Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a moje sestra - 9. kapitola

16.08.2010 (10:15) • Aliceee • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1166×

„Emmette! Co řekneme mamce?“ řekla jsem, když jsem se od něj odtáhla…

„No, něco ještě vymyslím, ale můžeme ji zítra pozvat na večeři k nám, musíme jí ukázat jakého úžasného kluka má její dcera!“

„Fakt? Já mám úžasného kluka? Hmm…“ Musela jsem ho pozlobit, ať si nemyslí, že mě má jistou.

„Tak ty nemáš úžasného kluka?“ Zakroutila jsem hlavou…

„Opravdu?“ dodal a začal mě lechtat. Já ho jednou zabiju!

„Dobře, mám toho nejúžasnějšího kluka pod sluncem,“ stěží jsem odpověděla a Emm mě konečně přestal lechtat! Šli jsme dolů a Emmett šel za Esmé. Já vyšla ven a čekala na Emmetta.

 „Nevadí, když pojedeme Jeepem? Je to moje nejoblíbenější autíčko…“ řekl mi u ucha a já jsem se ho lekla tak, že jsem nadskočila… Hmm, začínám přemýšlet, že k tomu autu chová nějaký citový vztah… Že bych zkusila přejet nehtem o kapotu?

„Ne, neva!“

„Prosím, slečno!“ řekl a otevřel mi dveře u spolujezdce. Sám si sedl a my jsme jeli vysvětlit mámě, kde jsme byli. U nás doma jsme byli poměrně rychle a mě nic nenapadlo… Doufám, že Emm něco vymyslel.

„Nech to na mně.“ Vzal mě za ruku a šli jsme dál.

„Mami, jsi doma?“ křikla jsem do domu.

„Rosalie! Ty jsi dnes nebyla na té exkurzi! Kde jsi proboha byla?“ křičela na mě máma.

„Rosie se udělalo špatně, tak jsem ji vzal k nám. Doufám, že Vám to nevadí… A ještě něco, moje matka Vás, Bellu a Rose zve zítra na večeři,“ řekl Emm.

„Aha. Jistě, přijdeme. A už ti je dobře, Rosie?“

„Jo, je… Mami mohla bych jet s Emmem do kina a pak na večeři?“

„Nebylo ti ráno špatně?“

„Mami, prosím.“

„No, tak dobře, ale buď doma brzo! Zítra je škola!“

„Tak zatím, mami!“

„Nashledanou, paní Swanová… Zítra pro Vás s Edwardem přijedeme…“

„Dobře, nashledanou!“

Emmett:

„Rose? Na co bys chtěla jít?“ zeptal jsem se jí u kina.

„No, nevím, něco vyber.“ Dobře vyberu nějaký horor… Třeba se bude Rose bát…

„Pojď,“ řekl jsem a vzal Rose za ruku. Vedl jsem ji do sálu a zeptal jsem se jí, jestli nechce popcorn nebo něco k pití. Nechtěla, tak jsme si šli sednout. Ani film pořádně nezačal a ona si schovávala oči. Objal jsem ji kolem ramen a ona se ke mně přitiskla… To mi dělalo dobře. Za těch pár dní jsem do ní úplný blázen! Film trval hodinu a něco, celou dobu jsem ji objímal a občas jí dal pusu do vlasů a někdy pošeptal, že je to jen film… Ale sledovat Rose bylo 100 krát lepší, než sledovat ten film.

„Doufám, že ses nebála,“ řekl jsem, když jsme vycházeli ze sálu.

„Emmette! Byla jsem na tebe celý film nalepená a vůbec jsem se nebála!“ pronesla ironicky a zašklebila se na mě.

„Ale, notak! Rosie, nezlob se na mě! Já to tak nemyslel,“ řekl jsem jí a objal jsem Rose kolem pasu. Ještě jsem jí dal pusu na tvář a odešli jsme z kina. Otevřel jsem jí dveře od auta a nechal ji nastoupit… Dovezl jsem jí do luxusní restaurace a zařídil nám stůl pro dva ve VIP salónku…

„Dáte si něco k pití?“ přiběhla k nám servírka.

„Dáme si dva džusy!“ řekl jsem jí.

„A budete chtít jídelní lístek?“

„Ano, prosím.“ Nechce se zeptat taky Rosie?

„Tady je máte… Za chvilku přijdu!“

„Máte vybráno?“ Ta je fakt dotěrná… Nevidí, že jsem tady s Rose? Kdybych mohl číst její myšlenky, tak bych ji musel uškrtit!

„Ano, já bych si dal kuřecí salát…“ Ach jo. To budu muset sníst. Fuj! Hnusný lidský jídlo!

„A vy?“

„Já si dám to samé.“ Chvilku jsme čekali na jídlo, ale bylo to poměrně rychlé… Celou dobu jsme mlčeli. Ani nevím proč, ale když jsem byl s ní, tak mi to nevadilo… Promluvili jsme až u ní doma.

„Tak čau… Zítra ve škole a hlavně na tělocviku.“

„Čau. Ráno se pro tebe o půl stavím…“ Na nic jsem nečekal a políbil jsem ji… Strašně jsem se na ni těšil a to jsem nebyl ani pryč…

Rose:

Bylo to úžasné! Emmett mě vzal na večeři do luxusní restaurace a potom mě dovezl domů…

„Jsem doma!“ křikla jsem do domu.

„Kde jsi byla? Ten ranní útěk ze školy se ti povedl!“ řekla Bella.

„Hmm, dík…“

„Hej! Na něco jsem se tě ptala!“

„Proč tě to tak najednou zajímá? Ty o mně nic nevíš, tak mi přestaň přikazovat, kam můžu jít a kam nesmím chodit! Jo a zítra jedeme ke Cullenům na večeři!“

„Co o tobě nevím? Že jsi se na střední začala chovat jako naprostá ignorantka? To o tobě nevím?“

„Ne! Ty nevíš, proč jsem se tak začala chovat! Ty vůbec nic nechápeš! Jdi si za tím tvým Edíkem a o mě se nestarej!“

„Jo, půjdu, ale ty nezapomeň, že Emmett se stejnak umoudří a nebude tě chtít!“ řekla moje povedená sestřička a hned pokračovala. „Zítra jedu do školy mimochodem s Edwardem a Alice! Takže si přivstaň a jdi pěšky!“

Na tohle jsem jí neodpověděla a šla do svého pokoje… Nemusím si dělat starosti, že bych musela jít pěšky, protože pro mě přijede můj princ! Zapla jsem si notebook. Přihlásila jsem se na mail a zjistila, že mám 5 nepřečtených zpráv.

První byla od mé úžasné kamarádky Tracy:

Ahojky, Rose! Tak jak se ti daří v nové škole? Co kluci? Máš už nějakýho? Promiň, ale já už nemám čas… Tak zatím pa Tracy….

Zbytečná starost, tak odpovědět musím, ale co?

Čauky Trac… No, mám se dobře. Ve škole jsou super lidi. Kluka mám. Jmenuje se Emmett a je úžasný! Někdy musíš přijet, abych tě mohla seznámit… Tak zatím pa, Rose.

Doufám, že nepřijede. Emm by si z ní určitě dělal srandu! Takže další maily byly od Jess, tedy Jessí, Zaca, Harmony a poslední byl od táty… Páni!

Ahoj Rose! Slyšel jsem, že ses docela zlepšila… Příští pátek přijedu a dovezu ti dárek… Víš, Bella tě nechce pořád všude vozit. Táta

Já dostanu auto? WOW! To musím říct Emmetovi… Takže teď už půjdu spát. Zase jsem usínala s myšlenkou na Emmetta… 

Dík, za všechny komentáře :).

Autor: Aliceee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já a moje sestra - 9. kapitola: