Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I démoni pláčou - 15. kapitola

I démoni pláčou  - 15. kapitolaA je tady poslední kapitola této povídky. Bella se má vrátit do Pekla, ale něco se zvrtne.

15. kapitola

Šli jsme mlčky na louku, na kterou nebylo vidět z jejich domu. Nestála jsem o další potíže, protože stačilo, že šel se mnou Carlisle. Nevěděla jsem, co tomu bude říkat Belzebub a to mě děsilo. Nebála jsem se o sede, ale o otce. Zastavili jsme uprostřed louky, když kousek od nás zachvátili zem pekelné plameny, z kterých vystoupila známá rohatá postava nejvyššího pekelníka. Byl usměvavý, ale když spatřil Carlislea zamračil se a měřil si ho podezíravým pohledem.

„Přivedla sis společníka. Tak pojďte. Nemám na to celý den,” zaburácel a odplivl síru, která zanechala na trávě čerň.

„On s námi nepůjde. Má dobré srdce. Nic neudělal,” zkoušela jsem vysvětlit Belzebubovi a roztáhla křídla. Cítila jsem vítr, který mě hladil po peří a užívala si ten pocit, protože jsem je nezažila sto let. Pekelník se zamračil a stáhl ústa do úzké linky a já věděla, že je zle. Postavila jsem se před Carlislea, abych ho případně dokázala ubránit, než prchne.

„Isabello, jak si mohla?” rozeřval se hlas Belzebuba, až se zem otřásla. „Porušila si ten nejdůležitější zákon Pekla, a proto budeš potrestána,” řekl tvrdě a nelítostně.

Plameny pekelné olizovaly jeho tělo a najednou byl pryč. Pocítila jsem bolest. Ostrou bolest na zádech a sesunula se k zemi. Náhle jsem si připadala lehčí a potom mi to došlo. Přišla jsem o křídla. Umírám. Cítila jsem na sobě chladné doteky a hlas, který se o mě strachoval. Poručila jsem rukám, aby se vzepřely, a seděla na kolenech. Otevřela jsem oči a uviděla otcovu tvář, která smutněla. Věděla jsem, že kdyby mohl plakat, plakal by.

„Co to bylo za zákon, který si porušila?” ptal se mě rychle a já měla potíž udržet koncentraci a rovnováhu.

„Láska. Provinila jsem se láskou, otče,” řekla jsem a cítila, jak uvnitř mě dochází k boji. Jedna část chtěla zůstat, ale tu druhou opouštěly síly. „Miluju tě,” řekla jsem z posledních sil, když jsem uviděla bílou zář. Zář, která mě oslepila a já musela přivřít oči. Poznala jsem obrys postavy, která z ní vycházela a zamrkala, abych zaostřila zrak. Před námi stál muž ve středních letech s bílou kšticí a bílými dlouhými vousy. Oblečen byl do bílého roucha a já se zajíkla, když jsem si domyslela, kdo to je.

„Za tvé neobyčejné skutky, Isabello, ti dávám nesmrtelnost a křídla andělských strážců,” pronesl zvučně a já pocítila příval energie, která mnou prostupovala.

Každá část mého těla, každá buňka najednou ožila a já cítila tu známou tíhu na zádech, která mi chyběla. Zrak se mi rozjasnil a náhle jsem slyšela celý zbytek rodiny, jak zadržuje dech. Byli tu všichni, ale já se nedívala. Celou mou pozornost měl anděl seslaný z nebe, kterému nikdy jiný neřekl jinak, než Bůh.

„Celých sto let jsem tě s tvými rodiči pozoroval z nebe, má milá. Ano. Jsi napůl anděl, to proto jsi jiná. To proto dokážeš cítit to, co jiní ne. To proto máš schopnosti, o kterých sama nevíš. Tvá matka to musela v Pekle utajit, jinak by zabili tebe i ji. Jsi jedinečná, Isabello. Dal jsem ti nesmrtelnost za tvé činy na Zemi. Zachránila jsi miliony lidí a sama o tom nemáš ani ponětí. Sytila ses jen tehdy, když bylo potřeba. Vydělané peníze jsi dávala na charitu a potřebným lidem. Do Pekla jsi posílala jen vrahy, násilníky a pedofily. A za tvou štědrost, lásku, vřelost, odhodlání a úsilí tě pasuji na strážného anděla, který bude chránit první upíří rodinu a to Cullenovi. Tvá služba bude vykonávaná zde na Zemi,” pronesl vznešeně a mě tekly slzy radosti. Hlasitě jsem vzlykala štěstím a s úctou pohlížela na postavu, která mi dala budoucnost.

„Kdo jste?” slyšela jsem Emmetta okrajově, protože mé tělo ovládaly všechny možné emoce a nemohla jsem se soustředit.

„Říkají mi Bože, synu, a jsem z vás zklamaný. Nejen, že jste byli k Isabelle nezdvořilí a neslušní, ale také jste jí znepříjemňovali poslední kdy, které měla strávit s vaší rodinou. Neměla to v životě jednoduchá nikdo z vás, kromě Carlislea, jí to neulehčil. Zamyslete se nad sebou,” řekl podíval se na mě zjihlým pohledem. Cítila jsem, jak mě štípají tváře od slz a vnímala červeň mých tváří.

„Já i tví rodiče jsme na tebe pyšní. Dokázala si něco, co nikdo před tebou. Pamatuj, že tě budeme z Nebe hlídat a pomáhat ti na každém kroku,” řekl a oslepila mě další vlna záře, v které zmizel.

„Nechte mě tu na chvíli samotnou, prosím,” vydechla jsem tiše k Carlisleovi a přestala vnímat svět.

Cítila jsem se uzamčená v nějaké bublině, do které nikdo jiný neměl přístup. Oči mi osleply a uši mi zalehly. Cítila jsem mírný větřík, který mi čechral peří na nových bílých křídlech, které neměly žádnou černou památku po Peklu. V duchu jsem děkovala Bohu a svým rodičům. Zvrátila jsem se dozadu a klečela na trávě, která voněla po nadpozemském doteku. Zaklonila jsem hlavu a vnímala slunce, které na mě upínalo své paprsky. Potlačila jsem pláč štěstí a jen se usmívala. Nevím, jestli jsem byla v šoku, ale stále jsem nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Byla jsem naprosto a bez výhradně šťastná. Pořád mi nedocházelo, že se mě Peklo zřeklo. Stále mi nedocházelo, že jsem nyní posel boží a stále mi nedocházelo, že tam nahoře mám biologického otce. V tuhle chvíli nebylo nic důležité, protože tuhle chvíli jsem si chtěla uchovat na věčnost.


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I démoni pláčou - 15. kapitola:

 1
29.05.2018 [20:45]

marketasakyJe to opravdu krásný :)

1. elis
21.05.2018 [10:09]

čekám další kapitoly ale rychle prosím sem zvědavá !!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!