Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen sen? Asi ne.. - Prolog + 1. kapitola (kouzlo)

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jen sen? Asi ne.. - Prolog + 1. kapitola (kouzlo)Nessie má den před svatbou s Jakem. Jake odejde a Ness jde ležet. Zdá se jí, jako by se propadla a padala a padala. S výkřikem se probudí, ale! Probudí se někde jinde. Zjistí, že není upír a že žije v New Yorku se svýmy 40-ti letými rodiči. Začne chodit na střední a...
Potká Jakea? Koho ještě? A vůbec, vrátí se zpátky?

26.08.2010 (20:15) • TwilightMishka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1273×

Prolog

 


Ahoj! Jmenuji se Reneesme Cullenová. Je mi 16. Navždy 16. Mám moc krásný život. Jsem totiž poloupír. Maminka byla ještě člověk, když mě porodila a tatínek byl upír. Což pořád je. Jako maminka. Mají se pořád stejně rádi. Mamka se jmenuje Bella a táta Edward. Mám ještě dva strýčky a dvě tetičky. Jaspera a Emmetta a Alice a Rosalie. Jsou to ti nejlepší lidi, který znám. Teda ne lidi, ale já je tak beru. Potom ještě děda a babička. Carlisle a Esme. Moc milí. A nakonec tu máme mého snoubence Jacoba. Úplně krásný, milý, hodný, ochranářský. Ten nejlepší, kterého jsem chtěla mít. Zasnoubili jsme se asi před rokem. Jake to pořád prodlužuje. Nevím proč. Ale už máme termín. Teda, bereme se zítra…


1. kapitola


„Jaku! Nech toho!“ nadávala jsem, protože mě lechtal a já to nemám ráda.

„Promiň, lásko,“ smál se a přestal. Co by pro mě neudělal. Přitáhla jsem si ho k sobě a přímo se na něj vrhla. Pousmál se a nechal si to líbit. Ruce mu zajely pod triko a rejdily různě po zádech a bocích.

„Jaku! Nech Nessie vyspat. Zítra je váš velký den, tak ať nějak vypadá,“ ozval se vedle nás hlásek Alice. Odtáhla jsem se.

„Nech mě rozloučit. Potom jdu. Už vážně,“ smál se. Už třikrát ho vyháněla.

„Jinak poletíš oknem a je mi jedno, že se k oltáři dobelháš,“ řekla vážně a už tu nebyla. Jake se svalil vedle mě a naše obličeje dal k sobě.

„Vůbec nevím, co bych dělala, kdybys tu nebyl,“ vzdychla jsem.

„Vůbec nevím, co bych dělal, kdybych tě nepoznal,“ zašeptal a jemně mě políbil.

„To se ale nestane, protože tu jsi a já jsem tady a zítra se vdávám a…“ Umlčel mě polibkem. Potom se Jake odtáhl a jen mě pohladil po tváři.

„Zítra u oltáře, Renesme Carlie Cullen,“ šeptl a vstal.

„Zítra u oltáře, Jacobe Blacku,“ zasmála jsem se. Taky se usmál a vyskočil z okna. Někdo zhasnul a já mohla v klidu spát. Zavřela jsem oči a najednou jako bych se propadla.

Letěla jsem. Takovým tunelem. Bylo to hrozný. Strašný!

„Nessie, jsi člověk. Upíři ani vlkodlaci neexistujou. Nevzdávej se a hledej svojí lásku, Nessie,“ ozvalo se a já prudce otevřela oči a vykřikla.

Vykřikla jsem. Rychle jsem se posadila a hned si uvědomila, že nejsem… doma. Stěny byly bílé. Pokoj malý. Malá postel, skříň, stůl s židlí a to bylo všechno. Jenom dveře od koupelny tam byly, ale to je dneska asi normální. Vstala jsem a rozsvítila. Všude po zemi byly krabice a pokoj byl jinak poloprázdný. Šla jsem do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla a… Můj bože! Byla jsem to já, ale určitě ne bílá. Byla jsem opálená a měla jsem… rovnátka a na čele nějaké akné. Já jsem člověk? Vzala jsem do rukou umyvadlo a snažila se ho vydrhnout. Nic. Maximálně bych si ještě něco udělala. Ach ne! Ten sen! Slyšela jsem, jak se otevřely dveře.

„Ness?“ uslyšela jsem mámu. Rychle jsem tam šla a překvapilo mě, když jsem jí uviděla. Mohlo jí být něco před čtyřicítkou.

„Mami?“ vydechla jsem.

„Zlato, co se děje?“ nechápala a za ní se objevil táta. Stejně starý. Můj bože!

„Kde to jsem?“ pípla jsem.

„Zlato?“ nechápal i táta.

„Prosím, řekněte mi, kde jsem. Zapomněla jsem.“

„Em… Před týdnem jsme se přestěhovali do New Yorku a ty jdeš zítra do školy. Zítra je 1. září. Nechceš doktora?“ vysvětlil mi táta.

„Ne, ne. Jen… Nic si nepamatuju,“ vzdychla jsem.

„Nessie!“ vykřikla vyděšeně moje stará mamka.

„Kolik mi je?“ zeptala jsem se.

„Eh… 15. Teď v listopadu ti bude 16. Měla jsi odklad,“ divil se táta. „Bello, běž zavolat doktora,“ šeptl k mámě.

„Ne! Já jsem v pořádku. Už si vzpomínám. To byl jen sen,“ ujistila jsem je.

„Eh. Dobře. Běž si lehnout, zlato. Zítra tě hodím do školy,“ řekl ještě táta vykolejeně a šel s mamkou ještě ležet. New York! Šla jsem k oknu a odhrnula závěsy. V dálce jsem uviděla mrakodrapy. A jé! Něco se změnilo a já s tím. Co budu dělat? Krabice! Tam určitě něco bude.

Nakonec jsem se dozvěděla, že jsem byla na škole puťka. Rovnátka, brýle. Někdo mě tam šikanoval. Jsem spíš stydlivá a ne moc odvážná. To se ale změní! Když už jsem tady, tak ať aspoň pořádně zajiskřím! Hned mě to přešlo, když jsem zjistila, co mám za oblečení. Můj bože! Samý trapný! Asi ráda šiju, protože v jedný z krabic byl obrovský šicí stroj. Vzala jsem ho a začala šít. Šlo mi to!

Nakonec jsem si z hnusných kalhot ušila sexy kraťásky a našla jsem docela hezké tílko. Postavu mám pořád stejnou. Naštěstí! Ještě jsem si lehla a usnula.

„Ness, vstávej! Škola volá!“ budila mě mamka. Probudila jsem se a s úsměvem šla do koupelny, kde jsem se nalíčila. Mámina líčidla… Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, a protože bylo venku hezky, vzala jsem si to, co jsem si včera připravila. Když jsem vešla do kuchyně, rodičům spadla pusa.

„Musím začít žít. Em… nikde nevidím můj mobil. Nevíte, kde je?“ zeptala jsem se.

„Nemáš mobil,“ zašklebil se táta.

„Já vím! Dělám si srandu!“ zasmála jsem se rychle. Cože? Já nemám mobil? Úúúú!

Do školy mě vezl táta. Jistě že! Nemám auto! Vysadil mě a hned ujel. Šla jsem po silnici a neuvědomila si to. Najednou zatroubilo auto a já smykem vyjela na chodník. Bylo to černé, velké BMW. Přibrzdilo u mě a černé okýnko se otevřelo. Vyrazilo mi to dech. Jaku!

„Dávej pozor, kočko,“ usmál se a ještě na mě mrkl. Potom jel dál. Jake! Svatba! Ne! Sklonila jsem hlavu a šla ke škole. Ach ne! To není možné! Můj Jake! Koukla jsem se na něj a znovu mi to vyrazilo dech. Líbal se s nějakou holkou. Hm… A mám po hehe. Vzdychla jsem a šla do kanceláře školy.

Paní mi všechno vysvětlila a dala mi do rukou tunu učebnic. Málem jsem spadla na zem. Na to mi položila klíček od skříňky a poslala mě tam. Tak jo. Šla jsem přes celou chodbu jako docela dost lidí. Nejsem jediná sama, která přišla do školy. Přišla jsem ke skříňce a chtěla odemknout. Ale jak? Než jsem stačila něco udělat, někdo mi vzal knížky. Podívala jsem se na zdroj. Nějaký kluk. Usmíval se.

„Asi potřebuješ pomoct, co?“ usmál se.

„Em… jo. Díky.“ Vzala jsem klíček a otevřela. Najednou k nám šel Jake. Nakonec nešel k nám, ale o jednu skříňku dál než já. Odemkl ji a dal si do ní věci. Potom se podíval na mě. Zase na mě mrkl. Usmála jsem a zase se otočila na toho kluka. Vzala jsem si učebnice a dávala si je do skříňky. Najednou mě někdo štípl do zadku. Otočila jsem se a byl to zase on. Dělal, jako že nic, ale otočil se na mě. Zasmála jsem se a dál si dávala věci do skříňky.

„Kdo to je?“ zeptala jsem se toho kluka.

„To je Jacob,“ vzdychl. „Casanova školy.“

Autor: TwilightMishka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen sen? Asi ne.. - Prolog + 1. kapitola (kouzlo):

 1
1. Anička
16.05.2011 [19:43]

Páni! Ja sa tak hanbím že takú úžasnú poviedku čítam až teraz. Rychle idem na ďalšiu. Toto ma fakt prekvapilo! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře