Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jako Romolus a Rémus - 1. kapitola

...


Ahoj moji čtenáři! Rozhodla jsem se, že už vám konečně napíšu dílek Jako Romulus a Rémus. Bohužel si nejsem jistá, jakým pohledem, proto vás prosím o radu. Máte zde první kapitolu z pohledu Edwarda a pohledu Nikoho. Jsou jen minimální odchylky. A vás prosím o radu. Jakej chcete pohled? Děkuji za komentáře Vaše xlovexx

I. – kapitola (pohled Edwarda)

Další obyčejný, nudný den věčnosti. Sedím u sebe v pokoji a koukám se z okna. Sleduju každý pohyb lístečku na stromě. Každý závan větru, který pohne stéblem trávy, ale stále to nestačí na to, abych neslyšel myšlenky členů mojí rodiny.

Zase se všichni věnují jen svým polovičkám a já to všechno kvůli svému daru musím poslouchat. Je neuvěřitelné, jak se mi do hlavy prodírají jejich myšlenky. Slyším naprosto všechno a není to nejlepší. Poslouchat v hlavě jak Emmett… ehm…

Už aby byl víkend. Těším se, jak vyjedeme do hor na lov. Konečně budu mít od těch jejich sladkých řečiček klid. Nemám nic proti, ale sto let udělá své. Žiju s nimi dlouho, mám je rád, ale štve mě, jak jsou všichni v páru. Každý má svojí drahou polovičku a já si tady sedím s knihou v ruce, kterou znám už z paměti a snažím se vnímat, jak se lístečky pohybují. Jen abych nemusel poslouchat je, ale ono to stejně nefunguje.

***

A lov může začít. Jsem rád, že jsme konečně na místě. Zastavil jsem v hloubi lesa a vedle mě zastavil Jeep Emmetta. Teď už jen nasát vzduch do plic a rozeběhnout se za potravou.

Vystoupil jsem z auta a hned okusil vzduch. Byla v něm cítit krev, ale ne zvířecí. Byla lidská. Varoval jsem ostatní a spolu s Carlisleem jsme se rozešli podívat se, co se děje. Ani on ani já jsme nechápali, co by dělal člověk takhle hluboko v lese.

Rozeběhli jsme se do hloubi lesa a dorazili k ohromnému stromu. Vůně se linula z jeho koruny. Cítil jsem, jak zvíře uvnitř mě zápasí. Chtělo tu nádhernou vůni ochutnat. Nasát ji a vypít. Snažil jsem se ovládat, jak nejlépe jsem mohl. Raději jsem zadržel dech a očima vyhledal Carlislea.

,Jdeme nahoru‘ poslal mi v myšlenkách a já začal šplhat po stromě. Byl rozložitý. Jeho větve utvořili jakýsi žebřík. Vyšplhali jsme do koruny stromů a já zahlédl anděla. Ležela tam dívka. V koruně stromu měla udělané sídlo, kde se schovávala před chladem.

Byla nádherná. Její tmavě hnědé vlasy šahaly až po pás. Na sobě měla jen krátký pruh kožešiny. Spala stočená do klubíčka. Z její paže vytékala ona sladká krev. Měla ji po celé ruce. Vytékala z hluboké rány. Vypadalo to, jako by na ní zaútočilo nějaké zvíře.

Oparně jsem natáhl ruku, chtěl jsem ji probudit, ale ona se nevzbudila. Ztratila už moc krve. Vzal jsem ji do náručí a seskočil ze stromu…

 

 

I. – kapitola (Pohled nikoho)

,Další obyčejný, nudný den věčnosti.‘ Pomyslel si upír, který seděl u sebe v pokoji. Seděl v klidu. V ruce svíral knížku. Romeo a Julie hlásal nápis, který se na obálce skvěl.

Obsah knížky znal už z paměti, ale on se musel nějak zabavit. Seděl na pohovce a koukal se z okna. Sledoval, jak si vítr pohrával s listy na větvích okolního lesa. Sledoval, jak se každé stébla trávy v závanech větru rozpohybuje. Všechno si ukládal do paměti. Snažil se všechno zapamatovat, aby nemusel věnovat pozornost tomu, co slyší.

Edward, tak se onen upír jmenoval, měl dar. Slyšel myšlenky každého. Každého svého druhy a každého člověka. Neměl svůj dar rád. Hlavně v těchto chvílích.

Jeho rodina se skládá ze tří šťastných párů a jeho. Momentálně se každý v jeho rodině věnoval svojí drahé polovičce a on musel všechny jejich myšlenky poslouchat. Slyše je a před očima se mu rýsovaly obrazy. Věděl o všem, o každém pohybu jejich rukou, i když se snažil nevnímat. I když se snažil neslyšet. Nedokázal to.

,Už aby byl víkend.‘ Pomyslel si. O víkendu má totiž jeho rodiny uspořádat výlet do hor. Rodinný lov. Těšil se, až tam budou. V tu chvíli se bude každý soustředit na úplně jiné věci. Nebude muset poslouchat jejich šťastné myšlenky.

***

V hlouby lesa zastavili vedle sebe dvě auta. Sedělo v nich sedm upírů. Z jednoho hned vyskočil Edward a nasál okolní vůni lesa. V jeho nose ho hned zašimrala vůně krve, lidské krve. Ostatní poznali, že je něco v nepořádku.

„Je tu člověk.“ Zašeptal Edward a otočil s ke Carlisleovi. Ani jeden nechápal, co by dělal člověk takhle hluboko v lese, ale podle vůně krve věděli, že je něco v nepořádku.

Rozeběhli se spolu bok po boku ke zdroji vůně. Neběželi příliš daleko a doběhli k ohromnému rozložitému stromu. Vůně se linula z koruny stromu.

Byla tady tak silná, že Edward pocítil, jak se netvor v jeho těle probouzí. Cítil neovladatelnou touhu po její krvi. Ta krev ho lákala natolik, jako nikdy žádná jiná. Raději zadržel dech a začal šplhat do koruny stromů. Byl zvědavý, kdo tam leží.

Vylezli až nahoru a uviděli, jak mezi větvemi byl postaven provizorní ukryt před chladem a zvěří. V úkrytu ležela dívka. Její bledá tvář byla položena na jejích rukou. Dlouhé tmavě hnědé vlasy jí sahaly k pasu. Vlnily se v neskrotných vlnách, jen místy byla zacuchané.

Dívka na sobě měla jen krátký kousek kožešiny a na její paži se vyjímala hluboká tržná rána, z které se linula ona lahodná krev. Dívka spala hlubokým spánkem. Nevnímala nic okolo, ztratila moc krve.

Edward ji opatrně vzal do ruky a rozeběhl se domů.

 


 

2. Kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jako Romolus a Rémus - 1. kapitola:

 1
22.04.2017 [19:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Natália Grosšmistová
21.11.2012 [19:46]

ihned pls pokračko ta poviedka je užasna proste napínava a zaujimavá len tek dalej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Anie
09.09.2011 [17:16]

PROSÍM další kapitolu je to opravdu ůžasné Emoticon Emoticon

19.08.2011 [13:31]

Esthersamozřejmě, že pohled Edwarda Emoticon Emoticon Emoticon ...pls napiš co nejdíve další kapitolku Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!