Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem tu! 3. kapitola

smrtasmula ejdriana


Jsem tu! 3. kapitolaAlice si z Edwarda trochu vystřelí. Chudák Edward je na tom podobně jako Bella a začíná mít také přeludy... Vážně se už zbláznil?

Kráčel jsem po stopě a při tom se ještě rozhlížel okolo. Bylo poznat, kde spadla, kde se škrábla o větvičku. Litoval jsem toho, že jsem ji nemohl podržet nad zemí, než spadla. Nesnášel jsem, když jsem na ní viděl sebemenší škrábance, které nebyly pro lidské oko ani vidět.

Tady se musela zastavit a tady si musela odpočinout… říkal jsem si v duchu různé domněnky. Rozhrnul jsem poslední křoví a uviděl naši louku. Nebyla sice stejná, jako když kvetla, ale i tak to stačilo. Vidět, že tu stále je. Nedotčená a neporušená…

Posadil jsem se doprostřed a představoval si, že leží vedle mě a usmívá se. Než jsem si to stihl ale pořádně užít, tak se tu objevil vetřelec. Nebo spíše narušitelka. Slyšel jsem její myšlenky na míle daleko.

„Konečně jsem někoho našla. Když nemůžu zabít ji, tak aspoň jeho…“ myslela si uštěpačně Victoria.

Ihned jsem byl na nohách a už se otáčel směrem ke křoví, ze kterého měla vyběhnout. Byla tu brzo. Nakrčil jsem se a chystal se k útoku, ale ona zůstala jen stát a prohlížela si mě. Bylo mi to divné, a tak jsem zůstal jen přikrčený.

„Kde ji máš?“

„To tě nemusí zajímat.“

„Takže je to nejspíš pravda. Ty jsi ji vážně opustil! Tvou Bells…“ říkala nevěřícně. Jak se to dozvěděla?

„Jak to víš?“ vyslovil jsem svou myšlenku nahlas.

„Laurent.“

Odpověděl jsem jí tázavým pohledem.

„Byl tu. Tedy byl tu dvakrát no a řekněme, že při jeho druhé návštěvě ho někdo zabil. Ale co na tom…? Mám informace, které potřebuji, takže…“ nedořekla, ale hned po mně skočila.

Zavrčel jsem a chytil ji pod krkem. Ona sebou chvilku házela a pak se mi vyvlékla jako kočka. Otáčel jsem se okolo sebe, ale neviděl jsem ji. Její myšlenky jsem slyšel, ale tak nějak z dálky… Než jsem stihl upřesnit její polohu, tak mi něco skočilo na záda. Proč mi tohle každý dělá? Tentokrát ne. Převalil jsem ji pod sebe a chtěl ukončit náš tanec tím, že jí utrnu hlavu, ale ona ne…

Už zase nade mnou seděla. Tentokrát na břichu. Mrštně jsem ji přeskočil a trhl krkem dozadu. Na chvíli ji to zpomalilo a já měl šanci jí utrhnout hlavu… Kamenné prasknutí ohlašovalo její odchod. Vytáhl jsem z kapsy zapalovač (rezerva) a hodil ho na její bezvládné tělo. Ihned vzplála. Zamyšleně jsem se díval do plamenů a přemýšlel, jestli nebylo vhodnější ji podpálit v lese a ne na naší louce…

Až teď jsem si uvědomil, že jsem v lese a zakládám oheň. Za minutu jsem měl okolo Victorie parádní ohniště. Teď ještě špekáčky… Musel jsem se usmát. Nechutnaly by dobře ani, kdyby byly opečené na normálním ohni. Ale ten pach co by z toho šel, kdybych je opekl na tomhle… Fuj! Vždyť to by smrdělo i psovi.

Jakmile dohořel ‚táborák‘, tak jsem se šel podívat k naší bývalé vile. Pořád ji vlastníme, ale nábytek tam není… O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem uviděl zařízený dům, pečlivě posekanou příjezdovou cestu a mé Volvo…  Volvo? Za stěračem jsem uviděl vzkaz.

„Edwarde, tady máš dárek na uvítanou. Neptej se mě, jak jsme to s Esmé zvládly, protože žena bez tajemství by nebyla žena. Zavolej mi, až to uvidíš!“

Alice

Alice a žena? Vždyť je tak malá… no dobře už ji nebudu urážet. Je to žena, ale právě teď mi leze na nervy. Jakmile jsem došel ke dveřím, tak jsem uviděl obrovské plátno a na něm nápis:

„Dělej!“

Když jinak nedá… Roztrhl jsem plátno na dvě půlky a vešel do dveří.  Ze stolu v kuchyni jsem zvedl mobil. Měl jsem tam uložený jediný kontakt pod jménem: Zavolej, Tvrdohlavče! Musela to psát s velkými písmeny, protože to bylo jméno a příjmení. Uchichtl jsem se. Zmáčkl jsem zelené tlačítko a čekal, kdy mi to zvedne. Ještě to nestihlo ani jednou pípnout a už se ozval zvonivý hlas.

„Přejete si?“

„Alice, nemám čas na šaškárny.“ V mobilu bylo chvíli ticho.

„Promiňte, ale tady je restaurace u jednookého mloka.“ Uj.

„Aha, promiňte já-“

„Jo, jsem to já.“

„Ty chceš být mrtvá Alice?“ zavrčel jsem do ticha.

„Já jsem říkala, že tě dokážu rozesmát i naštvat v jednom dni. Jaspere! Prohrál jsi! Teď k věci. Vím, že ji pořád miluješ, tak neváhej a běž už za ní!“

„Kéž by to bylo tak jednoduché, Alice,“ řekl jsem a zadíval se z okna ven. „Budu končit, jo? Mám tě rád,“ řekl jsem už nepřítomně a zavěsil jsem.

Je pravda, že ji musím obdivovat. Smích už jsem na tvářích nepocítil hodně dlouho. Nebyl to však ten upřímný smích, kterým jsem ji obdařoval. Nejvíce se jí líbil pokřivený úsměv… Opřel jsem se o židli a vzpomínal, jak vypadá…

Mahagonové vlasy, štíhlá postava, hnědé oči, červenající se tváře, hřejivé rty… stop! Na co to proboha myslím? Jsem od ní tak dlouho pryč, chce se mi až brečet z toho, že ji nevídám každý den a myslím na to, že ji chci políbit? Edwarde, ty jsi ale… škoda slov.

Nejdřív se jí musím ukázat, promluvit si s ní a až potom doteky. Raději jsem vstal a běžel do lesa na lov. Už jsem měl pořádný hlad a ani jsem se nedivil. Moc dlouho jsem se nekrmil a teď toho potřebuji hodně. Dnes mi přálo štěstí a já narazil na osamělého medvěda. Musel se zatoulat.

Skočil jsem na něj, zlomil mu vaz a sál tu lahodnou a životodárnou tekutinu. Krev je život. A já abych mohl přežít bez problémů, tak si ji musím vzít… ať už dobrovolně nebo ne. Jakmile v něm už nic nezůstalo, byl jsem plný. Vypadá to, že se brzo vrátím do normálu…

Zahrabal jsem tělo a až teď si uvědomil, že jsem celý špinavý. Doufám, že jsem neušpinil tu židli, na které jsem předtím seděl. Tohle spraví jedině pořádná koupel. Vyběhl jsem k domu, ale zastavil se těsně před ním. Uviděl jsem tu, kterou bych nejméně očekával…

Nedokázal jsem nic než jen koukat a nechat si párat hrudník, když jsem viděl, jak pláče. Rychle utekla a odjela hlučným náklaďáčkem, který byl pro ni tak typický. Pořád jsem se nemohl odtrhnout z místa. Dlouho jsem zíral na místo, kde naposledy byla.

Jakmile jsem tam došel, tak jsem si uvědomil důležitou věc. Byl to jen přelud. Necítil jsem její vůni. Složil jsem se a začal vzlykat do dlaní. Jak já těm lidem závidím – mohou spustit slzy a tím pádem i vypouštět smutek, vztek, vyjadřovat radost…

Nesnášel jsem tu svou chladnost - uvnitř jsem byl jen kámen. Vztekal jsem se na sebe, na své srdce, za to, co mi provádí. Bylo to tak realistické. Proč? Proč zrovna já?


Kapitola 2. x Kapitola 4.


Shrnutí


 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jsem tu! 3. kapitola:

 1 2   Další »
15. Kim
03.09.2011 [17:26]

KimA je po Victorii... uff! Alice je skvělá!!!
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.07.2011 [22:31]

zuzka88A proč zrovna já? Jdu rychle na další, abych věděla, co bude dál. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. kikuska
11.06.2011 [12:26]

krása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.06.2011 [17:10]

skodovaveraBellaSwan1992: tak jj radši u tě nebudu rozčilovat Emoticon kapitolku jsem přidala včera a teď už jen čeká na schválení Emoticon

05.06.2011 [12:53]

BellaSwan1992skodovavera: Tak to teda moc děkuju! Jsem moc ráda. Ale nesnaž se mě prosím rozčilovat s kecama typy, "Nemám talent". A radši mě poslechni. Máš talent. A mě se tahle povídka hrozně moc líbí. Je to jedna z 5 kapitolových povídek, které ted čtu. A mám jí moc ráda. A hrozně už se těším na další kapitolu. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.06.2011 [21:25]

BellaSwanCullen8krááááása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Niki
04.06.2011 [18:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.06.2011 [12:38]

skodovaveraBellaSwan1992: ehm talent? já? Emoticon já bych si sice přála být spisovatelkou ale talent vážně nemám Emoticon a na tvé přání přidám další kapitolku do konce dne Emoticon

04.06.2011 [12:19]

BellaSwan1992Naprosto úžasné! Nádherná kapitola... Je to plné citu, lásky, zoufalství. A jsou tam oba dva pohledy, co víc si přát? Emoticon JE to opravdu krásné, úžasné, skvostné. Máš obrovský talent, ale to už asi víš... KRÁSNÉ. AŤ UŽ SE SCHLEDÁ S BELLOU. Já na to čekám od začátku prologu... honém. Tak a ted poslši do administrace další kapitolu, moc prosím na kolenou Emoticon ...

6. Lexis
04.06.2011 [11:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!