Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 27

Stephenie Meyer apple


Hořko - sladká tajemství 27Rozhodnutí a nové informace

 

Takhle nějak by mohly probíhat ideální líbánky. Hodně jsme se milovali a trávili spoustu času ve vířivce. Brzké večery jsme trávili v soukromém kině v přízemí a sledovali filmy z obrovské filmotéky patřící k vybavení domu. Romantické repliky klasické kinematografie mi Edward šeptal do ucha a jednou jsem jeho sametovému hlasu šeptajícímu svůdná slůvka podlehla a zažila tak milostné radovánky přímo v kině.
Hojně jsme využívali bazén. Byla jsem odvážná a “zapomněla” plavky. Vlastně jsme celkově moc oblečení nevyužívali. Stud mě opustil a užívala jsem si ten úžasný pocit volnosti a Edwardovy obdivné pohledy mi silně zvyšovaly sebevědomí.
Jednou jsme dokonce navštívili i posilovnu. Ale tam to probíhalo tak, že Edward cvičil a já ho se spadlou bradou pozorovala a nechápala, jak jsem mohla mít takové štěstí, že si mě ten nádherný chlap vybral a vzal. Byl na něj úžasný pohled a já neměla daleko k zamilovanému slintání.
Poslední večer před odjezdem mě Edward přemluvit k oblečení společenských šatů a udělali jsme si taneční večer. Edward pustil klasickou hudbu a vyzval mě k tanci. Vyzvedl si mě na boty a tančil tak vlastně jen on. Přesto, nebo možná právě proto, to byl báječný večer.
Vůbec se mi nechtělo se vracet do Forks. Tady jsme byli jen my dva. Žádné problémy, žádné starosti, žádné skrývání. Až moc dobře jsem si uvědomovala, že utajené manželství nebylo úplně nejlepším nápadem. Hrozně moc jsem chtěla k Edwardovi patřit veřejně a žít s ním. Jenže představa, jak všem oznamuji, že jsem se v osmná cti vdala, mě odrazovala. Naskakovala mi z ní husí kůže.
Nedalo se nic dělat. Ukradené čtyři dny nenávratně skončily a my se musely vrátit do reality všedního dne. I když to bylo hodně nadnesené . Asi jen málokdo by nazval pronásledování šílenou upírkou, přátelství s vlkodlaky a zatajování manželství před rodinou i přáteli všedním dnem.
Pomalu, abychom odjezd co nejvíce zdrželi, jsme se oblékali a balili. Edward mi sliboval, že se sem můžeme klidně pravidelně vracet, ale stejně mi bylo smutno. Nechtěla jsem zase muset předstírat, že jsme obyčejní zamilovaní středoškoláci.
Cestou domů jsme poslouchali hudbu, ale atmosféra byla na hony vzdálená od té při jízdě opačným směrem.
,,Bylo by tak hezké nemuset si na nic hrát,” zašeptala jsem a měla na sebe vztek. Kdybych se nebála reakce rodičů a vykašlala se na pozornost okolí, bylo by všechno jinak. Tak jak to chtěl Edward. Opět měl pravdu.
,,Já vím, lásko. Já vím. Také mě mrzí, že nemůžu do celého světa vykřičet, že jsi moje právoplatná manželka. Do konce školy zbývají už jen necelé tři měsíce, tak co kdybychom se pak vzali ještě jednou? Ale tentokrát oficiálně a se vším všudy. Uvědomuji si, že jsem se dohodli na oficiální svatbě až na později, ale chci, abys věděla, že pokud si to rozmyslíš, požádám Charlieho okamžitě o tvou ruku,” pronesl Edward naprosto vážně.
Měla jsem chuť si nafackovat. On byl tak dokonalý a perfektní a já jenom hloupá husa. Tak prostě snesu překvapení a trapné poznámky spolužáků. S Renée a Charliem to bude těžší, ale i oni jistě pochopí, že se milujeme a chceme spolu být jak se sluší a patří. No, možná to nepochopí, ale nebudou nám bránit. A když uvidí, jak moc jsem šťastná, smíří se s tím, že se jejich dcera vdala v osmnácti.
,,Tak jo. Máš pravdu. Já už nechci dál předstírat a lhát, ani mi to moc dobře nejde a jen se děsím chvíle, kdy Charlie pozná, že něco tajím,” odhodlala jsem se k velkému kroku.
Edward nijak nereagoval. Jel normálně dál a sledoval silnici. A pak najednou vytřeštil oči a prudce zabrzdil. Auto sebou škublo a já letěla dopředu, kde mě zastavil bezpečnostní pás, a zase dozadu, kde jsem se trochu bouchla do hlavy o záhlavník na sedačce. Edward to nejspíš ani nezpozoroval. Rychle se na mě otočil a sevřel mé ruce ve svých.
,,Vážně? Bello, jsi si jistá? Opravdu si mě vezmeš a už nebudeme manželství tajit? Já tě k ničemu nenutím, na mě se neohlížej,” vysypal ze sebe tak rychle, že jsem mu téměř nerozuměla.
Oči mu zářily a snažil se potlačit šťastný úsměv. Viděla jsem, jak přímo bublá radostí, ale zároveň se zuby nehty bojí dát cokoliv najevo, abych snad neměla pocit, že mě do něčeho tlačí. Byla na něm patrná nervozita smíšená s nevírou.
Skousla jsem si spodní ret a červeň se mi nahrnula do tváří. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se mu do očí.
,,Ano, myslím to naprosto a zcela vážně. Chci si tě vzít znovu a tentokrát veřejně. Miluji tě a chci, aby všechno bylo tak, jak má být,” odpověděla jsem a sledovala jeho nadšený výraz.
,,Bello, ani nevíš, jak jsem šťastný! Hned zítra k vám přijdu na večeři a promluvím si s Charliem,” zajásal Edward a já na něj zůstala zírat.
Tak nahonem jsem si to zase nepředstavovala. Dcera vdávající se po skončení střední školy zní lépe než dcera rychle se vdávající v průběhu střední školy. Všichni si budou myslet, že jsem těhotná tak jako tak, ale rodiče jistě lépe snesou svatbu v létě po škole.
Edwardův výraz posmutněl, když viděl, jak se tvářím. Pokusila jsem se na něj usmát, ale moc mi to asi nevyšlo.
,,Počkáme po maturitě, ano? Jak jsi řekl, jsou to necelé tři měsíce,” zaprosila jsem.
Edward se opět usmál a bylo poznat, že se mu ulevilo.
,,Děkuji,” zašeptal procítěně a políbil mě. ,,Moc to pro mě znamená.”
Zbytek cesty panovala v autě zvláštní, slavnostní atmosféra. Úsměv z tváře mého muže už nezmizel a i já si musela přiznat, že se na oficiální manželství těším.
,,Alice se zblázní nadšením, že může organizovat další svatbu,” ušklíbla jsem se vesele. Pak mi ale zatrnulo, když jsem si uvědomila, že tahle svatba určitě nebude tak přirozená a intimní jako ta první. Tohle bude sňatek se vším všudy - živá hudba, spousta hostů, obrovská hostina, přípitky… Nervózně jsem polkla.
,,Neboj, lásko, budu ji krotit. Nedovolím, aby mi ě vystrašila nebo odradila,” ujistil mě Edward a já mu věřila.
Dovezl mě k Charlieho domu. Táta nebyl doma, takže jsme se na parkovišti dlouze loučili. V tu chvíli jsem se nemohla dočkat zveřejnění našeho manželství. Pak už žádné loučení nebude nutné.
Edward se po několika minutách odtáhl, polibek na rozloučenou tak ukončil a temně zavrčel. Překvapeně jsem na něj zamrkala.
,,Promiň, lásko. To Emmett. Jeho myšlenky na mě přímo křičí,” vysvětlil mi a semkl víčka. Vypadal, jako by se modlil o dávku trpělivosti.
,,Emmett tu někde je?” zajíkla jsem se vyděšeně.
Edward přikývl a já zrudla až za ušima. Takže velký bratr byl svědkem našeho rozloučení. Moc dobře jsem si uvědomovala všechny své reakce na Edwardovy polibky a doteky. Vždyť já ho přemlouvala k menšímu milování v autě! Jestli tohle Emmett slyšel, nemohla jsem se na něj už nikdy ani podívat.
,,Budu si s ním muset promluvit. Mají nové stopy a asi už tuší, co se v Seattlu děje. Chceš to taky slyšet?” promluvil Edward.
Srdce se mi rychle rozbušilo. Jistě, jak jsem jen mohla zapomenout na Seattle. Proto tu Emmett byl. Nešmíroval, ale hlídal.
Přikývla jsem a nechala se obejmout.
,,Emmette, mohl bys sem přijít?” řekl Edward úplně normálním hlasem. Najednou se za okýnkem objevila vysmátá tvář mého švagra. Sice jsem věděla, že přijde, ale stejně jsem se lekla a tiše vyjekla. Tím jsem si vysloužila velmi potěšený a samolibý úsměv na Emmově tváři.
,,Jasper na to včera přišel. Fakt mu to pálí. I ty psy překvapil, mysleli si, že všechno odhalí oni a jenom ostrouhali,” začal Emmett a byl očividně pyšný, že záhadu vyřešili Cullenovi a ne vlci.
,,K věci, prosím,” procedil skrz zuby Edward. Nechápavě jsem se na něj otočila. Zdál se být tak nějak frustrovaný a možná i naštvaný. Tomu jsem nerozuměla.
,,Nediv se, Bello, Edwarda štve, že si hlídám myšlenky a on neví všechno dopředu. Přece jste rovnoprávní manželé a musíte všechno vědět stejně, že. Nechci mezi vás zasívat semeno sváru,” smál se Emmett a Edwardovy zatím tuhly rysy.
,,Nechtěj vědět, na co myslím. Ale třeba se Edward v mých vzpomínkách něčemu užitečnému přiučí,” šťouchl do mě Emm a já už opravdu nechtěla vědět víc.
,,No, ale tak tedy k věci. Jasper je přesvědčený, že v Seattlu se formuje armáda novorozených,” oznámil nám Emmett důležitě.

Takhle nějak by mohly probíhat ideální líbánky. Hodně jsme se milovali a trávili spoustu času ve vířivce. Brzké večery jsme si užívali v soukromém kině v přízemí a sledovali filmy z obrovské filmotéky patřící k vybavení domu. Romantické repliky klasické kinematografie mi Edward přednášel do ucha a jednou jsem jeho sametovému hlasu šeptajícímu svůdná slůvka podlehla a zažila tak milostné radovánky přímo v kině.

Hojně jsme využívali bazén. Byla jsem odvážná a “zapomněla” plavky. Vlastně jsme celkově moc oblečení nevyužívali. Stud mě opustil a užívala jsem si ten úžasný pocit volnosti a Edwardovy obdivné pohledy mi silně zvyšovaly sebevědomí.

Jednou jsme dokonce navštívili i posilovnu. Ale tam to probíhalo tak, že Edward cvičil a já ho se spadlou bradou pozorovala a nechápala, jak jsem mohla mít takové štěstí, že si mě ten nádherný chlap vybral a vzal. Byl na něj úžasný pohled a já neměla daleko k omámenému slintání.

Poslední večer před odjezdem mě Edward přemluvit k oblečení společenských šatů a udělali jsme si taneční večer. Edward pustil klasickou hudbu a vyzval mě k tanci. Vyzvedl si mě na boty a tančil tak vlastně jen on. Přesto, nebo možná právě proto, to byl báječný večer.

Vůbec se mi nechtělo se vracet do Forks. Tady jsme byli jen my dva. Žádné problémy, žádné starosti, žádné skrývání. Až moc dobře jsem si uvědomovala, že utajené manželství nebylo úplně nejlepším nápadem. Hrozně moc jsem chtěla k Edwardovi patřit veřejně a žít s ním. Jenže představa, jak všem oznamuji, že jsem se v osmnácti vdala, mě odrazovala. Naskakovala mi z ní husí kůže.

Nedalo se nic dělat. Ukradené čtyři dny nenávratně skončily a my se musely vrátit do reality všedního dne. I když to bylo hodně nadnesené. Asi jen málokdo by nazval pronásledování šílenou upírkou, přátelství s vlkodlaky a zatajování manželství před rodinou i přáteli všedním dnem.

Pomalu, abychom odjezd co nejvíce zdrželi, jsme se oblékali a balili. Edward mi sliboval, že se sem můžeme klidně pravidelně vracet, ale stejně mi bylo smutno. Nechtěla jsem zase muset předstírat, že jsme obyčejní zamilovaní středoškoláci.

Cestou domů jsme poslouchali hudbu, ale atmosféra byla na hony vzdálená od té při jízdě opačným směrem.

,,Bylo by tak hezké nemuset si na nic hrát,” zašeptala jsem a měla na sebe vztek. Kdybych se nebála reakce rodičů a vykašlala se na pozornost okolí, bylo by všechno jinak. Tak jak to chtěl Edward. Opět měl pravdu.

,,Já vím, lásko. Já vím. Také mě mrzí, že nemůžu do celého světa vykřičet, že jsi moje právoplatná manželka. Do konce školy zbývají už jen necelé tři měsíce, tak co kdybychom se pak vzali ještě jednou? Ale tentokrát oficiálně a se vším všudy. Uvědomuji si, že jsem se dohodli na oficiální svatbě až na později, ale chci, abys věděla, že pokud si to rozmyslíš, požádám Charlieho okamžitě o tvou ruku,” pronesl Edward naprosto vážně.

Měla jsem chuť si nafackovat. On byl tak dokonalý a perfektní a já jenom hloupá husa. Tak prostě snesu překvapení a trapné poznámky spolužáků. S Renée a Charliem to bude těžší, ale i oni jistě pochopí, že se milujeme a chceme spolu být jak se sluší a patří. No, možná to nepochopí, ale nebudou nám bránit. A když uvidí, jak moc jsem šťastná, smíří se s tím, že se jejich dcera vdala v osmnácti.

,,Tak jo. Máš pravdu. Já už nechci dál předstírat a lhát, ani mi to moc dobře nejde a jen se děsím chvíle, kdy Charlie pozná, že něco tajím,” odhodlala jsem se k velkému kroku.

Edward nijak nereagoval. Jel normálně dál a sledoval silnici. A pak najednou vytřeštil oči a prudce zabrzdil. Auto sebou škublo a já letěla dopředu, kde mě zastavil bezpečnostní pás, a zase dozadu, kde jsem se trochu bouchla do hlavy o záhlavník na sedačce. Edward to nejspíš ani nezpozoroval. Rychle se na mě otočil a sevřel mé ruce ve svých.

,,Vážně? Bello, jsi si jistá? Opravdu si mě vezmeš a už nebudeme manželství tajit? Já tě k ničemu nenutím, na mě se neohlížej,” vysypal ze sebe tak rychle, že jsem mu téměř nerozuměla.

Oči mu zářily a snažil se potlačit šťastný úsměv. Viděla jsem, jak přímo bublá radostí, ale zároveň se zuby nehty bojí dát cokoliv najevo, abych snad neměla pocit, že mě do něčeho tlačí. Byla na něm patrná nervozita smíšená s nevírou.

Skousla jsem si spodní ret a červeň se mi nahrnula do tváří. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se mu do očí.

,,Ano, myslím to naprosto a zcela vážně. Chci si tě vzít znovu a tentokrát veřejně. Miluji tě a chci, aby všechno bylo tak, jak má být,” odpověděla jsem a sledovala jeho nadšený výraz.

,,Bello, ani nevíš, jak jsem šťastný! Hned zítra k vám přijdu na večeři a promluvím si s Charliem,” zajásal Edward a já na něj zůstala zírat.

Tak nahonem jsem si to zase nepředstavovala. Dcera vdávající se po skončení střední školy zní lépe než dcera rychle se vdávající v průběhu střední školy. Všichni si budou myslet, že jsem těhotná tak jako tak, ale rodiče jistě lépe snesou svatbu v létě po škole.

Edwardův výraz posmutněl, když viděl, jak se tvářím. Pokusila jsem se na něj usmát, ale moc mi to asi nevyšlo.

,,Počkáme po maturitě, ano? Jak jsi řekl, jsou to necelé tři měsíce,” zaprosila jsem.

Edward se opět usmál a bylo poznat, že se mu ulevilo.

,,Děkuji,” zašeptal procítěně a políbil mě. ,,Moc to pro mě znamená.”

Zbytek cesty panovala v autě zvláštní, slavnostní atmosféra. Úsměv z tváře mého muže už nezmizel a i já si musela přiznat, že se na oficiální manželství těším.

,,Alice se zblázní nadšením, že může organizovat další svatbu,” ušklíbla jsem se vesele. Pak mi ale zatrnulo, když jsem si uvědomila, že tahle svatba určitě nebude tak přirozená a intimní jako ta první. Tohle bude sňatek se vším všudy - živá hudba, spousta hostů, obrovská hostina, přípitky… Nervózně jsem polkla.

,,Neboj, lásko, budu ji krotit. Nedovolím, aby mi tě vystrašila nebo odradila,” ujistil mě Edward a já mu věřila.

Dovezl mě k Charlieho domu. Táta nebyl doma, takže jsme se na parkovišti dlouze loučili. V tu chvíli jsem se nemohla dočkat zveřejnění našeho manželství. Pak už žádné loučení nebude nutné.

Edward se po několika minutách odtáhl, polibek na rozloučenou tak ukončil a temně zavrčel. Překvapeně jsem na něj zamrkala.

,,Promiň, lásko. To Emmett. Jeho myšlenky na mě přímo křičí,” vysvětlil mi a semkl víčka. Vypadal, jako by se modlil o dávku trpělivosti.

,,Emmett tu někde je?” zajíkla jsem se vyděšeně.

Edward přikývl a já zrudla až za ušima. Takže velký bratr byl svědkem našeho rozloučení. Moc dobře jsem si uvědomovala všechny své reakce na Edwardovy polibky a doteky. Vždyť já ho přemlouvala k menšímu milování v autě! Jestli tohle Emmett slyšel, nemohla jsem se na něj už nikdy ani podívat.

,,Budu si s ním muset promluvit. Mají nové stopy a asi už tuší, co se v Seattlu děje. Chceš to taky slyšet?” promluvil Edward.

Srdce se mi rychle rozbušilo. Jistě, jak jsem jen mohla zapomenout na Seattle. Proto tu Emmett byl. Nešmíroval, ale hlídal.

Přikývla jsem a nechala se obejmout.

,,Emmette, mohl bys sem přijít?” řekl Edward úplně normálním hlasem. Najednou se za okýnkem objevila vysmátá tvář mého švagra. Sice jsem věděla, že přijde, ale stejně jsem se lekla a tiše vyjekla. Tím jsem si vysloužila velmi potěšený a samolibý úsměv na Emmově tváři.

,,Jasper na to včera přišel. Fakt mu to pálí. I ty psy překvapil, mysleli si, že všechno odhalí oni a jenom ostrouhali,” začal Emmett a byl očividně pyšný, že záhadu vyřešili Cullenovi a ne vlci.

,,K věci, prosím,” procedil skrz zuby Edward. Nechápavě jsem se na něj otočila. Zdál se být tak nějak frustrovaný a možná i naštvaný. Tomu jsem nerozuměla.

,,Nediv se, Bello, Edwarda štve, že si hlídám myšlenky a on neví všechno dopředu. Přece jste rovnoprávní manželé a musíte všechno vědět stejně, že. Nechci mezi vás zasívat semeno sváru,” smál se Emmett a Edwardovy zatím tuhly rysy.

,,Nechtěj vědět, na co myslím. Ale třeba se Edward v mých vzpomínkách něčemu užitečnému přiučí,” šťouchl do mě Emm a já už opravdu nechtěla vědět víc.

,,No, ale tak tedy k věci. Jasper je přesvědčený, že v Seattlu se formuje armáda novorozených,” oznámil nám Emmett důležitě.

 

2628



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 27:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!