Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jako obraz v zrcadle - 13. kapitola

Kristen upouští cenu

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jako obraz v zrcadle - 13. kapitolaDlouhá to doba, já vím :(
V této kapitole se dočtete, jak se s touto obrovskou změnou vyrovná Jeremy a jak ji vezme Jacob. Vrátí mu přeměna jeho syna zpět chuť do života? A nebo mu ji naopak veškerou vezme? Tahle kapitola je z pohledu Jeremyho :)

22.02.2010 (22:00) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2942×

Jeremy:

 

Moje tělo bylo obrovské. Cítil jsem tu sílu, ty svaly, které se mi napínaly pod kůží. Sluch se mi zbystřil a moje oči viděly i v té tmě výborně. Moje mysl však tohle všechno smetla do postranní a zabývala se pouze monstrem, co stálo přede mnou. Napnul jsem svaly a opět po něm skočil. Nebránil se. Cítil jsem, jak jsem hnědého vlka srazil a jak padáme ze sráze dolů. Stromy, do kterých jsme cestou narazili, se lámaly jako sirky. Ostré hrany kamenů jsem pod tělem ani nevnímal. Jediné, na co jsem se upíral, byl ten vlk. Ta hrozba. Nechápal jsem, kde se tu vzal, ale bylo mi jasné, že ho musím zneškodnit.

 

Sráz skončil a oba jsme narazili do skály v údolí. Lesem se nesla ozvěna a vlčí zavytí. Hbitě jsem vyskočil a sledoval vlka přede mnou, který se pomalu zvedá. Jednu pracku držel ve vzduchu a kulhal směrem ke mně. Je oslaben. Zaryl jsem zadní tlapy do měkké hlíny.

„Jeremy!“ Uslyšel jsem náhle tátův hlas. Ohlédl jsem se. Nikde nikdo.

 

Odrazil jsem se a opět srazil vlka k zemi. Ten se mi však vysmekl a uskočil stranou.

„Jeremy, poslouchej,“ znovu ten hlas. Připravil jsem se k dalšímu skoku.

 

„Přestaň!“ Zaduněl mi hlavou přísný hlas. Nohy mi ztuhly na místě. Každičký sval v těle mi vypověděl službu. Chtěl jsem ho rozsápat na kusy, ale prostě jsem nemohl. Tělo mě neposlouchalo. Vyděšeně jsem sledoval, jak si vlk přede mnou zhluboka oddechl a sedl si na zadek.

 

„Blázne.“ znovu ten tátův hlas. Vlk si oblízl bolavou tlapu a pak se mi podíval zhluboka do očí. Tyhle oči jsem znal. Tátovy oči.

 

„No konečně! Myslím, že jsi právě udělal nový rekord. I Paul to tenkrát pochopil dřív, než ty.“ Z vlkovy tlamy se ozvalo cosi, jako smích.

 

Nervózně jsem přešlápl. Tělo opět fungovalo, znovu mne poslouchalo. Byl jsem zmatený. „Na souboje dneska už moc nejsem. Myslím, že bys mi s rezervou vyprášil kožich, kdybych tě nezastavil. Nemám tak dobrou kondičku, jako kdysi.“ uchechtl se a sledoval moji reakci.

Tak počkat… „Ty mi čteš myšlenky?“ vyjekl jsem zděšeně a vlk – táta se rozesmál.

 

„Dneska jsi opravdu nějaký vnímavý.“

 

Nerudně jsem zavrčel. „To se to s náma sakra stalo?“

 

Táta pozvedl obočí. „Pamatuješ na Setha?“

 

Jasně, jak bych si ho mohl nepamatovat? Tátův nejlepší přítel. Vždycky jsem ho měl trošku za blázna. Nebyl normální.

 

„Jo, přesně ten.“ uchechtl se táta. Sakra a moje roky skrývané názory jsou v tahu.

 

„A vzpomínáš si na jeho strašidelné historky?“

 

Žaludek se mi sevřel. Hlavně kvůli tomu jsem ho měl za blázna. Jeho neuvěřitelné povídky, které mu nikdo nevěřil. Takže je to všechno pravda? Ty báchorky o studených, o vlčích smečkách…

 

„Ano.“

 

„A kde teda jsou ostatní? Kolik nás tu je?“ Rychle jsem se ohlédl, jako kdybych mohl spatřit někoho dalšího ze smečky. Kolem nás však byl pouze opuštěný les.

 

„Když zmizeli studení, nebyla potřeba chránit kmen. Ti staří zemřeli a mladí většinou neviděli smysl tu zůstávat. Studení se nevraceli, kromě dvou samotářů, které jsme rychle zlikvidovali, a tak se všichni postupně odstěhovali. Seth tu zůstával nejdéle, ale nakonec i on odjel. Jenom já jsem to tu nedokázal opustit. Nebyli studení, nepřibývali noví měniči. Myslel jsem, že to tak zůstane. Že si budeme žít normální život, jenže pak přišly ty pijavice a všechno opět zničily.“ Poslední slova splynula v hrozivém vrčení.

 

Pijavice. „Takhle jsi před chvílí nazval Edwarda,“ zmocňovala se mě panika.

 

„Edwarda a celou jeho rodinu,“ procedil.

 

„To ne. Ublíží jí. Ublíží Belle! Musíme zpátky!“

 

„Je jich pět, ty bys tam byl tak platnej.“ protočil oči. „Neublíží jí. Alespoň ne fyzicky. Snad.“ dodal.

 

Jeho myšlenky se stočily k Belle. Ale k jiné, než jsem znal já. Myslel na mámu.

„To on?! To on byl ten, kdo jí tenkrát ublížil? Kdo jí opustil? To kvůli němu se trápila?!“

 

Tlapy jsem zaryl do země. Nejdřív chodil s mojí mámou a teď i s mojí sestrou?!

„Já ho zabiju!“

 

„Máš moji plnou podporu, ale bohužel jeden z našich předků s nimi podepsal dohodu, příměří…“ zavrčel. „A navíc na boje teď není čas. Tvoje sestra se každou chvílí taky promění, a jestli bude mít jenom trochu podobnou reakci jako ty, asi si zavolám na pomoc pár vlků. Tyhle staré kosti se lámou lehce.“ zaskuhral.

 

„Promiň. Nějak jsem nečekal, že můj táta je vlkodlak,“ odsekl jsem.

 

„Tak jdem. Kousek odtud mám ještě schované nějaké náhradní oblečení. To tvoje je na cucky a momentálně se válí na silnici,“ dodal, když viděl můj nechápavý výraz.

 

„Jo a budeš se asi muset ostříhat, vypadáš spíš jak mamut, než jako vlk,“ ušklíbl se a vyběhl hlouběji do lesa.

 

S úšklebkem jsem si prohlídl chlupy, které sahaly téměř až k zemi. Skvěle, hned dvě zvířata v jednom. Vesele jsem zavrtěl ocasem –  vždycky jsem si chtěl vyzkoušet, jaké to je, mít ocas. Někde hluboko v lese jsem uslyšel tátův hurónský smích. Od teď si začnu hlídat myšlenky. Rozeběhl jsem se s úmyslem natrhnout staříkovi jeho chundelatý zadek. Jakmile mě táta uslyšel, zrychlil a oba jsme letěli lesem, kličkujíc mezi stromy. Čerstvý vítr mi svištěl kolem hlavy a já začínal tomuhle vlčímu životu přivykat.

 

Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jako obraz v zrcadle - 13. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře