Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Každý může milovat 23.kapitola

Každý může milovat 23.kapitolaTajně jsem na PC a přidávám další kapču....to si zaslouží komenty!!! :D takže plsky o ně. Vaše ZabZa....jinak tohle je díl z pohledu Edwarda....je tam kousek minulého + něco dalšího :)

23.kapitola- a …telefonát

Edward

Láska je nejkrásnější trápení, které tkví v ponížení lidské hrdosti.

Nevím, co jsem si od toho vlastně sliboval, ovšem to co se z toho vyvinulo, nebylo v plánu….

Scházela ke mně pozvolna. Každým krokem pomalu, ale jistě blíž a blíž. Měla na sobě, krásné bílé šaty, které ji snad dělali ještě krásnější, než normálně.

,,Jsi nádherná,“ vydechl jsem a přitiskl si jí k sobě. Mírně se pousmála. Dal jsem jí krátký a rychlí polibek na rty. Víc jsem toho nestihl jelikož v hlavě mi zněl Aličin pisklavý hlásek. Jestli jí zkazíš líčení, tak si mě nepřej. Přetrhnu tě jako hada! Omluvně jsem se na ni usmál a pokrčil rameny. Pochopila.

Od televize se ozvalo obdivné písknutí. Zapřel jsem vrčení a bezmocně koukal na vysmátého Emmetta.

,,Teda Bello,“ vyhrkl. ,,Kdyby neměl Rose tak….“

,,Jenže ty máš Rose,“ ozvalo se ze shora a dolů scházela jeho vyvolená.Usmála se na Bellu. Na mě jen kývla a přisedla si k Emmettovi. Pak se opět otočila na nás.

,,Tak už jděte,“ vyzvala nás. ,,Před domem stojí auto a to vás odveze na smluvené místo.“ Máte se na co těšit. Poslala mi myšlenku potutelně se usmála.

Přikývl jsem a s Bellou vyšel před dům.

Stála tam černá limuzína. Podle myšlenek jsem poznal Jaspera. Snažil se myslet na všechno jen né ta to místo, kam nás zaveze. Marně. Z jeho myšlenek jsem něco málo pochytil.

Otevřel nám dveře a čekal až nastoupíme. Přešli jsme až ke dveřím a v tu chvíli se Bella zastavila.

,,Jaspere?“ vyhrkla. Jasper se jen usmál.

,,Jsem odhalen,“ přiznal. ,,No ale co,“ řekl smířlivě. ,,Co bych pro vás dva neudělal,“ usmál se a popohnal nás dovnitř.

Cesta proběhla poměrně v klidu. Rušilo ji jen puštěné rádio a Jasperovi myšlenky, společně s mými…

Děláš chybu. Jseš sobec.

Neděláš. Jen děláš to co ti nařídily…..pomalu zabíjíš Isabellu

Nechci ji zabít..

Ale ano, chceš….

Nechci……já ji …..miluji…

Miluješ? Nepleť si pojmy hochu…

Nevšiml jsem si, kdy jsme zastavily Teprve zvuk otevírajících dveří mě na to upozornil.

,,Jsme na místě,“ řekl a ukázal kamsi dozadu. Od místa, kde zářilo tlumené světlo. Pak se sebral a odjel.

,,Jdeme?“ otočil jsem se na Bellu.

,,Jdeme,“ přikývla a v ruku v ruce jsme vyšli vstříc večeru. Po minutě jsme došli na osvětlený palouček. Uprostřed stál stůl, svíčky. Byla tu krásná noční atmosféra. Dalo by se říct, že to bylo dokonalé…..

Koukl jsem ne Bellu. Chvíli ještě obdivovala tu krásku a pak pohlédla na mě. Usmála se.

Pustil jsem její ruku a přešel ke stolu. Za sebou jsem slyšel její tiché kroky.

Galantně jsem ji podržel židly a čekal až si sedne. Pak jsem přešel na svoji stranu stolu a sedl si. Mírně se pousmála a pak se na mě koukla. Chtěl jsem se vyhnou jejím očím, které byli najednou plné lásky.

Rozhlížel jsem se všude okolo a snažil se ignorovat její oči.

Odněkud se rozezněla pomalá hudba a z houští se začali přibližovat pomalé kroky. Na scénu přešel Emmett v obleku číšníka. V ruce nesl tác s víme a potutelně se usmíval. Přešle až ke stolu a uklonil se. Byl k smíchu a alespoň na chvilku odlehčil situaci.

,,Dobrý den. Mohu vám nabídnout naše nejlepší víno?“ zeptal se, se smíchem. Bella přikývla a čekala. Položil na stůl láhev. Podle vůně jsem poznal krev. Krev medvěda. Nalil “víno do připravených skleniček. Usmál se ještě víc a hru na číšníka vzdal.

,,Užijte si to. Tohle je pro vás takže se mějte. Máte jenom jednu láhev ovšem vy si nějak poradíte,“ spiklenecky na Bellu mrkl. Pak se otočil a zmizel. Z dálky byl slyšet jeho silný smích. Bella se zasmála a já jen stěží držel vážný výraz.

,,Na zdraví,“ řekla a uchopila do ruky jednu ze sklenic. Udělal jsem to samé. . ,,Na tebe,“ šeptl jsem a ťukl si s ní.

,,Tak….,“ nadechl jsem se, ovšem nemohl jsem nejít hlas. Jakoby se někam vypařil a byl pryč.

,,Tak?“ zeptala se nedočkavě.

,,Co budeme dělat teď?“ optám se po chvíli, když konečně najdu svůj hlas a mírně se pousměji.

,,No tak ze všeho nejdříve bychom mohli dopít to “víno“ a pak se uvidí,“řekla a potutelně se usmála. Opětoval jsem jí ho, ovšem do smíchu mi nebylo.

,,Dobře,“přikývl jsem.

***

,,Edwarde?“ otočila se mi v náručí. Poté co jsme dopily krev jsme si společně lehly na louku, která se k tomu přímo nabízela. Ležela na mě a já se cítil tak nějak plný a šťastný, tedy zatím….

,,Hm?“zabručel jsem a dál v ruce žmoulal její hebké vlasy s květinovou vůní. Zvedla hlavu a usmála se na mě. Já udělal totéž a ve vteřině jsem vlastnil její hebké rty.

Nevěděl jsem, kdy se z obvyklého divadla stal opravdový vztah, ale nevadilo mi to. Byl jsem šťastný a nebral jsem ni nikoho ohledy. Ani na ni….

,,Můžu mít otázku?“ zeptala se nejistě. Viděl jsem jak váhá.

,,Ptej se,“ vyzval jsem jí a dál si hrál s jejími vlasy. Fascinovali mě. Fascinovala mě celá.

,,Ehm,“ zasekla se. ,,Hlavně se nenaštvi, ano?“ přikývl jsem. ,,Znáš Vul-“ zvuk mobilu ji ovšem zarazil.

Tušil jsem kdo volá, ale nechtěl jsem si to přiznat. Chtěl jsem se dozvědět o ní víc, než vím já sám. Teď už nebyla možnost.

Povzdechl jsem si a vytáhl mobil z kapsy. Na displeji blikalo číslo a jméno osoby, kterou jsem teď vůbec nechtěl slyšet.. Aro. Povinnosti, ale volali. Zamračil jsem se. Na tohle teď nebyla vhodná doba…….

,,Musím to vzít,“ řekl jsem naštvaně. Dal jsem ji poslední polibek a pak jsem se sebral a odešel do lesa. Ještě chvíli jsem čekal než jsem telefon konečně zvedl.

,,Ano?“ zeptal jsem se mrzutě.

,,Edwarde,“ vydechl. ,,Tak jak si na tom?“ zeptal se zvesela.

,,Dobře,“ řekl jsem. Lžu jak, když tiskne. Aro si povzdechl

,,Lžeš,“ obvinil mne. ,,Hlavně mi nelži,“ prosil. ,,Víš jak to nemám rád.“

,,Aro já…,“ na chvilku jsem se zamyslel.

,,Co Edwarde?“ vyzvídal.

,,Já nevím, jestli to zvládnu,“ zpanikařil jsem. Přitom jsem moc dobře věděl, že to opravdu nezvládnu. Ani jedno, ani to druhé. Byl jsem ztracen a to už dávno před tímhle tím….

,,Edwarde,“ mluvil pomalu. ,,Musíš to udělat. Jinak bude konec. S námi i s tebou,“ řekl naštvaně.

,,Třeba je nějaká jiná možnost,“ nadal jsem se.

,,Není!“ rozkřikl se. ,,Ona tě ovládá. Manipuluje s tebou. Ty to nevidíš?!“ ptal se dál naštvaně.

,,Neovládá!“ naštval jsem se. ,,Já ji ….miluji,“ vydechl jsem.

,,Nemiluješ!“ zakřičel. ,,Buď to jí do měsíce zabiješ a nebo se rozluč se životem a svobodou. Bude konec jak s ní, tak s tebou.“ Dodal a pak zavěsil.

Smutně jsem si povzdechl a mobil pro případné telefonáty.

Za mnou se ozvalo tiché křupnutí. Pohotově jsem se otočil a díval se do křoví, kde právě stála překvapená…….Bella…..



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Každý může milovat 23.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!