Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jiná Bella! 2. kapitola

premiera


Jiná Bella! 2. kapitolaDalší kapitola! Doufám, že se vám bude líbit. Bella začíná pomalu Edwarda nenávidět a to se znají teprve pár hodin. Co se stane si budete muset přečíst...

Noční můra

 

Nevím, jestli se mi to zdálo nebo ne. Jeho oči při pohledu na mé nohy nebezpečně zčernaly. Okamžitě mě polil strach, ale ten se vmžiku změnil na údiv! Rychle se otočil a odvrátil pohled. Celou cestu jsem přemýšlela o tom, co se právě stalo. Rozhodně to není normální, ale co s tím udělám. Toho člověk už nikdy doufám nepotkám, takže mi to může být jedno.

Sice by ho byla škoda, ale to je jedno. S tim nic neudělám. Pilot ohlásil, aby jsme se připásovali, že za několik málo minut přistáváme v Seattlu a že doufá, že se nám cesta líbila a bla bla bla bla... Tyhle řeči jsem z hlavy uplně vypustila. Připoutala jsem a modlila se ať už můžu vypdnout. Sedět vedle tohohle namyšlence mi byl čert dlužný.

Konečně jsme přistáli a já vystartovala rovnou k východu. V hale jsem byla jako první a rozhlížela se po Charliem. Nikde jsem ho neviděla a tak jsem se vydala pro svůj kufr. Našla jsem ho celkem rychle, ale Charlie pořád nikde. Sedla jsem si na lavičku a už vytahovala mobil. Vytáčela jsem jeho číslo, když se Charlie vřítil do haly.
„Promiň. Dřív to nešlo. Máme nový případ." řekl a zhluboka dýchal, jelikož asi běžel.
„To je dobrý, pár minut čekání mě nezabije. Mimochodem, ahoj." řekla jsem a objala ho. Nechci si to u něj pokazit hned na začátku.

Reneé mu pravděpodobně volala a určitě se rozpovídala jaká jsem mrcha atd. , ale já chci mít aspoň na chvilku pokoj tak si ted zahraju na hodnou holčičku.
„Hodně jsi se změnila, Bells." řekl a už bral moje zavazadlo a mířil k východu. Šla jsem pomalu, abych zase neuklouzla. Koutkem oka jsem vyděla toho nafoukance, ale nehodlala jsem plýtvat ani jediným pohledem na něj. Myslí, že má hezkou postavu, tak že je králem světa? Tak to teda ne. S takovými lidmi se já nehodlám zahazovat.

Vyšli jsme ven a já se otřásla zimou.
„Tady asi ty minisukýnky potřebovat nebudeš, Bells. Zmrzla by si v tom." řekl Charlie a směšně se podíval na mojí oblíbenou sukýnku. Tak to teda prrr! Jestli si myslí, že tu budu nosit něco jinýho, tak s tim ať nepočítá! Musela jsem uznat, že je tu celkem zima, ale já to nějak překousnu.

Všude bylo mokro a tak jsem si byla jistá, že všechny boty od Prady, teda pokud si je nechci zničit, budu muset uložit do skříňě. Moje nálada klesla na bod mrazu a ještě do toho ten náfuka.
„Tak to je ta vaše dcera, pane Swane?" zeptal se Náfuka a Charlie se na něj usmál. Cože? Jak se na něj může smát? Nikdy bych mu nevěnovala ani jeden usměv.

„Všichni jsme si jí představovali trochu jinak." řekl a začal se smát.
„Jo, to já taky Edwarde, ale co se dá dělat? Když jsem jí viděl naposledy bylo jí 12. Měla hnědé vlasy a... No prostě byla uplně jiná. Mohl by jsi se prosím tě někdy o víkendu stavit. Určitě bude potřebovat pomoct se školou. Konec konců budete spolužáky!" řekl. Dostala jsem nehorázný vztek. Cože? Slyším dobře? Já budu chodit do třídy s tímhle nafoukancem? Tak to ne! Rozhodně se od něj nenechám doučovat!

„Jo určitě a rád! Pojede asi i můj otec. Dávají nějaký zápas a jak vás znám vy dva si to určitě nenecháte ujít." řekl a Charlie už konečně ukončil tenhle dialog.
„Dobře. Tak zatím Edwarde. Pozdravuj otce." řekl a nasedl do auta. Konečně! Edward na mě laškovně mrknul. Co si myslí? No nic nebudu si kazit náladu ještě víc. Konečně jsme vyjeli vstříc mému novému domovu. Znám toho Cullena jen několik málo hodin a už ho nenávidím! Jo, je to tak nenávidím ho!

Konečně jsme dojeli. Byla jsem unavená. Donesla jsem si své kufry nahoru a šla do koupelny. Samozřejmě společné. Budu si muset hodně dlouho zvykat, ale snad to nějak zvládnu. Nechala jsem proud horké vody, aby tekl po mém těle. Olíčila jsem se a zaplula pod peřiny. Zdál se mi sen.

Seděla jsem v letadle a vedle mě Edward. Přesně jako dneska. Podíval se na mě. Jeho oči měli černě uhlovou barvu. Pomalu se naklonil k mému krku a jeho zuby, ostré jako žiletky se mi zarily do  mého krku.

S křikem jsem se probudila. Charlieho to naštěstí nevzbudilo. Bylo něco kolem šesté ráno a já nemohla usnout. Šla jsem dolů a udělala jsem si snídani. Taky Charliemu jsem nechala pár toastů a kafe. Sedla jsem si k televizi, ale ani jeden televizní kamnál mi nebyl po chuti. z té nudy jsem usnula. Probudila jsem se a slyšela nějaké hlasy z kuchyně. Chtěla jsem se zvednout, ale strašně jsem se lekla.

V křesle vedle gauče seděl ten, jenž byl poslední, koho jsem v tu chvíli chtěla vidět.
„Copak? Nejsi ráda, že mě vidíš?" řekl sladkým hlasem a mě se udělalo špatně.
„Jsi ten poslední, koho jsem teď chtěla vidět. Takové probuzení si nezasloužím. Si horší než moje nejhorší noční mura." řekla jsem. Neholám k němu být milá jen kvůli tomu, že se mi líbí. Cože? Řekla jsem, že se mi líbí? Tak to beru zpátky. Ikdyž...

„Chtěl bych vidět jaká je tvoje nejhorší noční mura. Upíři, vlkodlaci?" začal se smát, ale když viděl můj vážný výraz okamžitě přestal. Zadíval se na mě, jakoby ze mě chtěl něco vyčíst, ale očividně se mu to nedařilo. Musela jsem uhnout pohledem. Ani neví, jak je blízko pravdě. Jo zdá se mi s upírama a tím upírem je on.

Vydala jsem se do kuchyně, protože se z ní stále ozývali hlasy. Na židli u stolu seděl stejně pohledný muž jako Edward.
„Dobré ráno. Ty musíš být Bella. Charlie mi o tobě hodně vyprávěl, ale vůbec se neschoduješ s tím jak mi Chralie popisoval." řekl a zkoumavě se podíval na Charlieho.
„Jo hodně se změnila. Mimochodem, Bello, tohle je nevlastní otec Edwarda, Carlisle. Edward je jeho adoptovaný syn." řekl Charlie a dál to nerozebíral.
„Kdyby jste mě omluvili, šla bych se převléct." Carlisle jen pokýval hlavou a já se vydala nahoru do svého pokoje.

Srazila jsem se s Edwardem. Prohlédl si mě od hlavy k patě a usmál se. Teprve teď jsem swi uvědomila, co mám na sobě. Saténová košilka na ramena mi nesahala ani do půli stehen. Pohlédla jsem zpět na Edwarda a překvapilo mě, co jsem uvoděla. Jeho oči byly černé jako noc.
„Kdybys dovolil?" řekla jsem a vyěhla schody.

Zabouchla jsem za sebou dveře. Dostala jsem strašlivý strach. Převléhla jsem se. Vzala jsem si uplé jeansy a tmavě modré tričko. oblékala jsem si tričko, když mě vyrušilo zaklepání.




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jiná Bella! 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!