Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I need help... please, 1. kapitola

model


I need help... please, 1. kapitolaJe tu moje další povídka. Tentokrát jde o Bellu a jejího bratra Mika. Rodiče je opustili a Mike se má o mladší sestru postarat. Bohužel nemá pevné nervy a ani trpělivostí neoplývá. Ve škole se to však snaží zamaskovat. Snad se vám bude první kapitolka líbit a zanecháte komentík. DarkHope

1. kapitola

„Bells, jsi doma?“ ale ne, už je to tu znovu. Mike, můj starší bratr, který mne má díky našim rodičům na starost. Nejspíš je znovu opilý. Má teď nějaké problémy v práci, takže si to bude znovu vybíjet na mě. Má mě na starost od mých patnácti, takže už dva roky. Rodiče nás opustili, nyní žijí kdesi v Los Angeles, městě andělů, což v jejich případě neplatí. Rok a půl o sobě nedali vědět a peníze už tak neposlali nějaký ten pátek.

„No tak, zatraceně, Bello!“ křičí Mike a já slyším jeho těžké kroky na schodech.

Vtrhne ke mně do pokoje a jeho děsivý výraz, mi znovu nažene strach. Je opilý. Jeho oči se stáhnou do úzkých štěrbinek. Přistupuje ke mně a já instinktivně před obličej. Slzy mi tečou, ale to on nevidí, možná to ani vidět nechce.

Už znám ten pohyb a výraz, kdy poprvé zapaží ruku a rychle jí vystřelí proti mně. Nekřičím, tu radost mu neudělám. Mlátí mě jako šílený, ale brzy mu to přestane stačit.

Do jeho hry zapojuje už i nohy. Jeho tajemný smích mi vrhá v hlavě ozvěnu. Čekám, kdy ho to omrzí, ale poslední dobou ho to baví více, déle a častěji. Konečně… Mike se podíval na hodinky , naposledy si kopnul a odchází.

Přesouvám se do koupelny a sleduji “škody“ na mém těle. Na břiše a zádech znovu převažovat modrá, ruce a nohy na tom nebudou lépe, alespoň že žiju ve Forks. Téměř nikdy tu není slunečno, a tak mohu nosit oblečení, které modřiny zakryje.

Lehla jsem si na postel a brečela. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale usnula jsem. Moje sny nebyly žádný med. Znovu se mi přehrávalo to, jak nás rodiče opouštěli.

Ráno jsem se probudila se slzami v očích.  Stoupla jsem si před zrcadlo a pozorovala modřiny, které se stihly přes noc dokonale vybarvit tmavě modrou. Nečekala jsem to až tak hrozné. Modřiny jsem měla částečně i na krku. Břicho to odneslo asi nejvíc. Oblékla jsem si béžově hnědý rolák a jeansy.

Měla jsem ještě dost času na to, abych si udělala kafe a snídani. Kafe mi opravdu bodlo, v noci jsem se moc nevyspala a kafe mě dokonale probudilo. I když jsem měla ještě pár minut, už jsem vyjela do školy svým červeným náklaďáčkem značky Chevrolet.

I přes to, že mě bolel celý člověk, jsem jela poměrně rychle a do školy dojela něco po půl osmé. Všimla jsem si nového, stříbrného mercedesu, který jsem tu ještě neviděla. Asi nastoupil někdo nový. Vydala jsem se k učebně jazyků, jelikož mám první hodinu španělštinu. Nemám jí ráda, ale je stále lepší než ruština, které jsem se právě díky španělštině vyhla.

Sedla jsem si na své místo a četla si poslední látku se sluchátky v uších. Až když mi někdo zaklepal na rameno, jsem s sebou v úleku trhla. Vytáhla jsem jedno sluchátko z ucha a podívala na toho ničitele, který mi pokazil můj klid.

Přede mnou stál anděl. Jeho blond vlasy mu prodlužují dokonale bledý obličej a ladí s nádhernýma zlatýma očima. Nikdy jsem takovou barvu neviděla…

„Ehm?… ptal jsem se, jestli nevíš, kde je tady volné místo,“ mmm jaký má mužný hlas, ale moment on bude sedět se mnou? Ano!

„Jo, promiň poslední je tady,“ a poklepala jsem na místo vedle sebe.

„Můžu?“ zeptal se zdvořile a nasadil neodolatelný úsměv.

„Jasně…“ pohodila jsem rameny, ale úsměv mu neopětovala, protože na to jsem opravdu neměla náladu.

„Jo a já jsem Jasper.“ Představil se.

„Bella…“ řekla jsem a on se na mě usmál.

Sedl si vedle mě a já se nadále věnovala svému. Když zazvonilo, připravil se věci a došel dát učiteli papír k podepsání. Cítila jsem jeho pohled na mě. Neodvážila jsem se na něj podívat.

Zbytek dne byl klidný, až do oběda. Zjistila jsem, že Jasper má holku. Nádherná malá dívka, podobná spíše elfovi než andělu.

Sedla jsem si jako obvykle k Angele, Ericovi a Mikovi. Angela je má nejlepší přítelkyně a jako jediná normální holka z týhle školy.

Jessica byla taky fajn, než jí narostly prsa. Od té doby je jako vyměněná, nic jí krom kluků a jejího vzhledu nezajímá.

Podívala jsem se ke stolu, kde seděl Jasper. Přibyla u nich nejkrásnější holky, kterou jsem kdy viděla. Ostatní byly proti ní ošklivky. Ani ten malý elf se jí nemůže rovnat.

Troch mě to zamrzelo, proč nemůžu byt také tak krásná? Bohužel mi nebylo dáno krásy ani štěstí.

Čekala mě hodina, kdy budu muset částečně odhalit má modřiny… tělocvik. Jelikož jsme měli mít všichni stejné oblečení, musela jsem si vzít tepláky a triko. Modřiny na rukou a krku budou vidět. Snad je nikdo nebude komentovat. Pro jistotu si na sebe vezmu rolák, snad nebudou nic namítat, když jim řeknu, že je mi třeba zima.

V šatně jsem si zalezla raději za skříňky, ale můj plán mi narušila ta malá elfka. Měla skříňku u mého úkrytu. Nijak mé modřiny nekomentovala, ale koukala na mě s lítostivým pohledem.

To nenávidím… lítost. Já nechci, aby mě nikdo litoval. Částečně za to můžu i já. Mám mu víc pomáhat a zbytečně nevyvolávat hádky.

Pan Harvey… náš tělocvikář naštěstí nereagoval na můj rolák a zabýval se hrou přehazované. Pískal každičkou maličkost.

Celou hodinu jsem strávila na lavičce. Tak nějak se učitel zapomněl v zápalu hry a hodiny nevnímal. Zvonění se rovnalo vysvobození a cestě domů. Mike není doma, takže bych mohla něco i stihnout.


 

 

 

NÁSLEDUJÍCÍ

SHRNUTÍ



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I need help... please, 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!