Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 1

Hořko - sladká tajemství 1Nová povídka je dějově zasazená někam do Zatmění. Bella si ale hned zpočátku uvědomuje o jaký lidský zážitek nechce přijít, svůj odpor k manželství se rozhodne překonat a dosáhnout tak svého. Ovšem udržet některá tajemství pod pokličkou je těžší, než se zdá.

S trhnutím jsem se probudila a nemohla se upamatovat, co se děje. Něco bylo špatně. Jen jsem si nedokázala uvědomit co. A pak mi to došlo. Bylo mi teplo. Až moc velké teplo a to znamenalo, že tu Edward není. Zachumlala jsem se do peřiny, zklamaně hleděla na otevřené okno a přemýšlela o naší včerejší hádce.
Edward mi přinesl přihlášku na Dartmouth a nutil mě ji vyplnit. Mě se to zdálo naprosto zbytečné. Na podzim ze mě bude novorozený upír a nebudu schopná pobývat nikde v blízkosti lidí. Stane se ze mě krvelačná, špatně se ovládající příšera toužící jen po zahnání své žízně. Ale Edward si přál, abych zůstala člověkem ještě pár let. Chtěl, abych zažila některé důležité lidské zkušenosti, mezi něž počítal i pár semestrů na vysoké. Mě však vůbec lidské zážitky nelákaly. Toužila jsem jen být věčně s ním, žít po jeho boku jako jeho partnerka .
Najednou jsem se prudce posadila. Právě jsem si uvědomila, že je jeden zážitek, o který nechci přijít. Jako novorozená budu zcela ovládána svou žízní a touhou po krvi, alespoň tak mi to ostatní popisovali. Kdoví kolik let bude trvat, než se uklidním a budu to zase já. Za jak dlouhou d obu si asi začnu uvědomovat i jiné touhy? Touhy, které mnou zmítají teď. Především tu nekonečnou touhu být s Edwardem, patřit mu, dotýkat se ho a mil ovat se s ním. Sama pro sebe jsem se usmála. Ano, Edward mi chce dopřát co nejvíc lidských pro žitků, takže tenhle jeden skromný mi jistě neodepře. S rozhodnutím svést svého milovaného upíra jsem spokojeně usnula.
Vyspala jsem se do růžova. Zdálo se mi o Edwardovi a naší louce, kde jsme leželi a líbali se. Sluneční paprsky laskaly naše těla a my se oba třpytily jako ty nejvzácnější diamanty. Krásný sen. S úsměvem jsem vstala a protáhla se. Když jsem chtěla ustlat postel, všimla jsem si papírku na polštáři.
Bello,
Moc se omlouvám, ta včerejší hádka mě mrzí. Přišel jsem k ránu a nechtěl tě budit.
Dnes jedeme na lov, ale odpoledne už budu zpět u Tebe.
Přeji krásný den
Miluji Tě, E.
Jako by pokoj zalily teplé sluneční paprsky. Měla jsem dobrou náladu už po probuzení, ale teď jsem se cítila báječně. Vesele jsem se oblékla, nasnídala a rozhodla se udělat si zkrášlovací dopoledne.
Dopřála jsem si hodně dlouho horkou sprchu a umyla si vlasy. To mě vždycky uklidnilo a nabilo energií. Taky se mi zdálo na místě oholit si nohy. Poprvé po hodně dlouhé době jsem si vyfoukala vlasy fénem a upravila je do něžných vln. Alice by ze mě měla radost. Alice! Zrudla jsem při představě, že moje milá jasnozřivá kamarádka vidí, co mám v plánu udělat. A pravděpodobně taky zná výsledek mé snahy.
V tom se rozezvonil můj telefon. Zabalila jsem se do ručníku a doběhla do pokoje. Podívala jsem se na displej - Alice, samozřejmě. Chvíli jsem váhala, jestli s ní chci mluvit, ale jak jsem ji znala, nevzdala by se tak snadno a volala mi pořád dál. Fajn, zhluboka jsem se nadechla a hovor přijala.
,,Ahoj Bello, copak děláš?” ozval se Alicin veselý hlas.
,,Jako bys to sama nevěděla, že. Nejste náhodou na lovu?”
Alice se rozesmála a já zase zčervenala.
,,Bello, Bello. Samozřejmě, že to vím a vím taky, že tě Edward v půl třetí vyzvedne a vezme k nám. Zařídím, abychom se my ostatní vrátili až později, a nechám ti tak volné pole působnosti. Řekni, jak jsem hodná a že mě máš ráda,” švitořila Alice a já, ač jsem se styděla, jsem jí opravdu byla vděčná.
,,Zbožňuju tě, Alice. Děkuju.”
,,Bello, nevidím, jestli se ti to povede. Edward o tvém plánu nemá ani tušení, takže se nerozhodl, jak zareaguje. A, sestřičko, vem si to černý prádlo, co jsem ti minulý týden koupila. Budeš v něm k zulíbání…” Víc jsem neslyšela, protože jsem položila telefon.
Rudá jako rak jsem se vrátila do koupelny. Musela jsem si opláchnout obličej studenou vodou, abych se trošku uklidnila. Pak jsem se pečlivě nalíčila a dokonce jsem si i nalakovala nehty. Přemýšlela jsem, co si obléknout. Chtěla jsem, aby mi to slušelo, ale zase jsem to nechtěla přehnat. Ušklíbla jsem se, když jsem si oblékala to černé, krajkované prádlo, které mi poradila Alice. Raději jsem se na sebe nedívala do zrcadla, abych si to náhodou nerozmyslela. Po dlouhém rozmýšlení jsem se rozhodla pro obyčejné bokové džíny a modrou halenku. Edwardovi jsem se v modré líbila, tak proč toho nezkusit využít.
K obědu jsem si udělala jen špagety a rajčatovou omáčkou. Najedla jsem se a sedla si do obýváku s knížkou. Četla jsem si a čekala na Edwarda. Přesně v půl třetí se ozvalo ťukání na dveře. Zaklapla jsem knížku, popadla kabelku a šla otevřít dveře.

 

S trhnutím jsem se probudila a nemohla se upamatovat, co se děje. Něco bylo špatně. Jen jsem si nedokázala uvědomit co. A pak mi to došlo. Bylo mi teplo. Až moc velké teplo a to znamenalo, že tu Edward není. Zachumlala jsem se do peřiny, zklamaně hleděla na otevřené okno a přemýšlela o naší včerejší hádce.


Edward mi přinesl přihlášku na Dartmouth a nutil mě ji vyplnit. Mě se to zdálo naprosto zbytečné. Na podzim ze mě bude novorozený upír a nebudu schopná pobývat nikde v blízkosti lidí. Stane se ze mě krvelačná, špatně se ovládající příšera toužící jen po zahnání své žízně. Ale Edward si přál, abych zůstala člověkem ještě pár let. Chtěl, abych zažila některé důležité lidské zkušenosti, mezi něž počítal i pár semestrů na vysoké. Mě však vůbec lidské zážitky nelákaly. Toužila jsem jen být věčně s ním, žít po jeho boku jako jeho partnerka.


Najednou jsem se prudce posadila. Právě jsem si uvědomila, že je jeden zážitek, o který nechci přijít. Jako novorozená budu zcela ovládána svou žízní a touhou po krvi, alespoň tak mi to ostatní popisovali. Kdoví kolik let bude trvat, než se uklidním a budu to zase já. Za jak dlouhou dobu si asi začnu uvědomovat i jiné touhy? Touhy, které mnou zmítají teď. Především tu nekonečnou touhu být s Edwardem, patřit mu, dotýkat se ho a milovat se s ním. Sama pro sebe jsem se usmála. Ano, Edward mi chce dopřát co nejvíc lidských prožitků, takže tenhle jeden skromný mi jistě neodepře. S rozhodnutím svést svého milovaného upíra jsem spokojeně usnula.


Vyspala jsem se do růžova. Zdálo se mi o Edwardovi a naší louce, kde jsme leželi a líbali se. Sluneční paprsky laskaly naše těla a my se oba třpytili, jako ty nejvzácnější diamanty. Krásný sen. S úsměvem jsem vstala a protáhla se. Když jsem chtěla ustlat postel, všimla jsem si papírku na polštáři.


Bello,

Moc se omlouvám, ta včerejší hádka mě mrzí. Přišel jsem k ránu a nechtěl tě budit. Dnes jedeme na lov ale odpoledne už budu zpět u Tebe.

Přeji krásný den

Miluji Tě, E.


Jako by pokoj zalily teplé sluneční paprsky. Měla jsem dobrou náladu už po probuzení ale teď jsem se cítila báječně. Vesele jsem se oblékla, nasnídala a rozhodla se udělat si zkrášlovací dopoledne.


Dopřála jsem si hodně dlouhou horkou sprchu a umyla si vlasy. To mě vždycky uklidnilo a nabilo energií. Taky se mi zdálo na místě oholit si nohy. Poprvé po hodně dlouhé době jsem si vyfoukala vlasy fénem a upravila je do něžných vln. Alice by ze mě měla radost. Alice! Zrudla jsem při představě, že moje milá jasnozřivá kamarádka vidí, co mám v plánu udělat. A pravděpodobně taky zná výsledek mé snahy.


V tom se rozezvonil můj telefon. Zabalila jsem se do ručníku a doběhla do pokoje. Podívala jsem se na displej - Alice, samozřejmě. Chvíli jsem váhala, jestli s ní chci mluvit, ale jak jsem ji znala, nevzdala by se tak snadno a volala mi pořád dál. Fajn, zhluboka jsem se nadechla a hovor přijala.

,,Ahoj Bello, copak děláš?” ozval se Alicin veselý hlas.


,,Jako bys to sama nevěděla, že. Nejste náhodou na lovu?”


Alice se rozesmála a já zase zčervenala.


,,Bello, Bello. Samozřejmě, že to vím a vím taky, že tě Edward v půl třetí vyzvedne a vezme k nám. Zařídím, abychom se my ostatní vrátili až později a nechám ti tak volné pole působnosti. Řekni, jak jsem hodná a že mě máš ráda,” švitořila Alice a já, ač jsem se styděla, jsem jí opravdu byla vděčná.


,,Zbožňuju tě, Alice. Děkuju.”


,,Bello, nevidím, jestli se ti to povede. Edward o tvém plánu nemá ani tušení, takže se nerozhodl, jak zareaguje. A sestřičko, vezmi si to černý prádlo, co jsem ti minulý týden koupila. Budeš v něm k zulíbání…” Víc jsem neslyšela, protože jsem položila telefon.


Rudá jako rak jsem se vrátila do koupelny. Musela jsem si opláchnout obličej studenou vodou, abych se trošku uklidnila. Pak jsem se pečlivě nalíčila a dokonce jsem si i nalakovala nehty. Přemýšlela jsem, co si obléknout. Chtěla jsem, aby mi to slušelo, ale zase jsem to nechtěla přehnat. Ušklíbla jsem se, když jsem si oblékala to černé, krajkované prádlo, které mi poradila Alice. Raději jsem se na sebe nedívala do zrcadla, abych si to náhodou nerozmyslela. Po dlouhém rozmýšlení jsem se rozhodla pro obyčejné bokové džíny a modrou halenku. Edwardovi jsem se v modré líbila, tak proč toho nezkusit využít.


K obědu jsem si udělala jen špagety a rajčatovou omáčkou. Najedla jsem se a sedla si do obýváku s knížkou. Četla jsem si a čekala na Edwarda. Přesně v půl třetí se ozvalo ťukání na dveře. Zaklapla jsem knížku, popadla kabelku a šla otevřít dveře.

Ani po těch několika měsících našeho vztahu jsem se neubránila rozbušení srdce pokaždé, když jsem svého anděla viděla. Pořád jsem nerozuměla jeho volbě být se mnou. Vždyť já byla tak obyčejná, zatímco Edward byl úchvatný a dokonalý. Sice jsem ho nechápala, ale byla jsem za jeho rozhodnutí ohledně vztahu s mnou maličkostí neskonale vděčná. Bez něj by můj život neměl smysl, utopila bych se v zoufalství. Což jsem poznala loni, když mě opustil. Zatřepala jsem hlavou a zakázala si na to hrozné období bez své lásky myslet. Bylo to za mnou a on se ke mně vrátil. Všechno bylo v nejlepším pořádku.

Usmála jsem se na něj, vytáhla se na špičky a lehce ho políbila. Edward zasténal a přitáhl si mě blíž k sobě. Prohloubil náš polibek. Zamotala se mi hlava a musela jsem mu ovinout ruce kolem krku, aby se vůbec udržela na nohou. Pohladil mě po vlasech, se smíchem se odtáhl a zkoumavě mi pohlédl do očí. V jeho karamelovém pohledu jsem se úplně ztrácela.

,,Bello,” vydechl. ,,Myslel jsem, že se ještě budeš zlobit. Byl jsem připravený se ti hodiny omlouvat a říkat, jak moc mě ta hádka mrzí. A ty se na mě takhle vrhneš. Stále mě překvapuješ, lásko.”

Začervenala jsem se a sklopila pohled. A to ještě netušíš, čím vším tě dnes hodlám překvapit. Spěšně jsem zamkla dveře a vykročila k Volvu. Zarazilo mě Edwardovo zalapání po dechu. Rychle jsem se otočila, abych se podívala, co se děje. Edward na mě koukal  s pootevřenou pusou a jeho oči už nebyly jako tekutý karamel, ale temné jako nejhlubší noc. Musela jsem se usmát.

,,Bello, tobě to ale sluší,” vykoktal a dál na mě zíral. Vzala jsem ho za ruku a vedla ho k autu.

,,Děkuju. Řekněme, že mě ten včerejšek taky štve. Omlouvám se. Pojedeme k vám?”

Edward se zmohl jen na kývnutí hlavou. Takový úspěch jsem ani trochu nečekala. Kdo by byl řekl, co dokáže pár minut navíc v koupelně? Celou cestu ze mě nespouštěl pohled. Byla jsem trochu nervózní, protože jel dost vysokou rychlostí a nekoukal na cestu, ale věřila jsem mu. Nepřipustil by, aby se mi cokoliv zlého stalo.

Jakmile jsme byli u Cullenů doma, vzal mě Edward do náručí a upíří rychlostí mě odnesl k sobě do pokoje. Hned na první pohled jsem si všimla obrovské nové postele, která se stala dominantou místnosti. Překvapeně jsem se na Edwarda podívala. Že by měl stejné plány jako já? To se mi moc nezdálo. Rozpačitě se na mě usmál.

,,Říkal jsem si, že tu někdy přespíš a gauč není asi není nejpohodlnější.”

Takže jsem se nemýlila. Ale když už tu ta postel je, můžeme ji využít. Pomalu jsem došla až k ní a posadila se na ni. Edward byl v mžiku u mě a objímal mě. Teď nebo nikdy!

Přesunula jsem se mu na klín a začala ho líbat. Žádný jiný pocit se nevyrovnal tomu, který jsem zažívala pokaždé, když se mé rty spojily s jeho. Ač byly ledově chladné a mramorově tvrdé, líbaly mě tak něžně a citlivě, až to bylo k nevíře. Edward mi polibek nadšeně opětoval. Zapletl mi ruce do vlasů a zasténal. Dodala jsem si odvahy a pomaloučku mu rozepínala knoflíčky u košile. Nebránil se a to mě povzbudilo. Rozepnula jsem mu celou košili a rozechvělými prsty mu přejela po dokonale pevné hrudi. Toužila jsem být mu co nejblíže, cítit jeho nahou kůži na té své. Začala jsem mu stahovat košili z ramen a najednou jsem se ocitla v leže na zádech uprostřed postele. Sama.

Chvíli mi trvalo než jsem se vzpamatovala. Zmateně jsem se rozhlédla po pokoji a uviděla Edwarda opírajícího se o dveře do koupelny se zmučeným výrazem na tváři.

,,Bello, proč mi to děláš? Ani nevíš, jak moc po tobě toužím a kolik sebeovládání musím vynakládat, abych si tě nevzal. A ty mi to ani trochu neulehčuješ.” Dál zrychleně dýchal, ale jeho oči už nabíraly obvyklý topazový odstín. Bylo na něm vidět, že se uklidnil. Lidským tempem došel k posteli a sedl si na okraj. Rozhodla jsem se být k němu upřímná ohledně svého přání. Možná to tak bude jednodušší.

,,Ale já nechci, aby ses ovládal. Včera jsi říkal, že bys byl rád, kdybych poznala co nejvíce lidských zážitků a zkušeností. No a já už vím, o který zážitek nechci přijít.” Sklopila jsem oči a cítila, jak mi hoří tváře. Sebrala jsem veškerou svou odvahu a téměř neslyšně zašeptala: ,,Chtěla bych se s tebou milovat, Edwarde.”

Tak a je to venku. Neodvážila jsem se podívat se na něj. Srdce mi bilo až v krku a já bez hnutí čekala na jeho odpověď. Ucítila jsem ledový dotyk na tváří, pohladil mě a pak mi zvedl bradu. Dívali jsme se jeden druhému do očí a napětí mezi námi by se dalo krájet.

,,Bello, lásko, to nejde. Jsi moc křehká, mohl bych ti ublížit. Kdybych se přestal kontrolovat, mohl bych tě dokonce zabít,” šeptal zoufale.

,,Ale chceš, abych byla ještě nějakou dobu člověkem. A pak až budu upír, bojím se, že nějakou dobu budu ovládaná žízní a nebudu cítit to, co teď. Edwarde, prosím, tohle je jediný lidský zážitek, o který opravdu stojím. Nechci čekat kdo ví kolik let, než se budeme milovat,” hlas se mi zlomil a já cítila, jak mě pálí oči od slz.

,,Ach, Bello, ty ani nevíš, jak strašně moc bych to taky chtěl, ale vážně to nejde. Navíc, nezapomínej, že nejsem dnešní. Předmanželský sex považuji za hřích,” snažil se žertovat. Ale mě tím vnuknul nápad.

,,A kdysme se vzali, miloval by ses se mnou pak?”

,,Kdybychom se vzali, zkusil bych to. To určitě. Copak, snad by ses nechtěla najednou vdávat?” Edward svá slova myslel jako vtip k odlehčení situace, já ta svá ale myslela naprosto vážně.

,,A co kdybych chtěla?”

 

2. díl



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 1:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!