Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jiná Bella! 4. kapitola

the host stills

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jiná Bella! 4. kapitolaDalší kapitolka. Belon první školní den ve Forks. Prosím komentíky, díky.

23.11.2009 (12:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3000×

„Co tady děláš?" zeptala jsem se a odsunula se kousek dál. Jeho obličej byl jen pár centimetrů od toho mého. Sice nevím proč, ale měla jsem z něj strach.
„O čem se to zdá Bello?" zeptal se. „To ti může být uplě jedno ne?" řekla jsem, protože mu do toho nic není. Ještě mu budu vykládat, že se mi o něm zdá a on si pak bude myslet, že se mi líbí. Jo není k zahození, to se musí nechat.
„Bello?" zeptal se výhružně a já dostala strach ještě větší. Rychle jsem vstala a začala chodit po pokoji, abych se uklidnila.

„Abych ti něco řekla, musím vědět proč to chceš vědět! Nebudu ti vykládat o mém snu jen tak. Mimochodem co děláš tady a teď? Jak si se sem vůbec dostal oknem?" zeptela jsem se a moje ovládání se pomalu ztrácelo.
„O čem se ti zdálo, Bello?" zeptal se a okamžitě byl u mě. Dostala jsem strach,zase.

„Jak... jak jsi to udělal? Cosi zač, Edwarde Cullene?! A nesnaž se mi lhát. Vím, že ostatní ti ty tvoje lži baští, ale já ne. Myslíš si, že jsem uplně slepá? Ty vaše oči, to jak jsi ledový, ty černý oči, krása, teď už i rychlost. Co jsi zač?" řekla jsem a moje sebeobládání bylo tabu.
„Bell, potřebuju vědět co se ti zdálo!" řekl zoufalým hlasem, ale mě tím neobměkčil.

„Až mi řekneš co chci vědět, tak  ti to taky řeknu." řekla jsem. Přišlo mi to jako dobrý kompromis.
„Nemůžu ti to říct Bells. Pochop!" zase byl ve chvíli u mě a držel mě za ruce. V jeho očích bylo jen čiré zoufalství
. „Já ti to taky teda nemůžu říct." řekla jsem a posadila se na postel zády k němu. Zase ve vteřině seděl vedle mě.
„Mohl by ses pohybovat jako člověk?" řekla jsem a oba jsme se na sebe překvapeně podívali. Došlo mi, že jsem mu řekla, že není člověk. On se tomu zřejmě tak podivil. Ale jo dává to smysl
Normální člověk není tak ledový,němá zlaté oči, není tak krásný a ryhclí. byla jsem si jistá čím není, ale nevěděla jsem čím je.
„Co se ti zdálo, Bello?" zeptal se a já už to nevydržela a začala na něj bez zábran křičet.
„Co si sakra myslíš? Že sem vyskočím oknem a budeš chtít vědět co se mi zdálo a já ti to všechno dopodrobna vyklopim. Tak to teda ne, hošánku! Mě tím svým šarmem a krásou jen tak neošálíš. zapomeň na to, že ti to řeknu. Měl by jsi to vědět ne? Nejsi přece člověk!" řvala jsem na něj a on se na mě bolestně podíval.
„To právě u tebe nevím!" zašeptal a myslel, že to neuslyším, ale já to slyšela moc dobře.
„Neptej se Bello. Nic ti nemůžu říct, ikdybych tak chtěl." řekl. Nesnáším ho! Vždycky, když to nejmíň potřebuju na mě dolehne lítost. Sedla jsem si k němu na postel a objala ho kolem ramen. Podílval se na mě a v očích měl bolest, zoufalství a ještě něco. Byla to láska? Ne to rozhodně ne!

Pomalu se ke mně nakláněl. Nevím co to se mnou bylo. Vždyť já ho přece nesnáším. Nebo naopak? V tu chvíli jsem si to uvědomila. Není to nenávist co k němu cítím, je to láska. Naše rty byly jen na pár milimetrů od sebe, když v tom se zarazil odtáhl se a jeho očibyly zase černé.
„Promiň. Ve škole." to bylo poslední co jsem od něj uslyšela. Vyskočil neslyšně a neuvěřitelně ryhcle oknem. Seděla jsem omráčená na posteli a přemýšlela o tom, co se právě stalo. Já miluju Edwarda Cullena. Jo miluju, asi. To přemýšlení mě vysílilo a tak jsem usnula.

Ráno jsem se probudila celá nesvá. Šla jsem do koupelny a zhrozila jsem se co jsem uviděla. Pod mýma očima byly sytě fialové kruhy. Snažila jsem se to zamaskovat, ale stejnak byly vidět. Oblékla jsem se. Vzala si ty bokové jeany a upnuté tričko, boty na podpadku. Jako obvykle. Své blond vlasy jsem nechala, aby mi splývali po ramenou.

Šla jsem dolů udělat si snídani. Charlie už seděl u stolu a četl dnešní tisk.
„Ahoj Bells. Jak jsi se vyspala? Vidím, že moc dobře ne?" řekl když se na mě podíval a uviděl mé kruhy pod očima.
„No mohlo to být lepší a co ty?" zeptala jsem se na oplátku a nalila si šálek teplého kafe.
„Měl jsem krásnou bezesnou noc." řekl a dál se věnoval svým novinám. Dopila jsem a vydala se do školy. Cestu jsem si užila. Je to nádherné auto to Audi. Přiřítila jsem se na parkoviště a tím jsem upoutala pozornost všech kolemjdoucích.

Ani mě to neudivilo.Bylo jasné, že v tomhle pidi městečku se nic neutají. Ale co? Zaparkovala jsem co nejdále od Cullenů. Vystoupila jsem a Edward stál hned u mě. „Ahoj Bello. Jak si se vyspala?" řekl a při pohledu na mé kruhy se zasmál. „Dobře, za to ty si měl bezesnou noc, viď?" zeptala jsem se a on se smát přestal.

„Proč si tady? Neměl by jsi být támhle se svojí rodinou?" zeptala jsem se a ukázala na hlouček krásných lidí na druhé straně parkoviště.
„Dneska ne. Charlie mě poprsil, abych ti to tu ukázal." řekl a usmál se takovým krásným pokřiveným usměvem. Podlomila se mi kolena. Padala jsem k zemi, ale jeho ledové ruce mě zachytili. Jeho rty byly jen pár centimetrů od mých. Celé parkoviště se na nás podívalo. Sakra to je hrůza. Vždycky to něco pokazí. Postavil mě a já si vzala tašku.

„Měli by jsme jít." řekla jsem a vydala se ke škole. Ta budova vypadala jako věznice. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že Edward na mě pořád kouká. Šla jsem do sekretariátu a tam mi dali všechny potřebné papíry a rozvrh.
„Můžu se podívat?" zeptal se Edward a já mu jen podala ten rozvrh.

„Dneska máme skoro všechny hodiny společné, jen angličtinu máš s Emmetem." řekl a já se na něj nechápavě podívala. Kdo to je Emmet?
„Emmet je můj  bratr. Hele Bello, můžu se tě na něco zeptat?" zeptal se a hlavu sklopil.
„Tak se ptej." řekla jsem a stoupla si před něj, abych mu viděla do očí. Vzhlédl a opatrně se mě zeptal.
„Sedneš si ke mně na obědě?" zeptal se, ale já vůbec nevěděla co říkal. Koukala jsem do těch nejhezčích očí na světě a nemohla jsem se odtrhnout.

Pořád na mě něco mluvil a mával mi rukou před obličejem, ale já se prostě od nich nedokázala odtrhnou. Edward vzal svými ledovýmidlaněmi mojí tvář do svých rukou.
„Bello! Halo! Edward volá Bellu!" řekl zvýšeným hlasem a já zakroutila hlavou, abych se trochu vzpamatovala. Pomalu se blížil svým obličejem k tomu mému. Už jenom pár milimetrů. Už jenom kousek. Samozřejmě bych já nemohla mít takové štěstí. Z druhého konce chodby na nás zařval nějaký učitel.
„Hej, co tam ještě děláte. Zachvili zvoní." A bylo to tak. Za tři minuty mělo zvonit a my byli uplně jinde než jsme měli být.

Do třídy jsme doběhly jen tak tak, ale nejradši bych tu hodinu zameškala. Chtěla jsem být s Edwardem. Sama! Zazvonilo. Hodina utekla neuvěřitelně ryhcle. Ani na chvilku jsem nespustila oči z Edwarda.

Byl čas obědu. Hodiny uběhly rychle. Žádný učitel se mě na nic neptal a za to jsem byla vděčná. Kdyby se mě někdo na něco zeptal vůbec bych nevěděla o čem je řeč. Byla jsem zaměstnaná Edwardem. Ten mě taky koutkem oka pozoroval, ale tak abych to nepoznala, ale já to poznala. Na obědě jsem si dala jsen salát a Edward to samý. U jejich stolu jsme byly jako první. Dovnitř vešli čtyři krásný lidé. No lidé. Pochybuju, že oni jsou lidi, když jejich bratr není. Mají stejné znaky. Zlaté oči... Zase jsem se koukala zasněně na Edwarda a ten na mě. Na židli vedle mě dosel až moc hlučně nějaký kluk.

„Čus já jsem Emmet." řekl ten hromotluk a já mu to oplatila stejnou měnou.
„Nazdar já jsem Bella. Jak je?" zeptala jsem se drsným hlasem a jeho to očividně vykolejilo. Edward dostal výbuch smíchu  a všichni u stolu také. Kromě té krásné blondýny. Všichni v jídelně na nás upřeli zrak a já na ně jen tvrdácky zavolala.
„Nechcete se věnovat zpátky svým talířům? Tady není nic k vidění." sedla jsem si a pustila sedo jídla. Všichni u stolu ztichli a zase dostali záchvat smíchu.
„No co?" zeptala jsem se Edwarda.
„Bello, tak za tohle ti udělám co budeš chtít. Takhle vykolejenýho Emmeta jsem ještě neviděl." řekl Edward mezi výbuchy smíchu, ale já to brala vážně.

„Když říkáš cokoli tak cokoli?" zeptala jsem se a nastavila ruku, aby jsme to ztvrdili.
„Cokoli!" řekl a naše ruce se dotkli. Projel mnou takový krásný pocit.
„Takže, zlato. Moje nové autíčko potřebuje trochu poupravit. Pěkná lázeň by mu neuškodila. Tak co? Kdy mi ho přijdeš umýt?" zaptala jsem se laškovně a to vybuchl smíchem i Emmet a ta blondýna. Edward se na mě uraženě podíval zvedl se, vzal si svůj tác a šel ho odnést. zamířil rovou ke vchodovým dveřím.
„O ou. Tak to jsem asi trochu přepískla." řekla jsem a vstávala, že se za ním vydám. Hlad jsem neměla, takže...


Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jiná Bella! 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře