Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jasperova láska 8. kapitola

29.05.2011 (07:30) • sunny129 • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1321×

8. kapitola – Velké překvapení?

No jo, málem bych zapomněla - a to se upírům nestává - Aro má dar čtení myšlenek přes dotyk rukou.

„Velmi zajímavé, jak se jmenuješ?“ zeptal se.

„Dejte mi ruku, pane, není čas. Vše, co potřebujete, se dozvíte,“ řekla jsem troufale a doufala, že mě poslechne a hned mě nezničí…

Aro však vstal, došel až ke mně a vzal moji ruku a vložil ji do své. Já stáhla štít a ukázala vše podstatné, co se týkalo boje, a toho, co se týče náramku. Aro chvíli stál nehybně, hned jak jsem myšlenky zastavila a natáhla zase štít, mi otiskl svůj palec na náramek a řekl nějaká slova, náramek povolil a vypařil se. Jeho bratři se na něj dívali nechápavě.

„Riskuješ hodně, Abigail, proč jsi to tedy udělala?“ zeptal se mě Aro se zvědavostí. Opět jsem k němu natáhla ruku, ukázala jsem mu důvod, proč jsem se rozhodla tolik riskovat. Proč jsem utekla. To všechno totiž souviselo s tím, proč jsem tam tak dlouho zůstávala, proč jsem neutekla dřív, když jsem měla možnost. Neukázala jsem mu přímo Jasperovu tvář, jen to, co k němu cítím.

„Víš důvod, proč to všechno. Budu vám užitečná. Vím, co teď bude následovat, za zničení náramku budeš něco chtít, budeš chtít, abych se přidala k tvojí gardě. Já nemám námitky. Věděla jsem, že mě budeš chtít do své sbírky, nemám nic proti, ale ještě bych měla prosbu. Vlastně dvě,“ řekla jsem upřímně Arovi a doufala, že mi na to kývne. Je nevýhodné, že je tady Renata. Ona je psychický štít nebo něco takového, nedovoluje mi prokouknout do budoucnosti.

„Jak se opovažuješ přijít sem, být tolik troufalá a ještě po nás něco chtít!“ Páni, Caius se asi vážně rozčílil. Všichni ve stanu byli ticho, i venku byl slyšet jenom vítr a pohyby trávy. Aro i Marcus se dívali na Caia trošku nevrle. Marcus konečně vypadal taky trošku zaujatě a ne unuděně. A já se trochu přikrčila

„Caie, nekřič na ni! Než si umaneš, že ji roztrháš, tak mi podej ruku a nech si to vysvětlit!“ řekl rázně Aro, nestačím zírat, co se všechno děje. Nakonec Caius povolil a podal Arovi ruku, ten mu ukázal všechno, co jsem mu ukázala já. To samé se dělo i u Marcuse, nechtěl být pozadu. Všichni tři si ještě hodnou chvíli povídali v myšlenkách. Najednou se Aro rozzářil, postavil se přede mě a jen tak na mě koukal.

„Co je?“ zeptala jsem se podezřívavě.

„Od teď patříš k nám. Prosby si prozatím nech na později, budou vyslyšeny. Teď řekni vše, co víš o Rumunech, kde se schovávají, jaké mají dary, jak chtějí postupovat a vše potřebné k jejich zničení,“ domluvil a sedl si na „trůn“. Chvíli jsem přemýšlela a najednou mě něco napadlo.

„Pane, mohla bych vás poprosit, aby Renata sundala svůj štít nad vámi? Nebojte, nehodlám tady nikoho zabíjet.“ Doufám, že mi to projde, je to důležité.

Aro chvíli přemýšlel, podíval se na své bratry, na Renatu a neznatelně kývl na souhlas. Zavřela jsem oči, chvíli jsem se soustředila a pak je zase otevřela. Podíval jsem se na Ara, díval se trošku zmateně, ale zdál se být klidný.

„Slyšíte mě, pane?“ zeptala jsem se ho pouze v myšlenkách, takže mě slyšel jen ve své hlavě.

„Nemluvte nahlas, stačí jen v myšlenkách. Chci, aby jste to věděl jen vy. A ne, nepočká to.“ Jen pokrčil rameny.

„Dobře, tak mluv, mimochodem tento dar je famózní. Budeš perfektní do Volterrské gardy,“ odpověděl s nadšením.

Jasper:

Po té, co jsem princezně odpověděl, jak moc rád mám svou rodinu, mi už neodpověděla. Dívala se před sebe a najednou se usmála.

„Máš rád nějakou upírku? Žiješ s nějakou?“ zeptala se mě nečekaně.

„Ano a ne, princezno. Moje láska je někde v tomto světě. Ale věřím, že jednou si mě najde, slíbila mi to,“ řekl jsem se smutkem v očích.

Princezna se usmála, ale zdálo se mi, že to byl chlady úsměv, takový zákeřný. Najednou se ke mně otočila, sundala si pomalu kápi a já zalapal po dechu...

Autor: sunny129, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jasperova láska 8. kapitola :