Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Každá sukně dobrá - 29. kapitola

Každá sukně dobrá - 29. kapitolaBellina proměna. Odmítání lovu. Setkání s Renesmee. A nakonec náhled do jejich zářivé budoucnosti.

Hezké poslední čtení. :-)

29. NAVŽDY MLADÍ

„Je nádherná,“ zašveholil zvonečkový hlas a já přemítala, kam ho zařadit. V setině vteřiny mi došlo, že nikdo jiný než má rodina to nebude. Jenže ten hlas byl úplně odlišný. Zhluboka jsem se nadechla, abych se uklidnila, ale nemělo to stejný účinek jako předtím. Dýchat už jsem nepotřebovala. Pokusila jsem se tedy soustředit na tlukot mého srdce, jehož jednotlivé údery jsem už přes dvě hodiny počítala.

A najednou jsem si uvědomila, že nic neslyším. Bylo mrtvé ticho. Jediné, co jsem zaslechla, bylo lehce bijící srdíčko zezdola doprovázené jemným, klidným dechem. Zdálo se, že ať už je kolem mě kdokoliv, dech má zatajený – až na tu jedinou výjimku.

„To byla i předtím,“ oponoval další hlas, mužský. V ten moment se mi mělo rozbušit srdce, mé tváře nabrat ruměnec a mé oči měly v úžasu vyhledat osobu, která tu větu pronesla. Protože to byl Edward.

Ozvalo se uchechtnutí a pak ten první hlas zamumlal: „Přece víš, co jsem myslela. Jen doufám, že se jí budou líbit ty nové šaty, co jsem pro tuhle příležitost koupila.“

Někdo se zasmál a pak snad Emmettův hlas prohodil: „Když se jedná o Bellu, jsem si tím naprosto jistý. Myslím, že se tě hned začne vyptávat, kdes je sehnala, a bude si chtít koupit další.“

„Bella shopaholik – o tom si nech leda zdát,“ pronesl Jasper pobaveně.

„Ticho, za moment otevře oči.“

O pár vteřin později jsem rozevřela víčka. Všechno nade mnou bylo ostré, jasné, ale na to jsem byla připravená. Dokonce i na palčivou bolest v hrdle. Nikdo mě ovšem nevaroval, že mé instinkty budou hodně přehnané. Edward mě totiž chytil za ruku a já, zmatená z té nečekané teploty jeho kůže, jsem se v sebeobraně ve vteřině vyšvihla do sedu, stoupla si a už se krčila v obranné pozici na druhé straně místnosti, zuby hněvivě vyceněné a z úst mi vycházelo varovné vrčení.

Při tak prudkých pohybech se mi normálně měla zatočit hlava a já bych se musela něčeho zachytit. Tentokrát jsem se cítila vyváženě, jakoby rovnováha poprvé za můj život hrála v můj prospěch.

Dívala jsem se na šestičlennou skupinku přede mnou a postupně se narovnala, semkla rty, přestala vrčet a uvolnila se. Byla to má rodina. Všichni kromě Rose, která musela být dole s tím srdíčkem, se na mě obezřetně dívali, ale v jejich tvářích jsem zahlédla i spokojenost a radost.

Mé oči se zastavily na Edwardově tváři a já se zeširoka usmála. Svou přirozenou rychlostí jsem se přemístila před něj a pozorovala ty jiskřičky v jeho očích. Byl tisíckrát krásnější než předtím – dokonce i u ostatních, tak jako s hlasem, i s jejich vzhledem přišla změna; přišlo mi, že jsem předtím musela být slepá.

„Je to v pořádku,“ odpověděl Edward najednou někomu na otázku v něčí mysli. Neřešila jsem to a objala ho kolem krku.

„Miluju tě,“ zašeptala jsem tiše.

„Miluju tě,“ špitl a přitiskl své rty na mé. Jeho pokožka už nebyla studená, dokonce ani tvrdá. Jeho rty se na mých pohybovaly naprosto přirozeně, jeho kůže byla stejně teplá jako ta moje. Tohle byl domov.

 

Setkání s mou dcerou proběhlo výjimečně. Sice mi chvíli trvalo, než jsem si prosadila svou a ostatní mi dovolili vidět ji ještě před lovem, ale nakonec se to podařilo. Všichni nade mnou kroutili hlavou, ale já věděla, že bych své Renesmee nikdy nedokázala ublížit.

V mé náruči se natáhla k mé tváři a přiložila mi na ni svou malou ručičku. Ukázala mi, jak jí Emmett vyprávěl pohádku o Lochneské příšeře a pak jí řekl: dobrou noc, Nessie.

Zavrčela jsem a šlehla po jejím strejdovi naštvaným pohledem.

„Co jsem zase provedl?“ ohradil se rádoby dotčeně.

„Ta přezdívka,“ připomněl mu Edward nenuceně a jeho dlaň na mých zádech mě začala znovu konejšivě hladit.

Emmett najednou vypadal jako malý kluk, který něco provedl a teď přemýšlí, jak se z té šlamastiky dostat ven. „Já… no, jí se to hrozně líbilo.“

Renesmee mi znovu přiložila ruku na tvář a ukázala mi, že s tím skutečně souhlasila.

„Máš štěstí, že si tě moje dcera oblíbila,“ zamumlala jsem s pohledem upřených do tolik známých čokoládových očí.

Emmett se zachechtal. „Mě si oblíbí všichni. Viď, Nessie?“ Zavrčela jsem.

„Nedráždi ji,“ poprosil ho Edward.

Ale koneckonců, nebyla to ta nejhorší přezdívka. Byla jsem tak ráda, že se nic nepokazilo. Jediné, co už by mi mělo dělat starosti, bylo novorozenecké období, kterým jsem údajně měla po celý rok procházet. Carlisle byl toho názoru, že se zatím nic takového neobjevilo, a společně s Alicí, Esme, Jasperem a Rosalií uvažovali, jestli jsem náhodou nezískala výhodu v tom, že jsem věděla, do čeho jdu. Já bych tomu byla jedině ráda, protože by to znamenalo, že budu natolik silná, natolik sebeovládání plná, že nikomu neublížím. Kdybych už zpočátku dokázala svou žízeň ovládat, mohla bych brzy začít život po boku své rodiny – tentokrát už opravdu, rovna ostatním. Mohli bychom nastoupit na školu…

Ale věděla jsem, že Nessie je ještě malinká, ačkoliv rostla velice rychle, a tak by něco takového zatím nebylo vůbec možné.

Dcerka se mi zavrtěla v náručí a zamrkala řasami. Nebyla jsem si jistá, co se děje, ale když zavřela oči a její dech se vyrovnal, došlo mi, že usnula. Šťastně jsem se na ni usmála.

Zahlédla jsem Edwardův pohled, ale měla jsem oči jen pro naši dceru. „Řekl by si, že může existovat něco krásnějšího?“

„Ano,“ zašeptal tlumeně a nespouštěl ze mě zrak, „právě se na to dívám.“

Čekala jsem typické červenání, ale samozřejmě už se nic nekonalo. Zvedla jsem k němu zrak a zasekla se v jeho očích. Ty zlaté studánky se na mě dívaly něžně, láskyplně. Jo, trochu jsem vyváděla, když mě Alice dovedla před zrcadlo a ukázala mi, že mé oči mají děsivou červenou barvu. Těšila jsem se, až dosáhnu té nádherné zlatavé, jako mají ostatní, jenže to bych napřed musela jít na lov. A to jsem zatím odmítala, protože jsem nechtěla ani na vteřinu opustit svoji dceru. Bylo zvláštní, že už jsem ji nenosila v břiše. Ve chvíli, kdybych se od ní vzdálila, bych se musela pořád ujišťovat, že je skutečná.

„Bello, měla bys už jít na lov,“ vyrušil nás Carlisle.

„Ale já nechci,“ protestovala jsem a znovu se podívala na Nessie.

„Renesmee nikam neuteče,“ přidal se Edward. „Pohlídají ji tety, strejdové a prarodičové.“ Mrkl na mě a to už přede mnou stála Alice a brala mi ji z náruče. Rezignovaně jsem pohladila Ness po vláscích, chytila Edwarda za ruku a už jsme šli z domu.

Nakonec, k Emmettově velké nelibosti, jsem to byla já, koho prosil, aby mu nebral medvědy.

 

FOREVER YOUNG

„Let’s dance in style, let’s dance for a while,“ prozpěvovala jsem si, pomalu se soukajíc do šedivé sukně s tmavě modrými proužky. „Bílá blůzka zastrčená do té skvělé sukně. Vlasy spoutané do falešného culíku. Tmavě modré boty na podpatku. Modrá kabela přes rameno. Šedé sáčko. Geniální.“ Ještě teď jsem slyšela Alici, jak plánuje, co si všichni vezmeme na sebe. Emmett jí dal pro tyto chvíle přezdívku: „Aliction“, což znamenalo v překladu „Alice v akci“.

Dneska jsem šla na svou vysněnou školu. Dvě střední už jsem měla za sebou, stejně jako Renesmee. Chtěli jsme si napřed vyzkoušet nějakou obyčejnou školu, a tak Nessie vybrala dvě náhodné střední školy ve Spojených státech a postupně jsme na obou odmaturovali. Koneckonců, Yale byl jenom jeden, a kdyby se náhodou na něm něco stalo teď, nemohla bych to jít vyzkoušet znovu v dalších alespoň patnácti letech, ne-li víc. Jediné, co bylo nevýhodou Yalu, byla skutečnost, že v jeho okolí svítilo slunce časněji, než bylo nutné, proto jsme museli jezdit do školy buď mezi prvními, nebo mezi posledními, aby nás nic nepřekvapilo, udržovali jsme se hlavně v budově v bezpečné vzdálenosti od oken a byli jsme víc obezřetní než kdy jindy.

A já byla připravená. Byla jsem si jistá, že Charlie by na mě byl hrdý. Připadalo mi to jako včera, kdy se mě na mé plány s vysokou vyptávali Cullenovi u kávy u nás doma ve Forks. A přitom už je to víc jak deset let. Za tu dobu jsem ovládla své upíří já, ani jednou jsem se nenapila lidské krve – mé oči tkví v nádherné zlatavé barvě – a ještě jsem byla navštívit hroby svých rodičů. V domě, který jsem dřív obývala s Charliem, žije teď jeden starší manželský pár. Dokonce jsme se s Edwardem byli před rokem podívat v Canmore u Giny, ale knihovna byla zavřená. Optali jsme se v sousedním obchůdku a tam nám řekli, že paní Kennishová zemřela asi před čtyřmi lety na srdeční infarkt.

V autě už na mě čekala má dcera s mým manželem. Vlastně to byla moje mladší sestra s mým přítelem. Na univerzitě jsme byli Masenovi a Cullenovi. Byla to skutečná práce vymyslet naše příbuzenské vztahy, ještě když nás bylo tolik. Esme s Carlislem v očích děkana prý výrazně stoupli, jak nám později řekl Edward, protože ho prý velmi vzala za srdce jejich dobročinnost a štědrost vzít si tolik dětí pod svá křídla.

Renesmee se zastavila ve věku sedmi let, vypadá jako osmnáctiletá. A je navždy mladá.

„Forever young, now we are forever young,“ vymýšlel si Emmett tóniny z vedlejšího auta a pobaveně se na mě křenil z okénka.

Měl pravdu. Všichni jsme byli navždy mladí. Tak to prostě mělo být.


 

Tak je to tu - konec. :) Myslím, že někteří z vás se už posledních pár kapitol museli vážně nudit, protože tam nebylo už moc akce. Ale už je tady konec a s ním i pár statistik: přečetli jste 127 501 slov, což je o dost víc, než kolik měla Věčnost je jen začátek i Přes šikanu k lásce. Dále bych chtěla všem moc poděkovat za hlasy v povídce měsíce, protože ten úspěch, co jsem zažila s touhle povídkou, mě nesmírně překvapil a potěšil. A taky za vaše komentáře. :-)

Další přijde na řadu asi oznámení, že si dávám pauzu. Povídku, co teď jaksi píšu, jsem měla v plánu dokončit ještě před poslední vydanou kapitolou KSD, ale nějak jsem nestíhala a jsem sotva v půlce. Navíc jsem začala psát FF na Once Upon a Time, do toho překládám FF z amerických stránek o OUAT a mám toho teď plnou hlavu, takže nejsem schopna soustředit se na Bellu a Edwarda. Možná že třeba po Novém roce bych mohla přidat první kapitolu, ale uvidíme, zatím to není jisté. Tudíž se s vámi zatím loučím jako přispěvatel... :-)


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Každá sukně dobrá - 29. kapitola:

 1 2 3   Další »
25. BeAll
13.07.2015 [15:56]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. Evie
24.03.2015 [23:33]

Krásně se povídky četly ! Emoticon Emoticon

23. Jana S
11.12.2014 [22:57]

Nádherná povídka

22. vera
11.12.2013 [13:42]

TO BYLA NÁDHERNÁ POVÍDKA. UŽ SE TĚŠÍM AŽ SE VRHNU NA DALŠÍ Emoticon Emoticon

26.11.2013 [21:00]

jesikata Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.11.2013 [17:07]

LuciaCullen2super. Popravdě mi ta povídka prisla divná ale ked som si prečítalo obsah je to skvěle. Ved ako sa vrací nesu inkoustovka obalu.

19. Scherry
25.11.2013 [15:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. misacek
24.11.2013 [19:12]

škoda, že už je konec Emoticon ale bylo to geniální Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24.11.2013 [14:43]

mima19974 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24.11.2013 [13:51]

BellaSetdanje:
Pravděpodobně ne. Já si to píšu jen pro sebe, ale Twilight sem budu dál přidávat, až tu povídku dopíšu. Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!