Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 16

25.02.2010 (14:45) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5462×

Přijela jsem ke škole a nemohla uvěřit vlastním očím. Edward se opíral o své Volvo a zářivě se na mě usmíval. Tvářil se, jako by se včerejší noc vůbec neodehrála. Jako by mě nenechal na holičkách a ani nedal vědět, kam šel. Po celý zbytek noci se neozval. To mi bude muset hezky vysvětlit. A měl by mít zatraceně hodně dobrou výmluvu!

Když si všiml, že má nálada není ani zdaleka tak skvělá jako ta jeho, úsměv mu zamrzl a on se zatvářil docela vyděšeně. Kdybych na něj nebyla tak naštvaná, smála bych se.

Došla jsem až k němu, postavila se mírně rozkročmo, ruce si křížem založila před tělem a zvedla obočí. Chtěla jsem vypadat výhružně, ale asi se mi to nepovedlo a působila jsem spíše směšně. Mému milovanému manželovi zacukaly koutky a v očích mu zajiskřilo. Doslova jsem cítila, jak taju. Tak moc mu to slušelo a s jiskřičkami v očích byl přímo neodolatelný. Ale nehodlala jsem se jen tak nechat oblbnout a hned se usmířit. Kdepak, tak by to nešlo.

,,Mohl bys mi laskavě vysvětlit, co to v noci mělo znamenat?” zeptala jsem se docela zostra a byla na sebe pyšná. V Edwardově přítomnosti jsem nedokázala být dlouho naštvaná. Jeho blízkost sama o sobě mě těšila a měla jsem téměř neodolatelnou chuť padnout mu kolem krku a políbit ho. Jenže to by vůbec nepochopil, že tohle mi dělat nemůže.

,,Promiň,” zašeptal a provinile se podíval na zem. Musela jsem se kousnout do rtu, abych okamžitě nevyhrkla, že je všechno v pořádku.

,,Máš pravdu dlužím ti vysvětlení. Hm, jak jen začít? Víš, ty jsi mě včera hodně překvapila. Byla jsi naprosto úžasná a úchvatná a já nedokázal vnímat nic a nikoho kromě tebe. Celou svou podstatou jsem se věnoval jen tobě a tomu, co jsi se mnou dělala. Neslyšel jsem Charlieho, dokud nebylo skoro pozdě.

Já vím, že to byla chyba, že jsi na mě spoléhala a já tě zklamal. Moc mě to mrzí, lásko. Omlouvám se za to selhání,” vysvětloval a omlouval se. Byl tak roztomilý! Hlavu měl sklopenou a hypnotizoval své boty. Vypadal zkroušeně a mně ho bylo líto. Nechtěla jsem, aby si něco vyčítal. Už už jsem ho začínala utěšovat, že se nic neděje a něco takového se může stát každému. Vždyť neslyšel Charlieho, protože se věnoval jen mě a našemu milování. Při té vzpomínce jsem zčervenala.

Pak jsem si však vzpomněla, že zrovna o tohle mi ani tak nešlo. To bylo opravdu pochopitelné a odpustitelné. Vadilo mi, že mě v tom nechal samotnou a ani se neozval. Nezajímal se, jak jsem tu navýsost trapnou situaci zvládla. Takže žádné tání!

,,Dobře, Edwarde, to chápu a dál?” snažila jsem se být neoblomná.

Překvapeně se na mě podíval a zamrkal svými dlouhými řasami. V tu chvíli se vrátila má zuřivost. On si opravdu myslel, že to nechám být a spokojím se s polovičním vysvětlením… Vůbec ho nenapadlo, že budu chtít pořádnou omluvu a znát celou pravdu.

,,No víš, to je trochu složitější,” soukal ze sebe a opět velmi důkladně zkoumal štěrk u svých nohou. ,,Hm, jak by to jen řekl? Já jsem chtěl za tebou ještě přijít, jenže Charlie byl dost dlouho vzhůru a další jeho návštěvu u sebe v pokoji bys asi už nezvládla. No a taky jsem dostal žízeň. Být ti tak strašně blízko je pro mě přeci jen těžké. Stojí mě to hodně sebeovládání, abych ti nijak neublížil. Zaběhl jsem si na lov a pak už jsi spala a odpočinek potřebuješ, tak jsem tě nechal spát a nerušil tě,” domluvil a očividně se mu ulevilo.

Zkoumavě jsem si ho prohlížela a ani trochu nepochybovala, že mi lže. Nebo možná ne úplně lže, ale něco zatajuje. Během celého svého proslovu se na mě ani jednou nepodíval a to nebylo obvyklé. Ušklíbla jsem se. Jen počkej, chlapče, však já na to přijdu!

,,Mohla bys mi prosím odpustit?” zeptal se z pod přivřených víček a rozpačitě se usmál. Ani já se úsměvu neubránila, ale byla jsem opět ráda, že mi nevidí do hlavy. Já se totiž nehodlala jen tak vzdát.

,,Fajn, ale zasloužím si za to nějakou odměnu. Jako třeba úžasně romantický víkend o samotě strávený v manželském loži,” zkusila jsem. Proč bys z toho taky nemohla něco mít, že.

Edwardovi zcela jasně spadl kámen ze srdce a se znatelnou úlevou se na mě usmál, přitáhl si mě do náručí a políbil svými ledovými rty na čelo. Tohle se mi líbilo, ale byla jsem rozhodnutá nezapomenout.

,,To by byla ale odměna i pro mě,” zašeptal mi  do ucha a spojil naše rty. Měla jsem co dělat, abych zůstala stát. Podlamovala se mi kolena. To na mě nikdy nepřestane tak omamně působit?

Po chvilce se odtáhl a již se spokojeným úsměvem mě vzal za ruku a vedl ke škole. Přitulila jsem se k němu a ani trochu nevnímala pohledy našich spolužáků.

,,Hm, Bells, jak jsi to vlastně včera zvládla s Charliem?” zeptal se s potlačovaným smíchem a já zrudla jako rak.

Odkašlala jsem si a velmi tiše mu to vyprávěla. Zmínila jsem se i o dnešním ránu a Charliho snaze vysvětlit mi, že chápe mé touhy a potřeby. Můj zrádný muž se smál. Největší trapas mého života se mu zdál vtipný. Pustila jsem jeho ruku a znovu uraženě přidala do kroku. Okamžitě mě následoval a velmi jemně mou ruku opět uchopil a přitáhl si mě k sobě.

,,Bello, promiň, nechtěl jsem se ti smát, ale musíš uznat, že to je docela vtipné. Mimochodem, včera Charlie myslel na něco velmi zajímavého. Zjistil jsem, že by mu ani nevadilo, kdybychom spolu měli intimní vztah. Zdá se mu to dokonce naprosto přirozené a normální, i když nadšený z té představy není. Jen by se mu nelíbilo, kdybychom se tajně scházeli v jeho domě a milovali se pod jeho střechou,” řekl a tím mě velmi překvapil. Charlie byl chápavější, než jsem si myslela.

Pokud jsem chtěla zjistit, co můj manžel skutečně dělal v noci, musela jsem přistoupit na menší ústupky. Nesměl mít ai stín podezření, že jsem mu tu jeho dosti chabou povídačku nespolkla.

,,Máš pravdu, vlastně je to docela vtipné. Ale byla bych raději, kdyby se to nestalo mně,” usmála jsem se a políbila ho. Rozloučili jsme se a já vkročila do třídy.

První hodinu jsem měla historii s Jasperem a Rosalie. Ta však na svém místě neseděla. Jasper byl v lavici sám. Přisedla jsem si k němu a zeptala se na Rose.

,,Ahoj Bells, ona dneska něco zařizuje s Esmé. Budu rád, když tu zůstaneš sedět,” usmíval se na mě, ale pro jistotu seděl na samém okraji lavice, jak nejdál ode mne to šlo.

Vstoupil učitel a výuka začala. Dějiny Anglie i Francie mě vždy zajímaly a bavilo mě se o nich učit, ale dnešní látku jsem už znala. Znuděně jsem si položila hlavu na lavici a přemýšlela o Edwardovi. Co mi asi mohl tajit a proč?

,,Unavená?” dolehl ke mně Jasperův příjemný hlas. Otočila jsem k němu hlavu a přikývla.

,,Docela vám závidím, že tohle neznáte. Kdyby ano, ležíš tady taky. V noci to asi bylo náročné, že,” usmála jsem se na něj. Alice včera plánovala generální kontrolu svého a Jazzova šatníku. Litovala jsem každého, kdo byl v její blízkosti při přebírání oblečení.

Jasper na mě vytřeštil oči a spadla mu brada. Pak se ale usmál a pokýval hlavou.

,,To asi ano. Překvapilo mě, že ti Edward o té schůzce řekl. Zdálo se mi, že je moc úzkostný a nechce tě vystrašit. Ale jsem rád, že k tobě byl upřímný. Jednak mezi manželi by neměla být tajemství a taky návrat Victorie se tě bytostně týká. Je jen dobře, že to víš,” řekl a nyní spadla brada mně.

Victoria si pro mě přišla! Rozklepala jsem se. Už jsem naprosto a úplně chápala Edwardovy vytáčky. Chtěl mě chránit a nerozrušovat. Jenže Jasper to vystihl. Mezi manželi by neměly být tajnosti a já takové podstatné věci chtěla vědět. Přála jsem si, aby mi Edward věřil a mluvil se mnou o všem. I o Victorii.

Po chvíli šoku jsem postřehla Jasperův vyděšený výraz. Musel na nás být pohled. Oba jsme se tvářili jako hromádky neštěstí a já se navíc klepala strachy.

,,Bello, on ti to neřekl, viď?” zeptal se přiškrceně a já na souhlas kývla.

Jazz zasténal a teatrálně si složil hlavu do dlaní.

,,Edward mě zabije a jestli ne on, tak Alice jistě ano. Až sem cítím, jak Edward zuří,” pronesl velmi tiše a zoufale.

15. díl • 17. díl

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 16: