Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 24

Stephenie Meyer


Hořko - sladká tajemství 24Druhé líbánky začínají

 

Ač jsem chtěla být naštvaná a uražená, při představě nadcházejících čtyř dnů jsem se rozplývala blahem a nebyla schopná se zlobit. V noci jsem spala velmi neklidně a každou chvíli se budila nedočkavostí. Skutečně jsem nemohla dospat.
Ráno jsem byla vzhůru už pár minut před zvoněním budíku a doslova jsem se nutila zůstat ještě ležet a nepoletovat štěstím po pokoji a koupelně. Už tak jsem si dopřála před odjezdem až moc času a nechtěla jsem, aby Charlie pojal podezření, že si od výletu slibuji něco víc. Oficiální verze zněla, že s námi jede i Alice a Jasper a společně budeme jezdit po památkách a zpracovávat projekt na volitelný seminář do školy. Pro dokonalé krytí jsme se na ten seminář skutečně přihlásili a Alice s Jasperem náš společný projekt vypracovali. Týkal se války Severu proti Jihu a na tu byl Jasper odborník jako nikdo jiný, že.
Když se budík konečně rozdrnčel, vyskočila jsem z postele a utíkala do koupelny. Shodila jsem ze sebe pyžamo a zalezla do sprchy. Kapky vody dopadaly na mé spánkem ještě rozpálené tělo a příjemně mě chladily. Nahlas bych to nikdy nepřiznala, ale nechtěla jsem Edwardovi smrdět, takže jsem vyplácala skoro celý sprchový gel. Jistota je jistota a nic nesmělo ohrozit mé čtyři dny v ráji.
Po koupeli jsem se ještě hezky promazala tělovým krémem s jahodovou vůní. Edward sice asi vůni jahod nerozezná od jiného jídla, ale mně se moc líbila. Když jsem zavírala tubu s krémem, na okamžik jsem ztuhla. Právě jsem se natřela vůní jídla. Docela ironie. Jako bych svého muže přímo lákala, aby si do mě kousnul. Miláčku, že voním jako slaďoučká jahůdka. Nem áš chuť mě ochutnat? Musela jsem se svým ztřeštěným úvahám smát. Začínala jsem se obávat, že už vážně trošku blázním.
Pečlivě jsem si vybrala modré krajkové prádlo. Bylo vkusné, sexy, ale ne zbytečně vyzývavé nebo vulgární. Chtěla jsem působit svůdně, a ne lacině, a byla jsem si docela jistá, že se mi to povedlo. Oblékla jsem si vyšisované bokové džíny a modrou halenku s vázáním pod prsama. Slušelo mi to. Byla jsem elegantní ale zase ne tak moc, abych takhle nemohla jít třeba normálně do školy. Alice by ze mě měla radost.
Rozčesala jsem si vlasy, lehce se nalíčila a připnula si náušnice. Zkontrolovala jsem se v zrcadle a byla spokojená. Nikdy jsem se nepokládala za krásku, natožpak vedle svých švagrových, ale slušelo mi to.
S výbornou náladou jsem seběhla ze schodů a v kuchyni se potkala se zamračeným Charliem. Seděl za stolem, četl noviny a popíjel černou kávu.
,,Teda Bells, sluší ti to. Určitě nemáte s Edwardem žádné postranní úmysly? Přece jenom čtyři dny bez dozoru…,” nechal táta větu přejít do ztracena. Protočila jsem panenky.
,,Dobré ráno, tati, vyspala jsem se dobře, děkuji za optání,” zašklebila jsem se na něj, zalila cereálie mlékem a posadila se se snídaní naproti němu.
,,Myslím, že tohle už jsem řešili a já tě znovu ujišťuji, že Edward je v tomto ohledu značně staromódní,” mluvila jsem pomalu a trpělivě jako rodič k nechápavému dítěti. V duchu jsem sama sebe přesvědčovala, že nelžu. To, co říkám, je čistá a nezkalená pravda, nebo snad ne?
,,Hm, já vím, já vím. Jen doufám, že se kvůli tomu třeba tajně nevezmete,” zabručel Charlie přes noviny.
V tu chvíli jsem zrovna měla pusu plnou jídla a zaskočilo mi. Tak jsem se lekla, že jsem snad celé sousto vdechla a začala se dusit. Chroptěla jsem až mi tekly slzy. Charlie pohotově vyskočil a praštil mě mezi lopatky tak, že jsem poprskala celý stůl.
,,V pohodě?” strachoval se a s obavou mě pozoroval.
,,Jo, už je to dobrý,” zasýpala jsem a musela se napít.
Charlie se najednou rozesmál, až se plácal do stehen. Naštvaně jsem si ho měřila pohledem. Jediná dcera se mu skoro udusila a on se směje!
,,Tak jo, přesvědčila jsi mě. Víš, vy jste občas s Edwardem tak tajemní, že mám trochu strach, aby ses jednou prostě nesbalila a neutekli jste spolu. Ale jak tak koukám, výchova Renée se na tobě podepsala. Máš stejnou fóbii z manželství jako ona,” vyrážel ze sebe tatínek mezi salvami smíchu. Kdyby jen věděl.
,,Fajn, tak se hezky na můj účet pobavil a já se jdu dát trochu do pořádku,” odsekla jsem a vydupala po schodech do koupelny.
Řasenka se mi roztekla a tváře jsem měla nepěkně zčervenalé. S povzdechem jsem se odlíčila, opláchla obličej studenou vodou a znovu se namalovala. Když jsem zase vypadala jako člověk a hezká mladá žena, zašla jsem do svého pokoje pro sbalenou tašku a vrátila se do kuchyně rozloučit se s Charliem.
K mému překvapení byl v kuchyni i Edward a živě spolu diskutovali nad novinami.
,,Nemusíte se bát, Charlie, Seattlu se vyhneme. Také nechci Bellu vystavovat žádnému nebezpečí, můžete se spolehnout, že na ni dám pozor,” říkal zrovna Edward.
Odkašlala jsem si, abych upoutala jejich pozornost. Charlie po mně střelil pohledem a zacukaly mu koutky a oči se rozsvítily. Edward chvíli nechápavě koukal střídavě na mě a na tátu. Pak se zamračil a vzápětí i jemu zacukaly koutky. Hm, jsem asi opravdu zábavná a vtipná. Bohužel, většinou když o to nestojím. Kdybych chtěla říct vtip, byla bych jen trapná.
,,Co jste tu spolu kuli za pikle?” zeptala jsem se a rozhodla se ignorovat jejich názory na mě.
,,Ale, to víš, nelíbí se mi ta pokračující série vražd a zmizení v Seattlu. Tamní policie nemá žádné stopy a obětí přibývá. Jen jsem žádal Edwarda, aby jste se tomu městu obloukem vyhnuli,” objasnil mi Charlie.
Bylo mi líto všech, kteří zemřeli nebo se ztratili, ale o sebe jsem se ani trochu nebála. S upírem po boku se mi nemohlo nic zlého stát. Navíc, když ten upír čte myšlenky. Já byla v dokonalém bezpečí.
Usmála jsem se na Edwarda a očekávala, že i on se alespoň pousměje Charlieho nepřiměřenému strachu, ale toho jsem se nedočkala. Můj manžel se mračil a ve tváři se mu zračila obava. Proč by se měl zrovna on bát nějakých vrahů? Byli to lidé a s těmi by si poradil jedna dvě. Ledaže by to lidé nebyli.
Cítila jsem, jak mi rosolovatí kolena a zrychluje srdce. Samozřejmě, že to lidé nebyli. Edward si všiml změny mé nálady a já se setkala s jeho pohledem. Dívali jsme se jeden druhému do očí a já věděla, že moje úvaha je správná. V Seattlu se rojili upíři.
,,Slibuji, že se o Bellu postarám a dám na ni pozor. Bude vám každý večer volat, abyste nemusel mít strach. Měli bychom už vyrazit,” promluvil Edward a dál mě sledoval.
Silou vůle jsem se donutila ke klidu a normálně se rozloučila s tatínkem. Jako Edward jsem slíbila pravidelné  telefonáty a nevystavování se žádnému nebezpečí.
Jako v tranzu jsem nasedla do auta a ani se nepozastavila nad plným kufrem a zaskládanými zadními sedačkami Volva. Nepřítomně jsem zamávala Charliemu a Edward vyjel na silnici.
,,Jsi v pořádku?” zeptal se po chvíli starostlivě a zkoumavě si mě prohlížel. Ani mi nevadilo, že místo řízení sledoval mě.
,,Proto jsi v noci nepřišel. Ne kvůli vlkodlačímu odéru, ani abychom se na sebe víc těšili. Dozvěděl ses od Sama, že se v okolí vyskytují další upíři. Snažili jste se vymyslet, co jsou zač a co chtějí,” šeptala jsem a zachvěla se.
,,Ano, máš naprostou pravdu. Někdy mě překvapuje, jak moc jsi intuitivní,” přitakal Edward a usmál se.
,,Nemusíš se bát, lásko. Naše rodina situaci zkoumá a myslíme si, že zatím není naše účast nijak potřeba. Vlci jsou taky v pohotovosti. Nic se ti nestane, to bych nikdy nedovolil,” uklidňoval mě můj muž.
,,Já budu v bezpečí, ale co moji spolužáci, učitelé, sousedi?” zeptala jsem se a znovu ucítila nával děsu.
,,Jak už jsem říkal, my i vlci hlídkujeme. Pro ty upíry je lepší lovit ve velkém městě. Tam nejsou tak nápadní. Jistě, nyní už ano, ale kdyby lovili v městečku jako je Forks, prozrazení by hrozilo mnohem reálněji. Sériový vrah nebo šílený gang se pravděpodobněji nachází a působí ve velkoměstě než na venkově. Nezapomínej, že máme svoje zákony, jejichž porušení se trestá. Jsem si jistý, že Forks je mimo jejich lovný rajon,” vysvětloval Edward a já se pomalu uklidňovala.
To, co říkal, znělo logicky a jasně. Měl pravdu, jen jsem zveličovala svůj vlastní strach a sama sebe zbytečně děsila.
,,Dobře. Co kdybychom teď na čtyři dny na všechno zapomněli a drželi se původního plánu?” navrhla jsem a rádoby svůdně zamrkala řasami.
Edward mě chvíli obezřetně pozoroval a pak se rozesmál a pohladil mě po tváři.
,,Jistě, paní Cullenová, vaše přání jsou mi rozkazem,” zamrkal na mě.
,,Jsem rád, že si už neděláš zbytečné starosti. Samozřejmě to nechci zlehčovat, ale celá rodina a všichni vlci na tom pracují. Nejspíš se jedná jen o nějaký hloupý mocenský boj o území, který skončí stejně rychle a náhle, jak začal. Navzájem se zničí a zbude jeden nebo dva, kteří už nebudou představovat hrozbu,” přešel ještě na chvíli na vážnější notu Edward.
,,Budu vám věřit, pane Cullene. Takže nyní házíme starosti za hlavu a vydáváme se vstříc relaxu, zábavě a nekonečnému milování,” zasmála jsem se a mrkla na svého muže, kterému podezřele rychle ztmavly oči. Bylo příjemné mít důkaz, že i on se na druhé líbánky těší.

Ač jsem chtěla být naštvaná a uražená, při představě nadcházejících čtyř dnů jsem se rozplývala blahem a nebyla schopná se zlobit. V noci jsem spala velmi neklidně a každou chvíli se budila nedočkavostí. Skutečně jsem nemohla dospat.

Ráno jsem byla vzhůru už pár minut před zvoněním budíku a doslova jsem se nutila zůstat ještě ležet a nepoletovat štěstím po pokoji a koupelně. Už tak jsem si dopřála před odjezdem až moc času a nechtěla jsem, aby Charlie pojal podezření, že si od výletu slibuji něco víc.

Oficiální verze zněla, že s námi jede i Alice a Jasper a společně budeme jezdit po památkách a zpracovávat projekt na volitelný seminář do školy. Pro dokonalé krytí jsme se na ten seminář skutečně přihlásili a Alice s Jasperem náš společný projekt vypracovali. Týkal se války Severu proti Jihu a na tu byl Jasper odborník jako nikdo jiný, že.

Když se budík konečně rozdrnčel, vyskočila jsem z postele a utíkala do koupelny. Shodila jsem ze sebe pyžamo a zalezla do sprchy. Kapky vody dopadaly na mé spánkem ještě rozpálené tělo a příjemně mě chladily. Nahlas bych to nikdy nepřiznala, ale nechtěla jsem Edwardovi smrdět, takže jsem vyplácala skoro celý sprchový gel. Jistota je jistota a nic nesmělo ohrozit mé čtyři dny v ráji.

Po koupeli jsem se ještě hezky promazala tělovým krémem s jahodovou vůní. Edward sice asi vůni jahod nerozezná od jiného jídla, ale mně se moc líbila. Když jsem zavírala tubu s krémem, na okamžik jsem ztuhla. Právě jsem se natřela vůní jídla. Docela ironie. Jako bych svého muže přímo lákala, aby si do mě kousnul. Miláčku, že voním jako slaďoučká jahůdka. Nemáš chuť mě ochutnat? Musela jsem se svým ztřeštěným úvahám smát. Začínala jsem se obávat, že už vážně trošku blázním.

Pečlivě jsem si vybrala modré krajkové prádlo. Bylo vkusné, sexy, ale ne zbytečně vyzývavé nebo vulgární. Chtěla jsem působit svůdně, a ne lacině, a byla jsem si docela jistá, že se mi to povedlo. Oblékla jsem si vyšisované bokové džíny a modrou halenku s vázáním pod prsama. Byla jsem elegantní ale zase ne tak moc, abych takhle nemohla jít třeba normálně do školy. Alice by ze mě měla radost.

Rozčesala jsem si vlasy, lehce se nalíčila a připnula si náušnice. Zkontrolovala jsem se v zrcadle a byla spokojená. Nikdy jsem se nepokládala za krásku, natožpak vedle svých švagrových, ale slušelo mi to.

S výbornou náladou jsem seběhla ze schodů a v kuchyni se potkala se zamračeným Charliem. Seděl za stolem, četl noviny a popíjel černou kávu.

,,Teda Bells, sluší ti to. Určitě nemáte s Edwardem žádné postranní úmysly? Přece jenom čtyři dny bez dozoru…,” nechal táta větu přejít do ztracena. Protočila jsem panenky.

,,Dobré ráno, tati, vyspala jsem se dobře, děkuji za optání,” zašklebila jsem se na něj, zalila cereálie mlékem a posadila se se snídaní naproti němu.

,,Myslím, že tohle už jsem řešili a já tě znovu ujišťuji, že Edward je v tomto ohledu značně staromódní,” mluvila jsem pomalu a trpělivě jako rodič k nechápavému dítěti. V duchu jsem sama sebe přesvědčovala, že nelžu. To, co říkám, je čistá a nezkalená pravda, nebo snad ne?

,,Hm, já vím, já vím. Jen doufám, že se kvůli tomu třeba tajně nevezmete,” zabručel Charlie přes noviny.

V tu chvíli jsem zrovna měla pusu plnou jídla a zaskočilo mi. Tak jsem se lekla, že jsem snad celé sousto vdechla a začala se dusit. Chroptěla jsem, až mi tekly slzy. Charlie pohotově vyskočil a praštil mě mezi lopatky tak, že jsem poprskala celý stůl.

,,V pohodě?” strachoval se a s obavou mě pozoroval.

,,Jo, už je to dobrý,” zasýpala jsem a musela se napít.

Charlie se najednou rozesmál, až se plácal do stehen. Naštvaně jsem si ho měřila pohledem. Jediná dcera se mu skoro udusila a on se směje!

,,Tak jo, přesvědčila jsi mě. Víš, vy jste občas s Edwardem tak tajemní, že mám trochu strach, aby ses jednou prostě nesbalila a neutekli jste spolu. Ale jak tak koukám, výchova Renée se na tobě podepsala. Máš stejnou fóbii z manželství jako ona,” vyrážel ze sebe tatínek mezi salvami smíchu. Kdyby jen věděl.

,,Fajn, tak se hezky na můj účet pobavil a já se jdu dát trochu do pořádku,” odsekla jsem a vydupala po schodech do koupelny.

Řasenka se mi roztekla a tváře jsem měla nepěkně zčervenalé. S povzdechem jsem se odlíčila, opláchla obličej studenou vodou a znovu se namalovala. Když jsem zase vypadala jako člověk a hezká mladá žena, zašla jsem do svého pokoje pro sbalenou tašku a vrátila se do kuchyně rozloučit se s Charliem.

K mému překvapení byl v kuchyni i Edward a živě spolu diskutovali nad novinami.

,,Nemusíte se bát, Charlie, Seattlu se vyhneme. Také nechci Bellu vystavovat žádnému nebezpečí, můžete se spolehnout, že na ni dám pozor,” říkal zrovna Edward.

Odkašlala jsem si, abych upoutala jejich pozornost. Charlie po mně střelil pohledem a zacukaly mu koutky a oči se rozsvítily. Edward chvíli nechápavě koukal střídavě na mě a na tátu. Pak se zamračil a vzápětí i jemu zacukaly koutky. Hm, jsem asi opravdu zábavná a vtipná. Bohužel, většinou když o to nestojím. Kdybych chtěla říct vtip, byla bych jen trapná.

,,Co jste tu spolu kuli za pikle?” zeptala jsem se a rozhodla se ignorovat jejich názory na mě.

,,Ale, to víš, nelíbí se mi ta pokračující série vražd a zmizení v Seattlu. Tamní policie nemá žádné stopy a obětí přibývá. Jen jsem žádal Edwarda, aby jste se tomu městu obloukem vyhnuli,” objasnil mi Charlie.

Bylo mi líto všech, kteří zemřeli nebo se ztratili, ale o sebe jsem se ani trochu nebála. S upírem po boku se mi nemohlo nic zlého stát. Navíc, když ten upír čte myšlenky. Já byla v dokonalém bezpečí.

Usmála jsem se na Edwarda a očekávala, že i on se alespoň pousměje Charlieho nepřiměřenému strachu, ale toho jsem se nedočkala. Můj manžel se mračil a ve tváři se mu zračila obava. Proč by se měl zrovna on bát nějakých vrahů? Byli to lidé a s těmi by si poradil jedna dvě. Ledaže by to lidé nebyli.

Cítila jsem, jak mi rosolovatí kolena a zrychluje srdce. Samozřejmě, že to lidé nebyli. Edward si všiml změny mé nálady a já se setkala s jeho pohledem. Dívali jsme se jeden druhému do očí a já věděla, že moje úvaha je správná. V Seattlu se rojili upíři.

,,Slibuji, že se o Bellu postarám a dám na ni pozor. Bude vám každý večer volat, abyste nemusel mít strach. Měli bychom už vyrazit,” promluvil Edward a dál mě sledoval.

Silou vůle jsem se donutila ke klidu a normálně se rozloučila s tatínkem. Jako Edward jsem slíbila pravidelné  telefonáty a nevystavování se žádnému nebezpečí.

Jako v tranzu jsem nasedla do auta a ani se nepozastavila nad plným kufrem a zaskládanými zadními sedačkami Volva. Nepřítomně jsem zamávala Charliemu a Edward vyjel na silnici.

,,Jsi v pořádku?” zeptal se po chvíli starostlivě a zkoumavě si mě prohlížel. Ani mi nevadilo, že místo řízení sledoval mě.

,,Proto jsi v noci nepřišel. Ne kvůli vlkodlačímu odéru, ani abychom se na sebe víc těšili. Dozvěděl ses od Sama, že se v okolí vyskytují další upíři. Snažili jste se vymyslet, co jsou zač a co chtějí,” šeptala jsem a zachvěla se.

,,Ano, máš naprostou pravdu. Někdy mě překvapuje, jak moc jsi intuitivní,” přitakal Edward a usmál se.

,,Nemusíš se bát, lásko. Naše rodina situaci zkoumá a myslíme si, že zatím není naše účast nijak potřeba. Vlci jsou taky v pohotovosti. Nic se ti nestane, to bych nikdy nedovolil,” uklidňoval mě můj muž.

,,Já budu v bezpečí, ale co moji spolužáci, učitelé, sousedi?” zeptala jsem se a znovu ucítila nával děsu.

,,Jak už jsem říkal, my i vlci hlídkujeme. Pro ty upíry je lepší lovit ve velkém městě. Tam nejsou tak nápadní. Jistě, nyní už ano, ale kdyby lovili v městečku jako je Forks, prozrazení by hrozilo mnohem reálněji. Sériový vrah nebo šílený gang se pravděpodobněji nachází a působí ve velkoměstě než na venkově. Nezapomínej, že máme svoje zákony, jejichž porušení se trestá. Jsem si jistý, že Forks je mimo jejich lovný rajon,” vysvětloval Edward a já se pomalu uklidňovala.

To, co říkal, znělo logicky a jasně. Měl pravdu, jen jsem zveličovala svůj vlastní strach a sama sebe zbytečně děsila.

,,Dobře. Co kdybychom teď na čtyři dny na všechno zapomněli a drželi se původního plánu?” navrhla jsem a rádoby svůdně zamrkala řasami.

Edward mě chvíli obezřetně pozoroval a pak se rozesmál a pohladil mě po tváři.

,,Jistě, paní Cullenová, vaše přání jsou mi rozkazem,” zamrkal na mě.

,,Jsem rád, že si už neděláš zbytečné starosti. Samozřejmě to nechci zlehčovat, ale celá rodina a všichni vlci na tom pracují. Nejspíš se jedná jen o nějaký hloupý mocenský boj o území, který skončí stejně rychle a náhle, jak začal. Navzájem se zničí a zbude jeden nebo dva, kteří už nebudou představovat hrozbu,” přešel ještě na chvíli na vážnější notu Edward.

,,Budu vám věřit, pane Cullene. Takže nyní házíme starosti za hlavu a vydáváme se vstříc relaxu, zábavě a nekonečnému milování,” zasmála jsem se a mrkla na svého muže, kterému podezřele rychle ztmavly oči. Bylo příjemné mít důkaz, že i on se na druhé líbánky těší.

 

23 25



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 24:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!