Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jiná Bella! 23. kapitola

Sraz Ostrava!!! 24


Jiná Bella! 23. kapitolaDalší kapitolka. Doufám, že se vám bude líbit.

Slyšela jsem kroky na chodbě a myslela si, že je to Demetri. Potuluje se po hradě, když nemůže spát. Kdyby někdy spát mohl. Nazula jsem si své oblíbené tenisy a vyšla ven. Kroky ustali a já se otočila. Ztuhla jsem a nemohla jsem se ani pohnout.

Naproti mě stál anděl. Jeho bronzové vlasy rozcuchané na každou jinou stranu se krásně leskly. Jeho oči, jako tekutě zlato mě upřeně sledovaly a nespouštěly ze mě pohled. Nemohla jsem se od těch očí odtrhnout.

Nemohla jsem si vzpomenout, kde už jsem ho viděla, ale byla jsem si jistá, že je z mé minulosti, kterou si nepamatuji. Ta neuplnost ve mě se začala zocelovat a já byla neuvěřitelně zmatená.

Nechápala jsem co se to se mnou děje, ale pomalým krokem jsem se k němu blížila. Sledoval každý můj pohyb a já napříhla ruku. Chtěla jsem se přesvědčit, že to není jen sen a já nesním. Stačí poslední krůček a já se ho dotknu.

Anděla, který na mě hledí s takovou něžností v očích a ještě něčím. Nevěděla jsem co to je. Posledních pár centimetrů mě dělilo od jeho dotyku, když jsem si uvědomila, co to dělám. Okamžitě jsem stáhla ruku a byla jsem pryč.

Zmizela jsem jako pára nad hrncem. Určitě byl z toho zmatený, ale moje rychlost neudivuje jen jeho. V mžiku jsem stála před dveřmi síně a čekala jsem až se z toho pocitu vzpamatuju. Najednou jsem si však uvědomila, že ta prázdnota je zpět. Stašně mě to bolelo.

Ten pocit uplnosti mi neuvěřitelnosti mi chyběl a mohl za to ten kluk. Měla jsem pocit, že létám. Musela jsem se pár krát nadechnout, abych ten pocit vstřebala. Zhluboka jsem se nadechla a otevřela dveře. Hned se na mě sesypalo několik upírů a já je bez problému jejich utoky odrážela.

Trvalo to už asi půl hodiny a já jsem pokračovala dál, ale mluvila jsem zároven na Ara. „Nemyslíš, že už je to zbytečné?" zeptala jsem se a všichni přestali bojovat. „Jak chceš Bello. Přijel mě navštívit syn mého dobrého přítele Carlisla Eward. Je věhlasný v boji, ale nesmíš používat žádný z tvých darů." řekl a já nevěděla zatím o koho jde. Podíval se do postraních dveří, kterými vešel ten anděl z chodby.

Ztuhla jsem a myslela si, že se moje mrtvé srdce znovu probudilo k životu. Šel se se sklopenou hlavou a nevěnoval mi ani jedný pohled. To mě naštvalo. Postavila jsem se do bojovné pozice. Byli jsem od sebe asi dva metry a on jen klidně stál.

Rozhodla jsem se mu srazit mu ten jeho hřebínek a skočila jsem po něm. Lehce se mi vyhl a srazil mě do strany. Bylo vidět, že všichni okolo byli na jeho straně, jelikož chtěli odplatu za to co jsem s nimi celý dosavadní půl rok dělala a tak se všichni pochechtávali.

Byla jsem už značně naštvaná a tak jsem vyskočila. Znovu jsem zautočila a byla jsem uspěšnější. Kopla jsem ho přímo doprostřed hrudní až to zadunělo a on se vydal na dalekou cestu vzduchem. Myslela jsem, že bude mít dost a tak jsem se k němu otočila zády a vydala jsem se jako vítěz směrem k Arovi.

Ani jsem netušila, co se děje za mnou a tak jsem neměla žádné obavi. Najendou jsem však ucítila jeho paže na mých. Držel mě za ruce a koleno měl mezi mými lopatkami. Vythnula jsem se mu a skočila po něm.

Spadl na zem a ležel. Já seděla na něm obkročmo a měla připravenou ruku v pěst. Rychle jsem jí zvedla a chtěla mu jí jednu ubalit, jenže když jse mu pohlédla do jeho zařivě zlatých očí, nemohla jsem to udělat.

Pozoroval mě se zájmem a já se nepoznávala. Utápěla jsem se stále v jeho očích a všichni přítomní nás zaujatě sledovali. Bylo mi to jedno. Ta uplnost byla zpět a já si jí užívala. Nechtěla jsem, aby někdy zmizela. Najednou jsem však letěla vzduchem. Nohama mě přehodil přes jeho hlavu a já ležela a zádech.

On seděl obkročmo na mě a usmíval se. Ach tak krásný usměv. Usměv jsem mu opatrně opětovala a ten jeho se ještě více rozšířil. „Tak co? Kdo vyhrál?" řekl a já vydechla užasem. Jeho sametový hlas pohladil mé uši.

Zase jsem se usmála, ale moje pusa byla dokořán. Zvedl svůj krásný prstík a jím vzal mou bradu a posunul jí směrem nahoru. Ted moje pusa byla v obvyklém stavu. Zavřená. Musela jsem se usmát a on ze mě seskočil. Vůbec mě to nepotěšilo, spíš naopak. Chtěla jsem se ho dotýkat. Podal mi ruku a já se usmála.

Byla jsem ráda za tu příležitost, kdy jsem se ho mohla dotknou. V okamžik, kdy se naše ruce setkali mnou projel elektrický výboj. Jeho ruka byla hedvábně hebká a on mi pomohl si stoupnout. Nechtěla jsem ho pustit. Koukal na naše ruce, protože jsem ho nechtěl pustit. Podíval se mi do očí a usmál se. Byl tím zjevně potěšený.

S velkou námahou jsem ho pustila, ale přece. Všichni nás upřeně sledovali a já čekala na pořádný výsměch.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jiná Bella! 23. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!