Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 4

Rupert Sanders

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hořko - sladká tajemství 4Svatební přípravy

30.01.2010 (08:15) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5322×

Během následujícího týdne snad neuběhla jediná vteřina, kdy bych nelitovala svého rozhodnutí svěřit svatbu na starosti Alici. Pronásledovala mě doslova na každém kroku. Nejhorší na celé situaci bylo, že jsem se před ní nemohla nikam schovat. Pokaždé, když se mi nějakým zázrakem povedlo někam jí zmizet, díky svému daru mě bez problémů našla. Nejdéle mi vydržel úkryt ve staré vyřazené skříni ve sklepě. Když jsem do ní vlezla, Alice viděla jen tmu. Jenže pak mě jednou potvora “viděla” krást se do sklepa a bylo po jediném spolehlivém útočišti.
Věděla jsem ještě o jednom místě, kde bych byla v bezpečí před svou nastávající švagrovou, ale tam jsem nebyla vítána. Moje komunikace s Jacobem uvázla na mrtvém bodě. Nechtěl se mnou mluvit, dokud se budu stýkat s Cullenovými. Obávala jsem se, že jsem o Jacoba definitivně přišla, protože teď se sice budu vdávat tajně, ale jednou bude mé manželství s Edwardem oficiální.
Ve středu ve škole mě Alice bez přestání bombardovala sms zprávami, protože se jí nepodařilo přehodit si hodiny, aby byla se mnou. Nevydržela ani těch pětačtyřicet minut, aby mi mohla položit otázky největší důležitosti, typu - chceš bílé růže s růžovým středem, nebo bílé s růžovým lemem? Po obědě jsem začala naprosto vážně uvažovat o Edwardově variantě svatby v Las Vegas. Kolik by nám to ušetřilo starostí a stresu! Vlastně to vůbec nebyl špatný nápad. Udělali bychom si takový malý výlet a rovnou tam někde strávili líbánky.
Moje plány mi překazila sms od Alice. Jen jsem ji otevřela a bylo mi jasn é, že se žádné Vegas nekoná. Alice mi poslala zprávu plnou plačících smajlíků. Ach jo. Myšlenky na zbabělý útěk jsem pustila z hlavy a během chvil ky mi znovu zavibroval mobil. Zpráva tentokrát obsahovala samé úsměvy. Takže bylo jasné, že z Aliciných příprav už se nevyvléknu.
Edward se mi zkroušeně svěřil, že mi závidí možnost spánku. Mě Alice trápila jen přes den. Edwarda a všechny ostatní i celou noc. Musela jsem se smát, když mi vyprávěl, jak Jasper připravil romantickou noc, aby si všichni alespoň trochu oddechli. Když ale Alice uviděla postel pokrytou okvětními lístky růží, rozzářila se, jak je to báječný nápad a že je použije na ozdobu uličky, kterou budu kráčet k oltáři. Chudák Jasper se místo noci plné vášně dočkal jen spěšného polibku na tvář a dalšího úkolu navíc - zajistit na pátek pět set sněhobílých růžiček.
Středa byla posledním dnem, kdy jsem byla ve škole. Pak mi Esmé vyjednala u Charlieho omluvenku na čtvrtek i pátek. Řekla mu, že celá rodina jedou na rodinnou oslavu a byli by moc rádi, kdybych jela s nimi. Charliemu se vůbec nechtělo mě pustit, ale když mu Esmé svatosvatě slíbila, že na mě dohlédne a pohlídá mě a že v žádném případě nebudu s Edwardem o samotě, souhlasil. Esmé nebyla ráda, že mu lhala, ale chápala naše důvody. Tajně jsem si taky myslela, že se Esmé ve skrytu duše bála, abychom se v případě Charlieho nesouhlasu přece jen nevzali ve Vegas a nevynechali z toho i je.
Po posledním zvonění na mě už Alice čekala u auta a netrpělivě podupávala nožkou. Neubránila jsem se zoufalému zaúpění. Dnes jsem si  měla vybrat svatební šaty. Alice mě objednala do luxusního svatebního salónu. Já chtěla prostě někam zajet a koupit první bílé šaty, které se mi budou líbit. Alice však předstírala nervový kolaps při pouhé představě, že bych měla mít šaty z konfekce. Díky penězům, kterými Cullenovi oplývali, mi zařídila expresní výrobu šatů od módní návrhářky. Zatím ještě nebyla známá, ale Alice jí věštila světovou budoucnost.
Snad poprvé, co znám Cullenovi, jsem byla neskonale vděčná za jejich rychlou jízdu. Alice celou cestu švitořila o průběhu příprav a dožadovala se mých názorů a pochval. Jen co zastavila před svatebním salónem, skoro jsem vyběhla z auta a pospíchala do obchodu. Alice se mi smála. Na rozdíl ode mě totiž měla zcela jasnou představu, co mě vevnitř čeká.
Hned ve dveřích se mě ujala asi třicetiletá sympaticky vyhlížející blondýnka. Ani jsem se nenadála a seděla jsem v pohodlném křesle obklopená módními časopisy a nákresy šatů. Okouzleně jsem si je prohlížela. Některé byly naprosto nádherné, takovou krásu jsem si ani neuměla představit. Alice zatím s Pauline, onou návrhářkou, probírala svou představu. Neposlouchala jsem je a listovala návrhy. Nebyly tam snad jediné šaty, které by se mi nelíbily. Pak jsem však uviděla jeden nákres, který mi vyrazil dech. Tyhle šaty byly přesně ty pravé.
Byly andělsky bílé a dlouhé až na zem. Původně jsem přemýšlela o šatech po kolena, ale jak jsem viděla tyhle, žádné jiné už jsem nechtěla. Šaty měly hlubší lodičkový výstřih odhalující celá ramena. Rukávy byly kraťoučké a stejně jako živůtek pošité jemnou krajkou. Pod prsy byla lesklá stuha ozdobená několika modrými kamínky. Přes pas byly šaty opnuté, těsně na tělo, ale od boků se sukně mírně rozšiřovala až k efektivním skladům kolem kotníků. Střih byl úplně jednoduchý, ale už z nákresu bylo poznat, že s použitím kvalitního materiálu, budou zcela výjimečné. Pevně jsem se rozhodla.
,,Tyhle,” přerušila jsem Alici vysvětlující Pauline, jak má být vyšívaná vlečka. Obě se na mě překvapeně podívaly a když Pauline uviděla nákres v mých rukou, očividně se jí ulevilo. Šaty, které jsem se vybrala já, byly jistě mnohem jednodušší na ušití a v tak šibeničním termínu, jaký měla k dispozici, byla má volba více než rozumná.
Alice se na mě mírně zamračila a chystala se k protestu. Ale rozostřil se jí pohled a já si byla naprosto jistá, že vidí, že se mnou nehne. Zašklebila se na mě a velmi rychle překonala svůj krátký záchvat nevole.
Ani jsem pořádně nepostřehla jak, ale najednou jsem stála na vyvýšeném pódiu ve spodním prádle a dávala ruce nahoru, před sebe, podél těla, točila jsem se a různě nakláněla a nakrucovala. Pauline kolem mě mezitím běhala s metrem a blokem, do něhož si zapisovala naměřené míry. Připadala jsem si jako hadrová panenka.
Ze salónu chtěla jet Alice rovnou domů, ale já padala hlady. Jen s nelibostí mi zastavila u nejbližšího fast foodu. Narušovala jsem jí přesně rozvržený plán dne. Koupila jsem si dvojitou porci hranolků s tatarkou a musela se škodolibě usmát, když Alice znechuceně nakrčila svůj dokonalý nosík. Najedla jsem se a během chvilky usnula.
Probudila jsem se u Edwarda v pokoji. Ležela jsem v posteli převlečená do miniaturní saténové košilky. Zoufale jsem zasténala. Tohle už Alice vážně přehání. Až po uši jsem se zachumlala do peřiny a hodlala předstírat tvrdý spánek, jestli do pokoje vrazí má budoucí švagrová. Když se dveře potichu otevřely, pevně jsem semkla víčka a snažila se zvolna klidně dýchat. Ozval se veselý smích, ale k mé radosti nepatřil Alici, nýbrž Edwardovi. S úlevou jsem otevřela oči a spatřila svého anděla sklánějícího se nade mnou.
,,Bello, ty jsi vážně příšerná herečka.” Bez dalšího otálení přitiskl své rty na mé a políbil mě. Ten polibek ve mně zažehl oheň a dal mi zapomenout na veškerou únavu, kterou jsem snad cítila. Ovinula jsem mu ruce kolem krku a vytáhla se k němu na klín. Prsty jsem mu přejížděla po páteři a vychutnávala jsem si jeho dotyk na svém koleni. Motala se mi hlava a docházel mi dech, ale bylo mi to úplně jedno. Přitiskla jsem se k Edwardovi ještě blíž a nenechala tak mezi námi vůbec žádný volný prostor. Potěšeně jsem zavzdychala, když jsem ucítila, že Edwarda naše mazlení rozhodně nenechává chladným a netečným. Pomaloučku mi přejížděl rukou od kolene po stehnu nahoru.
Znovu jsem zasténala, tentokrát však vzrušením, a zaklonila hlavu. Edwardovy ledové rty se přesunuly na můj krk, který zasypaly polibky. Jeho ruka mezitím doputovala až k lemu té nic nezakrývající košilky. Zajíkla jsem se a i já sama slyšela zběsilý tlukot svého srdce.
Edward  nešťastně vydechl a odtáhl se ode mě. Zklamaně jsem zavzdychala a podívala se na něj. Sledoval mě úplně černýma očima plnýma nenaplněné vášně. Chtěla jsem pokračovat, kde jsme skončili, ale on důrazně zavrtěl hlavou.
,,Ještě dva dny, lásko. Dva dny. Slibuji a přísahám, že pak to zkusíme. Teď spinkej. Zítra budeš potřebovat spoustu energie.” Políbil mě do vlasů a než mě zase zachumlal do peřiny, se zájmem si mě prohlédl. Byla jsem z předchozího mazlení tak mimo, že jsem ani nestihla zčervenat.
,,Ta košilka ti opravdu sluší, miláčku. Asi se domluvím s Alicí, aby ti pořídila víc takových,” usmál se na mě a přikryl mě. Dal mi cudnou pusu na čelo a nechal mě samotnou.
Převrátila jsem se na bok a usmívala se pro sebe. Edwardovi jsem se v té košilce líbila, připadala jsem mu svůdná. To mě velmi potěšilo. Stále se spokojeným úsměvem na rtech jsem zavřela oči a nechala si zdát sladký sen o blížící se svatební noci.

Během následujícího týdne snad neuběhla jediná vteřina, kdy bych nelitovala svého rozhodnutí, svěřit svatbu na starosti Alici. Pronásledovala mě doslova na každém kroku. Nejhorší na celé situaci bylo, že jsem se před ní nemohla nikam schovat. Pokaždé, když se mi nějakým zázrakem povedlo někam jí zmizet, díky svému daru mě bez problémů našla. Nejdéle mi vydržel úkryt ve staré vyřazené skříni ve sklepě. Když jsem do ní vlezla, Alice viděla jen tmu. Jenže pak mě jednou potvora “viděla” krást se do sklepa a bylo po jediném spolehlivém útočišti.

Věděla jsem ještě o jednom místě, kde bych byla v bezpečí před svou nastávající švagrovou, ale tam jsem nebyla vítána. Moje komunikace s Jacobem uvázla na mrtvém bodě. Nechtěl se mnou mluvit, dokud se budu stýkat s Cullenovými. Obávala jsem se, že jsem o Jacoba definitivně přišla, protože teď se sice budu vdávat tajně, ale jednou bude mé manželství s Edwardem oficiální.

Ve středu ve škole mě Alice bez přestání bombardovala sms zprávami, protože se jí nepodařilo přehodit si hodiny, aby byla se mnou. Nevydržela ani těch pětačtyřicet minut, aby mi mohla položit otázky největší důležitosti, typu - chceš bílé růže s růžovým středem, nebo bílé s růžovým lemem? Po obědě jsem začala naprosto vážně uvažovat o Edwardově variantě svatby v Las Vegas. Kolik by nám to ušetřilo starostí a stresu! Vlastně to vůbec nebyl špatný nápad. Udělali bychom si takový malý výlet a rovnou tam někde strávili líbánky.

Moje plány mi překazila sms od Alice. Jen jsem ji otevřela a bylo mi jasné, že se žádné Vegas nekoná. Alice mi poslala zprávu plnou plačících smajlíků. Ach jo. Myšlenky na zbabělý útěk jsem pustila z hlavy a během chvilky mi znovu zavibroval mobil. Zpráva tentokrát obsahovala samé úsměvy. Takže bylo jasné, že z Aliciných příprav už se nevyvléknu.

Edward se mi zkroušeně svěřil, že mi závidí možnost spánku. Mě Alice trápila jen přes den. Edwarda a všechny ostatní i celou noc. Musela jsem se smát, když mi vyprávěl, jak Jasper připravil romantickou noc, aby si všichni alespoň trochu oddechli. Když ale Alice uviděla postel pokrytou okvětními lístky růží, rozzářila se, jak je to báječný nápad a že je použije na ozdobu uličky, kterou budu kráčet k oltáři. Chudák Jasper se místo noci plné vášně dočkal jen spěšného polibku na tvář a dalšího úkolu navíc - zajistit na pátek pět set sněhobílých růžiček.

Středa byla posledním dnem, kdy jsem byla ve škole. Pak mi Esmé vyjednala u Charlieho omluvenku na čtvrtek i pátek. Řekla mu, že celá rodina jedou na rodinnou oslavu a byli by moc rádi, kdybych jela s nimi. Charliemu se vůbec nechtělo mě pustit, ale když mu Esmé svatosvatě slíbila, že na mě dohlédne a pohlídá mě a že v žádném případě nebudu s Edwardem o samotě, souhlasil. Esmé nebyla ráda, že mu lhala, ale chápala naše důvody. Tajně jsem si taky myslela, že se Esmé ve skrytu duše bála, abychom se v případě Charlieho nesouhlasu přece jen nevzali ve Vegas a nevynechali z toho i je.

Po posledním zvonění na mě už Alice čekala u auta a netrpělivě podupávala nožkou. Neubránila jsem se zoufalému zaúpění. Dnes jsem si  měla vybrat svatební šaty. Alice mě objednala do luxusního svatebního salónu. Já chtěla prostě někam zajet a koupit první bílé šaty, které se mi budou líbit. Alice však předstírala nervový kolaps při pouhé představě, že bych měla mít šaty z konfekce. Díky penězům, kterými Cullenovi oplývali, mi zařídila expresní výrobu šatů od módní návrhářky. Zatím ještě nebyla známá, ale Alice jí věštila světovou budoucnost.


Snad poprvé, co znám Cullenovy, jsem byla neskonale vděčná za jejich rychlou jízdu. Alice celou cestu švitořila o průběhu příprav a dožadovala se mých názorů a pochval. Jen co zastavila před svatebním salónem, skoro jsem vyběhla z auta a pospíchala do obchodu. Alice se mi smála. Na rozdíl ode mě totiž měla zcela jasnou představu, co mě vevnitř čeká.

Hned ve dveřích se mě ujala asi třicetiletá sympaticky vyhlížející blondýnka. Ani jsem se nenadála a seděla jsem v pohodlném křesle obklopená módními časopisy a nákresy šatů. Okouzleně jsem si je prohlížela. Některé byly naprosto nádherné, takovou krásu jsem si ani neuměla představit. Alice zatím s Pauline, onou návrhářkou, probírala svou představu. Neposlouchala jsem je a listovala návrhy. Nebyly tam snad jediné šaty, které by se mi nelíbily. Pak jsem však uviděla jeden nákres, který mi vyrazil dech. Tyhle šaty byly přesně ty pravé.

Byly andělsky bílé a dlouhé až na zem. Původně jsem přemýšlela o šatech po kolena, ale jak jsem viděla tyhle, žádné jiné už jsem nechtěla. Šaty měly hlubší lodičkový výstřih odhalující celá ramena. Rukávy byly kraťoučké a stejně jako živůtek pošité jemnou krajkou. Pod prsy byla lesklá stuha ozdobená několika modrými kamínky. Přes pas byly šaty opnuté, těsně na tělo, ale od boků se sukně mírně rozšiřovala až k efektivním skladům kolem kotníků. Střih byl úplně jednoduchý, ale už z nákresu bylo poznat, že s použitím kvalitního materiálu, budou zcela výjimečné. Pevně jsem se rozhodla.

,,Tyhle,” přerušila jsem Alici vysvětlující Pauline, jak má být vyšívaná vlečka. Obě se na mě překvapeně podívaly a když Pauline uviděla nákres v mých rukou, očividně se jí ulevilo. Šaty, které jsem se vybrala já, byly jistě mnohem jednodušší na ušití a v tak šibeničním termínu, jaký měla k dispozici, byla má volba více než rozumná.

Alice se na mě mírně zamračila a chystala se k protestu. Ale rozostřil se jí pohled a já si byla naprosto jistá, že vidí, že se mnou nehne. Zašklebila se na mě a velmi rychle překonala svůj krátký záchvat nevole.

Ani jsem pořádně nepostřehla jak, ale najednou jsem stála na vyvýšeném pódiu ve spodním prádle a dávala ruce nahoru, před sebe, podél těla, točila jsem se a různě nakláněla a nakrucovala. Pauline kolem mě mezitím běhala s metrem a blokem, do něhož si zapisovala naměřené míry. Připadala jsem si jako hadrová panenka.

Ze salónu chtěla jet Alice rovnou domů, ale já padala hlady. Jen s nelibostí mi zastavila u nejbližšího fast foodu. Narušovala jsem jí přesně rozvržený plán dne. Koupila jsem si dvojitou porci hranolků s tatarkou a musela se škodolibě usmát, když Alice znechuceně nakrčila svůj dokonalý nosík. Najedla jsem se a během chvilky usnula.

Probudila jsem se u Edwarda v pokoji. Ležela jsem v posteli převlečená do miniaturní saténové košilky. Zoufale jsem zasténala. Tohle už Alice vážně přehání. Až po uši jsem se zachumlala do peřiny a hodlala předstírat tvrdý spánek, jestli do pokoje vrazí má budoucí švagrová. Když se dveře potichu otevřely, pevně jsem semkla víčka a snažila se zvolna klidně dýchat. Ozval se veselý smích, ale k mé radosti nepatřil Alici, nýbrž Edwardovi. S úlevou jsem otevřela oči a spatřila svého anděla sklánějícího se nade mnou.

,,Bello, ty jsi vážně příšerná herečka.” Bez dalšího otálení přitiskl své rty na mé a políbil mě. Ten polibek ve mně zažehl oheň a dal mi zapomenout na veškerou únavu, kterou jsem snad cítila. Ovinula jsem mu ruce kolem krku a vytáhla se k němu na klín. Prsty jsem mu přejížděla po páteři a vychutnávala jsem si jeho dotyk na svém koleni. Motala se mi hlava a docházel mi dech, ale bylo mi to úplně jedno. Přitiskla jsem se k Edwardovi ještě blíž a nenechala tak mezi námi vůbec žádný volný prostor. Potěšeně jsem zavzdychala, když jsem ucítila, že Edwarda naše mazlení rozhodně nenechává chladným a netečným.

Pomaloučku mi přejížděl rukou od kolene po stehnu nahoru. 
Znovu jsem zasténala, tentokrát však vzrušením a zaklonila hlavu. Edwardovy ledové rty se přesunuly na můj krk, který zasypaly polibky. Jeho ruka mezitím doputovala až k lemu té nic nezakrývající košilky. Zajíkla jsem se a i já sama slyšela zběsilý tlukot svého srdce.

Edward  nešťastně vydechl a odtáhl se ode mě. Zklamaně jsem zavzdychala a podívala se na něj. Sledoval mě úplně černýma očima, plnýma nenaplněné vášně. Chtěla jsem pokračovat, kde jsme skončili, ale on důrazně zavrtěl hlavou.

,,Ještě dva dny, lásko. Dva dny. Slibuji a přísahám, že pak to zkusíme. Teď spinkej. Zítra budeš potřebovat spoustu energie.” Políbil mě do vlasů a než mě zase zachumlal do peřiny, se zájmem si mě prohlédl. Byla jsem z předchozího mazlení tak mimo, že jsem ani nestihla zčervenat.

,,Ta košilka ti opravdu sluší, miláčku. Asi se domluvím s Alicí, aby ti pořídila víc takových,” usmál se na mě a přikryl mě. Dal mi cudnou pusu na čelo a nechal mě samotnou.

Převrátila jsem se na bok a usmívala se pro sebe. Edwardovi jsem se v té košilce líbila, připadala jsem mu svůdná. To mě velmi potěšilo. Stále se spokojeným úsměvem na rtech jsem zavřela oči a nechala si zdát sladký sen o blížící se svatební noci.

3. díl • 5. díl

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 4:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře