Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hurt 38

Ach, jak já už se na svou malou princezničku těším! Každý pár jsme jeli svým vlastním autem a my s Edwardem jeli v jeho nablýskaném, stříbrném Volvu. Drtila jsem mu pravou ruku, zatímco levou řídil a celou dobu jsme byli napnutí jako struna. Jak moc se naše dceruška změnila? Byla tam dost dlouhou dobu…skoro dva měsíce. Tak dlouhou dobu… Nechápu jak jsem to bez ní mohla přežít.

,,Takže si to zopakujeme. Jmenuješ se Elena Fierch, narodila si se před osmnácti lety a jsi sirotek.''

,,Ty jsi Edward Cullen. Seznámili jsme se před rokem a půl na ulici, kde jsem se zhroutila a ty si mi pomohl.''

,,Výborně lásko.'' Usmál se a políbil.

,,To je divný sestřih…byla jsem zvyklá na dlouhé hnědé vlasy po pás.'' A chytla jsem si konec svých černých kadeří, které mi byly sotva po ramena.

,,Já vím, ale je to nutné kvůli podobnosti.''

,,Jo, jasně.''

,,Neboj, doroste ti to do dvou týdnů- tvoje tělo si na sebe asi až moc zvyklo a nic ti dlouho nevydrží.''

,,Ale ano, ty mi vydržíš na věčnost.'' Naklonila jsem ho a políbila na krk.

,,Ovládej se, musím vypadat na zlomenou trosku, která se drží nad hladinou jen kvůli tobě.''

,,Ale to je pravda!''

,,Právě, ale když mě zasypáváš polibky, tak jsem skoro až blažený.''

,,Jo, dobře chápu.''

,,Myslíš, že už naši Renesme převolteřili?''

,,Doufám, že ne, doufám, že si ještě pamatuje své rodiče a tím, kým dřív byla.''

,,Takže teď už jen neutrální konverzace- vjíždíme do Voltery.'' Zhluboka jsem nabrala vzduch do plic a narovnala se.

,,Těšíš se lásko?'' Zeptal se mě normální hlasitostí Edward.

,,Jistě.''

Zabrzdili jsme před obrovským hradem a vydali se podloubím k obrovským vstupním dveřím. ,,Zlato, vítej ve Volteře.'' Usmál se na mě Edward a pomalu mě vedl, s rukou dřímající na mém pase a dveře se otevřely. Stála v nich malá holčička…malá, maximálně patnáct, nebo šestnáct let, ale byla nízká vzrůstem.

,,Aro vás už očekává.'' Zazpívala. Měla na sobě krásné šaty- vínové- a andělský obličejík brázdil unuděný výraz. Před námi si to šinuli ostatní Cullenovi, oči zkoumavé, aby mě uhlídali. Přece jen…voním jako člověk- jen o něco sladčeji. Vedla nás honosnými místnostmi, chodbičkami až nás dovedla do obrovského sálu, kde na druhé straně se tyčily tři trůny.

,,Carlisle! Příteli, tak přece jen jste přijali naše pozvání. Vítejte ve Volteře!'' Postavil se ze svého trůnu. Nebyl tak hezký jako Cullenovi a ostatní upíři, které jsem zatím viděla, ale byl o to zajímavější. Určitě inteligentní a zkušený díky stoletím…tisíciletým vampyrismem.

,,Ano Aro.'' Usmál se Carlisle přátelsky.

,,Ach a přišla i tvá krásná manželka Esme. Je mi potěšením, že se zase shledáváme.'' Sklonil se a políbil ručku.

,,Mě též.''

,,Přišla celá má rodina Aro. Emmett a Rosalie.''

,,Ach ano, ta nejkrásnější, z nejkrásnějších upírů a lidí.'' Rose se potěšeně usmála.

,,Jasper a Alice.'' Oba se uklonili a Alice nenechala Ara, aby jí políbil ruku.

,,Doufám, že jste přehodnotili své názory.'' Oba se usmáli, ale odpověděla Alice.

,,Bohužel. Musíme odmítnout.''

,,Já se vždy zeptám.'' Usmál se Aro a došel k nám.

,,A Edward s Elenou.''

,,Vítej zpátky Edwarde, ty sis to nerozmyslel?''

,,Ne.'' Podíval se na mě, bolest v očích.

,,A Elena. Krásné jméno.'' Zdálo se mi to, nebo si odfrkl? Jasně, očekával jméno italského původu, ale pokračoval.

,,Jsem rád, že se konečně poznávám s přítelkyní Edwarda.'' Zase se sklonil a políbil na ruku. Edward se vedle mě usmál a hned zase nasadil zpáteční masku.

,,Hm, to je zvláštní, stalo se mi to jen dvakrát, teď už po třetí.'' Zavrčel pro lidské uši neslyšně Aro. Podíval se na mě, oči měl přeplněné otázkami a nedůvěrou, nebo to bylo zklamání? Rychle se otočil a přikývl na Jane.

,,Chtěl bych vám někoho představit. Tedy spíš Edwardovi.'' Oba jsme ustrnuli.

,,Moje nová dcera- Julie.'' Julie? Kdo je Julie? Do místnosti vešla slečna po boku krásného hnědovlasého kluka. Vypadal na dvojče Jane a pak jsem se zaměřila na dívku. Měla černé vlasy upravené do krásného účesu, nalíčená a v krásných modrých, přiléhavých šatech. Když se na nás však podívala. Oči se jí rozšířili a já si všimla té barvy. Překrásná, čokoládově hnědá! Renesme! Měla jsem sto chutí k ní přiběhnout a udrtit ji v náruči, ale Edwardova dlaň mi to nedovolovala. Rychle jsem zase nasadila přívětivý obličej.

,,Julie, tohle jsou Cullenovi.'' Došla až k nám a uklonila se.

,,Těší mě.'' Zazpívala a usmívala se jemně.

,,Julie, chtěl bych ti představit tvého pravého otce, který tě nechal. Edwarde.'' Pokynul k němu a ten se zatvářil nechápavě. Je mnohem lepší herec, než jsem si myslela.

,,Tati?'' Renesme se tvářila dokonale zaskočená, že bych jí to i uvěřila, kdyby neměla v očích jiskřičky a na tváři ruměnec, ale kdoví? Z čeho by to jinak měla?

,,Julie.'' Vydechl a objal. Aro se štěstím tetelil. Po tváři jí skápla slza a Edward se usmál. ,,No ne, neplač, rozmažeš si líčení!'' Pokáral jí Aro a já měla sto chutí mu jednu vrazit. Přejmenoval naši dceru, přebarvil vlasy a udělal z ní člena své gardy!

,,Pane, všichni hosté už dorazili.'' Usmála se krásná bruneta.

,,Jistě Heidy, už jdeme.'' Přikývla a zmizela.

,,Můžeme?'' Zeptal se Aro a pokynul rukou, abychom vyšli. Dostali jsme se do obrovského, granciézního, pozlaceného sálu. Vše kolem působilo dechberoucím dojmem a člověk by si myslel, že se dostal do nebe.

,,Doufám, že posloucháte novodobou hudbu, protože se Heidy s Jane dohodly, že bylo dost klasicismu, ale začátky jsem si uzurpoval po mém.'' Všichni jsme s úsměvem přikývli.

,,První začnou tančit Elena s Edwardem a pak se k nim přidají i Alec s Julii.'' Začala jsem se třást. Edward mi palcem dělal na ruce uklidňující kroužky a já mu zase drtila ruku. Bylo tu plno dalších lidí a upírů, skoro jsme se sem do té nádhery nevešli.

Uprostřed udělali velký kruh a Edward se postavil se mnou. Položil mi ruku na pás, já jemu na rameno a začali jsme s prvním tancem. Létali jsme místností a každý jen závistivě zavzdychal. Pár záklonů a pak sjel oběma rukama k pasu a stiskl. Lekla jsem se, co hodlá dělat, ale pak mi nějak docvaklo, že nejspíš chce zvedačku. Rychle jsem mu přesunula i druhou ruku k ramenu a on mě bez potíží zvedl. Zatočil do kolečka a zase pomalu spustil na zem. Až pak jsem slyšela, že se k nám přidal další. Renesme a ten kluk. Tančili absolutně stejně jako my a všimla jsem si i toho, jak se na ni dívá. Tak nějak…zamilovaně… Ach, Bello, přestaň, to jsou jen tvé domněnky.

,,Nad čím přemýšlíš?'' Zašeptal mi Edward tiše jen pro mé uši.

,,Nad ní?'' Nenápadně jsem hlavou naznačila na pár vedle nás.

,,Ano, je krásná.'' Usmál se a políbil na krk, mezitím co se dvacet upírů po mém boku zamrzlo a vyděšeně na nás zíralo. Já jsem se nad jejich reakcí zasmála. Určitě se ptali sami sebe, co to Edward dělá, jestli mě chce vysát teď a na místě. Odtrhl se a zase jsme udělali kolečka. Postupně se k nám přidávaly další páry a Edward se snažil vždy zůstat poblíž Nessie.

Byla jsem tak šťastná, když jsem je viděla…hm, mamka si změnila účes, i tak byla krásná. Taky si přebarvila vlasy na černou, ale ještě k tomu si je ostříhala. Táta zůstal stejný. Jasně jsem viděla, jak se zasekli, když jim Aro řekl moje jméno…Bylo to zvláštní. Oba se tvářili, jako by mě neznali. Byla jsem zklamaná, ale Alec mi na záda dělal uklidňující kroužky, tak mi znemožňoval normální myšlení.

První měli začít tancovat moji rodiče…mamka s taťkou si stoupli doprostřed a začaly. Byli jako bohové. Každý její pohyb byl ladný, lehký jako vánek a táta to umocňoval ochranitelskými pohyby. Vypadali opravdu nádherně. Všichni kolem nás vzdychali závistí a pak mě Alec nepatrně zatahal za ruku a vedl doprostřed. Usmál se a naznačil, že budeme tancovat absolutně stejný tanec. Začali jsme dělat přesně stejné pohyby ve stejný čas jako táta a máma. Až pak jsem si všimla, že mě Alec zaklonil a nebezpečně se přibližuje k mému krku a políbil. Všichni najednou zamrzli. Sakra! Prozradili jsme se, ale pak se odtrhl a všichni se pousmáli a začali k nám přidávat. Stále jsme se pokoušeli držet mimo ty, co známe a pak se zase Alec přiblížil.

,,Proč tak koukáš na tu Elenu?'' Sakra! Mám mu říct pravdu?

,,Jen tak.''

,,Je ti dost podobná…vypadáte jako kopie, až nato, že ona má krátké vlasy, ale i přes to…''

,,Hmm.'' Zase jsme udělali jednu zvedačku a pomalu mě spustil na zem.

,,Klidně mi to řekni, Aro mi nemůže číst myšlenky.''

,,Vážně?'' Usmála jsem se. Opatrně přikývl.

,,Víš, táta se mě nikdy nevzdal, zrovna, když se seznámil s Elenou, tak jste mě unesli.'' Zalhala jsem mu. Zamračil se, ale nic neříkal a zase se sklonil. Opět se jemně rty otřel o moje hrdlo a zlehka políbil. Ztuhla jsem a rychle švihla pohledem po ostatních, kteří tu byli. Nikdo si zatím ničeho nevšiml…snad.

,,Hodláš nás prozradit?'' Sykla jsem na něj.

,,Ale já si nemůžu pomoct.''

,,Bože…'' Vydechla jsem a on si mě k sobě ještě víc přitiskl.

,,Promiň, ale já už to dýl nevydržím.'' Zašeptal a udělal něco, co nesměl. Přiblížil se svými rty k mými, otřel a rychle spojil. Rychle jsem ho od sebe odtrhla a hodila po něm zděšený výraz. Ohlédla jsem se okolo sebe a s potěšením zjistila, že se na nás nikdo nedíval. Udělal se mnou pár otoček a zase jsme se ladně proplétali davem tančících párů.

,,Víš jaký jsme měli štěstí?! Já tě snad uškrtím za ten risk.'' Sykla jsem na něj.

,,Promiň, ale umělec miluje své dílo.'' Uchichtl se.