Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hotel Tentation - 27. kapitola

Hotel Tentation - 27. kapitolaJeště trochu času ve dvou...

27. kapitola

Slastně jsem se protáhla. Bylo to krásné probuzení a to i přesto, že na okna bubnoval déšť a venku byla díky tlusté vrstvě tmavých mraků skoro tma. Možná že to jen dodalo na atmosféře. Člověk měl chuť zalézt pod deku a zůstat tam celý den. Já jsem taky nic jiného neplánovala.

„Už jsi vzhůru?“
„Hmm.“ Podívala jsem se na Edwarda, který právě vcházel do dveří. „Kde jsi byl?“
„Připravoval jsem snídani.“ Měl na sobě jen kalhoty, takže jsem si ho mohla prohlížet. Byl to pohled pro bohy. Ramena měl vypracovaná, ne moc jak nějaký kulturista, prostě tak akorát. Hrály mu na nich svaly a stejně tak na břiše. Pekáč buchet nechyběl.
„Co si mě tak prohlížíš?“
„Říkala jsem si, jak je fajn mít někoho, kdo ti udělá snídani,“ uculila jsem se. 
„Jo, to je fajn,“ souhlasil, lehl si na břicho a natáhl se pro polibek.

„Dobré ráno,“ zašeptal poté, co opustil moje rty.
„Dobré ráno.“
„Jak ses vyspala?“ zeptal se a odhrnul mi vlasy z tváře.
„Moc dobře,“ usmála jsem se spokojeně a obličej víc zabořila do jeho dlaně.
„To jsem rád. Chceš snídani do postele nebo…“
„Určitě do postele,“ nenechala jsem ho domluvit.
„Hned to bude.“

Na podnose mi naservíroval vajíčka se slaninou, ovoce, kávu a džus.

„Páni,“ huhlala jsem s plnou pusou. „To jsem netušila, že jsi takový kuchař.“
„Taky je to moje tajemství,“ mrkl na mě a snědl mi kuličku hroznového vína.

Krásně napapaná jsem se svalila zpět do polštářů. Tomuhle se říká pohodička. Žádný stresy, nechtěný osoby nebo tajemný dopisy. Tak prr, Bello, žádný přemýšlení, to počká do reality. Tady realita není, aspoň mi to tak nepřipadalo, takže si to budu užívat a starosti jdou stranou.

Leželi jsme na gauči, kam jsme se přesunuli z postele. V krbu nám plápolal oheň a já na sobě měla jen Edwardovo tričko. Dívala jsem se do plamenů a hřála se v Edwardově objetí.

Připomnělo mi to mou první návštěvu tady. Ne úplně přesně, ale i tenkrát pršelo a v krbu hořel oheň. Tehdy jsem Edwarda nesnášela. Tedy aspoň jsem si to myslela a nalhávala. Ano, přitahoval mě, to bez debat, ale… však to znáte.

„Na co myslíš?“
„Pamatuješ, jak jsem spadla z koně?“
„Jo, sletěla jsi jako hruška. Už jsem se bál, že sis zlomila vaz,“ odpověděl.
„Ty ses bál? Vážně?“ zeptala jsem se poněkud skepticky.
„Vážně.“ 
„Byls tenkrát jako vyměněnej, takovej starostlivej,“ vzpomínala jsem.
„Protože jsi byla zraněná a pořád stejně nabroušená, a proto jsem ti dal tu pusu.“
„Protože jsem byla zraněná nebo nabroušená?“ Zajímavé téma.
„Nabroušená. Už jsem to nemohl vydržet a ty tvý řeči pořád.“ I teď se mu v očích mihla zlost. Je tak hezký, když na vás chlap žárlí.
„Jo, Jason. Možná bych mu mohla zavolat.“ Edward mě probodl pohledem. „Byl milej.“ Pokrčila jsem rameny.
„Můj brácha je taky milej,“ zavrčel.
„Kterej? Emmett nebo Jasper? Ne, že by jeden nebyl, já jen s kým bych si teda měla vyrazit,“ popichovala jsem ho.
„Zahráváš si s ohněm,“ zašeptal a jeho rty se přitom otřely o mé ouško.
„Vážně?“ provokovala jsem ho.
„Vážně.“

A pak mě bez varování povalil na kobereček před krbem a začal lechtat. Ty jeho rychlý prsty jsem cítila úplně všude. Ječela jsem jako pominutá, ale jakoby mě neslyšel. Pokračoval v tom hrozným mučení a vůbec mu nevadilo, že se pod ním svíjím jako užovka.

„Ne, Edwarde, nech toho, prosííííííím,“ výskala jsem a kdyby se někdo nacházel v našem okolí, nejspíš by si myslel, že mě tu vraždí.
„Ááá, ne!“
„Budeš už hodná?“
„Ne,“ vydechla jsem, on mě nezdolá.
„Jak myslíš.“ A znovu se do toho pustil. A znovu můj ječák.

„Vzdáváš se.“
„Jo, vzdávám se, jen mě už prosím nech.“ Byla jsem vysílená a další dávku bych nezvládla. 
„Jsi si jistá?“
„Jo, nech mě.“
„Dobře, to je hodná holka,“ liboval si.
„A ty jsi pěkně zlobivý kluk,“ zlobila jsem se a lapala po dechu.
„Netušil jsem, že jsi tak lechtivá,“ ignoroval mou poznámku.
„Já taky ne.“ Nestávalo se často, že by se na mě někdo takhle vrhnul.

„Líbil se ti Jason?“ zeptal se náhle.
„Prosím?“ Měla jsem pocit, že jsem asi špatně rozuměla.
„Jestli se ti líbil,“ zopakoval nepříliš nadšeně svůj dotaz. Dokonale mě tím zaskočil. 
„Co je to za otázku?“
„Jen mě to zajímá.“ Pohodil ledabyle rameny, ale pochopila jsem, že je to důležité.
„Popravdě byl milý, šarmantní… vlastně měl všechno, co by takovej správnej kluk měl mít, ale jedna věc mu chyběla.“ Tím jsem si získala jeho plnou pozornost.
„A co?“
„Nebyl jsi to ty,“ usmála jsem se. Edwardovi se po tváři rozlil spokojený a potěšený výraz. „Nikdo není jako ty. Stačí?“
„Miluju tě.“
„Já tebe taky, ale na podobný věci se mě už radši nikdy neptej.“
„Dobře. Víš, co bych si teď přál?“ Začal se lísat.
„Netuším.“
„Tak to ti to ukážu.“

Jeho ukázka byla víc než názorná. Dokonce jsem zapojila i pár svých nápadů a výsledek byl na jedničku podtrženou a ještě s hvězdičkou.

Propleteni jeden do druhého jsme leželi před krbem. Připadala jsem si trochu jako v nějakém romantickém kýčovitém filmu, ale nebylo to nijak nepříjemné, jako by tomu tak bylo v každé jiné situaci. Spíš naopak. Nechala jsem se hladit po holých zádech, mlčeli jsme a užívali si přítomnosti toho druhého.

V ten okamžik jsem si nepřála nic jiného než tak zůstat navždy. No, možná by neškodilo něco k snědku, ale… já vím, jsem šíleně neromantický člověk.

A tak se Edward zvedl, aby se postaral o svou milovanou nejmilovanější. Přece by nedopustil, aby mu Bellinka umřela hlady.

×××

Neděle přišla až nechutně brzy. Proč ten čas letí, jen když o to člověk nestojí? Nejradši bych protáhla každou sekundu na hodinu, každou minutu na den.

Dopoledne jsme se šli projít do lesa. Déšť v noci ustal a kromě promáčené půdy po něm nezůstaly jediné stopy.

Vedli jsme se jen tak za ruku, povídali si, smáli se, bylo to skvělé, avšak konečné.

„Zařídím ti u Rose volné víkendy a budeme jezdit sem.“
„Ne, to nejde. Musím taky občas pracovat,“ namítala jsem.
„Ale to nemusíš, jsi moje přítelkyně.“
„To nic neznamená. Dál budu dělat v restauraci a nechci žádné výhody,“ upozornila jsem ho.
„Dobře, zapomeň na to.“ Obrátil ruce dlaněmi dopředu.

×××

„Bylo to krásný, děkuju.“ Objímala jsem Edwarda okolo krku a on měl položené dlaně na mých bocích. Loučili jsme se u mě v pokoji, kam mi pomohl s taškou. Nechtěla jsem ho pustit. To, že byl se mnou, znamenalo, že víkend ještě pokračuje a můžu si ještě dovolit nemyslet.

Znovu jsme se políbili, ale tentokrát nestihli polibek dokončit.

Někdo zaklepal na dveře a než jsem stihla byť jen sundat ruce z jeho ramen, otevřely se dveře.

„Ach, promiňte.“ Mamka se zdála zaskočená. Nemůže se divit, když sem tak vtrhne.
„Ano, mami?“
„Chtěla jsem se jen zeptat, jestli tu Edward zůstane na večeři.“ No ne. Já zírám. Vděčně jsem se na ni usmála.
„Děkuju za pozvání, ale měl bych jít domů. Musím se ještě stavit v kanceláři.“
„Dobře. Bello, tak se s Edwardem dohodni na jindy,“ navrhla a odešla.
„Musíš?“
„Půjdu. Uvidíme se zítra?“ Kývla jsem a vlepila mu ještě jednu pusu.
„Musím se s tebou přece domluvit na večeři,“ mrkla jsem na něj. Pak jsem ho vyprovodila ke dveřím, kde jsme se ještě políbili a byl pryč.

„Děkuju, mami.“ Objala ji.
„Nemáš zač. Je to hodný kluk. Jednala jsem ukvapeně.“
„Je skvělý.“
„Však taky záříš jako sluníčko. Za chvíli bude večeře. Dáš si se mnou? Táta šel s kluky na karty,“ oznámila mi.
„Ráda.“

Byla jsem ráda, že jsem se tátovi vyhnula. Protože víkend skončil, aspoň pro mě, a začala jsem opět dumat nad těmi dopisy. Čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem v tom viděla tátovu nevěru. Bylo to jasné jako facka. Ale copak se s ním teď můžu normálně bavit, když vím něco takového?

Po očku jsem koukla na mamku. S úsměvem se motala kolem sporáku a v hrnci míchala něco báječně voňavého. Ona to určitě neví. A já nemám právo něco takového prozradit. Nesmí se to dozvědět. Ublížilo by jí to a to nechci. Nic takového si nezaslouží.

Povzdechla jsem si. Je to kříž.

„Je ti něco?“ ptala se hned máma.
„Ne, jen jsem…“
„Myslela na Edwarda?“ Jo, to by šlo.
„Ano. Byl to krásný víkend.“
„To jsem ráda. Připrav, prosím, stůl.“ Obdařila jsem ji úsměvem alá všechno je ok a dala se do prostírání.

Po večeři jsme si sedly do obýváku a povídaly si. Máma se ze mě snažila vytáhnout něco ohledně právě prožitého víkendu, ale moc sdílná jsem nebyla. Ne všechny zážitky byly publikovatelné a těch, co bych jí prozradit mohla, moc nebylo.

Raději jsem odvedla řeč jinam. Ptala jsem se na paní Johnsonovou, Sueinu babičku. Už jsem ji dlouho neviděla, tak bychom tam mohly s mamkou zajít třeba na návštěvu.

Nakonec jsme si i bez svěřování hezky popovídaly, mamka mě nezapomněla upozornit na neustálou přítomnost Edwardovy bývalky tady v hotelu. Na tuto informaci jsem mohla jen pokývat hlavou a zatnout pěsti, abych nezačala nadávat.

K lahvi bílého, které jsme si rozdělaly, jsme si pustily film a o půlnoci jsem šla spát.

 


 

Má Bella najít odvahu a promluvit si s tátou nebo je lepší nechat to zatím být?


26. kapitola ϰ SHRNUTÍ ϰ 28. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hotel Tentation - 27. kapitola:

 1 2 3 4 5   Další »
50. ChantalleBooker
10.12.2017 [13:43]

Ať ho nechá. Každý nemůže být monogni jako upíři. Emoticon

49. kiki1
30.03.2013 [19:05]

kiki1Krása. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.03.2013 [11:17]

BadLovelyLucyJé u krbu. To je krása. Emoticon Moc hezký dílek. Jsem napnutá jako kšandy. Emoticon

21.09.2011 [11:36]

Danca95Aaaaaaaaaaaaaaaaaa! To je tak krásný, že člověk neví, co napsat. Mohlo by proběhnout víc takovejdlech rozhovorů, mezi Bellou a Edwardem, kdy se vracej do minulosti, ještě když se nesnášeli. Tohle vysvětlování, proč co kdo udělal, se mi moc libí. A taky by mohlo proběhnout víc takovejch víkendů! Uteču tak krásně od týhle ošklivý reality Emoticon Ještě že mě nikdo nemůžu vidět, protože dycky sedim a culim se do monitoru jak debil Emoticon Zajímavý, co s člověkem dokážou udělat jen debilní písmenka Emoticon
Být na Bellině místě, tak bych neváhala a šla okamžitě za tátou. Nesnesla bych tu nejistotu. Chtěla bych vědět okamžitě, co to má znamenat, i kdyby to mělo za následek, že s ním už nepromluvím. Takhle může vymýšlet spoustu scénářů, trápit se, a při tom by to mohlo být naprosto bezdůvodně. Aspoň já bych to udělala, ale Bella je trochu jiná no. Emoticon Aaaaaa! Já chci taky takovej víkend! Emoticon Emoticon Jdu na další! Krásnááá kapitola! Až na ty dopisy, ale tak, zas všechno nemůže být růžové, že? Emoticon Emoticon

12.08.2011 [11:49]

KikketkaAch, moc se mi líbí, jaký milující a dokonalý Edward se nám z toho nerudného vyklubal! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

45. Kačka
04.08.2011 [16:26]

Ať si nejdřív Bella přečte všechny dopisy Emoticon Emoticon Emoticon

02.08.2011 [12:11]

TerisekkTak jsem nakonec zvědavá, kdo se vyklube za tu milenku. Nemám nejmenší tušení. Nevím, jestli by Bella ty dopisy měla nechat být asi ne. Co takhle si přečíst všechny, třeba se něco dozví...? Emoticon

24.07.2011 [17:04]

eMCullenBella a Edward... No prostě dokonalý pár. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
No a co se týče Charlieho... Já bych to nechala plavat. Belle do toho nic není. Uričtě ji to bude lákat se zeptat, ale už je to přece nějaký ten pátek, kdy ty dopisy byly napsané a proč by se měla zabývat minulostí? Emoticon Možná by neuškodilo, kdyby jen něco opatrně naznačila, ale aby za ním přiběhla a zeptala se, jestli byl nevěrný mámě, to určitě ne. Emoticon
Takže zatím bych to nechala být.
P.S.: Úžasná kapitola! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

42. kikuska
23.07.2011 [20:06]

Ja by som na Bellinom mieste kašľala na tie listy. Podľa mňa ju do toho nič nieje. Jasné, je ich dcéra, ale toto je len medzi nimi. No, aspoňže víkend si Bella užila a myslím, že nebola sama... Krásna kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

41. EdBeJa
23.07.2011 [18:30]

EdBeJaBella a Edward - oni jsou tak sladcí. Emoticon Já bych si teda s otcem promluvila. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4 5   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!