Další dílek. Prue má novou schopnost a taky začíná s rehabilitací. Ta má ale nečekané následky. Hezké počtení. Prue
13.09.2009 (08:30) • PrueHalliwell • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1117×
Kapitola první - Nová schopnost
Probudila jsem se brzy, ještě se ani nerozednívalo. Carlisle seděl v křesle u mé postele, když viděl, že jsem vzhůru, zmizel svou upírskou rychlostí z pokoje. Asi jde pro snídani, pomyslela jsem si a taky, že jsem se nemýlila. Za chvíli by zpět a nesl obrovský podnos. Bylo na něm všechno. Otevřela jsem pusu, abych něco řekla, ale on nelenil a než jsem promluvila, strčil mi do pusy nějaký rohlík. Asi ho to začalo bavit, protože, když jsem si chtěla pomocí telekineze přisunout další kousek, vzal jej a začal mě krmit. Celou dobu jsme nemluvili a pak odešel.
Po dvou hodinách se vrátil. "Můžeme začít?" Zeptal se.
"Myslíš s tou rehabilitací?" Po ránu mi to prostě nemyslí.
Pousmál se. "Ano, pokud jsi nezměnila názor." Podíval se na mě poněkud nedůvěřivě.
Teď už mi to došlo. "Nerozmyslela!" Řekla jsem rozhodně.
Jeho výraz se zklidnil. "Dobrá tedy. Objevila se u tebe nová schopnost - zregenerovanie. To znamená, že se můžeš dát zase do pořádku, ale musíme hodně trénovat. Dneska začneme krkem. Ano?"
Byla jsem trochu zmatená. "Jistě. Ale jak to mám udělat?"
Pousmál se. "Musíš se soustředit na to místo, které chceš opravit a pak to pomalu půjde."
No, znělo to lehce. "Fajn, tak já to zkusím!"
Začala jsem se soustředit na krk. Cítila jsem, jako kdyby se mi tam něco pohnulo, a pak jsem viděla, jak mi krk začal zeleně světélko. A pak jsem ucítila tu nejintenzivnější bolest v mém životě. Bylo to příšerné, začala jsem křičet. Carlisle na mě začal křičet, abych s tím přestala, ale já jsem chtěla pohnout alespoň tím krkem. A pak to přišlo. Najednou jsem trhla krkem a bolest povolila. Otočila jsem se hlavou na Carlislea a ten se na mě díval s určitým respektem.
Pak ke mně přiskočil. "Proč jsi mě neposlechla? Mohlo se ti něco stát?"
On se o mě bál. Proč? "Protože jsem chtěla alespoň pohnout tím krkem, když už nic víc. Nic se mi nestalo."
Podíval se na m + vyčítavě pohledem. "Ale mohlo se ti něco stát."
Pak se otočil a odešel. Přišel až v poledne. Zase mě beze slova nakrmil a poté odešel. Asi je na mě naštvaný. Ale proč? Je to můj život.
Když přišel odpoledne, rozhodla jsem se ho na to zeptat.
"Carlisle? Proč se o mě tak strašně moc bojíš?"
Hned neodpověděl, asi nevěděl jak. "Víš Prue, já ani nevím. Prostě tě nechci ztratit, nechci, aby se ti něco stalo a já bych tě pak nemohl zachránit. Protože to, co si uděláš vlastními schopnostmi, neumím vyléčit."
Tak tohle jsem totálně nechápala. "Ale tohle nic nevysvětluje. Je to můj život. Já ..."
Něž jsem stačila Dorica větu, opět se ozval. "Je to strašně nepochopitelné i pro mě, ale já se do tebe zamiloval. Od první chvíle, co jsem tě spatřil jako spící princeznu, věděl jsem to. Pak když ses na mě podívala as vážnou tváří pronesla, že tě chceme zabít, když k tobě strkají nádherného upíra. Pak jsi mě překvapila svoji odhodlaností začít zase chodit a nakonec mě desisa tím, že se málem sama zabiješ. "
Tak na tohle jsem neměla slova. On se zamiloval do mě? Do obyčejné poloupírky, která není ani moc hezká. A já jsi myslela, že je to jednostranné. Po chvilce jsem i já promluvila.
"Já tě taky miluju. Od první chvíle, co jsem tě uviděla, ale pořád jsem si myslela, že je to jednostranné. Myslela jsem si, že ode mě utíká. Například ta okamžitá cesta na týden ... Myslela jsem si, že ve mně vidíš nějakou poblázněnou poloupírky ... "
Nestihla jsem to dopovědět, umlčel mě dlouhým vášnivým polibkem. Srdce mi tloukl milionkrát rychleji. Div, že mi nevyskočilo z hrudi. Pořád a pořád jsme hladově prohlubovali náš polibek. Vyrušilo nás až hlasité odkašlání.
Rychle jsme se od sebe odtrhli a Carlisle se otočil tak, abych taky něco viděla. Stál tam Anděl Osudu a zamyšleně se na nás díval.
"Takže rehabilitace zabírá?" Konečně promluvil a podíval se na Carlislea.
"Ano. Prue už začíná používat novou schopnost. Dneska si zprovoznila krk, ale ubírá jí to moc energie." Odpověděl můj anděl.
"Děkuji ti Carlisle za vyčerpávající přednášku. Myslím, že stačilo odpovědět jedním slovem. Odpočiň si Prue. A v nejbližší době nepokračujte s rehabilitací."
Jen jsem přikývla. Anděl Osudu se otočil a odešel. Chvíli se Carlisle nehnul, ale pak se konečně otočil.
"Vidíš, nemáš to dělat. Jeho snad poslechneš, když mě ne." A zářivě se na mě usmál. Zase jsem začala žasnout nad jeho krásou.
"Musíš si je vzít." Ani jsem nepostřehla, že se otočil a vzal z podnosu bílé prášky a vodu ve skleničce. Nevěřícně jsem se na něj podívala.
"Pak budeš spát." Aha, to je novinka. Pomyslela jsem si sarkasticky. Prášky jsem si ale vzala a zapila je tou vodou.
Ještě jednou mě vášnivě políbil a pak jsem upadla do hlubokého, bezesný spánku ...
Autor: PrueHalliwell, v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Jak začít znovu - První kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!