Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a moje sestra - 11. kapitola

Alice a Jasper


Já a moje sestra - 11. kapitolaEdward si přečte v myšlenkách Carlislea, že přijedou Jane a Alec... Jak zareaguje Bella a Rosie na to, že jsou upíři?

Bells:

„Děkuji, Esmé! Nezapomeňte v sobotu na ten oběd! Bude tam i manžel...,“ řekla mamka a Edward ji šel odvézt... Ach jo! Co budu dělat?

„Hej, nejdeme hrát Twistra? Prosím! Bello, Jazzi, Alice, Rose?“

„Já nejdu!“ řekla moje sestra a odešla nahoru... Ha, už je tady zase ta stará Rosalie! Po chvilce se vrátila a já musela zadržovat smích...

„Ale ty si klidně hraj! Emmíčku, ještě něco dudlíček ti maminka už vyhodila, ale jestli chceš, tak ti někdo určitě pro něj zajede!“ Hodila po Emmettovi hru a šla zpátky nahoru...

„Ale, Rosie! Kdo jde teda hrát?“

„Já ne, ale můžeme s Al točit a ty s Jazzem hrát...“

„Jo, to je dobrý nápad, Bell! Emme, pojď,“ řekl Jazz a sundal si ponožky... Po půl hodině se vrátil Edward a hned, co přišel, odešel nahoru za Carlislem...

Carlisle:

„Carlisle? Musíme to dneska Belle a Rosalii říct, jestli k nám přijedou Jane s Alecem! Můžou pak předstírat, že nic nevědí! A bude to tak snažší!“

„Edwarde, já nevím... Nedokážeme odhadnout, jak zareagují!“

„Carlisle! Prosím!“

„No, dobře... Ale Emmettovi budeš vysvětlovat ty, že nemůžeš za to, že mu Rosalie utekla! Zajdi do Emmova pokoje pro Rose!“ řekl jsem a sešel dolů, kde se zatím všichni posadili... Já si sedl do křesla. Esmé si sedla ke mně... Jazz s Alice seděli naproti a Emmett s Bellou na gauči... Když přišli Edward s Rose sedli si také na gauč, ale Emm si dal Rosalii na klín, asi pochopil, co jim chci říct...

„Rose, Bello, víte jsme tady, abychom vám řekli naše tajemství... Bella je tady delší dobu a tak myslím, že si něčeho všimla, ale Rose je na nás něco zvláštního? Všimla sis něčeho?“ Začal jsem opatrně... Nevím, co by kluci dělali kdyby Rose a Bella utekli s křikem od nás...

„No, já nevím... No, skoro vůbec nejíte...,“ řekla Rose a koukla se nechápavým obličejem na Emmetta.

„No, jak bych vám to nejšetrněji řekl... Víte, my nejsme lidi...“ Chtěl jsem to doříct, ale přerušil mě Bellin výbuch smíchu.

„Bello, já vím, že vám to přijde divné, ale my jme upíři! Pijeme lidskou krev, nespíme, jsme rychlí a silní!“ A sakra! To jsem trochu přehnal...

Bella:
„No, jak bych vám to nejšetrněji řekl... Víte, my nejsme lidi...“ Cože? Si z nás Carlisle dělá srandu? Jasně, nejsou lidi a co teda jsou? Zombíci? Nechtěla jsem se začít smát, ale nešlo to... Carlisle se na mě podíval vážným pohledem a pokračoval...

„Bello, já vím, že vám to přijde divné, ale my jme upíři! Pijeme lidskou krev, nespíme, jsme rychlí a silní!“ Cože? Co je to za nesmysl? Oni nemůžou být upíři!

„Ne, to není vtipné! Vím, jste zvláštní, ale upíři neexistují!“ řekla najednou Rosalie.

„V tom případě neexistuju, Rosie!“ řekl vážně Emmett. Rosalie ztuhla a koukal se na všechny v místnosti... A já si uvědomovala, co právě Carlisle řekl! Já chodím s upírem! Ne, to není možné! Musím pryč! Prostě musím a Rose musí taky!

„Edwarde, odvez mě a Rose domů! Ihned!“ Poslední slovo jsem zakřičela... Nevím, proč ale chtělo se mi utíkat! Lásku k Edwardovi nahradil strach... Strach o mě, o Rose, o mamku!

„Rose, pojď musíme pryč!“

„Bello, já nejdu!“ řekla s ledovým klidem. Co jsem komu udělala? Proč já?

„Rose! Prosím!“

„Promiň, ne...“ Tak ať si tady zůstane! Já ji chtěla zachránit! Edward vstal a chtěl mě obejmout, ale já uhnula... Nebojím se ho! Ale něco mi prostě říká uteč, dokud můžeš! Až u domu jsem si všimla jeho strhaného výrazu... Bolelo ho to, že jsem se tak zachovala, ale je to prostě silnější než já!

„Promiň, Edwarde!“ řekla jsem a utekla do domu... Do očí se mi hromadily slzy... Udělala jsem dobře? Neměla jsem si ho vyslechnout?

Rose:

Bella před 10 minutami utekla, ale já nemohla, Emmetta jsem milovala a nechtěla jsem, aby se zase vrátila ta hnusná a sebestředná Rose! Tu jsem nesnášela... No, co! Aspoň budu moct být s Emmettem navěky!

„A jak jste se stali tím, čím jste?“ dostala jsem ze sebe a koukla se na všechny... Všem se na tváři objevil úlevný úsměv... Věděli, že alespoň já zůstanu...

„No, víš,“ ujal se slova Emm. „Třeba mě zachránil Carlisle, když mě napadl medvěd! Kdyby mě nepřeměnil, tak bych umřel...“

„Aha...“ Pak se Carlisle ujal slova a vyprávěl mi o upírech, o přeměně a já si byla jistá, že si ji jednou prožiju! Po hodině jsem už byla docela unavená...

„Prosím, mohli bychom jít do tvého pokoje Emme? Jsem unavená a potřebuju si to nechat v hlavě proležet,“ řekla jsem mu a ani ne za minutu jsme byli v jeho pokoji. Položil mě na postel a šel pryč... Ne, teď nemůže odejít! Musí zůstat!

„Nemůžeš tu zůstat se mnou? Alespoň než usnu?“

„Opravdu chceš být v jedné místnosti s upírem?“

„Ano!“ řekla jsem bez rozmýšlení. Emm mě objal kolem pasu  a já si lehla na jeho hruď... Do pár minut jsem usnula... Ráno jsem se vzbudila poměrně pozdě, ale bylo mi příjemně... Emmett se na mě usmíval a já si až teď uvědomila, že on nespí a musel se tady unudit k smrti! I když to není možné!

„Dobré ráno, Rosie! Máš hlad?“

„Dobré... Mám a jaký!“ Usmála jsem se na Emma a vstala, s úmyslem jít do koupelny...

„Udělám ti palačinky, jo?“ Kývla jsem na souhlas a šla se zkulturnit... Až teď jsem si vzpomněla, že jsem si sundala jenom boty a náušnice mi asi sundal Emm, protože jsem je neměla... Když jsem provedla ranní hygienu, tak jsem sešla dolů a uviděla na guči Edwarda. Hlavu měl založenou v rukách a nereagoval! Já vím, že mě asi nenávidí, ale znám svoji sestru a vím, že Eda miluje a bude s ním i přes fakt, že je to upír...

„Edwarde?“ Nereagoval, tak jsem si šla sednou vedle něj na gauč.

„Edwarde, já vím, že tě Bella pořád miluje, ale ona je prostě taková... Musí jenom zvládnout fakt, že ty nejsi člověk! Ona se k tobě vrátí, věř mi!“ No, tak si trhni nožičkou, ale jestli si mě budeš chtít z nedostatku krve dát k svačince, tak si mě nepřej! No, tedy spíš Emmetta! Radši to nebudu říkat nahlas nebo to ještě udělá! Najednou Edward vybuchl smíchy. Ale proč?

„Rosalie! Ty tvý myšlenky jsou tak zajímavý! Neboj, nehodlám si tě dát k svačince!“

„Co? Ty čteš myšlenky?“ řekla jsem a vyvalila na něj oči! To si dělá srandu! Takže věděl všechno, co jsem si myslela o Emmettovi! Já ho zabiju!

„No, chtěl bych ti připomenout, že jsem nesmrtelný!“ řekl a zmizel! Ta upíří rychlost! Stejně ho jednou zabiju! No nic, jdu se najíst! Edward mě nemůže zase vytočit! I když se mu to právě povedlo!

„Tady máš ty palačinko, lásko!“

„Díky, Emme!“

„Nemáš zač!“ řekl a sednul si naproti mně.

„Zajímavý rozhovor,“ řekl po chvilce... No, velmi zajímavý! Kysele jsem se na něj usmála a on to pochopil a zmlknul. Je mi Edwarda líto, ale já nic nemůžu udělat. S mojí sestrou se už delší dobu nebavím!


Dík za všechny komentáře :)...

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já a moje sestra - 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!