Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jacob a Ness - 1. kapitola

xD lol


Jacob a Ness - 1. kapitolaJacob a Renesmé. Otištění. Z její strany nejdříve přátelství, potom láska. Co všechno je potká? Tuto kapitolu dobře znáte, událost se stala v Rozbřesku. Ale tohle je pohled Jacoba.

Podíval jsem se na ni. Znal jsem ji sotva pár hodin, ale věděl jsem, že ona je ta pravá. I přes zlost Cullenových jsem k sobě Renesmé přivinul. Ucítil jsem její malé ručičky na svém krku. Najednou jsem jakoby něco viděl, ale nekoukal jsem se svýma očima. Viděl jsem Cullenovi, jak se nade mnou sklání a usmívají se. Ne, rozhodně se neskláněli nade mnou. Na mě by se takhle neusmívali. Byl jsem zmatený z toho, co jsem najednou viděl. Potřásl jsem hlavou a párkrát zamrkal, abych zase viděl to, co zde opravdu je. Renesmé svěsila pravou ručku a obraz se ztratil. Udiveně jsem  se na všechny podíval.
„To dělá ona?“ zeptal jsem se.
Carlisle přikývl.
„Co ti ukázala?“ zavrčela blondýna, která se jmenovala Rosalie.
Jo, to je osoba, kterou hned po Edwardovi hrozně moc nenávidím. Kdybych měl zabít Cullenovi, a kdybych je měl zabít v nějakém pořadí, Edward a ta bloncka by se prali o první místo.
„Zeptej se Edwarda, já ti nic říkat nemusím!“ zavrčel jsem na ni.
Renesmé se trochu zatřásla, jak se lekla. Přivinul jsem ji blíž k sobě a ona mě objala. Nikdo by neřekl, že je novorozeně. Spíš tak batole. A mohl bych přísahat na to, že za ty čtyři hodiny jí vlasy vyrostly o pět centimetrů. Rosalii pohled na nás viditelně zlobil.
„Dej ji sem,“ sykla na mě naštvaně.
Říkal jsem si, že ji neposlechnu, ale věděl jsem, že na tohle nemám právo. Musím jí Renesmé dát. Oni jsou rodina a já jen… kamarád Renesminy mámy. Teď už možná bývalý kamarád. Nevěděl jsem, jaká bude její reakce. Už to nikdy nebude ta Bella, kterou jsem znal a do který jsem byl zamilovaný. Už nikdy, protože ona už není člověk. Už je… pijavice, jako ti ostatní Cullenovi. Rosalii už nebavilo čekat až jí Renesmé podám, takže si ji prostě z mé náruče vzala sama. Hodila po mně rozzuřený pohled. Ignoroval jsem to.
„A co chcete udělat? To si prostě počkáte, až se Bella vrátí a pak jí Nessie strčíte do náruče? Co když jí ublíží?“ zeptal jsem se.
Emmett se zamračil. „Nessie?“
„No pardon, Renesmé Carlie Cullenovou, když chcete,“ řekl jsem a obrátil oči v sloup. Rosalie si povzdychla. „Fajn, říkej jí Nessie, protože od tebe její pravé jméno nezní vůbec hezky.“
Pokrčil jsem rameny. Nevadilo mi, že můžu Renesmé říkat jak chci, ale vadilo mi, jak mi to Rosalie řekla. Může ti být jedno, jak to ode mě zní, pomyslil jsem si, ale nahlas jsem neříkal nic, jen jsem nechápavě zavrtěl hlavou.
„Hele, víte co? Já mám plán,“ řekl jsem.
„Od tebe žádný plán slyšet nechceme!“ zakřičela na mě Rosalie a postoupila výhružně o krok ke mně.
„Rosalie, uklidni se,“ řekl Carlisle a potom se podíval na mě, „jaký plán?“
„Nikdo nevíme, kolik toho Bella uloví a jestli bude tak napitá, aby se u Ness ovládla. Co kdybych se postavil tak v půlce cesty, abychom zjistili, jestli se ovládne u mě, než jí pustíme k její dceři?“ řekl jsem. To byl ten plán a já si byl jistý, že je rozumný.
„Před tebou se ovládne, protože ten tvůj pach je tak… odporný,“ řekl Jasper a nakrčil nos.
„Nech si ty kecy, nebo ti ten tvůj frňák urazím!“ zavrčel jsem.
„No tak, vy dva, nechte toho!“ křikl Carlisle.
„Je to dobrý plán, jdi,“ řekla mi Esmé.
Přikývl jsem a šel. Esmé a Carlisle mi přišli z celé jejich rodiny nejlepší. Kdybych je měl všechny vyvraždit, tyhle dva bych nechal. Došel jsem k jezeru, asi deset metrů od domu. Cítil jsem Edwardův i Bellin pach. Nebyl jsem si jistý, jestli je cítím, jak se blíží, nebo jestli to byl zbytek jejich stopy, když odcházeli, ale to je jedno. Našel jsem cestu, kterou šli, a po které se jistě vrátí. To bylo to, co jsem musel udělat jako první. Po chvíli jsem je uviděl. Bellu jsem jako upírku viděl poprvé. Byla krásná. Měla tmavé vlasy, plné, rudé rty. A… roztrhané šaty. Ehm, tuhle poznámku jsem se snažil vypustit z hlavy. Došli až ke mně a ona se na mě podívala.
„Ahoj! Co tady děláš?“ zeptala se šťastně a objala mě. Pak se ušklíbla. „Už vím, o čem ostatní mluvili. Smrdíš, Jacobe!“
Zasmál jsem se.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jacob a Ness - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!