Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Isabella Drákulová 12. kapitola

Alice Cullen by Shindeen M.


Isabella Drákulová 12. kapitola„Promiň, ale už jsem to nedokázala vydržet. Už od první chvíle, co jsem tě spatřila, jsem k tobě měla zvláštní pouto. Myslela jsem, že je to proto, že mi tvůj jed zpívá, že jsi moje La tua cantante, ale až táta mi otevřel oči. V poslední době mi bylo divně a teď už vím proč. Zamilovala jsem se do tebe,“ řekla jsem mu a odmítala ho pustit.

12. kapitola

 

„Ještě nějaké otázky?“ zeptala jsem se jich a přejela pohledem všechny jejich tváře. Všichni se zamysleli, ale nikdo nic neřekl.

„Krásný řetízek, odkud ho máš?“ zeptala se Alice a koukala na můj krk. Překvapila mě, nečekala jsem, že se zeptá zrovna na můj řetízek. Ještě nikdo se na něj neptal, ona je první vůbec. Sklonila jsem hlavu a podívala se na něj. Dotkla jsem se ho a sevřela ho v dlani.

„Patřil mé matce. Otec jí ho dal jako dárek. Po porodu tělo mé matky zmizelo a nikde se nenašlo. Jediné, co po ní zůstalo, byl tenhle řetízek na mém krku. Ještě nikdy jsem ho nesundala. A ani nesundám,“ řekla jsem a vzpomněla si na portrét v otcově pracovně v Rumunsku.

Byla na něm ona a otec ve svatebním. Moc jim to spolu slušelo, a když jsem dospěla, byla jsem jí hodně podobná, jako bych jí z oka vypadla. Když jsem se později ptala otce na svou matku, byl by schopný o ní mluvit hodiny.

Opravdu ji miloval, a když o ni přišel, upnul se na mě. A i když jsem vyrůstala bez matky, nikdy jsem neměla pocit, že by mi něco chybělo. Byla jsem ta nejšťastnější holčička, pořád jí jsem, jenom už nejsem holčička.

„To je mi líto,“ ozvala se hned Alice a sklonila zrak. Až pak jsem si uvědomila, že mi po tvářích stékají slzy. Ježiši, nebrečela jsem už dva tisíce let a musím se rozbrečet zrovna před Cullenovými a před Edwardem.

„To je v pořádku,“ řekla jsem a zastavila se, protože jsme už stáli před jejich vilou. Otočila jsem se na ně.

„Když mě omluvíte, šla bych teď domů. Přišla bych zase zítra, abych zodpověděla vaše zbylé otázky,“ řekla jsem, uklonila se, jak bylo zvykem před bůhví kolika lety, a přeměnila jsem se na netopýra, ale jen abych měla křídla, jinak jsem byla normální.

Vznesla jsem se do vzduchu, odletěla kousek a ještě se ohlédla přes rameno. Střetla jsem se s Edwardovým pohledem. Usmála jsem se na něj. Otočila jsem se a letěla domů.

I když jsem po náročném dni s Cullenovými ležela v posteli, nebyla jsem schopna usnout. Pořád jsem myslela na Edwarda. Co teď asi dělá, jak se má, jestli na mě myslí taky? Hlavu jsem měla plnou podobných otázek.

Já to nevydržím! Musím ho znovu vidět. Ihned jsem vystartovala z postele do šatny, přece za ním nepůjdu v noční košili. No, mně by to nevadilo. Chvíli jsem přemýšlela, co si mám vzít. Nakonec jsem zvolila krátkou teplákovku, jestli se to tak dá nazývat, lepší název by byl asi kraťásovka, a k tomu boty se šňůrkami.

Nadechla jsem se a vyskočila z okna ve svém pokoji. Ladně jsem přistála na trávě a rozeběhla se plnou parou k vile. Vůbec nic jsem nevnímala. Viděla jsem jen cestu přede mnou, která mě vedla.

Zanedlouho jsem už viděla vilu. Všichni byli uvnitř, jen se každý věnoval něčemu jinému. Při zjištění oněch činností jsem se musela zašklebit. Z Edwardova pokoje jsem slyšela velmi hlasitou hudbu. Chudák. Musí to všechno poslouchat, navíc ještě skrz myšlenky.

Potichu, jak nejvíce jsem dokázala, jsem se vplížila do jeho pokoje. Okno měl naštěstí otevřené. Opatrně jsem vklouzla dovnitř a rozhlédla se. Ležel na lenošce, oči zavřené a na hlavě měl sluchátka, ve kterých hrála tak hlasitě hudba. Klavírní písně. Musela jsem se usmát. Ty já zbožňuju.

Párkrát jsem i pila z umělců, kteří se živili hrou na klavír, a když jsem se z nich napila, většinou získali inspiraci. Třeba píseň Pro Elišku od Beethovena, ta byla původně věnovaná mně, tehdy jsem se jmenovala Eliška. Já za svůj život měla tolik jmen, žila tolik životů a udělala tolik věcí, že ani nejsem schopna je všechny spočítat.

Pomalu jsem se k němu přiblížila. Nechtěla jsem, aby si mě všiml. Opatrně jsem si sedla na lenošku. Snažila jsem se ji nezatížit, aby nepřišel na rozdíl. Povedlo se, stále si mě nevšiml. Když jsem ho takhle viděla, nemohla jsem odolat.

Pomalu jsem se nad ním nakláněla, až jsem se dotkla jeho rtů. Jemně jsem ty jeho pohladila a on mi, k mému štěstí, odpověděl. Myslela jsem si, že už o mně ví, ale mýlila jsem se. Oči měl stále zavřené a rty pohyboval skoro automaticky.

Odtáhla jsem se a až pak se uráčil otevřít oči. Překvapením je vytřeštil a otevřel pusu. Tu jsem mu hned svou rukou ucpala. Nepotřebuju, aby začal křičet a upozornil na mě. Ukazováček druhé ruky jsem přiložila ke svým ústům, což mělo znamenat, aby byl zticha.

Přikývl, tak jsem svou ruku z jeho rtů stáhla. Stoupla jsem si a ukazováčkem pokynula k otevřenému oknu. Chtěla jsem mu tím naznačit, že má jít za mnou. Přikývl, ale nebyla jsem si jistá tím, že mě pochopil.

Byl jen jediný způsob, jak to zjistit. Vyskočila jsem z okna a běžela někam dál, aby mě nikdo z domu nemohl slyšet. Když jsem za sebou zaslechla rychlé kroky, usmála jsem se. Pochopil mě. Když jsem si byla jistá, že nás neuslyší, zastavila jsem se.

Neotočila jsem se, dokud se nezastavil i on. Když zastavil, asi tak pět kroků ode mě, otočila jsem se. Když se naše pohledy setkaly, nevydržela jsem to. Objevila jsem se těsně u něj, jednu ruku mu položila za krk a přitáhla si ho k polibku.

Jeho rty byly tvrdé, studené a ztuhlé, nejspíše překvapením, ale přidržela jsem si ho u svých rtů, takže se nemohl odtáhnout. Nestačila uběhnout snad ani minuta a jeho rty mi začaly odpovídat.

Jeho ruce mě objaly kolem pasu a přitiskly mě více na jeho tělo. Já jsem ty své spojila za jeho krkem a natlačila se na něj, co nejvíce to šlo. Nemohla jsem a nechtěla přestat. Když jsem takhle Edwarda objímala a líbala, cítila jsem, že jsem celá.

Ale po chvíli jsem se od Edwarda odtrhla, protože jsem cítila něco, co mi poručilo přestat. Nemohla jsem to identifikovat, ale věděla jsem, že mu musím říct pravdu o svých citech, abych měla aspoň malou šanci ho políbit znovu.

„Promiň, ale už jsem to nedokázala vydržet. Už od první chvíle, co jsem tě spatřila, jsem k tobě měla zvláštní pouto. Myslela jsem, že je to proto, že mi tvůj jed zpívá, že jsi moje La tua cantante, ale až táta mi otevřel oči. V poslední době mi bylo divně a teď už vím proč. Zamilovala jsem se do tebe,“ řekla jsem mu a odmítala ho pustit. Ruce jsem měla položené na jeho hrudi a on své stále kole mého pasu.

Edward po celou dobu mé řeči nehnul ani brvou, což mě znervózňovalo jako ještě nic a nikdo. Koukala jsem mu do očí a hledala jsem v nich něco, co by mi pomohlo odhadnout jeho pocity. Ale ani ty mi to neusnadňovaly, naopak mi to ztěžovaly.

„Prosím, řekni to ještě jednou,“ zašeptal, když jsem myslela, že propadnu zoufalství, a usmál se. Taky jsem se usmála. Byla jsem ráda, že to řekl, protože mi to dávalo naději, že to cítí stejně.

„Miluju tě, Edwarde Cullene,“ řekla jsem hlasitěji, aby mě slyšel a aby se to dozvěděl celý svět.

„Taky tě miluju, Bello. I já jsem mezi námi cítil jisté pouto, ale nemohl jsem rozpoznat ten cit. Pomohl mi Jasper, když mi řekl, že je to láska. Nikdy dřív jsem zamilovaný nebyl, tak jsem to nedokázal poznat. A když jsem v hlavách všech kluků vidět tebe… Měl jsem chuť je všechny zabít jen za to, že se tě dotkli. Když jsem tě tehdy oslovil a pozval tě ven… Tvé odmítnutí bylo jako nůž do srdce. Ale jsem rád, že se stalo to, co se stalo. A jsem vděčný těm upírům, protože kdyby mě nenapadli, nikdy bys mě nezachránila, a tím pádem bys mi nikdy neřekla, co jsi, a já bych tě teď nemohl držet v náručí. Miluju tě,“ dokončil svou řeč a znovu mě políbil.

Nebránila jsem se. Nechtěla jsem ho zastavit. Naopak. Vyšla jsem mu vstříc a polibek mu s chutí vrátila. Líbali jsme se ještě dlouho a líbali bychom se ještě déle, kdyby nezačalo svítat. Rozloučili jsme se a já se běžela domů převlíknout a rychle běžela zpátky, abych nemusela být od Edwarda dlouho.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Isabella Drákulová 12. kapitola:

 1
6. E.C.M.
20.02.2014 [11:10]

Polibek na dobrou noc se trošičku protáhl, co? Emoticon Emoticon Takže teď už Bell s Edem chodí, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.

17.02.2014 [21:01]

ChloeHalleÚžasné těším se na další kapitolu. Tleskám. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. tess
15.02.2014 [21:26]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. BabčaS
15.02.2014 [12:25]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Pinka25
15.02.2014 [8:56]

Zamilovaný blázni. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. zuzika
14.02.2014 [22:06]

Úžasná kapitolka neviem sa dočkať ďalšej :)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!