Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hotel Tentation - 23. kapitola

Hotel Tentation - 23. kapitolaRozhodování, večeře a nocování...

23. kapitola

Večeře u Cullenů. Večeře s Edwardovými rodiči, s celou rodinou. To se mi honilo hlavou po celý zbytek směny a i chvíli po jejím ukončení.

Měla jsem Cullenovy ráda. Byli to milí lidé, ale od té doby, co jsme s Edwardem spolu, jsem s nimi, pokud nepočítám Edwardovy sourozence, nemluvila a… bude to jako by mě už přivedl do rodiny. Přitom spolu nejsme zatím nijak daleko. Jsme teprve na začátku a to je na nějaké rodinné večeře brzy, no ne? Na to bude ještě spousta času potom.

Ale na druhou stranu bylo hloupé to odmítat. Co když už o tom Alice rodičům řekla a oni s tím počítají. Budu pak vypadat jako ta, co chodí s jejich synem a odmítá se sejít s nimi.

Byla jsem bezradná, rozpolcená a přitom vlastně o nic nešlo. Jedno jídlo. Určitě výborné, protože ho bude připravovat Emmett, což je vlastně plus a pomyslné váhy se naklonily víc ke straně pro. Ale pak se zase ozvala druhá strana a tak jsem to vzdala a šla se poradit za tím nejpovolanějším. Vždyť se ho to taky týká.

Dvakrát jsem rázně klepla kotníkem na dveře a po tlumeném dále vešla.

„Jistě, ano, vím, co jsme objednali, ale jak už jsem řekl, přišlo nám o padesát kusů méně,“ říkal Edward do telefonu a třel si kořen nosu. Když mě zahlédl, pokynul, abych si sedla.

Byl na něj krásný pohled. Uzel na kravatě měl povolený, horní knoflíček rozepnutý, vlasy rozcuchané, jak si do nich vjížděl neklidnými prsty… byl k sežrání.

Místo na židle umístěné pro návštěvy na druhé straně stolu, jsem si sedla přímo Edwardovi na klín.

„Ne, potřebuji všechny.“ Nemohla jsem se udržet a políbila ho na tvář. Volnou rukou mě objal v pase a pozorně naslouchal osobě v telefonu.
„Vaše důvody mě nezajímají. Já si objednal zboží a tak ho taky chci. Pokud do zítřka nedostaneme sto kusů, měníme dodavatele. Nashle,“ řekl rázně a zavěsil.

„Problémy?“
„Nic vážného. Rád tě vidím,“ usmál se. Uvnitř mě se něco zachvělo.
„Já tebe taky.“ Přitiskla jsem svá ústa na jeho.

Po dlouhatánském polibku jsem se mu opřela o rameno a nechala se hladit po zádech.

„Chtěla jsem s tebou o něčem mluvit,“ začala jsem.
„To zní vážně,“ poznamenal.
„Nemáš tušení.“
„Tak povídej,“ vyzval mě a nepřestával v hlazení. Občas mi prsty prohrábl vlasy, zavadil nosem o mé temeno. Takhle to má vypadat, pomyslela jsem si. Bylo mi úžasně.
„Byla za mnou Alice a pozvala mě zítra na večeři.“
„A potřebuješ můj souhlas?“ zeptal se. Cože?
„No to ani náhodou. Ty si myslíš, že bych potřebovala tvůj souhlas k tomu, abych mohla jít s někým na večeři?“
„Tak když se ptáš?“
„Ne, nepotřebuju tvůj souhlas,“ rozčilovala jsem se. To mě teda naštval. Chtěla jsem se zvednout a posadit se tam, kam jsem původně měla.
„Jen se nerozčiluj. Dělal jsem si srandu,“ tiskl mě k sobě a moje protesty nebral v potaz. „Tak co s tou Alicí?“
„Ty si koleduješ.“ Odpovědí mi byly jen veselé ohníčky v zelených očích. „Alice mě pozvala na večeři k vám. Abych to specifikovala, na rodinnou večeři.  A já nevím, jestli jít nebo ne.“
„Na rodinnou večeři? A proč o tom nic nevím?“
„Na to se ptej své vykutálené sestry. Nicméně mi dala na výběr. Můžu nebo nemusím jít,“ nastínila jsem svůj problém.
„Ode mě chceš radu?“
„No nejseš ty nějak chytrej?“ zaironizovala jsem si.
„Jsem, já vím. Co bych ti tak poradil.“ Chvilku přemýšlel, spíš to předstíral a pak mě objal a zašeptal do ucha: „Byl bych moc rád, kdybys šla.“
„Vážně?“ pochybovala jsem.
„Naprosto.“
„Rád bych tě oficiálně představil rodině jako svou přítelkyni.“ Wau, tak to je něco. Musím přiznat, že jsem v tu chvíli byla nesmírně potěšená a tak nebylo divu, že jsem na tu večeři kývla.

×××

Trochu vyděšená jsem s Edwardem po boku vcházela do obrovského apartmá Cullenových. Večeře se měla odehrát tam, v krásné jídelně sladěné do béžových barev.

Moje nervozita se projevovala celé odpoledne. Na radu Alice jsem si dala relaxační koupel. Možná jsem to trochu přehnala s pěnou, takže jsem místo koupele měla takovou koupelnovou pěnovou párty. Potom jsem strávila asi hodinu u skříně. Ne, že bych v ní měla tolik oblečení, to vůbec ne, ale nemohla jsem se rozhodnout, jestli si vzít šaty, mé jediné, sukni, mou jedinou nebo kalhoty, kterých mám teda víc.

Co bude nejvhodnější pro představení rodičům?

Nakonec jsem vybrala černou sukni a k ní tmavě zelenou košili s krátkým rukávem. Kriticky jsem se prohlížela v zrcadle a usoudila, že víc s tím asi nenadělám. Ještě něco provést se svým obličejem. Moc jsem se nemalovala, ale tahle událost si vyžadovala aspoň řasenku.

Ve výsledku jsem použila maskaru, trochu růže na tváře, abych nebyla tak bledá a maličko lesku na rty. Vlasy jsem párkrát projela hřebenem a nechala je rozpuštěné. Lepší už to nebude a horší to může být vždycky.

Obula jsem si lodičky a pak čekala, až se pro mě staví Edward.

Neklidně jsem klepala prsty o kolena, pak jsem se natáhla pro medvěda a uhlazovala mu mírně rozježenou srst. Opravdu důležitá práce.

Edward přišel přesně na minutu a mohli jsme vyrazit. Křečovitě jsem se chytila jeho ruky a odmítala ji pustit. Jsi blázen, Bello. Obyčejnej cvok, říkala jsem si, ale nedokázala jsem se ovládnout.

„Nejdeš na popravu,“ uklidňoval mě Edward.
„Já vím,“ pípla jsem a znělo to skoro jako poslední sbohem.

Jako vždy jsem zbytečně přeháněla, jak se ukázalo vzápětí.

Cullenovi mě přivítali jako starou známou, Esmé si se mnou sedla na gauč a vyptávala se na rodiče, Carlisle na to, jak se mi tu líbí a tak podobně.

Jak jsem očekávala, Emmett uvařil nepřekonatelnou večeři, kterou však ostatní, podle mě, dostatečně neocenili. To se dělá, jen se v jídle povrtat a odstrčit talíř? V Emmettově jídle… Ne, nedělá. Byla jsem jediná, kdo talíř úplně vybílil. Edward snědl svou porci, ale neprojevil dostatečné nadšení.

Jako dezert připravil Emmett čokoládový dort s karamelem, kterého jsem spořádala minimálně polovinu. No, musela jsem to být já, když ostatní ani neochutnali.

Bylo mi trapné ptát se jich, proč nejedí, ale Edwarda se pak určitě zeptám, protože tohle není normální.

Připadala jsem si, jako bych byla prostě na večeři u známých. Bylo to fajn. Jasper mě pozval na koně, prý už jsem se dlouho neukázala. Neukázala jsem se od té nehody, to je pravda, ale ráda bych se za těmi čtyřnohými krasavci zase podívala. Alice byla neuvěřitelně milá a klidná. Vůbec ne dotěrná, jak se v poslední době předváděla. Rose to všechno z povzdálí s úsměvem pozorovala a Emmett šaškoval jako vždycky. Prostě všechno při starém.

Edward mi stál neohroženě po boku, připravený bít se za mě třeba s celým světem. Hahaha. To bych ráda viděla.

„Tak to nebylo tak strašný, ne?“ přitočila se ke mně Alice, když jsem si nalévala vodu.
„Dobře, nebylo. Ale mohlo,“ dodala jsem, aby to nevypadalo tak, že měla pravdu ona.
„My lidi nežereme, takže můžeš být klidná.“
„Já vím. Bylo to fajn, Alice. Děkuju.“
„Nemáš zač,“ mrkla na mě a šla cukrovat s Jasperem.

×××

„Já jsem tak přecpaná,“ zabědovala jsem a svalila se na Edwardovu postel.
„Není divu, po tom, co všechno jsi do sebe natlačila.“
„Vyčítáš mi snad, že moc jím?“ zvedla jsem zvědavě obočí.
„To rozhodně ne,“ odmítl rázně mé nařčení.
„Někdo musel jíst, když tvá rodina ne.“
„Jak to myslíš?“
„Copak sis nevšiml, jak všichni jen párkrát dloubli vidličkou do talíře a byl konec?“
„To se ti jen zdálo,“ mávl rukou.
„To teda ne, nejsem slepá. A Emmett se opět překonal, bylo to výtečné a všem je to jedno.“
„Není jim to jedno, jen…“ odmlčel se.
„Jen co? Tak mi to pověz,“ vyzvala jsem ho.
„Rád bych, jenže… Bello, když ti slíbím, že jednou ti všechno řeknu, necháš to teď být?“ Tvářil se vážně, ani náznak veselého úsměvu, který mu hrál na tváři ještě před pár minutami.
„O co jde? Jsou nemocní?“ vyděsila jsem se.
„Ne, jsou v pořádku, ale mám strach,“ přiznal a sedl si vedle mě.
„Z čeho?“ Natáhla jsem se pro jeho ruku a propletla si s ním prsty. Když měl Edward z něčeho strach, tak to muselo být skutečně závažné. On, takový suverén.
„Nechci tě ztratit. Ne tak rychle.“ Dívala jsem se na něho a překvapeně mrkala.
„Není důvod, jsem tu s tebou a budu.“ Nadechla jsem se a pak řekla to, co ještě nikdy. „Miluju tě.“

Stočil na mě svůj pohled a pousmál se. Přitáhl si mě do náruče a políbil do vlasů.

„Taky tě miluju.“

Pak jsme se políbili. Nejdřív něžně, tření rtů o rty. Později polibek nabíral na intenzitě. Položila jsem se do měkkých polštářů a nechala se hladit a laskat. Jeho neklidné ruce mě připravily o tričko a šikovně se dostaly pod podprsenku. Všechny jeho doteky a polibky jsem mu s nadšením oplácela. Ovšem jen do doby, než mi začal rozepínat kalhoty.

Zapojila jsem veškeré sebeovládání, kterého jsem byla schopna a jeho ruku zastavila.

„Co se děje?“ zašeptal a líbal mě na krku.
„Nejde to,“ vydechla jsem. Pozorně se na mě zadíval. Oči měl tmavě zelené, jako dva smaragdy, vpíjel se do mě pohledem a čekal na vysvětlení.
„Jsi zadaný.“
„S tebou.“
„Ne, Edwarde. Ona o tom ještě neví. Tohle by nebylo správné. Musíme toho nechat.“ Těžko říct, jestli jsem přesvědčovala jeho nebo sebe. „I takhle jsem ta, která tě přebrala jiné holce. Nechci ji až tak podvést.“

Bylo tak těžké dát na rozum a potlačit to, co mi říkalo mé tělo. Tolik jsem Edwarda chtěla, ale nešlo to. Zatím ne. Ať už jsem Přísavku jakkoliv nesnášela. Tohle si nezaslouží. Dovedla jsem si představit, jaké to pro ni bude, až se dozví, co se tu za dobu její nepřítomnosti stalo. Nemohla jsem dovolit, aby ji Edward podvedl takhle moc. Zní to hloupě, vím, ale netuším, jak líp to vysvětlit. Vždyť máme všechno před sebou. Není kam spěchat. Aspoň se zatím víc poznáme.

„Dobře, počkáme,“ povzdychl si a řekla bych, že jsem v jeho obličeji zahlédla záblesk zklamání, ale nemohla jsem mu to mít za zlé. I já jsem si připadala ochuzená. Ošizená o něco moc krásného. O něco, po čem jsem moc a moc toužila. Ale přijdou další a další noci, které budeme spolu.

„Děkuju. Bude to tak lepší.“ Líbla jsem ho a stulila se mu na hrudi. Edward přes nás přehodil deku a zhasnul lampičku na nočním stolku. Pokojem se rozlila tma.

Zavřela jsem oči a pomalu se nořila do hlubin sladkého spánku.

„Miluju tě,“ zaslechla jsem a pak definitivně usnula.

Stála jsem uprostřed hotelové haly. Byla jsem tam jen já, Cullenovi a Sylvie. Stáli v kruhu kolem mě a tvářili se hrozivě. Ani jsem si nevšimla, že se ke mně Sylvie přiblížila. Stála teď přímo přede mnou.

Vykřikla jsem zděšením. Oči měla krvavě rudé, bělostné zuby vyceněné. Uchopila mě bolestivě za ramena a skláněla se nade mnou.

„Nedělej to. Nech ji jít,“ ozval se Edward.
„Ona mi tě vzala. Nic jiného si nezaslouží,“ zněla její odpověď doprovázená temným vrčením.
„Sylvie. Promluvíme se.“
„Ne, na to už je pozdě. Řekni sbohem.“ A bez dalších řečí mě kousla do krku.

Řvala jsem jako na lesy. Já nechci umřít!

 


Tak co? Trocha romantiky, možná trochu víc, ale užívejte, dokud to jde. :)


22. kapitola ϰ SHRNUTÍ ϰ 24. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hotel Tentation - 23. kapitola:

 1 2 3 4 5 6   Další »
56. ChantalleBooker
10.12.2017 [9:38]

Něco takového, jako ten sen, čekám i v realitě. Moc mi nejde do hlavy, jak může být upír hloupej, takže počítám, že se brzy ukáže, jaká je Sylvie doopravdy.

55. kiki1
30.03.2013 [17:21]

kiki1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.03.2013 [10:10]

BadLovelyLucyAch joooo... já chci víc romantiky. Emoticon Víc a víc. A je mi jasný, že brzo nebude vůbec nic. Ach jo. Emoticon Kapitola byla nádherná. Sice malinko zmatená, ale super. Emoticon Emoticon

53. Kačka
04.08.2011 [14:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

52. Kikketka
19.07.2011 [15:56]

Jejda, tak vecere nam nedopadla spatne, jen to co nasledovalo... Bella je moc cestna Emoticon a pritom ji prisavka bude chtit zakousnout... Uz se ji o tom i zda... Emoticon Dokonala kapitolka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

51. Mayla
12.07.2011 [20:53]

MaylaKrásne :) len si prosim ta, davaj pozor na take blbosti, ako napr., ze na veceru odchadzala v bluzke a sukni a neskor jej Ed vyzliekal tricko a gate..dost to rusi inac pozitivny dojem :)

12.07.2011 [13:30]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.07.2011 [10:51]

Danca95Já se snad rozpustim, jak sněhulák na jaře! Já ho chci vážně domů! Oproti tomu Edwardovi, kterýho si nám představila na začátku, je tohl přesnej opak. Achjo, živě jsem si dokázala představit ten jeho telefonát, to jak tam sedí, s tou kravatou a rozeplým knoflíčkem. Bejt na Bellině místě, taky bych si do toho křesla nešla sednout. Jo, náš pan šéf je prostě kus. Emoticon A jak se Bella hned rozčilila, když na ni spustil s tim souhlasem. Stejně je to hajzlík, protože si myslim, že kdyby měla jít fakt s někym na večeři, tak by jí tak omámil, že by se ho stejně na ten souhlas zeptala. Emoticon
Ta večeře se mi líbíla, až na to, že jsem se těšila na víc rozhovorů atd. Probíhalo to super, ale Emmett se tam mohl trochu víc projevit. A Alice že nebyla dotěrná? Co se jí proboha stalo? Emoticon A prej "My lidi nežereme", jo to máš recht holka, vy jste úchylný na zvířátka! Emoticon
Bella udělala správnou věc,že ho nenechala. V tomhle s ní souhlasim, i když Přísavku nesnášim. Ale Edward mě trochu zklamal. No jo, mám prostě spojený jméno Edwards se sexem až po svatbě, ale stejně. Jsou spolu podle mě jen chvíli, a on je hned zklamanej? Nejdřív jí řiká, že se bojí, že ji nechce ztratit a pak zklamání v očích? Na chvíli jsem měla pocit, že tam byl ten starej Edward. Emoticon Ale to se mi jen asi něco zdálo, doufám. Emoticon Pak už ji přece přikryl a řekl "Miluju tě"... Jo tak s těmadle slovala bych chtěla taky usínat.
Jsu na další kapitolu, tahle byla jako vždycky krásná, super! Emoticon

10.07.2011 [13:33]

TerisekkNo, tak návštěva u Cullenů proběhla v klidu. Líbilo se mi, jak Bella zastavila Edwarda. Aspoň mu ukázala, že nemůže mít vždy to, co chce. A hlavně se zachovala hezky vůči Sylvii, kterou nemá ráda.
Super kapitola až na ten konec! Co to jako má být? Že by sen? Emoticon Emoticon

47. Nikki
09.07.2011 [17:13]

paráda Emoticon jsem zvědavá jak to Edward vyřeší s přísavkou a doufám, že to nějak nepokazí.. Emoticon

 1 2 3 4 5 6   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!