Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 14

Victoria - by Mauween

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hořko - sladká tajemství 14Prekérní situace, 15+
Moc a moc děkuji za všechny komentáře. Jsem ráda, že se povídka líbí. Opravdu mě těší, že se mi, dle vás, daří i milostné scény. Já jsem z nich vždy kapku nervózní a píšu je červená jako rajče :-)

21.02.2010 (17:45) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5233×

 

V jednu chvíli jsem byla šťastná a na samém vrcholu extáze a během okamžiku mě ovládla čirá hrůza. Větší trapas než být nachytána při sexu vlastním otcem jsem si nedovedla představit. Vlastně dovedla. Ještě horší by bylo, kdyby sem opravdu vtrhl i se zbraní. Vyděšeně jsem se podívala na svého manžela. Pak se všechno stalo hrozně rychle.
Edward vystřelil z postele tak rychle, že jsem ho ani neviděla. Svou přirozenou rychlostí posbíral rozházené oblečení, zabalil mě - stále polonahou - do peřiny a v rouše Adamově vyskočil z okna.
Ležela jsem na zádech, přerývavě dýchala a peřinu si tiskla co nejblíže k tělu. Absence kalhot nebo alespoň kalhotek mě zneklidňovala.
Byla jsem sama snad tři vteřiny, když se hlučně otevřely dveře a pokoj zaplavilo světlo. Přitáhla jsem si deku až pod nos a přimhouřenýma očima sledovala Charlieho. Vypadal poměrně neklidně, možná až rozzuřeně.
,,Kde je?” zeptal se tichým hlasem nepřipouštějícím lež.
,,Ehm, kdo? Jsem tu jen já,” kníkla jsem velmi originálně a nejraději si dala pár facek. Taky jsem si mohla něco vymyslet nebo hrát rozespalou a nic nechápající. Můj hlas zněl bohužel naprosto probuzeně a trochu omámeně, ale to mi ani v nejmenším nepomohlo.
Charlie se na mě díval velmi podezíravě a k mému neskonalému překvapení udělal pár rychlých kroků a prudce otevřel mou šatní skříň. Když zj ist il, že je prázdná, padl na zem a díval se pod postel. Pak se zvedl a zadumaně se rozhlížel po pokoji hledaje další možný úkryt. Žádný však nebyl. Nechápavě kroutil hlavou a přistoupil až k oknu.]]>
Můj pokoj byl ve druhém patře a nejbližší strom stál moc daleko, aby se po něm dalo sešplhat dolů. Skok také pro člověka nepřicházel v úvahu. Ještě štěstí, že Charlie ani netuší, že Edward není člověk.
Táta se ještě chvíli díval s okna a pak se otočil na mě. Ve tváři měl vepsaný zmatek a nevíru. Nemít na sobě jen tričko do pasu a jinak nic, asi bych už dávno stála u dveří a vykazovala ho z pokoje. V současném stavu jsem se mohla nanejvýš posadit a dávat dobrý pozor, aby mi peřina nesklouzla.
,,Mohl bys mi vysvětlit, co to má znamenat?” zeptala jsem se a snažila se o příkrý tón.
Charlie zčervenal a zatvářil se omluvně. Přešlapoval na místě a očividně přemýšlel, co mi říct.
,,Hm, víš, vzbudila mě žízeň a slyšel jsem takové divné zvuky. No a pak jsi vykřikla Edwardovo jméno s takovým zvláštním odstínem. Předpokládal jsem, že je u tebe na nepovolené návštěvě a děláte… no, kdovíco,” soukal ze sebe a rudl čím dál víc.
,,Tati, už jsem ti říkala, že Edward je značně staromódní a to tvoje kdovíco by před svatbou jaksi neprovozoval. Mohl bys mě teď, prosím, nechat spát?”
Charlie si mě ještě chvíli zkoumavě prohlížel, ale pak k mé úlevě zakroutil hlavou, něco si zabrblal pod vousy a měl se k odchodu. Ve dveřích se ale zastavil a prudce se otočil.
,,Proč jsi křičela jeho jméno?” zeptal se.
,,Něco se mi zdálo. Měla jsem o něm takový hezký sen,” odpověděla jsem bez většího přemýšlení a vzápětí zrudla jako asi ještě nikdy. Tak tohle muselo vyznít vážně skvěle! Charlie slyšel divné zvuky, já křičela Edwardovo jméno a vysvětlím to snem.
,,Aha, no, hm, tak já tě nechám samotnou a nebudu rušit. Teda ne že bych si myslel, že jsi dělala… no, tak jsem to nemyslel. Jen… No, nic. Jdu spát. Dobrou noc a hezký sny. Teda jako… Uf, prostě dobou,” vykoktal tatínek, který byl snad ještě červenější než já.
Rychle zhasl světlo a zabouchl dveře. Padla jsem na znak do postele a přetáhla si peřinu přes hlavu. Tak tohle byl vážně trapas. Nejraději bych se zahrabala kilometr pod zem a už nikdy nevylezla. Jediné, co mě těšilo, bylo, že Charlie nehledal Edwarda i pod peřinou. To už bych ani nezvládla.
V tu chvíli se deka u mých nohou nadzvedla a já vyjekla. Tak to mi opravdu chybělo. Sakra, vždyť už odešel, tak proč se přišel zpátky?!
,,Bello, to jsem já. Charlie se vrací,” ozval se Edwardův sametový hlas jen těžko zakrývající smích.
Během chvilky se zase rozsvítilo a ve dveřích stál Charlie. Tentokrát se tvářil jako anděl pomsty. Rty měl stažené do tenké čárky a čelo nakrabacené.
,,Ano, tati?” zeptala jsem se tiše a opatrně.
,,Co se to tady děje?” rozčiloval se Charlie a znova rychle překontroloval všechna možná místa, kam by se vešel schovaný milenec. K mé nelibosti zavřel okno.
,,Měla jsem pocit, že něco vidím támhle v rohu ve tmě a lekla jsem se. Promiň. Už budu potichu jako myška,” vysvětlovala jsem zahanbeně.
Charlie vrtěl hlavou, ale pravděpodobně mi uvěřil a odešel. Pár minut jsem vyčkala a pak otevřelo okno dokořán, ale Edward nikde. Při čekání na něj jsem usnula.
Vzbudil mě až budík. Posadila jsem se na posteli a shrnula peřinu. Když jsem se spatřila v celé nahé kráse, okamžitě jsem si vzpomněla na včerejší noc a zahanbeně  zasténala. Rozhlédla jsem se po pokoji, ale Edward u mě nebyl. Výborně, zrovna když jsem ho potřebovala, zmizí si kdovíkam a nenechá mi ani vzkaz. Byla jsem na něj tak naštvaná, že jsem se zapomněla bát, jestli se mu něco zlého nestalo.
Oblékla jsem se, vyčistila si zuby a nalíčila se. Se školní taškou jsem seběhla schody a chystala se do kuchyně vzít si k snídani cereálie a uvařit si ranní kávu. Za kuchyňským stolem ale seděl Charlie a nos měl zabořený v novinách. Vypadalo to, jakoby se za nimi schovával.
,,Dobré ráno,” pozdravila jsem a cítila červeň ve tvářích. Rychle jsem proto strčila hlavu do ledničky a předstírala hledání mléka.
,,Dobré, Bells. Hm, poslyš, k té včerejší noci…” začal Charlie, ale já ho okamžitě utnula.
,,Budeme dělat, že se to nestalo, ano?” navrhla jsem okamžitě a pevně doufala, že bude souhlasit. Jemu tato situace očividně taky nebyla nejpříjemnější.
,,Dobře,” vydechl se znatelnou úlevou. ,,Jen jsem chtěl, abys věděla, že chápu, že jsi mladá a máš vážný vztah s chlapcem, který v tobě vzbuzuje jisté touhy,” dodal a já bych se nejraději vypařila.
,,Dobře, tati, ale už se o tom nebudeme nikdy bavit. Prosím,” žádala jsem ho naléhavě a s úlevou shledala, že horlivě přikyvuje a nejspíš opravdu nemá v úmyslu dál se v tom pitvat.
Rychle jako asi ještě nikdy jsem se nasnídala a vypila úplně horkou kávu. Bylo mi naprosto jedno, že mě celý den bude tlačit žaludek a že jsem si spálila jazyk a nejspíš i jícen. Hlavně jsem chtěla co nejdříve opustit dům.
Letmo jsem se rozloučila s Charliem a doslova vyběhla ven. Ani tady na mě Edward nečekal. Nasedla jsem tedy do náklaďáčku a vydala se ke škole.
Uvnitř mě to vřelo a nechápala jsem, kam Edward zmizel a proč se neukázal. Nechal mě čelit té potupné situaci úplně samotnou. Nechápala jsem, jak je možné, že slyšel Charlieho myšlenky tak pozdě. Vždyť nás skoro načapal v nejlepším!
V mysli se mi vybavila slova mého velkého švagra, která dokonale vystihovala mou současnou náladu.
,,Edwarde Antony Cullene, tohle mi budeš muset vysvětlit!”

V jednu chvíli jsem byla šťastná a na samém vrcholu extáze a během okamžiku mě ovládla čirá hrůza. Větší trapas než být nachytána při sexu vlastním otcem jsem si nedovedla představit. Vlastně dovedla. Ještě horší by bylo, kdyby sem opravdu vtrhl i se zbraní. Vyděšeně jsem se podívala na svého manžela. Pak se všechno stalo hrozně rychle.

Edward vystřelil z postele tak rychle, že jsem ho ani neviděla. Svou přirozenou rychlostí posbíral rozházené oblečení, zabalil mě - stále polonahou - do peřiny a v rouše Adamově vyskočil z okna.

Ležela jsem na zádech, přerývavě dýchala a peřinu si tiskla co nejblíže k tělu. Absence kalhot nebo alespoň kalhotek mě zneklidňovala.

Byla jsem sama snad tři vteřiny, když se hlučně otevřely dveře a pokoj zaplavilo světlo. Přitáhla jsem si deku až pod nos a přimhouřenýma očima sledovala Charlieho. Vypadal poměrně neklidně, možná až rozzuřeně.

,,Kde je?” zeptal se tichým hlasem nepřipouštějícím lež.

,,Ehm, kdo? Jsem tu jen já,” kníkla jsem velmi originálně a nejraději si dala pár facek. Taky jsem si mohla něco vymyslet nebo hrát rozespalou a nic nechápající. Můj hlas zněl bohužel naprosto probuzeně a trochu omámeně, ale to mi ani v nejmenším nepomohlo.

Charlie se na mě díval velmi podezíravě a k mému neskonalému překvapení udělal pár rychlých kroků a prudce otevřel mou šatní skříň. Když zjistil, že je prázdná, padl na zem a díval se pod postel. Pak se zvedl a zadumaně se rozhlížel po pokoji hledaje další možný úkryt. Žádný však nebyl. Nechápavě kroutil hlavou a přistoupil až k oknu.

Můj pokoj byl ve druhém patře a nejbližší strom stál moc daleko, aby se po něm dalo sešplhat dolů. Skok také pro člověka nepřicházel v úvahu. Ještě štěstí, že Charlie ani netuší, že Edward není člověk.

Táta se ještě chvíli díval z okna a pak se otočil na mě. Ve tváři měl vepsaný zmatek a nevíru. Nemít na sobě jen tričko do pasu a jinak nic, asi bych už dávno stála u dveří a vykazovala ho z pokoje. V současném stavu jsem se mohla nanejvýš posadit a dávat dobrý pozor, aby mi peřina nesklouzla.

,,Mohl bys mi vysvětlit, co to má znamenat?” zeptala jsem se a snažila se o příkrý tón.

Charlie zčervenal a zatvářil se omluvně. Přešlapoval na místě a očividně přemýšlel, co mi říct.

,,Hm, víš, vzbudila mě žízeň a slyšel jsem takové divné zvuky. No a pak jsi vykřikla Edwardovo jméno s takovým zvláštním odstínem. Předpokládal jsem, že je u tebe na nepovolené návštěvě a děláte… no, kdovíco,” soukal ze sebe a rudl čím dál víc.

,,Tati, už jsem ti říkala, že Edward je značně staromódní a to tvoje kdovíco by před svatbou jaksi neprovozoval. Mohl bys mě teď, prosím, nechat spát?”

Charlie si mě ještě chvíli zkoumavě prohlížel, ale pak k mé úlevě zakroutil hlavou, něco si zabrblal pod vousy a měl se k odchodu. Ve dveřích se ale zastavil a prudce se otočil.

,,Proč jsi křičela jeho jméno?” zeptal se.

,,Něco se mi zdálo. Měla jsem o něm takový hezký sen,” odpověděla jsem bez většího přemýšlení a vzápětí zrudla jako asi ještě nikdy. Tak tohle muselo vyznít vážně skvěle! Charlie slyšel divné zvuky, já křičela Edwardovo jméno a vysvětlím to snem.

,,Aha, no, hm, tak já tě nechám samotnou a nebudu rušit. Teda ne že bych si myslel, že jsi dělala… no, tak jsem to nemyslel. Jen… No, nic. Jdu spát. Dobrou noc a hezký sny. Teda jako… Uf, prostě dobrou,” vykoktal tatínek, který byl snad ještě červenější než já.

Rychle zhasl světlo a zabouchl dveře. Padla jsem na znak do postele a přetáhla si peřinu přes hlavu. Tak tohle byl vážně trapas. Nejraději bych se zahrabala kilometr pod zem a už nikdy nevylezla. Jediné, co mě těšilo, bylo, že Charlie nehledal Edwarda i pod peřinou. To už bych ani nezvládla.

V tu chvíli se deka u mých nohou nadzvedla a já vyjekla. Tak to mi opravdu chybělo. Sakra, vždyť už odešel, tak proč se přišel zpátky?!

,,Bello, to jsem já. Charlie se vrací,” ozval se Edwardův sametový hlas jen těžko zakrývající smích.

Během chvilky se zase rozsvítilo a ve dveřích stál Charlie. Tentokrát se tvářil jako anděl pomsty. Rty měl stažené do tenké čárky a čelo nakrabacené.

,,Ano, tati?” zeptala jsem se tiše a opatrně.

,,Co se to tady děje?” rozčiloval se Charlie a znova rychle překontroloval všechna možná místa, kam by se vešel schovaný milenec. K mé nelibosti zavřel okno.

,,Měla jsem pocit, že něco vidím támhle v rohu ve tmě a lekla jsem se. Promiň. Už budu potichu jako myška,” vysvětlovala jsem zahanbeně.

Charlie vrtěl hlavou, ale pravděpodobně mi uvěřil a odešel. Pár minut jsem vyčkala a pak otevřelo okno dokořán, ale Edward nikde. Při čekání na něj jsem usnula.

 

Vzbudil mě až budík. Posadila jsem se na posteli a shrnula peřinu. Když jsem se spatřila v celé nahé kráse, okamžitě jsem si vzpomněla na včerejší noc a zahanbeně  zasténala. Rozhlédla jsem se po pokoji, ale Edward u mě nebyl.

Výborně, zrovna když jsem ho potřebovala, zmizí si kdovíkam a nenechá mi ani vzkaz. Byla jsem na něj tak naštvaná, že jsem se zapomněla bát, jestli se mu něco zlého nestalo.

Oblékla jsem se, vyčistila si zuby a nalíčila se. Se školní taškou jsem seběhla schody a chystala se do kuchyně vzít si k snídani cereálie a uvařit si ranní kávu. Za kuchyňským stolem ale seděl Charlie a nos měl zabořený v novinách. Vypadalo to, jakoby se za nimi schovával.

,,Dobré ráno,” pozdravila jsem a cítila červeň ve tvářích. Rychle jsem proto strčila hlavu do ledničky a předstírala hledání mléka.

,,Dobré, Bells. Hm, poslyš, k té včerejší noci…” začal Charlie, ale já ho okamžitě utnula.

,,Budeme dělat, že se to nestalo, ano?” navrhla jsem okamžitě a pevně doufala, že bude souhlasit. Jemu tato situace očividně taky nebyla nejpříjemnější.

,,Dobře,” vydechl se znatelnou úlevou. ,,Jen jsem chtěl, abys věděla, že chápu, že jsi mladá a máš vážný vztah s chlapcem, který v tobě vzbuzuje jisté touhy,” dodal a já bych se nejraději vypařila.

,,Dobře, tati, ale už se o tom nebudeme nikdy bavit. Prosím,” žádala jsem ho naléhavě a s úlevou shledala, že horlivě přikyvuje a nejspíš opravdu nemá v úmyslu dál se v tom pitvat.

Rychle jako asi ještě nikdy jsem se nasnídala a vypila úplně horkou kávu. Bylo mi naprosto jedno, že mě celý den bude tlačit žaludek a že jsem si spálila jazyk a nejspíš i jícen. Hlavně jsem chtěla co nejdříve opustit dům.

Letmo jsem se rozloučila s Charliem a doslova vyběhla ven. Ani tady na mě Edward nečekal. Nasedla jsem tedy do náklaďáčku a vydala se ke škole.

Uvnitř mě to vřelo a nechápala jsem, kam Edward zmizel a proč se neukázal. Nechal mě čelit té potupné situaci úplně samotnou. Nechápala jsem, jak je možné, že slyšel Charlieho myšlenky tak pozdě. Vždyť nás skoro načapal v nejlepším!

V mysli se mi vybavila slova mého velkého švagra, která dokonale vystihovala mou současnou náladu.

,,Edwarde Antony Cullene, tohle mi budeš muset vysvětlit!”

 

13. díl • 15. díl

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 14:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře