Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a moje sestra - 1. kapitola

the host stills


Já a moje sestra - 1. kapitolaTakže tady proběhne stěhování... Nebo spíš přesun do Forks xD. Doufám, že se Vám bude líbit. :) V téhle kapitole se nic moc neděje, ale už v příští se Rose a Bella s Edwardem...

1. díl - Stěhování

„Rose! Pojď konečně! Mamka už čeká půl hodiny!“ křičela na mě Isabella. Co si o sobě myslí? Že budu chodit jako ona? Nenamalováná? V tom příšerným oblečení? Z toho bych měla tak leda doživotní trauma.

„No jo. Hned jdu! Musím přeci nějak vypadat! Nepoletím tam jako nějaký strašák. Já nechci, abych pořád všude dělala ostudu jako ty!“ Čekala na mě před pokojem. Když jsem ji uviděla zapomněla jsem, jak dýchá! To si na sebe schválně vzala hadr na podlahu? Já s ní nechci mít nic společného!

„Rose, jsi v pořádku?“ zeptala se. Hned jsem se oklepala a vzpamatovala se.

„Co to má být? To je nějaký starý hadr na podlahu? Vezmi si něco normálního! A ty tenisky! Jsi holka, tak nos prosím tě boty na podpatku!“ Já se z ní zblázním. Pochybuju o tom, že jsme sestry! Já taková krásná a ona taková zrůdička! Jak něco takového může být moje dvojče?

„Jako proč? Já si budu nosit, co budu chtít!“ Otočila se a odešla jsem. No tak to teda ne! Mě nikdo ignorovat nebude! Škoda, že už musím jít a nemůžu si to s ní vyřídila...

Cestou do letadla jsem si rozmýšlela, co budu dělat v letadle. Mám něco přes 2 a půl hodiny. Asi si namaluju nehty a pak si budu poslouchat nějaké nové písničky! Jo, a musím si přečíst, co je nového. Takže si přečtu nějaké časáky. Ale o to starost mít nemusím, určitě mi je někdo nakoupil a dal do letadla! Po půl hodině jsme se dostaly na letiště. Čeká na nás soukromé letadlo, takže nemusíme čekat v řadě. Stačí se jenom dostat ven a můžeme nasedat. Samozřejmě na nás už čekal nějaký sluha, vzal nám zavazadla a dopravil je do letadla. Jsem tak ráda, že se nemusíme mačkat v letadle s ostatními pasažéry. No jo no. Výhoda soukromého letadla.

V letadle jsem udělala všechno, co jsem potřebovala. Do konce letu jsem poslouchala písničky a přemýšlela, jestli se chci prosadit jako modelka nebo zpěvačka. Nebo bych mohla být i herečka! No, nevím, poradím se ještě s tátou. Konečně jsme dorazili na letiště. Ale jen co jsem vyšla na schody, tak jsem si všimla, že prší!

„Mami! Tady nesvítí sluníčko a prší! To je hnus! Zkroutí se mi vlasy a zmoknu! Proč jsme sem vůbec jeli?“

„Rose! Ty si na to nepamatuješ? Je to tvůj trest! Jenom my s mamkou tady trpíme s tebou! Mohli jsme zůstat, ale poslat tě někam samotnou? Ale to by si nikdo nerisk!“ No jo, naše Bellinka má vždycky pravdu! Už jsem z ní na prášky! No a ještě k tomu všemu nám otec koupil nějaký šedý Volvo. Já chci moje BWM!

Dům byl strašný! Jiný, než jsme měli doposud. Byl skromný! Fuj! Na co máme tolik peněz? Proč žijeme v takovýhle díře? Tomu se nedá říkat ani dům! No dobře, tak jsme nakonec vešly a vstoupily jsme do malé předsíně, dále byl obývák a potom malá kuchyňka s jídelnou. Nahoře byl můj, Isabellin a mamky pokoj. Každý měl svou malou koupelnu.  Malá koupelna? Žádná velká koupelna u každého pokoje. Žádných 50 pokojů, ale pouze 3 k tomu byla u každého koupelna a u mě byla naštěstí i malá šatna. Budu potřebovat nový vybavení, vymalovat a novou podlahu, ne dám sem koberec! Dobře zítra jedeme nakupovat! Škoda, že tu není taky táta. Třeba by mě odvezl zpátky… Určitě by stačila jen má psí očka a byla bych doma.

„Co to má být? To není dům! Já tu nebudu ani 5 minut! No tak, mamí!“ Musím s tím něco udělat! Já tu nechci být ani minutu! No, ale proti mamce nemám vůbec žádnou šanci.

„Copak je, beruško?“ Já nejsem beruška! Stačí, že mě ta ženská, co si říká máma zatáhla do takovýhle díry!

„Mami, za prvé neříkej mi beruško! A za druhý já chci domů!“

„Teď jsi doma, Rose!“

„Rosalie! Chvilku to snad přežiješ!“ No, aby Belluška se hned nepřidala, tak by byl konec světa. Ale jenom pro ni!

„Ne, nevydržím! Je to tu strašné! Kde je telefon?“

„Tvůj telefon? Myslíš si, že ti ho hlídám?“

„No nevím, jestli ho hlídáš, ale já chci můj telefon!“

„Když chceš svůj telefon, tak si ho najdi!“

„Tsss! Já a něco hledat? Tys snad spadla z višně, ne?“

„Ne, nespadla, ale ano, ty máš hledat! Stačí ti to říct jednou?“

„Tssss!“ No takže, kde by mohl být? Jo, naposledy jsem ho viděla v kabelce! Ha! Vítěz! Mám ho...
Tak zavolám Tracy a pak tý otravě Jess! A ještě zavolám otci!

„Ahoj, Tracy!“

„Ahojky, Rose!“

„Jak se máš?“

„Blbě... Ty si odjela do tý díry a my jsme se tím sice zbavili tý obludy, ale ztratili jsme nejlepší kamarádku! A ty?“

„Jak jinak bych se měla mít? Je to tu příšerné! A neuvidím se s vámi každý den! Ale budu, co nejčastěji jezdit domů, abych se opálila a nebyla bílá jako moje sestra! Že je to odporný?“

„Jasně, musíš jezdit co nejčastěji! Nebo nemohla bych přijet někdy já k vám?“

„Tracy! Že se vůbec ptáš! Jasně, že můžeš přijet! Na jak dlouho budeš chtít!“

„Jé, to budu ráda! Zavoláš zítra a povyprávíme si, co bylo ve škole, ju?“

„Jasně! Já už budu muset, ještě zavolám Jess a zítra ti kolem půl 4 zavolám, ju? Tak papa!“

„Jj, takže zítra! Papa!“

Tak nějak jsem řekla Jess, že jsem dorazila a že někdy zavolám… A teď táta!

„Tati! Kdy budu moc jet domů?“

„Až odmaturuješ!“

„Cooo? Až odmaturuju? To je dlouho!“

„Ani o den víc a ani o den míň! Jak jsem řekl! Tak ahoj, zlatíčko! Pozdravuj ode mne Bells a mamku!“

„To mi nemůžeš udělat!“

„Ale můžu!“

Zavěsil! Achjo! Já se z toho zbláznim. No dobře, už bych měla jít spát, abych si ráno nemusela zakrývat make-upem kruhy pod očima! Ještě nastavím budík a můžu jít spát…

2. kapitola  -SHRNUTÍ-


 

Jinak moc děkuju za všechny komentáře k prologu... Jsem ráda, že se Vám líbil :).

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já a moje sestra - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!