Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen sen? Asi ne... - 16. kapitola (Příprava na ples a tancování)

Příprava na ples v podobě Alice. Plus překvapení. :) TwilightMishka

EDIT: Článek neprošel korekcí.

16. kapitola

Takhle to běželo týden. Nic se nezměnilo. Vůbec nic… Nebo jenom ty sny… Z mých šťastných New Yorských nocí se staly noční můry pronásledované Volturiovými. Vždycky to samé. Přišli mě zabít, ale samozřejmě to nejdřív odnesla smečka. Smečka se mě snaží bránit, ale… První umře Seath potom Colin, Brad, Leah, Embry, Jared, Paul, Sam a nakonec… můj Jake. Úplně ho roztrhají! Před mýma očima. Nakonec přijde bolest. Teče ze mě krev, ale já pořád utíkám. Vrážím do stromů, chci domů, ale nikde nikdo. Jen Jane, Aro, Alec, Felix a Demetri. Ostatní se dívají. Moje rodina je na jejich straně. Jsou tam i jiné sny. Jako třeba šíleně krásná chvilka s Jacobem a najednou tam přiletí mamka a kousne ho. Přede mnou umírá, ale já mu nemůžu pomoct. Jen křičím. Nebo… Alice. Šťastně kolem mě tancuje a já se směju. Najednou se do místnosti přižene Jasper, celý od krve, a hladově po mě skočí. Alice se mě snaží bránit, ale nakonec jí Jasper utrhl hlavu a do mě se zakousne. Takové… milé. Každou noc… Teda, jen jednou se mi něco nezdálo a já byla spokojená. Byl to ten den, co mě Jake s úsměvem pozdravil. Celý den mi bylo dobře.

Jinak, Derec šíleně dolejzá, ale je milý. Udělá pro mě první poslední. Je hodný, ale dolejzá. Jinak je v pohodě. Alice si mě poslední dobou moc nevšímá. Pořád někam odbíhá a zařizuje. Docela mám strach, co zase vymyslí. Ale je stejně ztřeštěná, za to jsem ráda. Dneska byl čtvrtek. Ples. Ten jsem teď vážně potřebovala. Hned, jak jsem přišla do školy, mě odchytil Derec.

„Ahoj, krásko,“ usmál se.

„Ahoj, krasavče,“ zasmála jsem se a došla ke skříňkám.

„Takže, těšíš se?“ zeptal se a dal si ruce do kapes.

„Jo,“ zabručela jsem. Ne! Krátce se zasmál.

„Vidím. Em… vyzvednu tě ve čtyři,“ oznámil mi.

„Tak brzo?“ nechápala jsem a přitom byla zvědavá, co zase provádí.

„Jo. Vadí?“ ptal se a kouknul se mi přes rameno. Otočila jsem se, což jsem neměla dělat.

„Ahoj, Nessie“ pozdravila mě Alice. Jake se na mě ani nepodíval a otevřel skříňku.

„Ahoj,“ vzdychla jsem zklamaně.

„Těšíš se?“ šťouchla do mě.

„Šíleně,“ zabručela jsem si pro sebe, ale byla jsem slyšet. Letmo jsem se na něj podívala. Pousmál se a zavrtěl hlavou. Vzal si učebnice a zamkl skříňku. Asi jsem na něj musela zírat, jinak nevím. Kouknul na mě a vykouzlil takový omluvný úsměv. Začala jsem klepat nohou a musela jsem se otočil zpátky. Někdo mě štípl do zadku. Nadskočila jsem a zase se otočila. Mrknul na mě. Málem to se mnou seklo. Jake mě štípl do zadku! Ááá! Vzdychla jsem a švihle se usmála.

„Vnímáš mě?“ zatřásla se mnou Alice.

„Ne…“ smála jsem se a zaostřila na ni. „Teda… Vlastně ne,“ přiznala jsem.

„Obleču tě. Odpadá nám tělocvik, tak mám pro tebe ty šaty. Vyzkoušíš je,“ nařídila mi. Přikývla jsem.

„Dobře.“ Radši jsem šla do třídy.

Místo tělocviku jsme byli na záchodech. Učitel nám to dovolil. Že se za námi bude chodit dívat. Alice pro mě měla připravené tmavě modré šaty bez ramínek. Sukně byla širší, ale krátká nad kolena. Byly trochu třpytivé. Krásné. Moc. Boty mi pučila stříbrné na podpatku, který byl posetý takovými umělými diamantíky. Byly krásné, samozřejmě. Alice měla taky moc krásné šaty. Žluté. Moc pěkné. Obě jsme se oblíkly a začaly blbnout.

„Vůbec nevím, jak se tancuje,“ přiznala jsem.

„Jako na rychlou?“ usmála se.

„Jo. Přesně. A ještě v tomhle,“ vzdychla jsem a podívala se na podpatky. „A na pomalou… No…“  Alice se zasmála. Vytáhla mobil a pustila hned první rychlou písničku. Docela dobrá. Začala mi tam tancovat a tvářit se šíleně důležitě. Začala jsem se smát.

„Tak já tancuju asi takhle,“ zašklebila jsem se a chytla si šaty do rukou. Začala jsem se sukní švihat a couvala dozadu. Alice se na mě chvíli dívala a potom se smála v křeči. Myslela jsem, že se směje mě, a tak jsem tancovala dál. Ze zadu mě objaly dvě ruce a já málem vylítla z kůže.

„Mmm…“ usmál se na mě Jake. Přestala jsem dýchat. Alice už nedýchala smíchy a válela se na zemi.

„Jaku…“ polkla jsem.

„Ano?“ usmíval se a prošel kolem mě. „Sluší ti to,“ pochválil mi šaty. Začala jsem rudnout.

„Díky, že jsi přišel,“ vzdychla Alice a vstala. Utřela si slzy smíchy. Co? Ona ho volala.

„Já můžu,“ pokrčil rameny a svlíkl si triko. Hned jsem sklopila oči a musela se usmát. Alice to moc nezajímalo. Vytáhla z malého kufříku košili a hodila ho na něj.

„Vážně nechceš jiný kalhoty?“ ptala se ho.

„Ne. Je pokrok, že ti vůbec dovolím uvázat kravatu,“ zasmál se a urovnal si límeček. Bože… Začal se zapínáním. Nemohla jsem od něj odtrhnout oči.

„Co jste tu nacvičovali?“ zeptal se při třetím knoflíčku a já myslím, za chvíli omdlím.

„Nessie neumí tancovat,“ mávla rukou Alice. Jake se na mě rychle podíval. Pobaveně se usmál. Jak se asi tvářím? Uslintaně?

„Vážně!“ usmíval se a zrengenoval mě očima. Usmál se při pohledu na moje nohy.

„No jo… Ani na pomalou,“ utahovala si a přišla k němu. Ovázala mu kravatu a on v nesouhlasu zavrčel.

„Nessie, můžeš se jít podívat jestli někdo nejde?“ poprosila Alice. Rychle jsem přikývla a vyšla ven. Zaposlouchala jsem se a nic. Dobrý. Vešla jsem zpátky. Všude byly věci, jak jsme se převlíkaly. Sranda.

„Dobrý,“ vykoktala jsem ze sebe. Alice se usmála a vzala mi boty do rukou. Přišla k mobilu a pustila nějakou pomalou písničku. To mám teď poslouchat tyhle písničky?

„Tak ji to nauč, machře,“ zabručela a šla pryč.

„A-a-a-alice,“ koktala jsem za ní. Zabouchal dveře. Polkla jsem. Bylo mi zle. Už byl u mě. Něžně mi vsunul ruku za pas a přitáhl si mě blíž. Druhou rukou mi vzal tu mojí a dal si ji kolem krku. Bože, jak je vysoký! Dal mi tam i druhou a natiskl se ke mně. Poamlu se začal pohybovat do rytmu písničky. My… tancujeme… To je fajn. Uchechtla jsem se, když jsem mu omylem šlápla na nohu. Já umím tancovat na pomalou písničku, ale je jsem prostě moc nervózní. Jake se taky zasmál.

„To jsi vážně tak nešikovná?“ zašeptal mi do vlasů.

„Mm-hm. Em… teda, často, když…“ mumlala jsem nesouvisle.

„Když?“ nabádal mě.

„Když… jsi… tam ty,“ řekla jsem mu. Cítila jsem, jak se usmál. Chvíli bylo zase ticho. Slyšela jsem jen tu písničku.

„Jsi krásná,“ šeptl zase a přimáčkl si mě víc k sobě. Srdce se mi rozeběhlo a já se usmála. Nešlo mi nic říct, tak jsem radši mlčela. Ani jsem nevěděla co.

„Em… máš ho radši než mě?“ zeptal se najednou.

„Koho?“ nechápala jsem.

„Dereca,“ zasyčel jako by to byla nadávka.

„Em… asi…“ mumlala jsem.

„To mi asi stačí,“ zabručel.

„Ne. Em… jistě že tebe. Nevím, co tě to napadlo,“ zamluvila jsem to.

„Hm…“ usmál se a já cítila, jak si skousl ret. Písnička skončila. Nuceně jsem se odtáhla. Naše oči se střetly a mě se podlomily kolena. Něžně si mě zase přitáhl k sobě a pousmál se. Stoupla jsem si na špičky, protože jsem ho chtěla… políbit. Tak moc, bože! Usmál se mému chabému pokusu dosáhnout na něj a pomohl mi. Jemně mi otřel svůj nos o můj a já se zasmála. Už jsem cítila jeho rty na mých, když se rozrazily dveře.

„Jaku! Učitel!“ zasyčela rychle. Teď ne! Rychle se odtáhl a sundal si kravatu. Už byla povolená, ale ne tolik, aby ji mohl přetáhnout přes hlavu. Přišla jsem k němu a pomohla mu. Usmál se a rozepnul si první dva knoflíky u košile. Potom ji přetáhl přes hlavu a zahodil. Asi to se mnou sekne.

„Dělej!“ pospíchala Alice. Jake začal hledat triko. Už jsem ho držela v ruce. Bylo hned pode mnou. Jaké štěstí.

„Děkuju,“ zasmál se a oblíkl ho. Přišel ke mně a sehnul se. Krátce a dráždivě mě políbil a já oněměla. Najednou se ozvalo rozepínání zipu a moje šaty sklouzly dolů. Spokojeně se usmál a znova mě zrengenoval očima. Cože?

„Jacobe!“ zavrčela jsem. Ukázal palec nahoru a schoval se na záchod. Koukla jsem na Alice. Smála se a pokrčila rameny.

„Alice?“ slyšela jsem učitele.

„Nessie se převlíká. Nechodila bych tam být vámi,“ říkala mu svým roztomilým hláskem.

„Aha. Přijdete za námi ještě?“ ptal se.

„Jo, jo. Hned. Jen tu uklidíme a převlíkneme se,“ ujišťovala ho.

„Máte čtvrt hodiny,“ řekl a odcházel pryč. Alice si oddechla. Šaty jsem nechala být a našla si tričko. Rychle jsem ho přetáhla přes hlavu a hledala kalhoty.

„Dobrý,“ oddechla si Alice. Jake vyšel ze záchodů. Radši jsem si ho nevšímala, protože jsem musela být rudá až za ušima.

„Díky, Alice,“ mrkl na ni Jake a já konečně našla džíny. Rychle jsem je na sebe natáhla a koukla na ně.

„Taky se převlíknu,“ odkašlala si Alice a podívala se na Jaka.

„Mně to nevadí,“ usmál se. Asi stačilo, jak se Alice zatvářila. Dal ruce, že se zdává a kouknul na ně.

„Dobře! Ještě chvíli, no!“ zasténala Alice a vyšla na chodbu. Zabouchl dveře a mě se sevřel  krk.

„Já vím, že už… mě… nechceš, ale já se prostě nevzdám,“ řekl s očima na zemi.

„Ale já neřekla, že tě nechci,“ zabručela jsem. Zvedl oči.

„Řekla! Nebo blbě chápu,“ pokrčil rameny.

„Spíš to,“ přikývla jsem  a natáhla jsem se pro gumičku na umyvadle. Rychle jsem si udělala culík.

„Takže…“ nadechl se. „Jeho vážně nechceš,“ odpověděl si.

„Zbláznil ses? Jeho?“ vydechla jsem nevěřícně. „Počkej, koho?“ zarazila jsem se.

„Dereca.“

„Aha. No, toho vážně… nechci,“ vykoktala jsem ze sebe. Jake ke mně přišel a jednu ruku mi položil na pas.

„To je fajn. Em… A dneska, zatancuješ si se mnou?“ zeptal se nejistě.

„Jo,“ řekla jsem bez rozmyšlení. Usmál se.

„Víc jak jednou?“ zkoušel to. Protočila jsem oči.

„Víc jak jednou,“ přikývla jsem a zasmála se. Přitiskl si mě víc k sobě.

„Strašně mi chybíš,“ zamumlal.

„Ty mě taky,“ pousmála jsem se, když jsem pomyslela na moje noční můry.

„Já budu muset jít,“ vzdychl.

„Hm…“ zavrněla jsem. Sklonil se ke mně a opřel si čelo o moje. Usmála jsem se. Zapletla jsem mu ruce do vlasů a on mě políbil. Přimáčkla jsem se k němu a on mě nadzdvihl ze země. Nohy jsem mu zahákla kolem pasu.

On první ukončil náš vášnivý polibek. Odtáhl se a já splašeně vydechla. Chvíli jsme si dívaly do očí a potom si mě potěškal.

„Zhubla jsi,“ řekl a potom se zasmál.

„Vadí?“ Srdíčko mi bilo jako o závod.

„Ne. Ale už tak zůstaň,“ káral mě jako a krátce mě políbil.

„Jistě,“ souhlasila jsem a seskočila dolů. Cvrkl mě do nosu.

„Miluju tě,“ usmál se.

„Miluju tě,“ zašeptala jsem, protože to nahlas nešlo. Zasmál se a naposledy se sklonil. Něžně mě políbil a najednou byl pryč. Ještě mávnul a vyšel ven. Stála jsem tam a snažila se nezbláznit. Couvala jsem, dokud jsem nenarazila na zeď a po ní se svezla dolů. Bože, já jsem šťastná!




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen sen? Asi ne... - 16. kapitola (Příprava na ples a tancování):

 1
5. TwilightBloodie
23.07.2011 [21:50]

Už ať je další kapitola!! Emoticon

24.06.2011 [18:30]

Kacennnka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.06.2011 [17:59]

MartinaBlackAAAAAA!!! Emoticon Emoticon čumáku, ty si mě zabila!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
nááádhera dokonalost, genialita a luxus v jednom! Emoticon úúžo! Emoticon a ted honem další, nebo se zblááázníííím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Konfu
22.06.2011 [17:52]

Super

22.06.2011 [16:48]

LenuleCullenSkvělý jako vždy! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!