Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Horká nebo studená? - 1. kapitola

jacob


Horká nebo studená? - 1. kapitolaNikdy bych neřekl, že jsem ji tolik miloval, že by to překonalo i mou skoro smrt, teď tady stojí přede mnou se smečkou, vidím ji po deseti letech, znova ve mě něco vzbudila, cit, který ani k Rose nechovám, vidím ji a ptám se sebe, miluju ji ještě pořád?

                                    PROLOG
                                              Nikdy bych neřekl, 
                                          že jsem ji tolik miloval,
                                  že by to překonalo i mou skoro smrt, 
                                 teď tady stojí přede mnou se smečkou,
                                          vidím ji po deseti letech, 
                                         znova ve mě něco vzbudila,
                                      cit, který ani k Rose nechovám,
                                           vidím ji a ptám se sebe,
                                             miluju ji ještě pořád? 

 
 1.kapitola
 
 Jdu po ulici a všechny kočky se po mě otáčejí. No jo vždyť jsem
 mladý, hezký, bohatý, silný, svalnatý a vtipný.
 Neexistuje žádná, která by byla schopna odolat mému úsměvu.
 Neexistuje žádná která by mě nechtěla.
 Neexistuje žádná, která by si mě dovolila odmítnout.
 Neexistuje žádná co by nebyla se mnou spokojená v posteli.
 Neexistuje žádná, která by nemohla podlehnou kouzlu Emmetta Rowena
 (Rouvna).
 Je mi sedmnáct let žiji v New Yorku se svými rodiči. Jsem jedináček. Můj otec je majitel restaurací a matka je modelka. Mám hezky nabitou kapsu penězi a ještě vše co si vymyslím. Takový malý maminčin mazánek. Maminka mě vždy vytáhne z průšvihu, třeba když byla Jessica Simonsnová těhotná. Vyřešila to za mě, dala jí peníze a ona šla na potrat. Husa, to neumí požívat antikoncepci? Nebo když jsem srazil tu ženskou v opilosti. Takových případů bylo mnoho.
 
 Upřímně nechápu, jak můžou být všechny holky takové husy. Umí jenom jediné: šíleně pištět po klucích.
,,AU! Dávej pozor," asi jsem v tom přemýšlení narazil do nějaké holky. Opatrně jsem se na ní podíval. Při tom pohledu jakoby mi projel mráz po zádech. To bude moje další oběť. Ne, to bude něco víc…
,,Promiň kotě, nechtěla bys na oplátku někam zajít? Platím."
,,S tebou? Ani náhodou. Vím co jsi zač," řekla na můj docela slušný návrh.
Počkat... ona mě odmítla. To není možné. Přeci neexistuje žádná, která by si mě dovolila odmítnout. Ne mě, Emmeta Rowena.
,,Počkej, já jsem přece..."

,,Já vím kdo jsi, Emmete Rowene," řekla a otočila se.
Byl jsem z toho zoufalý. Žádná mě nikdy neodmítla. A nikdy jsem nepotkal někoho, koho bych chtěl tak moc. Byla krásná. Tmavé vlasy, tetování, opálená, prostě dokonalá. Do očí se mi draly slzy. Ale já, Emmet Rowen, nikdy nebrečím. A mám chuť vypravit se do hor.

Šel jsem přes silnici, zrovna kolem jelo auto. Poznal jsem, kdo v něm sedí. Náš doktor Carlisle Cullen. Má prý dceru a syna. A manželku. Zvláštní, že jsem je nikdy neviděl. Hlavně, že se tvrdí, že jsou zvláštní. Jako postižení nebo tak. Protože nevycházejí. A ještě tomu přispívá to, že o nich Carlisle nikdy nemluvil.

Zabočil jsem úzkou cestičkou směrem k nejvyšší hoře tady. Tak za půl hodinky jsem nahoře. Cesta vede přes lesy a kameny. Samé kameny. Taky je tu hodně kořenů. Stromy jsou různě velké. Jeden má dva metry, další metr, další má těch metrů třicet.

Škubla větvička. Prudce jsem se otočil. Nic tam není. Otočil jsem se zpět a šel dál. Pak jsem ale slyšel medvědí bručení. Teď už jsem dostal strach a bez ohlédnutí jsem se rozeběhl, ani nevím kudy. Ale medvěd byl rychlejší. Doběhl mě raz dva.Začal jsem řvát a nepřestával utíkat.

„Pomoc! Pomoc!“ Řval jsem jak na lesy. I když jsem v lese.

Musel jsem se zastavit a zasmát se. Já Emmet Rowen se přece nebojím nějakého medvěda. A taky… ten vtípek s tím lesem se mi povedl. Opravdu.

„AUUU!“ Něco mi roztrhlo kůži. To bolí. Přesto, že Emmet Rowen nebrečí a neskučí, teď už nebylo cesty zpět.

Začal jsem řvát a medvěda to ještě víc popudilo. Začal hrozně bručet a řval. Pak do mě začal drápat a já už to nevydržel. Upadl jsem do mdlob.

Nevnímal jsem obraz jen zvuky z dáli. Slyšel jsem… běh, dusot. Pak medvědí křik a zvuk, jako když sajete z brčka vodu, které už je málo. A pak jsem slyšel vzdechnutí, nadechnutí a pak… Bolest. Cítil jsem bolest. Ale neskrotnou která proudila po celém mém těle. Bylo to horší než to napadení medvědem. Začal jsem řvát, ale můj hlas jakoby zkolaboval. A z dálky jsem slyšel krýsný, medový hlas plný strachu, který se mne pokoušel uklidňovat.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Horká nebo studená? - 1. kapitola:

 1
1. Alis
04.05.2017 [13:44]

Mohla by z toho byt super povidka snad bude pokracovani Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!