.05.2012 [20:41]

Není co dodat... Isa je úžasná a že jsou s Edwardem je jen dobře... celá povídka byla úžasná, nikdy tam nebylo něco zbytečného nebo naopak :)) Klaním se ti a těším se na další Tvé povídky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Mňamka
02.05.2012 [15:20]

To je škoda že už je konec, ale jsem ráda že to dopadlo takhle Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.05.2012 [14:12]

páni skvělá povídka napnutá jsem byla až do konce Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon děkuji za příjemné chvíle a brzy se budu těšit na nové povídkování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.05.2012 [10:08]

marcelleDěkuju ti moc ta povídka byla skvělá. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Jana
02.05.2012 [7:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!