Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I wanna cry - 7. kapitola

Andyna

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I wanna cry - 7. kapitolaTak konečně jsem to dokázala. No snad se bude líbit, je ale krátkej, tak sorry. Zanechte prosím nějákou kritiku dík xD No jinak v tomhle dílku Bella zažívá bolest a další bude snad dřív než tenhle tak hezký počtení.

12.09.2009 (10:15) • KrisS • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1000×

 

song

7.kapitola- BOLEST

Když jsem se probrala tak jsem ležela ve svém pokoji a oči plné slz. Díra v srdci se ještě víc rozrostla a prohloubila. I když jsem byla v bezvědomí, pocitům to nedokázalo zabránit, bohužel. Ještě víc se mi to rozleželo a já si opravdu připustila jejich smrt.

Vzlykla jsem nahlas. Přes sebe jsem měla přehozenou deku. Prudce jsem jí skopla. Sedle jsem si do klubíčka a objala si nohy. Slzy pomalu, ale bez ustání sjížděly po mé tváři. Objala jsem si trub a ucítila se malinko líp. Pevně jsem ho mačkala a ulevovala si tak. Někdo zaťukal.

Nemohla jsem najít hlas a když se mi to aspoň trochu podařilo vešel Dan dovnitř. Oči měl taky uplakané, ale určitě na tom nebyl tak špatně.

„Jak je ti Bello?“ zeptal se opatrně.

„J-j-jak mi j-je?“ řekla jsem ochraptěla a hlas se mi lámal na každé slabice.

„Jsou m-mrtví, nikdy už je neuvidíme a ty se ptáš jak mi je?“ už jsem křičela, ale můj hlas se otřásal vzlyky.

„Já vím, promiň. Nepotřebuješ něco?“ jeho hlas byl nasycen lítostí a asi jsem ho trochu zranila jak jsem na něj vyjela.

„Ty p-p-promiň a ne nic nepotřebuju. Mohl bys mě nechat?“ zeptala jsem se opatrně, ale už jsem chtěla aby byl pryč.

Přikývl a odešel z pokoje. Lehla jsem si a rozvzlykala se na plné kolo. Celé tělo se nekontrolovatelně třáslo a ta slaná voda byla bezedná. Začala jsem vzpomínat na chvilky  s rodiči, to jediné co mi zbylo…

Vzpomínala jsem jak tvrdohlavé dítě jsem byla a rodiče se  mnou tolik nazlobili. Vzpomněla jsem si na mojí první návštěvu Disneylandu, první zoo. Vzpomínala sem na to jak mě táta učil plavat, jezdit na kole a kolečkových bruslích. Při všech těch vzpomínkách se bolest ještě prohlubovala, ale mě to bylo jedno. Aspoň v mích vzpomínkách existují a taky v mém napůl rozbitém srdci.

Vzpomínala jsem jak jsem si umanula, že se naučim jezdit na koni a jak se to rodičům po mém prvním pádu nelíbilo, ale já prostě pokračovala dál. Všech těchhle aktivit jsem se však vzdala když začal můj zlomoví rok.

Tolik starostí a trápení kolik si se mnou nadělali. Asi ve čtrnácti jsem začala pít a kouřit. Stala se ze mě rebelka a neposlušná dceruška. Vyhodili mě ze dvou škol v LA a rodiče byli ztrápený, v životě jsem si to neodpustila. Je to ani ne rok, co jsem se rozhodla všeho nechat a stala se ze mě zase ta hodná dokonalá dceruška. Dalo mi hodně práce se vším přestat, ale kvůli rodičům jsem to dokázala. Všechno mi to chybělo, ale dokázala jsem se držet, jenže teď pro koho bych se měla snažit?

Opět se mi po obličeji rozkutálely slzy, které ještě nestačily ani zaschnout. Chtěla jsem si ulevit a dostala jsem hroznou chuť na cigarety. I když jsem přestala pokaždé, když si někdo zapálil jsem měla chuť mu tu cigaretu vyrvat z ruky. Plakala jsem hodně dlouho a když slzy došly vzlykala jsem bez nich. Chyběly mi, slzy částečně odplavovaly bolest.

Opět jsem nechala vzpomínky plynout. Vzpomínala jsem na ty dobré, kdy rodiče ze mě měli radost i na ty kdy jsem je trápila. V každé mé vzpomínce byli oni, mí milující mrtví rodiče. Krk jsem měla celý sedřený a oteklí. Díra v hrudi se rozedírala s každou vzpomínkou, ale mě to bylo jedno. Věděla jsem, že kdybych nevzpomínala tak hluboce ta bolest by nebyla tak velká, ale někde přežít museli. Létali mi jejich obličeje před očima.

Některé byly šťastné , jiné bolestné, nazlobené, lítostné…Vzlykla jsem. Tolik bolesti způsobené mnou. Nyní jsem byla ráda, že jsem rodičům za poslední rok jejich života ukázala i dobrou stránku, sice tak trochu přetvářku, ale aspoň umřeli v domnění, že mají hodnou dceru na kterou mohou být pyšní. Rozhodla jsem se skoncovat. Už žádné přetvařování. Budu si zase užívat, třeba v cigaretách a v alkoholu najdu malilinkou útěchu. Doufala jsem takhle rozervaná bych dlouho nepřežila.

Mou mysl zachvátily další vzpomínky, které mě otupovaly. Na jednu stranu šíleně bolely, ale na druhou jsem si je aspoň připomínala.

Jednou když jsem přišla kolem páté ráno domů úplně namol, (to mi bylo 15) teda podle toho co mi řekli, protože jsem si z toho nic nepamatovala, ale ráno byli pěkně naštvaný a trápili se, jenže to mě nějak neodradilo od mích aktivit. Samozřejmě sem jim nerada ubližovala, ale nechtěla jsem popírat svojí povahu. Od toho večera, teda vlastně rána se to zhoršovala. Na alkohol jsem si začala zvykat a tak snadno se neopila, ale párkrát se mi to dost hustě podařilo.

S kámošem jsem pařili skoro pořád a já si nezodpovědně užívala. Jenže nic netrvá věčně. Dostala sem rozum a začala se všeho zbavovat. Uvnitř mě všechno vřelo a bylo mi to proti srsti, ale jedno moje já dál nechtělo trýznit rodiče ani Dana. Popřela jsem mojí přirozenost kvůli nim a oni mě tu nechají samotnou!

Začala jsem zase šíleně brečet a slzy se draly zuřivě ven. Celé tělo se zmítalo. Pocítila jsem nenávist, nenávist k rodičům?

„JAK? Jak jste mě tu mohli nechat sakra? Proč? Nenávidím vás!“ neuvědomila jsem si, že to řvu nahlas.

Začala jsem se třást a další vlna nenávisti přišla.

„Vy ste mě zradili. Proč jste mi to udělali?“ stále jsem křičela,ale můj hlas začal slábnout až přešel v úplný šepot.

Zezdola se ozvala rána, jako by někdo něco rozbil, nejspíš skleničku. Ne tohle bylo o dost hlasitější než nějaká malá sklenička, ale slyšela jsem jasně sklo.

Pak jsem to už nevnímala. Nezajímalo mě teď nic. Poddala jsem se bolesti a nechala se unášet trýzní.

 

Autor: KrisS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I wanna cry - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře