Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen sen? Asi ne... - 9. kapitola (Vždycky spolu)

09.02.2011 (08:45) • TwilightMishka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1406×

9. kapitola

Jinak celý víkend mi bylo špatně. Jake ke mně nejezdil. Radši. Máma s tátou mi dali zaracha, takže super. Volala jsem si s Alice, která na tom byla skoro stejně. Jen se mi stýskalo po Jakovi. Ten jeden den jsem ho neviděla a skoro jsem brečela.

Konečně pondělí ráno! Konečně! Tryskem jsem vstala, až se mi zamotala hlava a šla se umýt, učesat a namalovat. Potom jsem na sebe hodila černé džíny a červené triko s nějakým potiskem. Na to moji bundu a hned jsem šla dolů. Akorát zazvonil nedočkavě zvonek. Rychle jsem otevřela. Krásně se usmíval. Přímo jsem mu vlítla kolem krku. Uchechtl se a taky mě objal. Zavřel za mnou dveře a šel i se mnou k autu.

„Chybělas mi,“ zašeptal mi do vlasů a nadzvedl mě ze země. Donesl mě ke dveřím auta a postavil mě na zem.

„Taky jsi mi chyběl. Mám zaracha!“ Zasmála jsem se.

„Jo? To je blbý. Nemůžu být s tebou,“ vzdychl a rychle si mě přitáhl k sobě.

„Ale můžeš. U nás doma je taky místo, a když řekneš, že mě jdeš doučit matiku, skočí mi na to.“ Usmívala jsem se a vyžádala si pusu. Po dlouhém polibku jsem se posadila do auta. Obešel auto a taky si sedl.

„Tak to jo. Matiku ti budu rád vysvětlovat. A ještě když třeba vaši nebudou doma…“ Usmál se lišácky a nastartoval. Zasmála jsem se a už jsme jeli.

„A co jsi dělala o víkendu?“

„Hádej. Byla jsem ráda, že jsem ležela. Bylo mi tak zle. Už nikdy nebudu pít,“ zaslíbila jsem se.

„Tak jo. Ohlídám si to,“ zasmál se a přidal plyn. „Mluvila jsi s Alice?“ zeptal se.

„Jo,“ usmála jsem se. Výraz mu trošku ztvrdnul. „Děje se něco?“

„Ne, ne. A co říkala?“ usmál se na mě.

„Nic. Že ta párty se jí vymkla z rukou a dopadla stejně jako já.“ Zasmála jsem se.

„Tak to jo. Víš, co se stalo?“ Uchechtl se.

„Nevím…“ znejistila jsem.

„Bude Paulovi platit pokoj,“ řekl a začal se smát.

„Proč?“ nechápala jsem.

„S Jasperem to moc rozjeli. Skoro všechno mu tam zničili a ona si chce ode mě půjčit,“ smál se. „Samozřejmě neví, kdy mi to vrátí, takže mám nebo nemám…“ přemýšlel nahlas.

„Jistěže máš! Peněz máš dost.“

„Jo, to jo, ale jaký by ti bylo dát pryč něco přes 100 000 dolarů, broučku,“ usmál se.

„100 000? Cože?“ vydechla jsem.

„Jo… I když pro mě to není moc, ale stejně…“ vzdychl a pošimral se na hlavě.

„Em… tak já ti radši radit nebudu. A kdyby jo, to ti půjčí mamka?“

„Ne! Ta mi nepůjčí ani korunu. Musel bych ze svýho,“ pousmál se.

„Ze svýho? To si děláš srandu? A co ti zbyde?“ 

„Broučku, pro mě to není moc, ale jen mě trápí… ona mi to nevrátí, a co když je jednou budu potřebovat?“

„Jak není moc? Ona ti to nevrátí?“ nechápala jsem.

„Ness, viděla jsi můj pokoj, ne? To je taky ze svýho. To auto jsem si taky koupil sám. Máma mi udělala takový spoření, ještě než jsem se narodil, takže tam mám docela slušnou částku. Myslím, že bych ani nemusel pracovat.“ Uchechtl se nad mým výrazem. Lišácky jsem se usmála.

„Myslím, že u tebe zůstanu. To by byl život,“ zasmála jsem se.

„Ale, ale! Moje lochneska se probudila! Zlato, já tě fakt miluju.“ Usmál se na mě. „A víš co?“ Zastavil u krajnice, vylezl z auta a obešel ho ke mně. Otevřel dveře.

„Nessie, vezmeš si mě?“ zeptal se vážně. Jenom jsem na něj koukala. „No, nedívej se na mě jak na debila! Nemusí to nikdo vědět a kdykoli se můžem rozvíst,“ říkal pořád vážně. Buď si dělá srandu a umí skvěle lhát nebo to myslí vážně.

„Je mi 15,“ odpověděla jsem nevzrušeně.

„No a co! Mně 17. Můžeme počkat nebo spíš musíme, ale to je jedno. Já tě miluju. Nikoho jsem nikdy neměl radši, lásko. Prosím, vezmi si mě.“ Usmál se tak kouzelně, že bych nemohla říct ne.

„Ne! Teda…“ Začala jsem se šíleně smát. Jenom na mě koukal. „Proč si ze mě děláš srandu?“ nechápala jsem, když jsem se dosmála.

„Nedělám! Já to myslím vážně, víš? Nemusíš to říkat ani rodičům. Bude to náš vztah. Jenom náš. Nic extra vážnýho. A až vyrostem, můžeme se vzít oficiálně,“ pokrčil rameny.

„A to tě napadlo teď.“

„Em… jo,“ přikývl.

„Jak můžeš vědět, že mě nepřestaneš mít rád nebo mě nepodvedeš? A?“

„Protože to vím. Jak můžu vědět, že neuděláš to samé? Hm? Tak… vezmeš si mě? Neoficiálně?“ Usmíval se. Ještě chvíli jsem na něj koukala.

„Tak jo,“ pokrčila jsem rameny.

„Vážně?“ Zasmál se. Přikývla jsem. Vyndal si mě z auta a nohy mi obmotal kolem pasu.

„Ale neznamená to, že hned roztáhnu nohy!“ informovala jsem ho předem. Zasmál se.

„Prosím tě! To bych neudělal!“ usmíval se. „Krucifix!“ procedil skrz zuby a usmál se na mě. Uchechtla jsem se a přitáhla si ho k sobě.

Do školy jsme už přijeli jako… neoficiálně zasnoubený pár. Což bylo docela trochu mimo mě. A přišlo mi to trošku ujetý. Alice jsem nic neřekla, ale chtěla jsem. S Jasperem k nám hned přišla.

„Ahoj, Nessie,“ pousmála se a odtáhla si Jaka kousek od nás. Začala se s ním bavit. Spíš ona něco říkala a on se usmíval. Dal si ruce do kapes a sledoval ji. Viděla jsem nabroušeného Paula, jak se k nim blížil. S Jazzem jsme se na sebe koukli a zasmáli se.

„Já se asi schovám. Za tebe,“ zamumlal a vážně se schoval. Jake ho zastavil. Ježiši, ta Alice je vážně drobek! Proti těm dvěma. Jake se s ním chvilku bavil. Alice se pomalu začala usmívat a nakonec Jakovi skočila kolem krku a dala mu pusu na tvář. Začala jsem žárlit. Ani nevím proč, ale začala… Dotancovala k Jasperovi.

„Zaplatí to!“ zajásala a objala ho kolem krku. Hned se do sebe „zakousli“. Otočila jsem od nich hlavu. To nemusím vidět… Kolem pasu mě objala jedna silná snědá ruka. Přitulila jsem se k Jakovi.

„Co děláš dneska?“ zeptal se. Pokrčila jsem rameny.

„Mám zaracha,“ připomněla jsem mu.

„Chceš doučit matiku?“ Zasmál se. Podívala jsem se na něj.

„No… naši budou doma,“ pokrčila jsem rameny.

„To mi nevadí,“ mávnul rukou a sehnul se ke mně.

„Tak dobře,“ přikývla jsem a nechala se políbit. Bože můj! Já ho miluju!

Ahoj! Jen chci něco dodat... Jaksi jsem se rozhodla, že tahle povídka nebude mít jenom 9. kapitol a epilog. Nějak mě to začalo bavit, takže to trošku roztáhnu na víc kapitol. Budu se snažit dát do toho nějakou zápletku. Něco, jako že se Nessie pojede podívat do Forks a tak... Musím to ještě promyslet, ale určitě budou další díly! Muhehe! Je vůbec někdo šťastný z toho, co jsem teď sem napsala? :D :D :D Zatím zdar! Heh...