Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jinosvět 5. kapitola

Rose


Jinosvět 5. kapitolaCo Alice viděla v budoucnosti? V této kapitole nám přibudou nové postavy. Kdo? Dozvíte se, když si to přečtete. Vaše kikibellavinterova a TynaJacobBenova.

 

Pohled Edwarda:

„Edwarde, už zase chceš odejít? Měla jsem vizi, ve které je Bella na tvé louce. Zničehonic se tam objevila skupinka upírů. Budou se snažit ji dostat. Povede se jí utéct, ale narazí na Blackovi, Bella se dostala na jejich území. Mohou ji zabít. Musíme ji co nejdříve najít,“ řekla mi Alice a já na nic nečekal a rozběhl se najít Bellu. Nemohl jsem dovolit, aby se jí něco stalo.

Pohled Belly:

Dopisy jsem položila na stůl a vydala se napospas osudu.  Zastavila jsem se až na Edwardově louce. Lehla jsem si a zaposlouchala se do zvuků přírody, pozorovala nebe a přemýšlela o budoucnosti. Kam půjdu? Co budu dělat? Budu moc někdy žít normální život? Tyto otázky mi vrtaly v hlavě. Pomalu se začalo stmívat a já uslyšela kroky. Najednou vyšla z lesa skupinka upírů. Okamžitě jsem se zvedla a čekala, co se bude dít.

„Co chcete?!“ vykřikla jsem na ně.

„Víš, možná už jsi to slyšela, ale máme za úkol tě přivést Moatasovi,“ řekl mi jeden z nich. Byl vysoké postavy, měl tmavé vlasy a hodně mi připomínal Emmetta.

„Proč se všichni snižujete na úroveň Moatase?“ zeptala jsem se.

„Nic jiného nám nezbývá. Nemůžeme se mu postavit.“

„Ale můžete. Nemá právo se k nám takhle chovat. Prosím, nechte mě a přidejte se ke mně. Spolu to zvládneme…“ Zbytek jsem nedořekla, neboť mi do řeči skočila malá blondýnka.

„Jak ti máme věřit? Ke všemu Moatas drží naše blízké a chce je zabít,“ řekla mi.

„Já jsem na tom úplně stejně. Vyhrožuje mi tím, že když mě nedostane, zabije Griffina a všechny, na kterých mi záleží. Prosím,“ žádala jsem je.

„Pořád ti nevěřím. Určitě nás chceš jen zneužít, abys přežila,“ řekl mi upír střední postavy.

„Alecu, nech toho. Má pravdu. Měli bychom jí pomoci. Pokud ti to nevadí, rád bych se k tobě přidal. Mé jméno je Benjamin.“

„My jdeme taky,“ ozvali se další.

„ Felixi, Nahuely a Demetri, to nemyslíte vážně???“ začala nadávat malá upírka.

„Jane, máme dost Moatasových rozkazů. Postavíme se proti. Prosím, pojď s námi,“ žadonil Demetri.

„Ne. Nenechám se zahubit jenom proto, že jsem chtěla svobodu. Vracím se zpět na hrad a vše řeknu Moatasovi. Nebude moc rád, že ztratil nejlepší členy z gardy,“ odpověděla Jane.

„Já nikam nejdu, Jane,“ řekl Alec.

„Jak chceš. Ale nepočítej s tím, že tě ušetříme…“

„S tím ani nepočítám. Nejste nic jiného než zrádci. Obzvlášť ty, Alecu. Myslela jsem, že jsme si vším. Říkal jsi mi, že nás nic nerozdělí. Od mala jsme jako jeden, brala jsem tě jako bratra, do kterého jsem se časem zamilovala. Najednou máme za úkol zabít jednu poloupírku a ty se ke mně obrátíš zády…“ Zbytek nedořekla, protože se rozbrečela.

„Jane, já…“ pokusil se něco říct Alec, ale nenechala ho.

„Nesnaž se. Mám tě ráda,“ řekla poslední slova a rozběhla se pryč. Bylo mi to velice líto. Nechtěla jsem, aby se rozdělili. Jen jsem chtěla, abychom porazili Moatase a žili normální život. Místo toho jsem to pokazila. Konečně jsem si uvědomila, že nosím jenom smůlu. Nejdřív rodiče, Griffin, Cullenovi a teď i oni.

„Měli bychom jít. Než nás tady někdo najde,“ řekla jsem a rozběhla se. Spousta věcí se mi honila hlavou a já je nemohla dostat ven. Zastavilo mě až vrčení obrovského vlka. Netušila jsem, co mám dělat. Až po nějaké době jsem si uvědomila, že tady není sám. Bylo jich tu celkem pět. Každý měl jinou barvu. Nejvíce mě zaujal hnědý. Jako první na nás zaútočil velký černý. Podle toho, jak se choval, jsem zjistila, že je něco jako vůdce. V boji jsem sice měla výhodu, že jsem silnější, ale ostatní na tom byli špatně. Najednou jsem uviděla šedivého vlka, jak zaútočil na Felixe. Na nic jsem nečekal a běžela mu na pomoc. Ale vrhl se na mě další vlk. Nevšimla jsem si ho včas, a tak se mi zakousl ze strany do hrudníku. Zařvala jsem bolestí, poslední, co jsem slyšela, byl známý, milovaný hlas. Poté jsem upadla do temnoty.

Stála jsem uprostřed pokoje. Všude bylo světlo. Slyšela jsem známý hlas. Byli to moji rodiče.

„Bello, ani nevíš, jak rádi tě vidíme,“ řekli mi a objali mě.

„Mami, tati. Kde to jsem?“ zeptala jsem se jich.

„Holčičko, je nám to líto, ale tvé tělo umírá… Vlk v lese tě velice poranil. Zachránil tě Edward, který tě odnesl k svému otci. Je to milý chlapec. Má tě doopravdy moc rád. Je to na tobě. Můžeš se vrátit nebo tu zůstat s námi.“ Dali mi na výběr, ale já nevěděla jak se rozhodnout…

Pohled Edwarda:

Uslyšel jsem zvuky boje. Hned jak jsem tam dorazil, slyšel jsem, jak Bella zakřičela bolestí. Jeden z vlků jí pěkně poranil hrudník. Na nic jsem nečekal a běžel za ní. Tekla jí krev a ztrácela vědomí a špatně se jí dýchalo. Nemohl jsem se na to dívat a vzal Bellu za Carlislem. Toto bylo poprvé, kdy jsem byl rád, že jsem upír. Když jsem dorazil domů, všichni na mě koukali zděšeně.

„Panebože, co se stalo?“ zeptala se mě Esmé.

„Carlisle, mám tu zraněnou Bellu,“ zavolal jsem na něj.

Byl u nás během chvilky. Okamžitě se jí začal věnovat. Mě vyhnal z pokoje, abych šel za ostatními. Seděli v obýváku a čekali, co se bude dít. Řekl jsem jim, co se stalo, a čekal, až přijde Carlisle. Po nějaké době sešel Carlisle za námi.

„Tak co? Jak je jí?“ zeptala se Esmé.

„Bude to zázrak, pokud přežije. Ztratila spoustu krve,“ odpověděl a já tomu nemohl uvěřit. Zvedl jsem se a šel se podívat za Bellou. Ležela na posteli, byla připojená na spoustu přístrojů. Sedl jsem si vedle postele, chytil ji za ruku a doufal, že se probere. Nemohl jsem ji ztratit, když jsem ji konečně našel. Byl jsem u ní celou noc. Ani se nehnula. Carlisle mě přemluvil, abych šel na lov. Úplně jsem na to zapomněl. Když jsem se vrátil, šel jsem zase za Bellou. Zase jsem ji chytil za ruku. Najednou, jako by se mi to jenom zdálo, jsem slyšel tlouci její srdce. Nemohl jsem tomu uvěřit. Žije…!


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jinosvět 5. kapitola:

 1
3. bara
03.01.2013 [18:32]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.01.2013 [15:06]

rosaliCrychle dalšuuu kapitolu ja chci pokráčo jinak asi UMŘU!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.01.2013 [14:25]

kajka007Ahoj, článku jsi sice měla malé množství chyb, ale v perexu hned několik. Předpokládám, že máš korektora, tak si od něj příště nech zkontrolovat perex. Pokud si články opravuješ sama, tak si dej tedy pozor i na perexy. Díky.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!