Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 5

30.01.2010 (21:45) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4953×

Jen co jsem se ráno probudila, ocitla jsem se bez jakéhokoliv vlastního přičinění v jednom kole. Ale kupodivu to byl velmi příjemný maratón.

Ještě než jsem otevřela oči, Alice mi připravila plnou vanu horké vody s voňavou pěnou. Zatímco já ležela až po krk ponořená ve vodě, moje drahá nastávající švagrová pustila relaxační hudbu a dala se na míchání zvláštní, temně zelené sloučeniny. Relaxovala jsem a moc ji nevnímala, takže jsem se skoro utopila, když mi tu prapodivnou směs začala patlat po obličeji. Chtěla jsem se bránit, ale Alice se zatvářila způsobem, který nepřipouštěl žádné námitky.

Na obličeji mi pomalu usychala osvěžující maska a Alice mě donutila vytáhnout nohy ze stále příjemně teplé vody. Vzala si na mě pemzu a obrousila mi paty do hladka. Ještě štěstí, že je upírka, protože při záchvatech smíchu, které mnou otřásaly při každém doteku na mých lechtivých chodidlech, to byl vskutku nadlidský výkon. Když skončila, koukala na mě jako bůh pomsty. Ve vaně moc vody nezbylo a v celé koupelně se náhodně nacházely kaluže vody. Při pohledu na Alici jsem se opět skoro zalkla smíchy. Její obyčejně perfektní outfit byl pocákaný a z vlasů jí odkapávala voda. Kdyby pohled zabíjel, ležela bych v té vaně mrtvá.

Alice po mě naštvaně hodila ručník a se zasyčením, ať si smyji tu masku, odkráčela ze dveří. Sušila jsem se, když se z patra pode mnou ozval nezaměnitelný Emmettův smích a pak strašná rána, jíž následovala další salva smíchu. Docela mě zajímalo, co se tam děje. Rychle jsem se proto dosušila a smyla masku. Oblékla jsem si připravené oblečení. Přeci jen jsem nechtěla Alici dráždit ještě víc.

Seběhla jsem do obývacího pokoje, kde se na sedačce svíjel Emmett. Kdyby mohli upíři brečet, stoprocentně by plakal smíchy.

„Bello, to se ti povedlo. Fakt. Ten pohled mi stál za všechno to její buzerování okolo příprav vaší svatby. A když jsem řekl, že vypadá jako zmoklá slepice, vzteky proběhla zavřenými dveřmi,” soukal ze sebe Emmett a já si šokovaně prohlédla masivní vstupní dveře se zející dírou uprostřed. Za tohle mě Esmé jistě nepochválí.

S provinilým výrazem jsem si sedla vedle Emmetta a přemýšlela, co budu dělat. Až teď jsem si uvědomila, jak na Alice spoléhám. Bez ní a jejích pokynů, které mi ještě před chvílí přišly směšné a otravné, jsem byla bezradná. Ani jsem nevěděla, co všechno už zařídila a co je ještě třeba udělat. Co já jsem to za nevěstu? Začínalo mě pohlcovat zoufalství a vymýšlela jsem omluvy a nákupy na usmířenou.

Z nenadání přede mnou stála už opět bezchybně upravená Alice s širokým úsměvem. Byla jsem z ní zmatená. Nejdřív po mně střílí blesky a ani ne za půl hodiny je zase usměvavá a očividně ve svém živlu.

„Fajn, odpouštím ti a s těmi nákupy příští týden počítám. Viděla jsem, jak se mi upřímně omlouváš, takže to máme odbyté a můžeme dokončit pedikúru.” Čapla mě za ruku a táhla k sobě do pokoje. Emmett při pohledu na můj výraz jen stěží zadržoval smích.

Alice mě posadila do kadeřnické židle. Vážně mě zajímalo, kde a kdy ji sehnala. Mezi prsty na nohou mi nastrkala titěrné polštářky, vyleštila mi nehty a nalakovala je na rudo. Vysvětlila mi, že červený lak na nohou muže vzrušuje a že mi chce všemi možnými prostředky pomoct k úspěšné svatební noci. Měla jsem podezření, že to řekla naprosto schválně, abych byla potichu a nezasahovala jí do práce. Moc dobře věděla, že tohle je téma, které s ní probírat nebudu.

Po dokončení pedikúry se vrhla na manikůru. Ta byla složitější. Nejprve mi nehty vypilovala do mírného obloučku, pak je vyleštila a vyhladila leštičkou a strašně se divila, že tenhle přístroj vidím poprvé. Na závěr mi udělala francouzskou manikůru. Tuhle její dovednost jsem musela obdivovat. Tak krásně upravené nehty jsem ještě nikdy neměla.

Na řadu přišly vlasy a pleť. Na oboje mi napatlala masky a oči přikryla plátky okurky. Zatímco masky usychaly a působily, ani nevím na co, Alice mi masírovala ztuhlé šíjové svaly. Musela jsem uznat, že tohle bych si nechala líbit i častěji. Báječný relax. Pak mi smyla masku z obličeje a umyla vlasy jako hotová profesionálka, což ji potěšilo.

Ani jsem se nenadála a byl čas oběda. Esmé mi na příkaz Alice připravila lehký těstovinový salát a čerstvý pomerančový džus. Po docela odpočinkovém dopoledni to bylo ideální jídlo. Asi nikdy nepochopím, jak někdo, kdo už pár desetiletí sám nejedl, může mít tak vytříbený vkus pro výběr jídla a být tak výborným kuchařem.

Po obědě jsme se vypravily opět do Seattlu na zkoušku šatů. Byla jsem upřímně zvědavá, jak v nich budu vypadat. Cestou mě Alice zasvěcovala do pokračujících svatebních příprav. Vysvětlila mi, že oddávat nás bude Carlisle, protože z celé rodiny má povolení jen on a Emmett, ale ten si ho obstaral po internetu. Rosalie bude hrát svatební pochod, Jasper půjde za svědka Edwardovi a Alice mě. Esmé dovede Edwarda k oltáři a mě bude dělat doprovod Emmett. Prostě každý měl svou úlohu. Se vším jsem souhlasila, jen jsem si přála, aby mě k oltáři dovedl místo Emmetta Carlisle. Považovala jsem ho za druhého otce a přišlo mi vhodné, aby si s Emmem vyměnili role. Alice se zatvářila nespokojeně a pak mě naprosto vyděsila, když při jízdě sto osmdesátikilometrovou rychlostí v hodině nahlížela  do budoucnosti. Ale potěšila mě, jelikož viděla, že s mým návrhem budou Carlisle i Emmett nadšeně souhlasit. Byla jen trochu nespokojená, že na toto uspořádání nepřišla sama.

V salónu mě čekalo překvapení v podobě téměř hotových šatů. Chyběla jim už jen páska s kamínky pod prsy a Pauline mi vysvětlila, že ještě musí obšít švy, až si bude jistá, že mi šaty sedí přesně tak, jak mají. S Alice mi pomohly se do nich obléknout a obě se u toho spokojeně usmívaly. Alice mi nechtěla dovolit pohled do zrcadla, ale vydupala jsem si svou. Jen co jsem se viděla, zalapala jsem po dechu. Vypadala jsem nádherně. Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem kdovíjak krásná, ale nyní jsem o tom ani v nejmenším nepochybovala. Vypadala jsem jednoduše kouzelně a ani trošku se mi nechtělo šaty svléknout a obléknout si zase obyčejné oblečení. To Alice pobavilo.

Ze svatebního salónu jsme nejely rovnou domů, jak jsem očekávala, ale do obrovského obchodního střediska. Chystala jsem se protestovat, nákupy jsme si domluvily až na příští týden, ale Alice utnula mé námitky dříve, než jsem je vyslovila. Slíbila mi, že půjdeme do jednoho jediného obchodu. Do obchodu s velmi luxusním a velmi drahým spodním prádlem. Měla jsem jen zběžnou představu o cenách, ale obávala jsem se, že skutečnost je ještě mnohem horší. Alice mě však donutila nakoupit si mnoho a mnoho kompletů, přičemž u některých kousků jsem se červenala už při pouhém pohledu na ně. Má nastávající švagrová nepřipustila žádný odpor. Tohle prádélko bude svatebním darem od ní a Jaspera. Raději jsem zapudila myšlenku, jestli Jasper ví, co mi dávají. Naštěstí Alice netrvala na tom, abych si všechno zkoušela. Občas bylo výhodné vidět věci dopředu.

Domů jsme dorazily až večer. Nemohla jsem se dočkat Edwarda a noci strávené v jeho objetí. Dnes naposledy budu usínat jako svobodná dívka Isabella Swan, dnes naposledy budu usínat nedotčená. Jen jsem na svatební noc pomyslela, polilo mě horko. Samotnou mě překvapilo, že se  nečervenám studem, nýbrž nedočkavostí.

Vešla jsem do pokoje, kde jsem měla připravený sandwich a sklenku s vínem. Nikdy jsem alkohol moc nepila, rozhodně ne jen tak k večeři. Vysvětlení mi podal sametový hlas, který se ozval z temného kouta za dveřmi.

„Myslel jsem, po troše vína se ti bude lépe spát. Lidé se po alkoholu většinou uvolní a zbaví nervozity. Tedy alespoň, co jsem četl a vypozoroval.” Zatímco mluvil, došel až ke mně a políbil mě. Rozechvěla jsem se touhou. Už zítra, znělo mi v hlavě.

Zakručelo mi v žaludku, a tak jsem se musela chtě nechtě od Edwarda odpoutat a zakousnout se do večeře. Vypila jsem i připravené víno. Nervózní jsem sice ani trošku nebyla, ale netušila jsem, jak usnu. Ne pochybnostmi nebo strachem, ale touhou po brzkém příchodu rána.

Po jídle jsem se převlékla do noční košilky a vlezla si k Edwardovi do postele. Objal mě a tiše mi broukal mou ukolébavku. Bylo to dokonalé. Až moc dokonalé, aby to tak zůstalo.

Do pokoje vtrhl Emmett s Jasperem v závěsu. Emmett byl svou přirozenou rychlostí u postele a strhl z nás peřinu. Edward zavrčel a Emmettovi ztuhl úsměv na rtech, když viděl mé téměř nahé tělo. Popadl mě vztek, ale okamžitě jsem se uklidnila. Jasper. Emmett se vzpamatoval a vytáhl protestujícího Edwarda z postele.

„Kdepak, bráško. Noc před svatbou nemůžete strávit spolu. Ne, ne, to nosí smůlu. Připravili jsme ti rozlučku se svobodou. Přece jen po skoro sto deseti letech mládeneckého života je opravdu co slavit.”

Edward mi poslal vzdušný polibek a byl odvlečen pryč.

„Jazzi?” zašeptala jsem a věděla, že mě uslyší. Taky ano. Jeho hlava se objevila ve dveřích.

„Jak vypadá upíří loučení se svobodou?” ptala jsem se s úzkostí. Jaspera má otázka i prožívané emoce pobavily.

„Vezmeme ho na lov a Emmett mu bude udílet rady ohledně svatební noci. Neboj, dohlídneme na něj a zítra tu budeme včas.” Jeho hlava zmizela a s ní i klid, který jsem doteď cítila.

S povzdechem jsem si přitáhla peřinu až k bradě a usnula s myšlenkou na Edwarda a naši společnou věčnost.

4. díl • 6. díl

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 5: