Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hotel Tentation - 38. kapitola

Hotel Tentation - 38. kapitolaVelké odhalení...

38. kapitola

Chystala jsem se ke Sue. Sbalila jsem si pyžamo s medvídky a nějaké dobroty a pak se šla připravovat do práce. Před pyžamovým večírkem mě čekala šichta v restauraci. Jak se říká, nejdřív práce, potom zábava.

V prádelně jsem si vyzvedla čistou uniformu a zamířila do šatny.

„Ahoj, Bello,“ pozdravil mě Keith.
„Ahoj.“ 
„Jak se máš?“
„Dobře, dlouho jsem tě tu neviděla,“ řekla jsem a zapínala si vestičku.
„Byl jsem pryč. Rodinné záležitosti,“ dodal, když jsem se chtěla zeptat.
„Aha. Všechno v pořádku?“
„Jo. A teď hurá do práce.“

Bylo to divné. Mluvili jsme spolu, ale stejně mi to připadalo zvláštní… křečovité. Ale asi se není čemu divit.

Směna tentokrát utekla docela rychle. Kolem desáté utichl největší frmol a pak už to šlo raz dva.

Doma jsem se dala trochu do pucu, abych nedělala ostudu. Vzala jsem tašku a zašla ještě za Edwardem. Holky mě u něj měly vyzvednout a pak společně pojedeme ke Sue. Bylo to sice kousek, ale prý je hnusně, tak se svezeme. Proč bych měla protestovat.

„Už jdeš?“ zeptal se Edward.
„Za chvíli, jdu se ještě rozloučit.“ Sedla jsem si mu na klín a objala ho kolem krku. Políbili jsme se.
„Moc tam nezlobte.“
„My jsme hodný holky,“ mrkla jsem na něj.
„Jo, já vím.“ Radši jsem neřešila jeho tón. „Dneska budu spát sám,“ řekl a znělo to, jako by si stěžoval.
„Tak já ti donesu pivo a pustím televizi,“ navrhla jsem. Vykulil oči.
„Cože?“
„To mi poradila Sue. Mám ti dát pivo, pustit televizi a jít si užít trochu holčičí zábavy.“
„Dobrá rada, ale mě se tak lehce nezbavíš.“ Znovu se přisál na mé rty. V tu chvíli jsem měla chuť hodit nějaký holčičí mejdan za hlavu a zůstat tu s ním.

Vyrušilo nás až diskrétní odkašlání.

„Na to, co dokážeš, jsi enormně nevnímavý,“ vrtěla hlavou Alice. „A můžeš za to ty.“ Ukázala na mě prstem.
„Neukazuje se, Alice.“
„Připravena?“ Nakráčela dovnitř Rose. „Pusť ji, ať můžeme jít.“

Edward mě naposledy políbil. Popřál nám příjemnou zábavu a ani jsem nedošla ke dveřím a už se věnoval počítači. Budu mu strašně chybět, pomyslela jsem si sarkasticky.

×××

Vzala jsem ze skleněné mísy bramborový lupínek s paprikovou příchutí, okamžik si ho prohlížela a pak vložila do úst. Chvíli jsem chroupala a vzala si další.

„Už jste spolu spali?“ vyzvídala Rose na Sue. Ta zrudla jako pivoňka. Rosalie zahýbala obočím, až jsme se rozesmály.
„Jakej je?“ ptala se tentokrát Alice.
„Skvělej,“ přiznala kamarádka.
„Jako bych to nevěděla,“ usmála jsem se.

Bylo fajn užít si trochu holčičí společnosti. Tlachaly jsme o klucích, dvě z nás mlsaly a pily koktejly, které nám Rosalie zručně namíchala, čímž mě ohromně překvapila, lakovaly jsme si nehty, česaly vlasy. Prostě holčičí večer.

Na završení toho všeho jsme si pustily Lásku nebeskou, která do domku přinesla skoro vánoční náladu. Ono stačil pohled ven. Byla sice tma, ale na oknech se lesky kapky deště, který pomalu ustával. Klasické počasí zdejšího podnebí, ale i tak jsem se neubránila povzdechu.

Za chvíli přijde sníh a s ním i ty Vánoce. Ale zase proč ne, Vánoce jsou fajn.

Ve dvě jsme se Sue usnuly. Měly jsme připravené takové provizorní ležení v obýváku na zemi, vystlané spoustou dek a polštářů. Po tom, co jsem se posilnila alkoholem, jsem spala jako miminko. Bohužel ne dlouho. Můj močák má omezenou kapacitu a o slovo se přihlásil už po čtvrté hodině.

Sue zase chrápala, vážně jsem doufala, že to má na svědomí alkohol, protože jinak budou mít s Jasonem dvě ložnice. Alici s Rose jsem nikde neviděla, nejspíš si skočily na lov.

Došla jsem si na záchod a v kuchyni rovnou doplnila tekutiny.

Vylemtala jsem celou sklenici vody. Když jsem ji chtěla postavit, vrazila jsem do džbánu, ve kterém jsme měly vodu s citrónem, a celý ho na sebe vylila. Paráda.

Měla jsem mokrý jak vršek, tak i kalhoty. Takže převlíknout. V tom zmatku v pokoji jsem nemohla svršky, co jsem v nich přijela, najít. Musela jsem si půjčit něco od Sue.

Vklouzla jsem k ní do pokoje. Otevřela jsem skříň, pak jsem si došla rozsvítit lampičku, abych vůbec něco viděla, a očima přejela police. Trička byla úplně nahoře.

Jedno jsem popadla, ale nešlo mi vytáhnout. Zabrala jsem trochu víc a pak jsem měla co dělat, abych uhnula. Spolu s tričkem na mě spadla dřevěná krabička, která se dopadem otevřela, a obsah se rozlétl kolem. Byla to rána jak z děla. Automaticky jsem si přiložila ukazovák na rty, pššt.

Čekala jsem, že přiběhne Sue, aby zneškodnila vetřelce, ale bylo ticho.

Svlékla jsem si mokré pyžamo, navlíkla Sueino tričko a teprve pak se sehnula k té havárii.

Papíry, medailónek, krabička od nějakého šperku…

Chtěla jsem to jen uklidit a vrátit to zpět, ale zaujalo mě jedno přání. Mickey Mouse s myškou Minnie se na mě usmívali z přední strany a drželi dort s velkou svíčkou ve tvaru trojky, ale proto jsem se na to nedívala. Mou pozornost upoutal text na zadní straně.

Všechno nejlepší, miláčku.

máma a táta

Šest slov, úplně obyčejných a naprosto běžných na narozeninových přáních. Ale… to písmo.

Poznala jsem ho hned ani chvíli jsem o tom nemusela přemýšlet. Stejný sklon, stejně oblá písmena a velká klička u j.

Srdce se mi rozbušilo, ruce rozklepaly. Je to možné? Může to být Sue? Je Sue můj sourozenec, moje sestra?

Zírala jsem na to přání, jako bych tam mohla vyčíst odpovědi. Přitom už jsem je znala.

To Sueina matka měla poměr s tátou. Vždyť to bylo logické. Bydlela taky v hotelu a pak otěhotněla a odjela.

Sue je moje sestra!

Ještě chvíli jsem jen koukala. Vyrušila mě pila mé nové sestry. Páni, stejně jsme jimi vždycky tak trochu byly.

Uklidila jsem přání a následně i celou krabičku a šla si lehnout. Dívala jsem se na Sue a nemohla tomu uvěřit.

Tu noc už jsem neusnula. Přemýšlela jsem, co s tím. Mám říct našim, že vím, kdo to je? Měla by to vědět Sue, když většinu svého života oplakává své rodiče? Nevěděla jsem, co dělat. Panebože, tohle je šílené. Tak Sue, moje nejlepší kamarádka, je moje sestra. Musela jsem si to pořád opakovat v hlavě, protože mi to přišlo neuvěřitelné.

K rozhodnutí co dál jsem došla při rozednění, když se vrátily holky. Potichu se převlékly do pyžam a zalezly do dek, jako by tam strávily celou noc. Musely vědět, že nespím, ale nic neřekly.

Usoudila jsem, že bude nejlepší poradit se o tom s Edwardem. Nerada bych se dostala do dalšího konfliktu s našima.

Ale nevěděla jsem, jak dlouho to vydržím tajit. Jak se mám chovat ke Sue, když vím tohle?!

Celé ráno jsem na Sue koukala, až se mě s výrazem jsi-blázen ptala, co se děje. Pokaždé jsem odvětila, že nic, a vrátila se k vločkám s mlékem.

Alice mě pozorovala s vědoucím úsměvem. Určitě všechno viděla. Naštěstí jsem věděla, že je na ni spoleh a nic neprozradí.

Pomohly jsme Sue trochu uklidit a odebraly se zpět do hotelu.

Musela jsem se držet, abych hned při příchodu rodičům neřekla tu, pro mě šťastnou, novinku, kterou vlastně znali. Bylo to tak těžké.

Šla jsem si vybalit a převléct. Nemohla jsem se dočkat, až to povím aspoň Edwardovi. Ten si s tím poradí a poradí i mně. Přesně to potřebuju. Radu.

×××

„Sue je tvoje sestra?“ zopakoval to, co jsem mu oznámila.

Seděla jsem u Edwarda na posteli, zády opřená o pelest a jeho měla vedle sebe. Jen jsem přikývla. „Jak jsi na to přišla?“ V jeho hlase zazníval lehce nedůvěřivý tón. Možná si myslel, že jsem se zbláznila a prostě si to vymyslela.

Pověděla jsem mu tedy o té krabičce, přání ke třetím narozeninám a shodě písma.

„Seš si jistá?“
„Stoprocentně,“ kývla jsem.
„Vidíš, jak byla blízko.“
„Co mám dělat?“ vyhrkla jsem netrpělivě.
„Co bys chtěla?“ opáčil.
„To je právě to. Já nevím. Teda je jasný, že bych chtěla, aby se to dozvěděla, ale… Nevím, jestli je to správné. Mám ještě v živé paměti, jak to dopadlo posledně.“ Na chvíli jsme se odmlčela. „Naši měli asi pravdu. Akorát jí to ublíží. Vždyť ona si myslí, že jsou její rodiče mrtví, že má jen babičku a teď najednou tohle?“
„Nejsem ten, kdo by ti měl radit,“ řekl Edward a stiskl mi ruku, kterou jsem měla položenou na jeho stehně.
„Ale já potřebuju nějakou radu, jinak zase udělám botu a všechno půjde do háje,“ zoufala jsem si.
„Nemůžu ti radit s tím, jak s tím naložit, ale můžu ti poradit, co dělat, abys zjistila, jak se rozhodnout.“
„No tak povídej?“ Netušila jsem, kam tím míří, ale cokoliv mi v tu chvíli přišlo vhod.
„Promluv si s tátou.“
„Cože?“ vykulila jsem oči. Takovou radu jsem teda nečekala. 
„Řekni mu, co jsi zjistila, a společně určitě něco vymyslíte.“
„Ale…“ namítla jsem.
„Jeho se to taky týká.“

Jo, to má pravdu. A ne jen jeho. Co by na to asi řekla mamka?

×××

Nevěděla jsem jak na to. Popravdě jsem se hodně obávala tátovy reakce. Ale já to přece neudělala schválně. Slíbila jsem, že to nechám být a taky nechala. Nemůžu za to, že na mě vypadla ta skříňka. Vlastně můžu, ale nepřímo. Neměla jsem o ní ani tušení. Byla to jen hloupá náhoda. Náhoda, díky které vyplula na povrch celá pravda.

Počkala jsem si, až budu s tátou sama. Chtěla jsem to probrat nejdřív s ním a pak to případně oznámit mámě, ale to bych raději nechala na něm. Už takhle jsem z toho byla šíleně nervózní.

Táta se zrovna vrátil z práce. Shodil sako, povolil kravatu a rozepnul horní knoflíček košile. Jeho první cesta vedla do kuchyně k lednici, odkud si vytáhl studené pivo v plechovce.

„Tati?“ 
„Ano?“ Plechovka pšoukla a táta se napil. Na tváři se mu rozlil blažený úsměv.
„Mohla bych s tebou mluvit?“ Stále jsem si nebyla jistá, jak na to, ale doufala jsem, že se k tomu nějak dostanu, pěkně oklikou, samozřejmě.
„Nepočká to? Právě začíná zápas,“ řekl prosebně a očima zabloudil k naší širokoúhlé televizi.
„No, ani ne.“

Povzdechl si a sedl si do křesla.

„Tak povídej,“ vyzval mě.
„Víš, byla jsem o víkendu u Sue…“
„Já vím, je všechno v pořádku?“ Najednou vypadal ustaraně. Kdo ví, na co myslel.
„Jo, teda, jak se to vezme,“ váhala jsem.
„Co se děje?“
„Já už to vím.“ 
„Co víš?“ V očích se mu pomalu objevovalo poznání.
„Sue je moje sestra.“


A je to venku! Jak se s tím, že Bella zná pravdu, vyrovnají její rodiče? A co Sue, dozví se, že její otec je někdo jiný, než myslela?


37. kapitola ϰ SHRNUTÍ ϰ 39. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hotel Tentation - 38. kapitola:

 1 2 3 4 5 6   Další »
54. kiki1
30.03.2013 [22:35]

kiki1Tak Sue mě nenapadla. Aspoň že to neni Edward. Emoticon Suprová kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.03.2013 [13:23]

BadLovelyLucyJá to věděla! Emoticon Teda tušila. Emoticon U této povídky jsem se často sekla, ale aspoň tohle mi vyšlo. Emoticon Jupí! Holky si to pořádně užily. Emoticon Jak já bych se hned přidala. Emoticon Krásný dílek. Moc se ti povedl. Emoticon

10.10.2011 [5:26]

Danca95Ha! Já to tušila, že to bude ona. Vlastně, kdo jinej by to měl být, když taťka v podstatě neustále byl v hotelu a nikam často nejezdil...
Netušim, jestli je zrovna dobrej nápad jí to říkat. Přesně jak Bella řikala, ona už se zžila s tím, že jsou její rodiče po smrti, a teď na ni hned vybalí, že má ještě sestru a tátu? Ale taky je dost možný, že ona už to dávno ví.. I když, to asi ne.. Emoticon
Chudák Edík, zjevuje se tam, jen když ho potřebuješ Emoticon I tu postel mu necháš prázdnou Emoticon
Zajímavá kapitola, jsem zvědavá, jak se tohle vyřeší Emoticon

51. EdBeJa
06.09.2011 [19:54]

EdBeJaHolky byly dobrý, jak zjišťovaly, zda už Sue s Jasonem TO a jakej byl. Emoticon Emoticon Emoticon
Sue - paráda. Jsem fakt ráda, že je zrovna ona Bellina sestra (tušila jsem to už dlouho, že to bude ona Emoticon Emoticon).
Tak co? Dozví se Sue, kdo je jejím pravým otcem? Jsem na to zvědavá... Emoticon
Skvělá kapitolka. Děkuji, Zuzi. Emoticon Emoticon Emoticon

50. Astírie
06.09.2011 [15:08]

Ty jo parádní díleček :D už se nemůžu dočkat pokráčka ...

49. Wera
05.09.2011 [15:08]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon

05.09.2011 [14:15]

KikketkaWow, hezká kapitolka, takže je to nakonec Sue, Emoticon otázka jen zní, řekne jí to nebo ne? A Edward, ten holomek setsakramentsky ví, jak poradit. Je to zlatíčko, ach jo! Nádherná kapitolka a už se nemůžu dočkat další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.09.2011 [21:58]

SemiskaNo, jsem zvědavá, jestli jí to řeknou nebo ne a jak to změní její život... Emoticon Lepšího sourozence by si přít nemmohla. Jsme na to moc zvědavá. Moc pěkně stvořená kapitolka. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

46. MyLS
04.09.2011 [21:40]

MyLSpěkné

04.09.2011 [21:11]

BellaSwanCullen8rýchlo ďalšiu prosím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4 5 6   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!