Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen sen? Asi ne... 5. kapitola (Mám kluka)

1.LoveShy-Stmívání


Jen sen? Asi ne... 5. kapitola (Mám kluka)Ahoj! Takže, jak název napovídá, Nessie si nejde kluka. Jakého? To si musíte přečíst!

5. kapitola


Po škole jsem šla na oběd. Jako vždycky, ale teď mě doprovázela Alice a Jasper. Pořád se líbali, nebo se mazlili. Byla jsem navíc. Ach jo! Tenhle život je tak nespravedlivý. Jediná naděje byla, že je to jen sen a já se z něho brzy probudím. Jinak bych asi zešílela. Jacob – děvkař, rodiče – staří, Alice a Jasper – divní. Ještě mi chybí Emmet a Rosalie. Jo! A babička a děda, kterým je tak 80. Super!

„Co tak smutná?“ ozvalo se vedle mě. Otočila jsem se a zase on. Držel se za ruku s nějakou holkou a jenom procházel. Zakroutila jsem očima a nevšímala si ho. Tohle mi tam vždycky ublíží!

„Ness, nevěš hlavu,“ usmála se vedle mě Alice.

„Jasně, jasně,“ vzdychla jsem a my si šli pro něco k jídlu. Potom jsme si sedli ke stolu a jedli. Nebo Alice krmila Jaspera a dělala u toho strašný ksichty. Zasmála jsem se tomu a rychle dojedla. Jsou prdlí! Řekla jsem, že na mě táta čeká a šla odnést tác. Ještě jsem si došla do skříňky a dala si tam tašku. Akorát přišel taky.

„Chceš odvést?“ zeptal se.

„Ne. Nebo… jak chceš. Pokud chceš,“ pokrčila jsem rameny.

„Odvezu tě. Už jsem si zvykl. Jedem?“ usmál se.

„Jo,“ vzdychla jsem a zamkla ji.

„Nessie, ty jsi nějaká smutná. Špatná známka?“

„Ne. Jen mi není dobře,“ vymluvila jsem se.

„Neumíš lhát,“ zašklebil se na mě.

„Dobře… Všechno mě štve. Nejradši bych všechny zmlátila, utrhala jim hlavy, narvala je do sejfu a hodila je do řeky s kyselinou!“ zavrčela jsem při pohledu na něj. „Jinak jsem v pohodě,“ usmála jsem se.

„Ah… Proč se díváš na mě?“ ptal se.

„Protože ty bys byl první.“

„Aha. A co jsem ti udělal?“ Vešli jsme ven a šli k jeho autu.

„Nic, ale jsi nejblíž,“ usmála jsem se.

„Aha. A mám jít dál? Já jenom, že bych rád ještě žil, a ne se topil v kyselině,“ zasmál se zděšeně.

„Takže se mě bojíš?“

„Jo!“

„Vážně? Já si myslela, že ty bys mě okouzlil a já bych ti nemohla nic udělat. Děláš to často.“

„Jo takhle. Tak to mám kliku. I když od tebe bych se asi nechal zmlátit,“ usmál se lišácky a otevřel mi dveře od auta.

„Jasně. Nech toho, casanovo!“ Obešel auto a sedl si dovnitř. Jen se zasmál a nastartoval. Pomalu jsme vyjeli. Krásně se na mě usmál.

„Jaku, můžu otázku?“ zeptala jsem se.

„No… jo,“ pokrčil rameny.

„Kolik jsi měl holek? Myslím, dýl než den,“ zakřenila jsem se a viděla jsem, jak ho ta otázka zaskočila. Prostě jsem to chtěla vědět.

„Eh… No… Já fakt nevím,“ vykrucoval se.

„Takže ani jednu,“ zasmála jsem se.

„Ne! To zase ne,“ bránil se hned. „Určitě aspoň jedna tam byla,“ přemýšlel nahlas. Nakonec se na mě otočil a jen se usmál. „Jo. Možná jedna,“ řekl nakonec.

„Jo. Že tě to baví,“ nechápala jsem.

„Baví. A ty, kolik jsi měla kluků,“ zeptal se s lišáckým úsměvem.

„Jednoho a s ním jsem chodila fakt dlouho,“ usmála jsem se. V podstatě pořád chodím a sedí vedle mě.

„Jo? A proč tě nechal?“

„Jela jsem do New Yorku,“ pokrčila jsem rameny.

„Ono to nefunguje na dálku?“ ptal se.

„No, asi moc ne,“ zašklebila jsem se.

„Aha. Řekni, je hezčí než já? Milejší…“ Chtěl pokračovat, ale já ho přerušila.

„Je hodnější, věrnější, milejší, jemnější, možná i hezčí,“ pokrčila jsem rameny.

„Možná?“

„Hm… Určitě,“ rozhodla jsem, ale oni jsou přitom stejní, ale můj Jake chodil často bez trika, takže on.

„Ach jo. Tak to na tebe nemám, co?“ vzdychl.

„Ale! Chtěl bys snad holku víc jak na den?“ zasmála jsem se a myslela to jako vtip.

„Jo! Zkusit to můžu,“ pokrčil rameny. „Miluju tě, jsem ti taky řekl, už jsme se líbali a to bylo kdy?“ pousmál se.

„Nech toho, Jaku!“ zasmála jsem se. „A bylo to dneska,“ ušklíbla jsem se.

„Aha. Ale ještě to předtím. Takže víc jak den,“ usmál se.

„Nechodíš se mnou,“ nesouhlasila jsem.

„A proč? Může bejt sranda! Nessie, choď se mnou. Já všechno udělám. Budu za tebou chodit jako ocásek, nebudu si z tebe dělat srandu před Paulem a budu věrný jako štěně,“ prosil.

„Heh… Proč si ze mě děláš srandu?“

„Já nevím. Teda, nedělám! Nessie! Prosím. Miluju tě. Strašně moc a chci tě!“

„No. O to jde! Sázím, že když řeknu jo, odvezeš mě do svýho apartmá…“ Nenechal mě domluvit,

„Ne, ne! To bych neudělal! Nessie, lásko, choď se mnou. Budu tě vozit do školy, zítra si tě budu pořád všímat na párty. Nekouknu na žádnou holku,“ sliboval. „Teda pokud to vydržím,“ dodal si spíš pro sebe.

„Jaku!“

„A když se kouknu, můžeš mi vrazit a slibuju, že tě po párty…“ nešťastně polkl. „… neodvedu ke mně do domů,“ vzdychl a dodal úsměv. „Nebudu pít a večer tě odvezu domů,“ sliboval pořád. Musela jsem se smát. Vůbec nechápal čemu se směju. „Ness!“

„Jaku, tak já se rozhodla,“ smála jsem se.

„No?“ Dostala jsem další výtlem. On mě tu tak hezky prosí!

„Tak jo, ale všechno, co jsi teď řekl, splníš, jinak skončíš v tý kyselině,“ ujistila jsem ho. Krásně se usmál.

„Ok. Tak teda, teď mi skočíš do trafiky. Tam mi koupíš cigára a musíš říct, že je ti 21. Když tě chytí, smůla!“ řekl vážně. „Dělám si srandu!“ začal se smát.

„Ty, ty! No nic… Zastav mi. Jsem doma,“ uchechtla jsem se. Poslechl a zastavil.

„Doufám, že se rozloučíš,“ začal hned. Zasténala jsem.

„Chodím s tebou minutu!“

„No a?“ spustil hned. Vzdychla jsem si a nahla se k němu. Spokojeně se usmál a hned mě jemně políbil. Když ono vždycky nejde přestat! Ruku jsem mu strčila do vlasů a přitáhla si ho k sobě. Zasmál se v polibku a já se pousmála. Pomalu se začal odtahovat. Nechtěla jsem a začala protestovat. Jen se usmál a odtáhl se. Vzdychla jsem si.

„Lásko, tobě se to ňák líbí!“ usmál se.

„Komu ne? Já jdu. Čau,“ zasmála jsem se a vystoupila z auta. Sluníčko pařilo. Fuj! Rychle jsem doběhla ke dveřím.

„Miluju tě!“ zařval někdo. Otočila jsem se. Mával mi z okýnka a už jel. Zasmála jsem se. Aspoň kdyby to byla pravda. Otevřela jsem dveře.

„Ahoj rodino!“ zakřičela jsem.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen sen? Asi ne... 5. kapitola (Mám kluka):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!